Ruské raketové útoky jsou válečným zločinem, řekl šéf unijní diplomacie Borrell
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, tento online přenos z technických důvodů končí. Situaci na Ukrajině ale sledujeme dál. Nejnovější informace najdete zde.
Mezi oběťmi pondělního ruského vzdušného úderu jsou v Kyjevě také čtyři děti. Při odklízení trosek v Ševčenkivské čtvrti metropole záchranáři našli v noci na dnešek tělo chlapce. Oznámila to ukrajinská Státní služba pro mimořádné události (DSNS) na platformě Telegram. V hlavním městě podle ní útok zabil 27 lidí a 117 zranil. O dalších obětech informovala Dněpropetrovská oblast, celkem tak při ruském pondělním úderu podle ukrajinských úřadů zahynuly čtyři desítky lidí, desítky dalších utrpěly zranění.
Ruská protivzdušná obrana zničila 38 dronů, které Ukrajina vypustila v noci, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany. Ruská obrana zničila tři drony nad Belgorodskou oblastí, sedm dronů nad Kurskou oblastí, dva nad Voroněžskou, 21 bezpilotních letounů nad Rostovskou a pět dronů nad Astrachaňskou oblastí, upřesnilo ministerstvo.
Bělorusko a Čína zahájily v pondělí společné vojenské cvičení, a to jen několik kilometrů od hranic Polska, členského státu Severoatlantické aliance. Cvičení začalo v předvečer summitu NATO, uvedla dnes agentura Reuters s odvoláním na komuniké běloruského a čínského ministerstva obrany. Není jasné, kolik vojáků se cvičení zúčastní, dodal Reuters.
Rostovská oblast na jihozápadě Ruska během noci čelila mohutnému útoku ukrajinských dronů, protivzdušná obrana z nich desítky zničila. Drony nicméně zapálily dva transformátory v rozvodně elektrické sítě, na místě zasahují hasiči, uvedl gubernátor Rostovské oblasti Vasilij Golubjev na sociální síti.
Americký prezident Joe Biden dnes podle tiskových agentur kritizoval pondělní ruský útok na Ukrajinu s desítkami mrtvých a raněných jako "krutou připomínku brutality Ruska" a přislíbil "nová opatření" k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Tato opatření lze očekávat z nadcházejícího summitu Severoatlantické aliance, který Biden hostí ve Washingtonu.
"Společně s našimi spojenci oznámíme nová opatření na posílení ukrajinské protivzdušné obrany, abychom pomohli chránit její města a civilisty před ruskými údery," řekl americký prezident podle agentury AFP.
Jeden místní obyvatel byl zabit a další dva raněni při útoku ukrajinských sil na ruské město Belgorod, uvedl na sociální síti gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov. Region sousedí s Ukrajinou. Z okolí Belgorodu bývá podle ukrajinských médií ostřelován Charkov. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím na sociálních sítích uvedl, že pondělní ruský útok na Ukrajinu si vyžádal 37 obětí a 170 raněných. Předchozí bilance čítala 36 mrtvých a 150 raněných.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Pondělní ruské raketové útoky mimo jiné zasáhly dětskou nemocnici v Kyjevě. Vyžádaly si nejméně 36 mrtvých a 150 zraněných.
- Zásah dětské nemocnice v Kyjevě a mnoha dalších ukrajinských městech je důkazem toho, že Rusko prezidenta Vladimira Putina se nezastaví před ničím, uvedl prezident Petr Pavel.
- Lídři členských zemí NATO tento týden oslaví 75. výročí vzniku aliance na washingtonském summitu, jehož hlavním tématem bude opět podpora Ukrajiny bránící se ruské agresi.
Dnešní ruské raketové útoky jsou válečným zločinem, který musí odsoudit celý svět, prohlásil podle agentury Reuters italský ministr zahraničí Antonio Tajani. Také Litva ostře odsoudila Moskvu a vyzvala k větší podpoře Ukrajiny.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell obvinil Rusko z nemilosrdných útoků na ukrajinské civilisty po dnešních masivních úderech, které mimo jiné zasáhly dětskou nemocnici v Kyjevě a vyžádaly si nejméně 36 mrtvých a 150 zraněných.
"Ukrajina nyní potřebuje protivzdušnou obranu. Všichni odpovědní za ruské válečné zločiny musí být pohnáni k odpovědnosti," uvedl Borrell na sociální síti X.
Budovy částečně srovnané se zemí, prach, vysklená okna, děti tisknoucí se ke svým rodičům a desítky pomáhajících záchranářů, lékařů, vojáků i civilistů. Tak podle agentury Reuters vypadala kyjevská dětská nemocnice po zásahu ruskou raketou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že bude požadovat mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN. Ta by o věci podle diplomatů měla jednat v úterý.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell obvinil Rusko z nemilosrdných útoků na ukrajinské civilisty po dnešních masivních úderech, které mimo jiné zasáhly dětskou nemocnici v Kyjevě, a vyžádaly si nejméně 31 mrtvých a 125 zraněných. "Ukrajina nyní potřebuje protivzdušnou obranu. Všichni odpovědní za ruské válečné zločiny musí být pohnáni k odpovědnosti," uvedl Borrell na sociální síti X.
Russia keeps ruthlessy targeting Ukrainian civilians.
— Josep Borrell Fontelles (@JosepBorrellF) July 8, 2024
Today's air attacks have killed and wounded dozens, and destroyed Kyiv’s largest children hospital, Okhmatdyt.
Ukraine needs air defence now.
All responsible for Russian war crimes will be held to account.
Rozsáhlé ruské vzdušné útoky z dnešního rána si v Kyjevě a Dněpropetrovské oblasti vyžádaly dohromady 31 mrtvých a 125 zraněných. O zvýšení bilance odpoledne informovalo ukrajinské ministerstvo vnitra. Za útok, který v ukrajinské metropoli zasáhl mimo jiné dětskou nemocnici, slíbil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odplatu. Chce také schůzi Rady bezpečnosti OSN, uvedla agentura Reuters. Rusko uvedlo, že útočilo na zařízení vojenského průmyslu a letecké základny, nikoliv na civilní cíle.
Prezident Petr Pavel odsoudil ruský útok na ukrajinská města, včetně dětské nemocnice v Kyjevě.
Zásah dětské nemocnice v Kyjevě a mnoha dalších ukrajinských měst je důkazem toho, že Rusko prezidenta Vladimira Putina se nezastaví před ničím. Na sociální síti X to před dnešním odletem na summit Severoatlantické aliance (NATO) ve Washingtonu uvedl prezident Petr Pavel. Na summitu očekává shodu na tom, že Rusko je největší hrozba, na kterou musíme být důkladně připraveni.
Pavel uvedl, že zásah dětské nemocnice a dalších měst ukazuje, že Rusko se nezastaví před ničím. "Útok na ty nejzranitelnější je neomluvitelný. Právě odlétám na summit NATO, na kterém očekávám shodu na tom, že všichni vnímáme Rusko jako největší hrozbu, na kterou musíme být důkladně připraveni," napsal.
Zásah dětské nemocnice v Kyjevě a mnoha dalších ukrajinských měst je důkazem toho, že Putinovo Rusko se nezastaví před ničím. Útok na ty nejzranitelnější je neomluvitelný. Právě odlétám na summit NATO, na kterém očekávám shodu na tom, že všichni vnímáme Rusko jako největší…
— Petr Pavel (@prezidentpavel) July 8, 2024
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj bude před odletem na summit Severoatlantické aliance ve Washingtonu jednat ve Varšavě s polským premiérem Donaldem Tuskem a prezidentem Andrzejem Dudou.
Tusk nedávno podle agentury DPA oznámil, že se Zelenským pravděpodobně podepíše dvoustrannou dohodu o bezpečnostní spolupráci. V brzkém odpoledni se Zelenskyj setká také se svým polským protějškem Andrzejem Dudou.
Polsko je jedním z největších politických a vojenských podporovatelů Ukrajiny, která se více než dva roky brání rozsáhlé ruské invazi. Funguje také jako logistický uzel pro dodávky západní vojenské pomoci Kyjevu. Polsko rovněž přijalo téměř milion uprchlíků ze sousední země.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že dnešní útok zasáhl na Ukrajině vojenské objekty a letecké základny. Není podle něj pravda, že cílil na civilisty.
Pondělní rozsáhlý ruský vzdušný útok si na několika místech Ukrajiny vyžádal nejméně 20 mrtvých a desítky zraněných, uvedlo ukrajinské ministerstvo vnitra. Nejméně devět mrtvých hlásí Kyjev, podle jehož starosty Vitalije Klička šlo o jeden z nejhorších útoků na metropoli od začátku invaze. Zásah tam utrpěla mimo jiné dětská nemocnice. V Kryvém Rihu v centrální části Ukrajiny pak útok zabil deset lidí.
"Ruští teroristé opět zaútočili raketami na Ukrajinu. Různá města: Kyjev, Dnipro, Kryvyj Rih, Slovjansk, Kramatorsk. Více než 40 raket různých typů. Byly poškozeny obytné budovy, infrastruktura a dětská nemocnice," napsal na síti Telegram prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj by měl "celý svět využít veškerého svého odhodlání, aby ruské údery konečně skončily".
