Londýn - Americký prezident George Bush krátce před invazí do Iráku nabízel britskému premiérovi a svému nejbližšímu zahraničnímu spojenci Tony Blairovi, že se americká armáda ve válce proti režimu Saddáma Husajna obejde bez britské pomoci.
Učinil tak ve snaze zachránit Blairovu vládu, které tehdy právě kvůli Iráku hrozil podle analýzy amerického velvyslanectví v Londýně pád.
Proti Blairovi se postavila řada poslanců z jeho vlastní Labouristické strany, kteří nesouhlasili s rozhodnutím poslat na Blízký východ vojáky.
Budu stát při Tobě
Blair však Bushovu nabídku odmítl a do telefonu odpověděl: "Řekl jsem, že budu stát při Tobě. A na tom trvám."
Nové informace o hektických měsících, které předcházely invazi do Iráku v březnu 2003, přináší kniha autora Antonyho Seldona, nazvaná v originále Blair Unbound.
Na pultech britských knihkupectví se objeví v pondělí.
Seldon se opírá o výpovědi politiků a dalších osob, které se pohybovaly kolem Blaira v době jeho vlády od roku 1997 až do letošního června, kdy z funkce odstoupil.
Dlouho očekávaná kniha se na velké ploše věnuje právě rokům 2002 a 2003, poznamenaným především Irákem.
Pasáž týkající se Bushovy nabídky dnes zveřejnil deník Independent.
Americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová, která byla v době invaze do Iráku Bushovou bezpečnostní poradkyní, prý byla prezidentovým rozhodnutím zavolat Blairovi a nabídnout mu odstoupení Britů od války šokována.
Autorovi knihy řekla, že než stačila něco říci, Bush už držel telefon v ruce a volal do Londýna.
Powell byl Blairem překvapen
Tehdejší šéf americké diplomacie Colin Powell sdělil Seldonovi, že byl od počátku překvapen bezvýhradnou Blairovou podporou Bushovy politiky.
On sám prý společně s britským ministrem zahraničí Jackem Strawem navrhoval opatrnější postup vůči Iráku, ale Bush s Blairem nepochybovali o nutnosti brzy zahájit válku a Saddáma svrhnout.
"Nikdy jsem zcela nepochopil, proč byl Blair v takovém souladu s Bushem. Nechápal jsem, proč zrovna Blair dospěl k názoru, že Saddám představuje takovou hrozbu," cituje Powella autor knihy.
Labouristé přišli kvůli Iráku o hlasy
V další kapitole knihy jeden z Blairových spolupracovníků uvádí, že vinu za horší volební vysledek labouristů v roce 2005 přisuzoval Blair právě válce v Iráku, kterou většina Britů neschvalovala a která byla od počátku na ostrovech dost nepopulární.
Přesto ale labouristé potřetí za sebou konzervativce porazili.
Invaze se zúčastnilo 45 tisíc Britů. Měli na starost především jih Iráku včetně města Basra, přístavu Umm Kasr a ropných polí v této oblasti.
Nyní ještě zůstává v Iráku 5 200 vojáků Spojeného království.
Vzpomínky na Reagana a Thatcherovou
Spojenectví Blaira s Bushem překonalo dokonce i těsné vztahy, které mezi Londýnem a Washingtonem panovaly v osmdesátých letech na konci studené války.
Tehdy na obou březích Atlantiku vládli pravicoví politici, kteří si dobře rozuměli - republikán Ronald Reagan a šéfka konzervativců Margaret Thatcherová.
I mezi nimi ale existovaly spory. Thatcherová například v roce 1983 tvrdě odsoudila americkou invazi na Grenadu.
