Londýn Válku v Iráku jsem chtěl. Bylo to správné rozhodnutí.
Těmito nečekaně otevřenými slovy popsal britský expremiér Tony Blair situaci před spojeneckou invazí do Iráku v roce 2003, v jejímž čele stanuly USA.
"Nikdy jsem o tom nechtěl vyjednávat a nikdy jsem se z toho nechtěl vyvléct," řekl Blair novináři Davidu Aaaronovitchovi z The Times, který s expremiérem pro BBC točil pořad The Blair Years.
Blair také přiznal, že vládní poradci mu angažmá ve prospěch Američanů nedoporučovali. Dokonce i prezident George Bush britskému ministerskému předsedovi navrhoval, aby Britové invazi podpořili spíše politicky než vojensky.
ČTĚTE VÍCE: Bush dával Blairovi šanci vycouvat z Iráku
"On (Bush pozn.) si byl vědom toho, že nechceme v Británii žádnou změnu vlády, a proto mi řekl: ,Vím, že je to těžké téma. Amerika to vojensky může zvládnout i sama. Jestli chceš od toho jít, tak jdi´," vylíčil Bush novinářovi.
Rozhodnutí o invazi a vojenském svržení režimu Saddáma Husajna prý padlo v září 2002 v Camp Davidu.
Británie má dosud v Iráku hned po USA druhý největší kontingent: v zemi působí více než pět tisíc mužů a žen. Postupně se však stahují, naposledy v říjnu opustila britská vojska Basru.
Podle některých neoficiálních informací navíc premiér Gordon Brown zvažuje snížení početního stavu britského kontingentu o dva až tři tisíce jednotek do jara příštího roku.