Na podlaze provizorní polní nemocnice, stojící nedaleko východoukrajinského města Časiv Jar, leží krví prosáklé armádní boty. Nad tělem jejich majitele je tým zdravotníků, kteří se pod rouškou noci snaží stabilizovat jeho stav. "Jsme tu ve dne, v noci," říká v reportáži agentury Reuters ukrajinský anesteziolog.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Celková bilance obětí pondělního rozsáhlého ruského vzdušného útoku na Ukrajinu neustále roste, uvedlo ukrajinské ministerstvo vnitra.
- Podle starosty Kyjeva Vitalije Klička šlo o jeden z nejhorších útoků na metropoli od začátku invaze. Zasažena byla i dětská nemocnice.
- Maďarský premiér Viktor Orbán je na návštěvě Číny, kde podle tamních státních médií jednal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem o urovnání konfliktu na Ukrajině. Peking udržuje úzké vztahy s Ruskem i po zahájení invaze z února 2022.
Záchranáři v Kyjevě zasahují u dětské nemocnice, na kterou zaútočili Rusové.
Snímek zachycuje evakuaci pacientů z dětské nemocnice v Kyjevě, na kterou zaútočili Rusové.
"Chci, aby to viděl celý svět a aby nemlčel. Nemocné děti po ruském útoku na nemocnici Ochmatdyt," uvedl na Telegramu šéf Zelenského kanceláře Andrij Jermak. K příspěvku připojil snímek, na němž jsou z nemocnice evakuované děti s kapačkami.
Starosta Vitalij Kličko označil dnešní útok na Kyjev za jeden z nejhorších na metropoli od začátku ruské invaze.
Celková bilance obětí dnešního ruského vzdušného útoku na Ukrajinu vzrostla na 20 mrtvých a zhruba 50 zraněných, uvedlo ministerstvo vnitra v Kyjevě.
V Kryvém Rihu v centrální části Ukrajiny ruský útok zabil deset lidí a dalších 31 zranil.
Ruský vzdušný útok na Kyjev si vyžádal pět mrtvých a devět zraněných, uvedly ukrajinské úřady. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského byla zasažena také dětská nemocnice.
Rusko v pondělí dopoledne provedlo rozsáhlý vzdušný útok na Ukrajinu, pro celou zemi byl vyhlášen letecký poplach. V Kyjevské oblasti pracuje protivzdušná obrana, ukrajinská metropole hlásí dopad trosek do rezidenčních čtvrtí. Informovaly o tom ukrajinské úřady.
Podle agentury Reuters je útok neobvyklý tím, že jej ruské síly provádějí za denního světla. Ukrajinské letectvo uvedlo, že Rusko při něm použilo také hypersonické střely Kinžal. "Na předměstí Kyjeva operují síly protivzdušné obrany. Zůstaňte v krytech!" napsal na Telegramu kyjevský starosta Vitalij Kličko. Podle něj zazněly hlavním městem výbuchy.
Podle kyjevské vojenské správy dopadly na několik míst ukrajinské metropole trosky sestřelených raket, na místě jsou záchranáři. Škody utrpělo několik budov, na jednom místě vypukl požár, uvedla správa.
Ruská tajná služba FSB uvedla, že překazila pokus Kyjeva unést strategický bombardér Tu-22M3 ruských vzdušných sil a přeletět s ním na Ukrajinu. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na sdělení ruské kontrarozvědky. Tvrzení není možné ověřit z nezávislých zdrojů, ukrajinská tajná služba SBU na žádost o komentář bezprostředně nereagovala.
"Ukrajinská rozvědka měla v úmyslu naverbovat ruského vojenského pilota za finanční odměnu a poskytnutí italského občanství s cílem přesvědčit ho, aby odletěl a přistál na Ukrajině se strategickým bombardérem," uvedla FSB na svých internetových stránkách.
Loni v létě se ukrajinské tajné službě podařilo naverbovat ruského pilota vrtulníku Maxima Kuzminova, který byl odpůrcem invaze. Se strojem Mi-8 přeletěl na území pod kontrolou Ukrajiny. Letos v únoru byl dezertér nalezen mrtev ve Španělsku.
Jihokorejský prezident Jun Sok-jol hodlá s vedoucími představiteli NATO jednat o hrozbě, jakou podle něj pro Evropu představuje Severní Korea a její prohlubující se vazby na Rusko. V rozhovoru s agenturou Reuters vzkázal Moskvě, že si bude muset vybrat mezi dvěma korejskými státy a rozhodnout se, kde spočívají její skutečné zájmy.
"Vojenská spolupráce Ruska se Severní Koreou představuje jasnou hrozbu a vážnou výzvu pro mír a bezpečnost na Korejském poloostrově i v Evropě," řekl Jun agentuře Reuters před cestou do Washingtonu na summit NATO. "Záleží pouze na Rusku, kam chce směřovat vazby s Jižní Koreou," dodal. Uvedl také, že se jeho země rozhodne o poskytnutí zbraní Ukrajině na základě toho, jak dopadne nový vojenský pakt mezi Moskvou a Pchjongjangem.
Čínský prezident Si Ťin-pching na dnešním setkání s maďarským premiérem Viktorem Orbánem vyzval světové velmoci, aby pomohly Rusku a Ukrajině obnovit přímý dialog a jednání. Informovala o tom čínská státní televize CCTV. Orbán přijel do Číny na předem neohlášenou návštěvu. Už minulý týden zavítal do Kyjeva a pak do Moskvy, aby jednal o možnostech mírového řešení situace na Ukrajině. Z Pekingu maďarský prezident míří do Washingtonu, informovala agentura Reuters.
Orbán podle televize CCTV ocenil "konstruktivní a důležité iniciativy" Číny pro dosažení míru a označil Peking za stabilizační sílu uprostřed globálních turbulencí. Kromě Ruska a Ukrajiny závisí konec války "na rozhodnutí tří světových mocností - Spojených států, Evropské unie a Číny," uvedl Orbán. V příspěvku na síti X doplnil snímek, na němž si potřásá rukou se Si Ťin-pchingem.
Kvůli výbuchu miny u ukrajinského Charkova zemřeli v neděli nejméně čtyři lidé. Uvedly to podle agentury Reuters místní úřady. Mezi mrtvými je nejméně jedno dítě. Podle údajů OSN za zhruba čtyři procenta obětí mezi civilisty mohly v období od března do konce května miny či nevybuchlá munice.
Podle úřadů mina vybuchla na lesní cestě, kterou projíždělo auto. Jednalo se o členy jedné rodiny, kteří se zřejmě vraceli z chaty. Úřadům se podařilo identifikovat čtyři těla, na palubě auta však podle příbuzných mohlo být až šest lidí, uvedly ukrajinské úřady, podle kterých vybuchla nepřátelská, tudíž ruská, mina.
Miny a nevybuchlá munice tvoří výrazný problém především v oblastech, kde se sváděly boje, což je i případ Charkova. Toto město leží nedaleko hranice s Ruskem. Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU) ve své červencové zprávě uvádí, že na území, které kontroluje Ukrajina, zemřelo kvůli minám a nevybuchlé munici v období od března do konce května 17 civilistů a dalších 62 civilistů se zranilo. V drtivé většině se jednalo o muže a chlapce. To je o 84 procent více než v předchozím tříměsíčním období. Největší počet těchto obětí připadá na Doněckou, Charkovskou a Chersonskou oblast.
Zástupce německých křesťanských demokratů (CDU) a jejich bývalý předseda Armin Laschet podle agentury AFP vidí francouzské volby jako příležitost pro proevropskou většinu v Národním shromáždění. "Ani pravicoví extremisté kolem (Le Penové), ani antisemitští a protiněmečtí radikálové kolem (Jeana-Luca) Mélenchona nevyhráli. Existuje šance na demokratickou a proevropskou většinu," podotkl Laschet.
"Nejhorší bylo zažehnáno, RN nemůže sestavit vládní většinu," uvedl Nils Schmid, který je zahraničněpolitickým mluvčím sociálních demokratů ve Spolkovém sněmu. Sestavení vlády ale bude vzhledem k tomu, že nikdo nemá většinu, podle něj složité a francouzské "demokratické strany" budou muset projevit flexibilitu a schopnost kompromisu.
Polský premiér Donald Tusk označil výsledky druhého kola francouzských parlamentních voleb za "zklamání pro Moskvu" a "úlevu pro Kyjev". "V Paříži nadšení, v Moskvě zklamání a v Kyjevě úleva. To stačí ke spokojenosti ve Varšavě," glosoval Tusk výsledek voleb v příspěvku na síti X.
Ukrajina ani Rusko nejspíš v létě nedosáhnou velkých zisků. Ani jedna strana se nezdá být schopná rozhodujícího průlomu a obě země zřejmě čeká krvavé léto s tisíci mrtvých. V pondělní analýze situace na bojišti to píše americký list The Wall Street Journal.
Silně krvácející ukrajinský voják Dmytro už věřil jen na zázrak. S pěti střelami v těle zariskoval, aniž by tušil, zda nepřivolává ruského agresora.
Ruské ministerstvo obrany v neděli oznámilo dobytí lokality Čyhari ve východoukrajinské Doněcké oblasti. Čyhari je jednou ze dvou částí obce Pivdenne v Bachmutském okrese, uvedl ruský server RBK. Ukrajina ztrátu místa nepotvrdila.
Ukrajinský generální štáb ve své ranní operační svodce uvedl, že invazní síly jsou v tomto úseku frontové linie "poměrně aktivní". Ruské útoky ale hlásí i z dalších míst, mimo jiné ve směru na Pokrovsk, kde podle něj ukrajinští vojáci odrazili 49 ruských útoků.
