Válka v Pásmu Gazy způsobila bezprecedentní znečištění půdy, vody a ovzduší, zničila kanalizace a zaplnila toto území obrovským množstvím sutin. S odvoláním na zprávu OSN o ekologických dopadech konfliktu, jenž propukl loni v říjnu, o tom informuje agentura Reuters.

Válka mezi Izraelem a palestinským islamistickým hnutím Hamás podle analýzy Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) v Pásmu Gazy zastavila mírné pokroky ve zlepšování odpadních systémů, odsolování vody či v solární energetice.

Výbušniny odpálené v Pásmu Gazy podle zprávy UNEP po sobě zanechaly zhruba 39 milionů tun sutin, tedy asi 107 kilogramů na každém metru čtverečním tohoto území. Ve srovnání s následky bitvy o irácký Mosul v roce 2017 jde o zhruba pětinásobek.

"To vše hluboce poškozuje zdraví lidí, potravinovou bezpečnost a odolnost Pásma Gazy," uvedla šéfka UNEP Inger Andersenová. Na poškození životního prostředí v Pásmu Gazy se již před začátkem nynější ofenzivy, kterou Izrael zahájil po přeshraničním teroristickém útoku Hamásu 7. října, podepsaly minulé konflikty, rychlý růst měst i vysoká hustota obyvatelstva.

Analýza OSN vychází z žádosti palestinského úřadu pro kvalitu životního prostředí z prosince 2023, aby UNEP provedl inventuru škod na životním prostředí. UNEP má mandát pomáhat zemím se zmírňováním a kontrolou znečištění v oblastech postižených ozbrojeným konfliktem nebo terorismem.