1991
Probíhá válka mezi Chorvatskem a Srbskem, na území Bosny a Hercegoviny přicházejí uprchlíci.
Chorváté sní o "Velkém Chorvatsku," národu všech Chorvatů. Podobnou rétoriku hlásají Srbové.
Leden - Slobodan Miloševič oznamuje, že pokud dojde k zániku jugoslávské federace, vznikne nový stát, který bude zahrnovat i území obývané Srby v Bosně a Hercegovině, Chorvatsku a Černé Hoře.
Léto - Muslim Zulfikarpašič uzavřel smlouvu se Srby, vůdce Muslimů Alia Izetbegovič však dohodu odmítl.
Září - Srbové vyhlašují na území Bosny takzvanou Srbskou autonomní oblast.
Podzim - Jugoslávská armáda (asi 90 000 vojáků) zahájila cvičení na území Bosny a Hercegoviny.
1992
9. ledna - V Sarajevu byla vyhlášena Republika srbského národa Bosny a Hercegoviny v rámci Jugoslávie.
1. března - V zemi se uskutečnilo referendum o nezávislosti. Vyslovilo se pro ni 63 procent lidí. Srbové referendum bojkotovali.
Únor - březen - První incidenty Muslimů (Bosňáků) se srbskou armádou.
5. dubna - Zahájen útok na Sarajevo. Agresivita a nacionalismus se zhoršuje u všech národů bývalé Jugoslávie.
6. dubna - V Sarajevu demonstruje proti válce 40 000 lidí. Do účastníků demonstrace začali střílet srbské polovojenské jednotky. Zabito bylo 5 lidí.
Duben - Srbové a Bosňáci se vzájemně obviňují z vypuknutí konfliktu.
Duben - Srbové během necelých 3 týdnů obsadili hlavní silniční tahy a desítky měst. Po 6 týdnech srbská armáda ovládala více než polovinu bosenského území. Dochází ke znásilňování a dalším zločinům. Vinu na těchto zločinech nesou Chorvati, Srbové i Muslimové (Bosňáci).
8. června - Rada bezpečnosti OSN přijala rezoluci o krizi v Bosně a Hercegovině, na jejímž základě bylo rozhodnuto vyslat do země prvních 1 100 vojáků OSN.
19. červa - V zemi byl vyhlášen válečný stav.
29. června - Letiště v Sarajevu se dostalo pod kontrolu mírových sil OSN. Poté byl otevřen letecký most, kterým se do města dopravovala humanitární pomoc.
3. července - Chorvati vyhlašují samostatné společenství Herceg-Bosna, jehož existenci ospravedlňovali existencí Republiky srbské.
Léto - Bojuje se na území celé Bosny a Hercegoviny. Ve stovce internačních táborů bylo zadržováno asi 100 000 obyvatel. OSN vyslala dalších 6 000 vojáků, později dalších 60 000 lidí.
Podzim -Těžké boje zejména ve východní Bosně.
1993
Zima - Stovky až tisíce lidí umírají v důsledku mrazu, hladu a nemocí.
15. dubna - První boje mezi dosavadními spojenci v Mostaru. Srážky mezi Chorvaty a Muslimy se později rozšířily do střední Bosny.
Květen 1993 - Znepřátelené strany stabilizovaly frontovou linii.
9. listopadu - V Mostaru byl zničen Stari most, pokládaný za symbol soužití národů.
Prosinec - Ve střední Bosně se spojili dosavadní nepřátelé Srbové a Chorvati a společně napadli jednotky Muslimů (Bosňáků).
1994
Leden - Do krize vstupují Spojené státy, které se obávaly, aby na území Bosny a Hercegoviny nevznikl čistě muslimský stát.
26. února - Ve Washingtonu byly zahájeny prostřednictvím Spojených států chorvatsko-bosňácké rozhovory o urovnání vzájemných vztahů.
18. března - Ve Washingtonu nevyšší představitelé Chorvatska a Bosny a Hercegoviny F. Tuman a A. Izetbegović podepsali smlouvu o vytvoření bosňácko-chorvatské federace v Bosně a Hercegovině.
Podzim - Další prudké boje mezi Srby a Bosňáky.
31. prosince - Bosenská vláda podepsala se zástupci bosenských Srbů dohodu o čtyřměsíčním příměří.
1995
Leden - Přes podepsanou mírovou dohodu se stále bojuje v západní Bosně v okolí města Bihač.
6. března - V Záhřebu se sešli velitelé chorvatských a bosenských ozbrojených sil, aby podepsali dohodu o propojení velení svých armád.
Květen - Do Bosny míří desítky tisíc uprchlíků ze Srbské krajiny, území v Chorvatsku, které bylo původně osídleno Srby.
11. červenec - Bosenští Srbové dobyli bosňáckou enklávu Srebrenici. Nejasný zůstal osud několika tisíc bosňáckých mužů, kteří byli při obsazování města zajati.
4. srpna - Další desetitísice uprchlíků míří do Bosny ze Srbské krajiny (území v současném Chorvatsku).
14. září - Dohoda o uvolnění Sarajeva.
5. října - Dohoda o všeobecném příměří.
1. listopadu - V americkém Daytonu začala mírová jednání za účasti prezidentů všech znepřátelených stran.
21. listopadu - Americký prezident Bill Clinton oznamuje, že znepřátelené národy souhlasí s mírovou dohodou.
14. prosince - V Paříži podepsána prezidenty znepřátelených stran dohoda o míru v Bosně a Hercegovině.
Válka na území Bosny a Hercegoviny si podle nejnovějších odhadů vyžádala 70 000 - 100 000 životů. Tisíce lidí jsou stále nezvěstní.
ZDROJE:
- Ladislav Hladký: Bosna a Hercegovina: Historie nešťastné země
- Mustafa Imamović: Historija bošnjaka