K výbuchům ve skladu ve Voroněžské oblasti se zatím Ukrajina oficiálně nevyjádřila. Ukrajinska pravda píše, že sklad se nachází u obce Sergejevka a rozkládá se na ploše 9000 metrů čtverečních. Rusové tam podle zdrojů portálu uchovávali střely země-země, země-vzduch, granáty do tanků i děl a munici do střelných zbraní. S obdobnými informacemi přišla také agentura Reuters s odvoláním na svůj blíže nespecifikovaný bezpečnostní zdroj. Ukrajinska pravda publikovala i video z místa.
Ruské úřady vyhlásily výjimečný stav v části Voroněžské oblasti, kde před tím podle nich trosky sestřelených ukrajinských dronů spadly na sklad, jenž začal hořet a začaly v něm explodovat výbušniny. Informovala o tom dnes ruská agentura TASS. Gubernátor regionu Alexandr Gusev na platformě Telegram sdělil, úřady evakuují některé obyvatele v Podgorenském okrese a nikdo nebyl zraněn.
Gusev nejprve informoval o sestřelení blíže neupřesněného počtu bezpilotních letounů nad Voroněžskou oblastí. Části trosek podle něj dopadly na místní sklad, kde poté začalo hořet. Co se ve skladu nacházelo, neuvedl. Informoval však, že následovaly "detonace výbušných předmětů".
Souhrn nejdůležitějšího dění:
- Ruské střely Iskander zničily na Ukrajině dvě odpalovací zařízení systémů protivzdušné obrany Patriot, informovaly v neděli ruské státní agentury s odvoláním na ministerstvo obrany. Podle Ukrajinců šlo o makety.
- Ruské ostřelování během soboty zabilo v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny tři civilisty, uvedly ukrajinské úřady.
- Nově zvolený britský premiér Keir Starmer slíbil ukrajinskému prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému, že Londýn bude nadále podporovat Ukrajinu.
Ruské střely Iskander zničily dvě odpalovací zařízení systémů protivzdušné obrany Patriot u města Južne v Oděské oblasti, informovalo dnes ruské ministerstvo obrany na platformě Telegram. Velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk už v sobotu večer na stejném portále napsal, že Rusové zasáhli na dvou místech - včetně lokace u Južneho - makety. Podobná prohlášení stran konfliktu nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
"Úderem z operačně taktického komplexu 'Iskander' byla zničena dvě odpalovací zařízení systému protivzdušné obrany Patriot a radarová stanice 'Žirafa' ukrajinských ozbrojených sil u obce Južnoje (ukrajinsky Južne - pozn. ČTK) v Oděské oblasti," oznámilo dnes ráno ruské ministerstvo obrany, které zprávu doplnilo videem, jež podle něj zničení dokazuje.
Ruské ostřelování během soboty zabilo v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny tři civilisty. Podle agentury Reuters to uvedly ukrajinské úřady. Stalo se tak na dvou místech v okolí správního střediska Chersonu. Část oblasti se podařilo Ukrajině dobýt téměř nazpět, ruská armáda však na toto území stále útočí.
Dvě těla záchranáři vyprostili z trosek domu, které ostřelování zasáhlo v sobotu ráno na severu od Chersonu. Další člověk zemřel při dělostřelecké palbě na jihu od Chersonu, uvedl šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin.
Stále více Rusů by považovalo jaderný úder na Ukrajinu za oprávněný, těsná většina je však nadále proti. Vyplývá to z průzkumu, který tento týden zveřejnilo nezávislé středisko Levada.
Šéf správy Doněcké oblasti Vadym Filaškin dnes napsal, že ruské ostřelování v pátek připravilo o život 11 civilistů a čtyři desítky zranilo. Při dnešním ruském ostřelování regionu podle něj zemřel další člověk a tři utrpěli zraněni. Šéf Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak podle serveru Meduza informoval o zabité pětašedesátileté ženě kvůli ruskému ostřelování v jím spravovaném regionu a ukrajinská prokuratura o dvou obětech ruského ostřelování Chersonské oblasti.
Na ruské straně informoval gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov o dvou zraněných civilistech při ukrajinském ostřelování příhraničí.
Ukrajina i Rusko hlásí noční útoky bezpilotních letounů na své území. Ukrajinské letectvo dnes ráno informovalo o sestřelení 24 z celkových 27 ruských dronů. Ruské ministerstvo obrany informuje o likvidaci osmi ukrajinských bezpilotních letounů. Ani jeden z úřadů nezmínil škody, Moskva neuvádí ani kolik dronů celkem zaznamenala. Z obou zemí ale přicházejí zprávy o škodách.
"Obráncům nebe se tuto noc podařilo zasáhnout 24 'šáhedů' v Dněpropetrovské, Poltavské, Záporožské, Chersonské, Charkovské, Doněcké, Sumské, Černihivské, Vinnycké, Kyjevské, Kirovohradské a Mykolajivské oblasti," uvedly ukrajinské vzdušné síly na platformě Telegram. Kde zaútočily zbylé tři drony typu Šáhed, letectvo neuvádí.
Podle serveru Ukrajinska pravda jsou škody na energetické infrastruktuře v Sumské oblasti, která se nachází na severovýchodě země u hranic s Ruskem. V regionu jsou hlášeny výpadky v dodávkách elektrického proudu. Ukrajinská energetická společnost Ukrenerho informuje o poškození energetického zařízení v Sumské oblasti. Ukrajinské úřady zatím v souvislosti s těmito útoky nehovoří o obětech nebo zraněných.
Nově zvolený britský premiér Keir Starmer slíbil ukrajinskému prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému, že Londýn bude nadále podporovat Ukrajinu, která se už třetím rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Informovala o tom kancelář ministerského předsedy na svém webu. Zelenskyj na síti X napsal, že státníci spolu mimo jiné projednali přípravu stoleté dohody o partnerství mezi zeměmi.
Starmer se úřadu ujal v pátek poté, co jeho Labouristická strana zvítězila ve čtvrtečních parlamentních volbách. Zelenskyj byl jedním z prvních světových státníků, kteří novému premiérovi Británie pogratulovali. Později napsal, že s šéfem nové vlády hovořil v den jeho nástupu do úřadu a vyjádřil vděčnost za příslib v pokračování podpory Londýna Kyjevu.
"Koordinovali jsme pozice před summitem NATO ve Washingtonu a dalšími mezinárodními událostmi. Diskutovali jsme také o způsobech posílení našeho partnerství, včetně přípravy bezprecedentní stoleté dohody o partnerství mezi Ukrajinou a Spojeným královstvím," napsal Zelenskyj s odkazem na jednání Severoatlantické aliance, které se bude konat příští týden.
Ukraine’s ongoing fight against Russian aggression matters to all of us.
— Keir Starmer (@Keir_Starmer) July 5, 2024
The UK’s support remains unshakable.
I look forward to seeing President @ZelenskyyUa soon. https://t.co/1D0R1tApqK
Maďarský ministr zahraničí na snímku s mluvčím Kremlu Dmitrijem Peskovem.
Ruský opoziční politik Vladimir Kara-Murza, který si odpykává 25letý trest za údajnou vlastizradu, byl převezen do vězeňské nemocnice. Dnes o tom informovala jeho manželka Jevgenija na sociální síti X.
Opoziční hnutí ANO v prohlášení v souvislosti s cestou maďarského premiéra do Ruska připomnělo, že Orbán navštívil v úterý v Kyjevě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. "Tím vyjádřil jasný postoj vůči Ukrajině," uvedlo hnutí.
Orbán se podle ANO netajil hledáním cesty k mírovým jednáním, přičemž je musí podnítit někdo jiný než strany konfliktu. "A logicky by to měl být někdo, kdo je schopen mluvit s oběma stranami. To Orbán nepochybně je," uvedlo hnutí ANO.
Místopředseda STAN a europoslanec Jan Farský pokládá Orbánovu cestu do Moskvy za zlomyslnost a provokaci. "Sám nic dobrého pro Evropu nezajistí. Naopak Evropu taková sólo akce jen poškodí," uvedl Farský na síti X.
Ruský prezident Vladimir Putin po jednání s Orbánem dále řekl, že návštěvu maďarského premiéra vnímá jako snahu obnovit dialog Moskvy se Západem. Zároveň podle agentury Reuters zopakoval, že klíčem k vyřešení konfliktu, který Rusko vyvolalo v únoru 2022 svým vpádem na Ukrajinu, zůstávají ruské návrhy. Tvrdil dále, že Kyjev není ochoten válku zastavit.
Jako podmínky pro rozhovory s Ukrajinou šéf Kremlu minulý měsíc označil stažení ukrajinských vojáků z východu a jihu Ukrajiny, slib Kyjeva, že nevstoupí do NATO, zrušení sankcí vůči Rusku a neutrální, bezjaderný status pro Ukrajinu. Kyjev požadavky odmítl.
Maďarský předseda vlády a šéf Kremlu na tiskové konferenci.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes podle svého vyjádření jednal v Moskvě s maďarským premiérem Viktorem Orbánem o možnostech urovnání války na Ukrajině. Informovala o tom agentura TASS. Orbán podle agentury Reuters označil příštích šest měsíců jako to, co nazval mírovou misí.
Třetí systém protivzdušné obrany Patriot z Německa dorazil na Ukrajinu. Na sociální síti X to dnes oznámil německý velvyslanec v Kyjevě Martin Jäger a také ukrajinské ministerstvo obrany. Berlín poskytnutí třetí baterie protivzdušné obrany americké výroby Kyjevu avizoval už dříve. Kyjev opakovaně žádá západní spojence o systémy protivzdušné obrany, zejména o baterie Patriot.
Das dritte Patriot-Flugabwehrsystem aus Deutschland ist in der Ukraine eingetroffen. Es wird helfen, den Schutz der Bevölkerung u. der Infrastruktur zu verbessern. Die ukrainische Besatzung hat erfolgreich eine entsprechende Ausbildung in Deutschland absolviert. #StandWithUkraine
— Martin Jaeger (@MJaegerT) July 5, 2024
Viktor Orbán přiletěl do Moskvy i s maďarským ministrem zahraničí Péterem Szijjártóem. Zde na snímku v Kremlu.
Maďarsko cestu premiéra Viktora Orbána do Moskvy s Ukrajinou nekoordinovalo, uvedlo dnes na svém webu ukrajinské ministerstvo zahraničí v reakci na cestu šéfa maďarské vlády do ruské metropole, kde se setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Kyjev zároveň vyzval všechny země, aby dodržovaly zásadu, která vylučuje dohody o Ukrajině bez Ukrajiny.
"Připomínáme, že zásada 'žádné dohody o Ukrajině bez Ukrajiny' zůstává pro naši zemi nedotknutelná a vyzýváme všechny státy, aby ji striktně dodržovaly," uvádí ukrajinské ministerstvo zahraničí, podle něhož rozhodnutí o cestě Orbána do Moskvy učinilo Maďarsko bez souhlasu Ukrajiny.
Souhrn nejdůležitějšího dění:
- Maďarský premiér Viktor Orbán v pátek přiletěl do Moskvy, kde se setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
- V úterý se maďarský premiér v Kyjevě sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Kyjev v pátek uvedl, že Maďarsko Orbánovu cestu do Moskvy nekoordinovalo s Ukrajinou.
- Český premiér Petr Fiala v reakci na Orbánovu cestu uvedl, že maďarský premiér nezastupuje v Moskvě české zájmy ani zájmy Evropské unie. Cestu kritizovali také představitelé EU a NATO.
Další snímek zachycující setkání maďarského premiéra a ruského prezidenta.
Snímek ze setkání maďarského premiéra a ruského prezidenta.
"Viktor Orbán v Moskvě nezastupuje naše zájmy ani zájmy EU. Nemá ani žádný mandát vyjednávat naším jménem. Česká pozice je jasná: Putin je agresor, my stojíme na straně Ukrajiny," napsal premiér Petr Fiala (ODS) na síti X.
Hlavním tématem summitu ve Washingtonu, který se koná od 9. do 11. července, bude situace na Ukrajině. Severoatlantická aliance podle Stoltenberga dělá vše proto, aby Ukrajinu připravila na budoucí členství v NATO. Šéf aliance očekává, že spojenci poskytnou Kyjevu další pomoc, zmínil zejména protivzdušnou obranu a munici. Právě Maďarsko přitom Ukrajině vojenskou podporu dodávat odmítá.
"Ukrajina musí zvítězil a potřebuje naši trvalou pomoc," prohlásil dnes Stoltenberg. Zopakoval, že pomáháním Kyjevu se aliance nestává stranou konfliktu. NATO jen podporuje Ukrajinu při prosazování jejího práva na sebeobranu, dodal.
Orbán v Moskvě na jednání s Putinem nereprezentuje NATO, prohlásil generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. O cestě do Ruska informoval Orbán Severoatlantickou alianci předem, dodal. Zdůraznil, že Maďarsko v minulosti podpořilo veškerá prohlášení NATO odsuzující ruskou agresi na Ukrajině. Všichni spojenci si podle šéfa NATO uvědomují, kdo je agresor a že Rusko je za válku zodpovědné.
"Rotující předsednictví EU nemá mandát k jednání s Ruskem jménem EU. Evropská rada má jednoznačný postoj: Rusko je agresor, Ukrajina je oběť. Žádná jednání o Ukrajině nelze vést bez Ukrajiny," napsal už ve čtvrtek šéf unijních summitů Charles Michel.
Orbánovu cestu za Putinem kritizuje i šéfka Evropské komise. "Politika appeasementu (ústupků) Putina nezastaví," napsala na síti X Ursula von der Leyenová. "Pouze jednota a odhodlání otevřou cestu k úplnému, spravedlivému a trvalému míru na Ukrajině," dodala.
Ukrajinské útoky přiměly ruskou Černomořskou flotilu k přesunu téměř všech jejích bojeschopných válečných lodí z okupovaného poloostrova Krym na jiná místa a Sevastopol se coby hlavní základna flotily stává neefektivní. Agentuře Reuters to řekl velitel ukrajinského námořnictva Oleksij Nejižpapa.
Moskva ukrajinský Krym anektovala v roce 2014. Černomořská flotila má hlavní velitelství v Sevastopolu, který je často terčem ukrajinských útoků. Krym je důležitým logistickým uzlem pro ruskou armádu.
Putin na začátku schůzky s Orbánem řekl, že je připraven vyslechnout si postoje maďarského premiéra k Ukrajině a seznámit se se stanovisky dalších evropských partnerů.
"Maďarsko se pomalu stane poslední evropskou zemí, která dokáže mluvit s každým," řekl Orbán před jednáním s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě podle agentury RIA Novosti. Cestu označil za pokračování "mírové mise", kterou zahájil tento týden návštěvou v Kyjevě.
Někteří polští autodopravci, kteří se loni na podzim účastnili protestů proti levnější konkurenci z Ukrajiny, od ukrajinských řidičů uvázlých v koloně před zablokovanými hraničními přechody brali úplatky. Za peníze je vyváděli z fronty a zajistili jim rychlé odbavení na hranici. Píše o tom polský deník Gazeta Wyborcza.
Ukrajinská tajná služba SBU oznámila, že v Oděse na jihu země zadržela tři mladé ženy, které podezírá ze spolupráce s ruskou tajnou službou FSB a navigování ruských vzdušných úderů na vojenskou infrastrukturu. Ženy ve věku od 19 do 23 let pracovaly v místní kavárně.
"Aby určily souřadnice potenciálních cílů, obcházely město pod rouškou přátelských procházek," tvrdí SBU, podle níž si ženy před objekty fotily "selfie". Zajímaly je prý mimo jiné umístění protivzdušné obrany, vojenské obvodní kanceláře nebo zdravotnická zařízení, kde se léčí ukrajinští vojáci. Informace poté posílaly FSB a dostávaly za to peníze, tvrdí tajná služba. Ženy podezírá z vlastizrady, hrozí jim až doživotní vězení.
Orbán přijel do Moskvy pár dnů po cestě do Kyjeva. Vyzval tam k uzavření příměří, které by mohlo urychlit zahájení mírových rozhovorů. Nynější cestu do Moskvy označil za "druhou zastávku" mírové mise.
Maďarsko navzdory ruské invazi na Ukrajinu udržuje dobré vztahy s Ruskem. Odmítá Kyjevu poskytovat vojenskou pomoc a kritizuje sankce, jež EU kvůli agresi na Rusko uvalila. Orbán patří k několika málo západním lídrům, kteří se od začátku invaze setkali s Putinem. V Moskvě byl naposledy v září 2022.
Do Moskvy přiletěl maďarský premiér Viktor Orbán na jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Potvrdil to Orbánův mluvčí. Cesta šéfa maďarské vlády do Ruska je podle něj součástí "mírové mise" ve snaze ukončit válku na Ukrajině.
"Mír se nedá dělat z pohodlného křesla v Bruselu. I když předsednictví EU nemá mandát vyjednávat jménem sedmadvacítky, nemůžeme jen tak sedět a čekat, až válka zázrakem skončí," uvedl Orbán na síti X.
Borrell dodal, že postoj EU k ruské útočné válce proti Ukrajině se odráží v mnoha závěrech Evropské rady a vylučuje oficiální kontakty mezi EU a Putinem. Připomněl, že už loni byl na Putina vydán zatykač Mezinárodním trestním soudem v Haagu kvůli únosům dětí z okupovaných území Ukrajiny.
Maďarský premiér Viktor Orbán vyrazil do Moskvy na bilaterální návštěvu, ke které nedostal žádný mandát od Evropské unie, uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
"Maďarsko je nyní členským státem EU, který do 31. prosince 2024 převzalo rotující předsednictví v Radě EU. Neznamená to žádné zastupování unie navenek, za to zodpovídá předseda Evropské rady na úrovni hlav států či vlád, nebo vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku na úrovni ministrů," uvedl Borrell s odkazem na svou funkci a na pozici šéfa unijních summitů Charlese Michela.
Rusko a Ukrajina na sebe v noci na pátek útočily desítkami dronů. Ministerstvo obrany v Moskvě uvedlo, že nad ruským územím a nad částí Ukrajiny obsazené Rusy protivzdušná obrana sestřelila 50 ukrajinských dronů. Ukrajinské letectvo informovalo, že zničeno bylo všech 32 bezpilotních letounů, které nad území Ukrajiny vyslala ruská armáda.
Polsko chce, aby mu s ostrahou hranice s Běloruskem pomohli policisté a pohraničníci z Finska, Německa a Řecka. Podle agentury Reuters to řekl nejmenovaný vysoce postavený zástupce polské vlády. "Už se to připravuje a jde o země, které jsou co do ochrany hranice velmi zkušené, například řecké zkušenosti mohou být velmi užitečné," řekl tento činitel.
Arbitrážní soud v Petrohradě zakázal slovenské firmě Východoslovenská energetika pokračovat v právním sporu s Gazprom Exportem, který s touto ruskou firmou vede v Ženevě. Pokud neuposlechne, soud jí nařídí vyplatit ruskému podniku pokutu 3,62 milionu eur (90 milionů Kč). Informovala o tom dnes ruská tisková agentura TASS. Východoslovenská energetika žaluje Gazprom za nedodání zemního plynu.
Jeden člověk dnes zemřel a dalších sedm utrpělo zranění při ruském raketovém útoku na ukrajinský přístav Čornomorsk ležící nedaleko Oděsy. Informuje o tom Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinské úřady. "Nepřítel podnikl raketový útok v Oděském okrese. Zasažena byla civilní přístavní infrastruktura. V důsledku raketového útoku zemřel jeden civilista, dalších sedm utrpělo zranění," informoval šéf správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Poškozena byla podle něho přístavní zařízení a administrativní budovy. Mluvčí jižního velitelství ukrajinské armády Dmytro Pletenčuk řekl, že úder zasáhl Čornomorsk.
Ruský prezident Vladimir Putin bere vážně návrhy amerického exprezidenta Donalda Trumpa ohledně ukončení války na Ukrajině. Dnes to řekl na tiskové konferenci v Astaně. Podotkl však, že jejich konkrétní obsah nezná. "Skutečnost, že pan Trump jako prezidentský kandidát říká, že je připraven a ochoten zastavit válku na Ukrajině, bereme zcela vážně," řekl Putin. Dodal, že je "klíčovou otázkou", co Trumpovy návrhy obsahují. "Ale nepochybuji o tom, že to myslí vážně, a to podporujeme," uvedl.
Maďarský premiér Viktor Orbán se v pátek 5. července setká v Moskvě s ruským prezidentem Putinem. Dnes to uvedla stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). V úterý se Orbán poprvé od začátku ruské agrese na Ukrajinu v únoru 2022 setkal v Kyjevě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Česko od středy neuznává nebiometrické pasy Ruské federace. Ruští občané s takovým pasem budou na českém území pobývat nelegálně. Oznámilo to ministerstvo zahraničí
Běloruský režim při středeční amnestii propustil z vězení nejméně deset politických vězňů, uvedla běloruská lidskoprávní organizace Vjasna. Není zatím jasné, zda je mezi nimi i Sjarhej Cichanouski, manžel exilové opoziční lídryně Svjatlany Cichanouské. Mezi propuštěnými je opoziční politik Ryhor Kastusjou, který má rakovinu.
"Pozice našich obránců byly zničeny a velení se rozhodlo ustoupit na bezpečnější a lépe připravené pozice," uvedl mluvčí ukrajinských sil na východní Ukrajině Nazar Vološyn ke zprávám o částečném stažení z města Časiv Jar.
Na střední školu v Česku se po dvou kolech přijímacího řízení dostalo asi 77 procent z téměř 6800 uchazečů s ukrajinským občanstvím. Informovalo o tom ministerstvo školství.
Indický premiér Naréndra Módí v ponděli přijede do Moskvy.
Slovensko je připraveno v případě potřeby zvýšit počet vojáků NATO v zemi a také posílit dodávky elektřiny na Ukrajinu, řekl ve Varšavě slovenský prezident Peter Pellegrini.
Podle průzkumu agentury IPSOS, zveřejněném Denníkem N, si vítězství Ruska na Ukrajině přeje 14 procent Slováků. A zhruba třetina voličů vládní strany Směr.
USA dodaly Ukrajině střely dlouhého doletu ATACMS, přesto je ale obránci před ruskou agresí nemohou používat tak, jak by chtěli. Administrativa Joea Bidena jim totiž tyto účinné zbraně zakazuje nasadit pro útoky na území Ruska. Kyjev si poradil - začal využívat svoji zbraň původně určenou k potápění lodí.
Ukrajinští vojáci opustili pozice v části města Časiv Jar, které leží východně od Bachmutu a Rusové na něj už několik měsíců intenzivně útočí. Potvrdilo to velení armády v Kyjevě.
Nejméně dva mrtvé a jednoho raněného po ruském ostřelování pohraničních okresů hlásí šéf Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny Ivan Fedorov, který se dopočítal celkem 391 ruských útoků na deset obcí v oblasti na jihovýchodě Ukrajiny během uplynulých 24 hodin. Ukrajinská obrana během noci sestřelila nad šesti oblastmi země 21 z 22 ruských útočných dronů, napsal na sociální síti velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk. Rusko podle ministerstva obrany během noci sestřelilo čtyři ukrajinské drony nad třemi regiony.
Pokud americký exprezident Donald Trump ví, jak rychle ukončit ruskou válku proti Ukrajině, měl by to nyní říct. V rozhovoru s agenturou Bloomberg to ve středu řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval na nedávný výrok Trumpa, který se chce na podzim znovu ucházet o Bílý dům, že by válku ukončil ještě před tím, než by se znovu chopil moci v USA. Jakým způsobem by to učinil, v debatě se současným americkým prezidentem Joem Bidenem nesdělil.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching se na setkání v Kazachstánu shodli, že jakékoliv jednání o míru na Ukrajině nemá bez účasti Ruska smysl.
- Rozpočet ministerstva práce a sociálních věcí se kvůli humanitárním dávkám pro ukrajinské uprchlíky zvýší. O přidání 3,5 miliardy korun rozhodla vláda.
- Rusko je připraveno pokračovat v dodávkách zemního plynu přes Ukrajinu do Evropské unie i po konci letošního roku, kdy vyprší současná tranzitní smlouva. Podle ruských agentur to řekl vicepremiér Alexandr Novak.
Rozpočet ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) se kvůli humanitárním dávkám pro ukrajinské uprchlíky zvýší. O přidání 3,5 miliardy korun dnes rozhodla vláda, uvedla Česká televize (ČT). Humanitární dávka se skládá z příspěvků na živobytí a příspěvku na bydlení.
Osm pracovníků Záporožské jaderné elektrárny utrpělo zranění při ukrajinském dronovém útoku na rozvodnu, uvedla dnes na Telegramu ruská okupační správa ukrajinské atomové elektrárny.
Útok podle ruských úřadů rovněž připravil o dodávky elektřiny a vody většinu města Enerhodar, kde se jaderná elektrárna nachází. Kyjev se nevyjádřil.
Rusko je připraveno pokračovat v dodávkách zemního plynu přes Ukrajinu do Evropské unie i po konci letošního roku, kdy vyprší současná tranzitní smlouva. Podle ruských tiskových agentur to dnes řekl vicepremiér Alexandr Novak.
"V kontextu Ukrajiny byla zdůrazněna neperspektivnost jakýchkoliv formátů bez ruské účasti," citovala Peskova ruská média. Podle mluvčího Kremlu zároveň není možné říct, že by Ukrajina byla hlavním tématem rozhovoru obou prezidentů.
Ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching se na dnešním setkání v hlavním městě Kazachstánu Astaně shodli, že jakékoliv jednání o míru na Ukrajině nemá bez účasti Ruska smysl.
K výsledkům setkání na okraj summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) to podle agentury Reuters uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Zástupci členských zemí Severoatlantické aliance se dnes dohodli, že NATO příští rok poskytne Ukrajině vojenskou pomoc za 40 miliard eur (přes bilion korun). Nenašli ale shodu na plánu poskytovat zemi napadené Ruskem i v dalších letech minimálně stejně vysokou pomoc, jak navrhl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg.
Rusko zatím nedospělo k závěru, že by nemohlo svých cílů na Ukrajině dosáhnout vojenskou silou, nemá tak motivaci jednat, řekl český prezident Petr Pavel v rozhovoru pro Radiožurnál.
Ukrajinci dokážou vyrobit pro svou armádu měsíčně více než 100 tisíc lehkých FPV dronů. Ty mohou většinou nést granáty o váze půl kilogramu, které jsou velmi nebezpečné pro pěchotu.
Ve Venezuele kotví lodě ruského námořnictva, které v červnu navštívily Kubu. Píší to dnes agentury AP a AFP. Venezuela patří k nejbližším spojencům Ruska v Latinské Americe, ruské lodě by se na jejím území měly zdržet nejméně několik dnů.
Nejméně čtyři mrtvé a 27 zraněných hlásí Dnipro po masivním ruském náletu.
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že ruská armáda zasáhla raketou Iskander letiště v Poltavě na východě Ukrajiny.
Donald Trump s týmem svých poradců zvažuje, kolik okupovaného území Ukrajiny by si Rusko mohlo ponechat v rámci budoucí dohody o ukončení války. Ve hře je možnost, že nebude trvat na obnově hranic Ukrajiny z roku 1991, tedy včetně Krymu a dalších částí východu země. Napsal to obvykle dobře informovaný server Politico. Podle serveru Trump také bude trvat na tom, aby členské státy Severoatlantické aliance navýšily své výdaje na obranu.
Ruské přístavní město Novorossijsk a tamní základna ruské Černomořské flotily vyhlásily v noci na dnešek poplach kvůli útoku ukrajinských námořních dronů. Informoval o tom ve svém ruskojazyčném vydání zpravodajský server BBC News. Ruské ministerstvo obrany kromě toho oznámilo údajné zničení deseti vzdušných dronů, které byly vypuštěny na ruské území.
K vojenským útvarům ukrajinských ozbrojených sil dorazilo ke konci června 3171 odsouzených Ukrajinců, kteří byli podmínečně propuštěni, aby mohli sloužit v armádě. Informoval o tom dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na generální prokuraturu země, která se třetím rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
Ukrajinské úřady hlásí tři zabité civilistky při ruských útocích na města Nikopol a Cherson. Zatímco v Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti podle šéfa správy regionu Serhije Lysaka zahynuly dvě ženy, v regionální metropoli Chersonské oblasti ruské ostřelování podle agentury Ukrinform připravilo o život jednu ženu. Další lidé jsou zranění.
Rusko uvězněním amerického novináře Evana Gershkoviche porušilo mezinárodní právo a mělo by ho okamžitě propustit, uvedli experti z pracovní skupiny Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR). Informuje o tom dnes agentura AP, podle níž odborníci k tomuto závěru došli už v březnu, ale zveřejněn byl až dnes.
"Pracovní skupina dospěla k tomu, že zbavení svobody pana Gershkoviche je porušením mezinárodního práva z důvodu diskriminace na základě jeho národnosti," uvedla skupina, podle níž obvinění ze špionáže vznesené proti dvaatřicetiletému novináři "nápadně postrádá jakékoli faktické nebo právní opodstatnění".
Ukrajina a Česko zaznamenaly významný pokrok v přípravě návrhu bilaterální bezpečnostní dohody, oznámila dnes na platformě Telegram kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Českou delegaci v Kyjevě podle ní vedl vrchní ředitel bezpečnostní a multilaterální sekce ministerstva zahraničí David Konecký. Premiér Petr Fiala minulý týden oznámil, že země podepíší dohodu 18. července na summitu Evropského politického společenství v Londýně.
"Jsem přesvědčen, že společně s vámi budu mít možnost oslavit zde v České republice naše společné vítězství nad ruským agresorem," poznamenal nový ukrajinský velvyslanec v Česku Vasyl Zvaryč.
"Bude to vítězství Ukrajiny a celého svobodného světa nad ruským agresorem. Bude to vítězství dobra nad zlem, vítězství demokracie nad zločinným kremelským režimem," dodal velvyslanec.
Zelenskyj podle BBC na tiskové konferenci nekomentoval Orbánův návrh a důraz kladl na bilaterální vztahy. Poradce ukrajinského prezidenta Ihor Žovkva později podle agentury Reuters uvedl, že to nebylo prvně, co zazněl návrh na příměří, a že Zelenskyj Orbánovi odpověděl svým veřejně známým postojem.
Žovkva ho neupřesnil, ale Kyjev dlouhodobě uvádí, že Rusko by jakýkoliv klid zbraní využilo k přeskupení a posílení k dalšímu útoku.
Nový ukrajinský velvyslanec v Česku Vasyl Zvaryč chce udělat vše možné i nemožné, aby vztahy mezi oběma zeměmi byly ještě silnější. Řekl to novinářům poté, co dnes oficiálně zahájil svoji diplomatickou misi, když jeho pověřovací listiny na Pražském hradě přijal prezident Petr Pavel.
Zvaryč poděkoval České republice, prezidentovi, Parlamentu, vládě i národu za velkou podporu Ukrajiny v těžké době ruské agrese.
Americký ministr obrany Lloyd Austin oznámil, že USA brzy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 2,3 miliardy dolarů, informovala AP.
Maďarský premiér Viktor Orbán je nejbližším spojencem ruského prezidenta Vladimira Putina v EU a běžně blokuje, zdržuje, anebo oslabuje snahy EU rozšířit pomoc Ukrajině a postihnout Moskvu sankcemi kvůli její válce proti Ukrajině. Kyjev dal podle AP najevo mrazivý vztah k Budapeští tím, že oficiálně nepotvrdil Orbánův příjezd, jak bývá obvyklé v případě návštěv důležitých hostů. "Maďarsko je jedinou evropskou zemí, kterou Ukrajinci vnímají jako nepřátelskou," poznamenal server RBK-Ukrajina.
Souhrn nejdůležitějšího dění:
- Maďarský premiér Viktor Orbán v úterý poprvé od začátku ruské agrese v únoru 2022 přicestoval do Kyjeva.
- Orbán na Ukrajině jednal s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Vyzval ho, aby zvážil uzavření příměří.
- Ukrajinská armáda v pondělí oznámila, že odrazila útoky u vesnic Novooleksandrivka a Spirne v Doněcké oblasti. Moskva přitom v neděli tvrdila, že tyto dvě vesnice dobyla.
Další snímek ze společného setkání.
Společnost UAC, která v Kolíně před několika měsíci spustila výrobu vojenských dronů pro ukrajinské ozbrojené síly, testuje dron k ničení cílů. Bezpilotní naváděcí drony, kterých vyrábí nižší stovky ročně, zatím míří výhradně na Ukrajinu. Do budoucna chce společnost hledat zákazníky i v dalších zemích. České armádě nyní společnost nabídla k bezplatnému testování jednu sadu dronů pro výcvik ukrajinských vojáků. Novinářům to dnes po návštěvě společnosti řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Maďarský premiér Viktor Orbán při jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenskym uvedl, že Maďarsko oceňuje Zelenského mírové iniciativy a že hostitele požádal, aby zvážil uzavření příměří, které by mohlo urychlit zahájení mírových rozhovorů, napsala agentura Reuters. Orbán podle ní také prohlásil, že se obě země snaží překonat dřívější neshody a že se zaměřují na budoucnost.
Cílem maďarského předsednictví je řešit problémy, kterým čelí EU, a proto první cesta vede do Kyjeva, napsal Orbán na Facebooku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil dnešní jednání s maďarským premiérem Viktorem Orbánem za možný základ pro příští dohodu s Maďarskem. Ochotu ji uzavřít vyjádřil i Orbán a vybídl k příměří.
Na rozdíl od Vovčansku na severu, kde Ukrajinci úspěšně zastavili ruskou ofenzivu, tlak na obránce Časiv Jaru nepolevuje. "Ať sem pošlete, kolik chcete mužů - třeba milion - obranu nevybudujete," říká pro agenturu Reuters ukrajinský velitel praporu "Joker". Pro Rusy je město v Doněcké oblasti na Ukrajině strategickým bodem pro další útoky na sousední zemi.
U příležitosti třetího výročí zahájení ruské války na Ukrajinu vyjde v únoru 2025 posmrtně kniha ukrajinské spisovatelky Viktorije Amelinové. Sedmatřicetiletou autorku vloni zavraždili Rusové při raketovém útoku na pizzerii v Kramatorsku. Zůstal po ní malý syn.
Polsko a Německo se dohodly, že budou jednat o posílení obranné spolupráce. Chtějí tak odstrašit ruskou hrozbu v regionu, a to i silnější přítomností sil Severoatlantické aliance na jejím východním křídle a koordinací pomoci Ukrajině, uvedla agentura Reuters s odvoláním na dnes představený společný akční plán obou zemí. Detaily jeho financování ale chybějí, napsala agentura DPA. Obě země dnešní návštěvou kancléře Olafa Scholze ve Varšavě obnovily po šestileté přestávce mezivládní konzultace.
Polsko a Německo mohou mít rozdílné představy, jak financovat obranné projekty, ale i tak budou spolupracovat na projektech, jako je evropská iniciativa protivzdušné obrany European Sky Shield Initiative (ESSI), řekl polský premiér Donald Tusk. Rozšíření dopravy a dopravních cest mezi Německem a Polskem je klíčem nejen k ekonomickému rozvoji a mobilitě občanů, ale i k zajištění společné bezpečnosti, uvedl kancléř Scholz, kterého do Varšavy provázel tucet spolkových a zemských ministrů.
Maďarsko se ujalo půlročního předsednictví Evropské unie a premiér Viktor Orbán prý v Bruselu slíbil, že bude dělat zodpovědnou politiku, žádnou partyzánštinu. A začal hned: v druhý den předsednictví se vydal do Kyjeva. Byl posledním z významných politiků členských zemí Evropské unie a NATO, který se do napadené země ještě nevydal, píše v komentáři reportér Aktuálně.cz Martin Novák.
Maďarský premiér Viktor Orbán, který v úterý poprvé od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu navštívil Kyjev, nejprve zamířil na maďarské velvyslanectví. Setkání s prezidentem Volodymyrem Zelenským a dalšími ukrajinskými činiteli by se mělo uskutečnit ještě dnes.
Návštěva se koná den poté, co se Maďarsko ujalo půlročního předsednictví v Radě Evropské unie. To sice dává Budapešti jen malou reálnou moc, umožňuje jí ale ovlivňovat unijní agendu. Maďarsko bylo poslední dobou terčem kritiky kvůli blokování, zpožďování či rozmělňování téměř veškeré pomoci určené Ukrajině, na které se ostatní členské státy shodly.
Orbán viní Kyjev z diskriminace maďarské menšiny v Zakarpatí a i tímto tvrzením ospravedlňuje své odmítnutí poskytnout Ukrajině zbraně nebo povolit jejich převoz přes společnou hranici.
Ruské ztráty od začátku války před více než dvěma roky přesáhly 545 tisíc vojáků, z toho 1280 připadlo na uplynulý den, odhadlo ukrajinské velení. Ani jedna z válčících stran své ztráty nezveřejňuje.
Letecký poplach byl v noci vyhlášen na Ukrajině, která hlásí i raněné. Ruské drony útočily na severovýchodní Ukrajině v Sumské oblasti, která čelila také ostřelování, uvedl list Ukrajinska pravda s odvoláním na oblastní správu. Dvě ženy utrpěly zranění při ostřelování Záporožské oblasti na jihovýchodu země, uvedl šéf oblastní správy Ivan Fedorov.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že raketový útok na letiště v Myrhorodu zničil pět ukrajinských stíhaček Su-27 a další dva stroje poškodil. Podle něj rovněž ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila nad dvěma oblastmi a anektovaným ukrajinským poloostrovem Krymem 11 ukrajinských dronů.
V kyjevské nemocnici v noci zemřel známý opoziční novinář z Kazachstánu Ajdos Sadykov, na kterého byl minulý měsíc v ukrajinské metropoli spáchán atentát. Od té doby byl v kómatu. Informovala o tom dnes ukrajinská média a také agentura AFP s odvoláním na Sadykovovu vdovu.
Pětapadesátiletý Sadykov byl vážně zraněn, když jej 18. června nedaleko od domova v kyjevském exilu zasáhla kulka do hlavy, uvedla AFP. Sadykov získal azyl na Ukrajině v roce 2014. Při útoku byl novinář v autě se svou ženou, která vyvázla bez zranění.
Maďarský premiér Viktor Orbán dnes - poprvé od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v roce 2022 - přicestoval do Kyjeva. V ukrajinské metropoli má jednat s prezidentem Volodymyrem Zelenským o šancích na uzavření míru a o aktuálních problémech v maďarsko-ukrajinských vztazích, oznámila agentura Reuters s odvoláním na mluvčího šéfa maďarské vlády Bertalana Havasiho.
Ruská protivzdušná obrana v noci zničila nad dvěma oblastmi a anektovaným ukrajinským poloostrovem Krymem 11 ukrajinských dronů, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany. Letecký poplach byl v noci vyhlášen i na Ukrajině, která hlásí i raněné. Ukrajinské velení podle tisku upozornilo na vyšší intenzitu pondělních bojů, které si podle jeho odhadu vyžádaly také větší ruské ztráty.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Maďarský premiér Viktor Orbán přijel do Kyjeva, kde má na programu jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
- Ukrajinská armáda oznámila, že odrazila útoky u vesnic Novooleksandrivka a Spirne v Doněcké oblasti. Moskva přitom v neděli tvrdila, že tyto dvě vesnice dobyla.
- Evropské banky, které nadále působí v Rusku, v poslední době čelí tlaku i ze Spojených států. Terčem kritiky je zejména rakouská Raiffeisen Bank International.
Maďarský premiér Viktor Orbán dnes navštíví Kyjev a sejde se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Informoval o tom list Financial Times s odvoláním na tři zdroje obeznámené se situací.
Návštěva se uskuteční den poté, co se Maďarsko ujalo půlročního předsednictví v Radě Evropské unie. Budapešť byla poslední dobou terčem kritiky kvůli blokování téměř veškeré pomoci určené Ukrajině, na které se ostatní členské státy shodly.
Od ruského vpádu na ukrajinské území v únoru 2022 Orbán Ukrajinu ještě nenavštívil. Zároveň patří k několika málo západním lídrům, kteří se od invaze setkali s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, připomíná list Financial Times.
Evropské banky, které nadále působí v Rusku, v poslední době čelí tlaku i ze Spojených států. Terčem kritiky je zejména rakouská Raiffeisen Bank International, která má nyní v Rusku největší zastoupení ze západních bank. Americké ministerstvo financí podle informací agentury Reuters v květnu rakouskou banku varovalo, že by jí kvůli pokračujícím aktivitám v Rusku mohlo omezit přístup k finančnímu systému Spojených států.
Italská bankovní společnost UniCredit požádala Tribunál Soudního dvora Evropské unie, aby posoudil zákonnost požadavků Evropské centrální banky ohledně omezování aktivit firmy na ruském trhu. Italská banka o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Evropská banka v poslední týdnech vyzvala evropské banky s aktivitami na ruském trhu k poskytnutí "jasného harmonogramu" pro odchod z Ruska. UniCredit patří mezi evropské banky s největšími aktivitami v Rusku.
"UniCredit se plně ztotožňuje s ECB v názoru na důležitost omezování své přítomnosti v Rusku," uvedla italská banka. Dodala nicméně, že má pochybnosti ohledné podmínek pro toto omezování obsažených v rozhodnutí, které podle ní "přesahuje současný právní rámec".
Visegrádské bojové uskupení Evropské unie tvořené polskými jednotkami a také vojáky z Česka, Maďarska a Slovenska, dnešním dnem zahájilo roční bojovou pohotovost, oznámilo dnes polské ministerstvo obrany na sociální síti X. Většinu z 2300 příslušníků jednotky tvoří polští vojáci z výsadkové brigády a dalších jednotek. Ostatní země podle médií poskytly po několika desítkách vojáků.
Svoji diplomatickou misi v Česku v úterý oficiálně zahájí nový ukrajinský velvyslanec Zvaryč. Prezident Pavel přijme jeho pověřovací listiny.
Vláda podle Černochové opět odtajní obsah své pomoci Ukrajině z českých armádních skladů, tentokrát za uplynulé pololetí. Příslušný návrh předloží kabinetu na některém z příštích jednání. Sklady ale podle ministryně obrany nejsou bezedné. "Ještě něco málo posílat budeme," uvedla.
Muniční iniciativou si podle Černochové Česko a Evropa "kupují čas" ve chvíli, kdy Evropa není schopná ani dva a půl roku po začátku ruské invaze na Ukrajinu munici v dostatečném množství produkovat sama. "Zacyklili jsme se v řadě předpisů a nařízení, zaspali jsme dobu. V Česku se rozbíhají další výrobní linky, budeme se snažit kapacity dohnat," uvedla. Fiala doplnil, že Česko oslovuje státy, se kterými spolupracuje dlouhodobě. "Abychom mohli pokračovat dál, než se podaří navýšit kapacity výroby munice v Evropě, což jsme bohužel v minulosti zanedbali," dodal.
Česká republika je připravená pokračovat v muniční iniciativě, pokud na to získá dostatek finančních prostředků. Novinářům to po jednání ústavních činitelů na Pražském hradě řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Ostatní vrcholné politiky požádala, aby to zmiňovali při setkání se zahraničními partnery. Zopakovala, že Česko beze zbytku splní aktuální cíl dodat na Ukrajinu do konce roku 500 tisíc kusů dělostřelecké munice.
Bezpečnostní dohoda s Ukrajinou má i symbolický význam, který není v mezinárodních vztazích zanedbatelný. Po setkání nejvyšších ústavních činitelů na Pražském hradě to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Země dohodu podepíšou na summitu Evropského politického společenství 18. července v Londýně.
Kyjev podle ukrajinské prezidentské kanceláře dosud uzavřel 19 takových bilaterálních dohod, několik dalších plánuje podepsat v následujících měsících. Učinil tak například se Spojenými státy, s Británií, Německem, Francií nebo Itálií. Téměř jistě ještě do summitu NATO ji podle premiéra Donalda Tuska s Ukrajinou podepíše také Polsko.
Česko předalo Španělsku velení v mnohonárodním bojovém uskupení NATO na Slovensku, které vzniklo před dvěma lety po ruské invazi na Ukrajinu.
Ukrajinská ekonomika letos v prvních pěti měsících meziročně vzrostla o 4,7 procent, uvedlo ministerstvo financí.
Znamená politické zemětřesení ve Francii a úspěch Národního sdružení v parlamentních volbách, že Ukrajina ztratí podporu Paříže?
Dva mrtvé a osm zraněných si dnes vyžádalo ostřelování města Ukrajinsk v Doněcké oblasti, uvedl šéf správy Kyjevem kontrolované části východoukrajinské Doněcké oblasti Vadym Filaškin.
Oběťmi ruské palby z raketometu Uragan se staly dvě ženy ve věku 65 a 70 let. Palba také poškodila deset obytných domů a kancelářských budov, upřesnil. Ruská strana zprávy o útoku nekomentovala, poznamenala BBC na svém ruskojazyčném webu.
Ukrajinu a Rusko nejspíše čeká krvavé léto s tisíci mrtvými, ve kterém žádná ze stran nedosáhne velkých zisků. Ani jedna strana se nezdá být schopná rozhodujícího průlomu, píše americký list The Wall Street Journal v dnešní analýze situace na bojišti.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Rusko jen minulý týden svrhlo na Ukrajinu více než 800 řízených leteckých bomb, tvrdí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
- Ukrajinská armáda oznámila, že odrazila útoky u vesnic Novooleksandrivka a Spirne v Doněcké oblasti. Moskva přitom v neděli tvrdila, že tyto dvě vesnice dobyla.
- Ukrajina vyslala do ruské Brjanské a Kurské oblasti 25 útočných bezpilotních letounů, uvedli v pondělí gubernátoři regionů na jihozápadě Ruska.
Ukrajinská armáda oznámila, že odrazila útoky u vesnic Novooleksandrivka a Spirne v Doněcké oblasti. Moskva přitom v neděli tvrdila, že tyto dvě vesnice dobyla. Fronta u východoukrajinského města Pokrovsk, včetně Novooleksandrivky, je nadále místem nejzuřivějších bojů. Jenom za uplynulý den tam Ukrajinci odrazili 42 útoků a odehrálo se dohromady 142 bitev, uvedla dnes ukrajinská armáda podle agentury Reuters. Ve válečných podmínkách nelze podobná tvrzení znepřátelených stran bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.
Několik týdnů trvaly tvrdé boje u Vovčansku, než Ukrajinci donutili ruskou elitní 83. výsadkovou brigádu, aby se stáhla.
Ukrajina vyslala do ruské Brjanské a Kurské oblasti 25 útočných bezpilotních letounů, uvedli gubernátoři regionů na jihozápadě Ruska. Ruská obrana podle nich všechny drony sestřelila, píše agentura Reuters.
Nad Brjanskou oblastí, která sousedí s Ukrajinou, sestřelila ruská protivzdušná obrana 18 dronů. Útok přišel v několika vlnách a nevyžádal si žádné zraněné ani větší materiální škody, uvedl gubernátor oblasti Alexandr Bogomaz.
Gubernátor Kurské oblasti Alexej Smirnov informoval o sestřelení sedmi dronů a rovněž odmítl, že by způsobily zásadnější škody.
Rusko jen tento týden svrhlo na Ukrajinu více než 800 řízených leteckých bomb, napsal dnes na platformě Telegram ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Opět vyzval západní spojence, aby dodali jeho zemi dalekonosné zbraně, s jejichž pomocí by Ukrajinci mohli zničit základny, ze kterých startují ruské bombardéry.
"Ukrajina potřebuje nutně síly a prostředky ke zničení nosičů těchto bomb, zejména ruských bojových letadel, tam, kde se nacházejí. Tento krok je nezbytný," napsal Zelenskyj. Dodal, že zapotřebí jsou jasná rozhodnutí, která pomohou ochránit lidi.
Ruská vojska dobyla další dvě vesnice na východě Ukrajiny, obce Spirne a Novooleksandrivka, uvedla Moskva. Ukrajina se k jejímu tvrzení nevyjádřila.
Vývoz zbraní z Německa se v pololetí zvýšil o 30 procent na rekordních 7,48 miliardy eur. Opět se výrazně zvýšily dodávky na Ukrajinu, agentura píše DPA. Jdou tam téměř dvě třetiny vývozu, konkrétně 65 procent, tedy 4,88 miliardy eur.
Ruské vzdušné síly v noci sestřelily 36 ukrajinských bezpilotních letounů nad několika ruskými regiony. Oznámilo to v neděli ruské ministerstvo obrany. Patnáct dronů se podařilo zničit nad Kurskou oblastí, která hraničí s Ukrajinou, a devět nad Lipeckou oblastí, několik set kilometrů jižně od Moskvy, uvedlo ministerstvo v aplikaci pro zasílání zpráv Telegram.
Ruský útok na město Vilňansk poblíž Záporoží si vyžádal sedm mrtvých, uvedl šéf oblasti. Zasažen byl infrastrukturní objekt, obchod a obytné domy.
Na návštěvě Ukrajiny je slovinská prezidentka Nataša Musarová.
🇸🇮🇺🇦 Slovenija še naprej popolnoma podpira neodvisnost, suverenost in teritorialno celovitost Ukrajine. Ostro obsojamo rusko agresijo proti Ukrajini in pričakujemo, da bo Rusija nemudoma začela spoštovati mednarodne vrednote in norme, h katerim se je zavezala. Slovenija bo še… pic.twitter.com/R7jHYTejsA
— Nataša Pirc Musar (@nmusar) June 28, 2024
Bělorusko má informace o tom, že Ukrajina k jeho hranici přesouvá raketomety, dělostřelectvo a bojová vozidla pěchoty, oznámil v sobotu zástupce velitele pozemních vojsk běloruské armády Vadym Lukaševič. Situace je podle něj napjatá a Ukrajinci prý ve velké míře využívají průzkumné drony nad běloruským územím. Ukrajinská vojska se údajně stahují k hranici v Žitomirské oblasti, západně od Kyjeva. Mluvčí ukrajinské pohraniční služby Andrij Demčenko označil zprávy o plánovaném útoku za nesmysl: Ukrajina se podle něj jen brání a bylo to Bělorusko, kdo poskytl ruským vojáků území k útoku proti Ukrajině.
Snímek budovy v Dnipru, kterou zasáhla v pátek ruská raketa. Jeden člověk zemřel, šest utrpělo zranění.
Ruská vojska dobyla osadu Šumy u Torecka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, ohlásilo podle tiskových agentur ruské ministerstvo obrany. Moskva tvrdí, že Ukrajinci při těchto bojích přišli o 360 vojáků, poznamenala BBC s tím, že ve válečných podmínkách nemůže ruské tvrzení okamžitě ověřit z nezávislých zdrojů. Ruská strana vlastní ztráty neoznamuje. Osada Šumy mívala svého času 95 obyvatel, alespoň podle údajů z dosud posledního sčítání lidu na Ukrajině v roce 2001.
Evropská unie dnes rozšířila sankce proti běloruské ekonomice v reakci na podíl Minsku na ruské agresi proti Ukrajině. Podle komuniké Rady EU nová omezení zahrnují i zákaz dovážet z Běloruska zlato, diamanty, helium, uhlí a ropu.
Kromě toho unie zakázala na svém území přepravu nákladů na přívěsech a návěsech zaregistrovaných v Bělorusku a zavedla dodatečná opatření ke kontrole vývozu citlivého zboží a technologií, zbraní a munice. Unie rovněž zakázala poskytovat účetní, inženýrské, konzultační a právní služby běloruským státním orgánům a společnostem spojeným s režimem.
Google překladač přidal do seznamu dostupných jazyků krymskou tatarštinu, oznámilo ukrajinské ministerstvo zahraničí. Firma tím podle Kyjeva dokazuje, jak je bohaté jazykové a kulturní dědictví ukrajinských původních obyvatel pro světové společenství velmi cenné.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil propuštění a návrat deseti ukrajinských civilistů, které zadržovalo Rusko. Mezi propuštěnými je i jeden představitel krymských Tatarů a také dva řeckokatoličtí kněží z města Berďansk, oznámil ukrajinský prezident na sociálních sítích.
We have managed to free 10 more of our people from Russian captivity, despite all the difficulties.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) June 28, 2024
Nariman Dzhelyal, Deputy Head of the Mejlis of the Crimean Tatar People, was captured in Crimea back in 2021. Olena Piekh and Valeriy Matiushenko, civilians, have been held…
Nejméně pět mrtvých si vyžádal nálet ukrajinského dronu, oznámil úřadující gubernátor ruské Kurské oblasti, která sousedí s Ukrajinou. "V důsledku svržení výbušnin zahynulo pět lidí, z toho dvě malé děti," napsal na sociální síti o útoku kvadroptéry, tedy bezpilotního letounu se čtyřmi rotory, na ves Gorodišče gubernátor Alexej Smirnov.
Ukrajinská protivzdušná obrana během noci sestřelila nad šesti oblastmi země všech deset dronů, kterými Rusové útočili na Ukrajinu, uvedl na sociální síti velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk. Podobná tvrzení znepřátelených stran nelze v podmínkách válečného konfliktu okamžitě ověřit z nezávislých zdrojů.
Nejméně jednoho mrtvého a šest zraněných si dnes vyžádal útok na město Dnipro, kde ruská raketa zasáhla devítipodlažní dům. Uvedly to ukrajinské úřady. Ruské úřady naopak hlásí dva zraněné v Belgorodské oblasti sousedící s Ukrajinou - jeden byl zraněn při ostřelování pohraniční vesnice, druhý při náletu ukrajinských dronů na Belgorod.
Rusko bude muset zahájit výrobu a následně rozmístit rakety krátkého a středního doletu v reakci na obdobné počínání Spojených států ve světě. Na jednání své bezpečnostní rady to dnes řekl ruský prezident Vladimir Putin. Není to poprvé, kdy ruští představitelé hrozí Západu, který poskytuje vojenskou a další pomoc Ukrajině. Ta se už déle než dva roky brání ruské agresi.
Úmrtnost mladých mužů v Rusku loni prudce vzrostla, skoro na dvojnásobek oproti roku 2022, upozornil zpravodajský server Meduza s odvoláním na demografické údaje, které ve čtvrtek zveřejnil ruský statistický úřad Rosstat. Z jejich interpretace vědcem spolupracujícím s nezávislými novináři podle portálu vyplývá, že za dva roky přišlo ve válce proti Ukrajině o život nejméně 64 000 Rusů. Údaje, jejichž prvotním zdrojem jsou ruské matriky, nezahrnují "nové regiony", tedy okupované a anektované části Ukrajiny s výjimkou Krymu. Souhrnná data jsou však roztříděna podle pohlaví a věku, a to umožňuje spočítat "nadměrnou" úmrtnost Rusů v letech 2022 a 2023.
Ukrajinské ozbrojené síly při útoku zničily ruské kosmické komunikační centrum. Středisko dálkového vesmírného spojení u vesnice Vityne poblíž města Jevpatorija na okupovaném Krymu se ukrajinským silám podařilo zasáhnout v noci na 24. června, napsal server The Insider s odvoláním na satelitní snímky. Ty podle portálu zachycují způsobené škody i stopy po požáru.
A salvo of ATACMS missiles fired by #Ukrainian forces on Saturday & Sunday broke through russian air defenses to damage an early warning radar complex near #Yevpatoria.
— Midobecker 🇺🇸🇺🇦 🇮🇹🇮🇱 (@midobecker_1) June 27, 2024
Let's review what we know so far:
🔥after the strikes in the vicinity of #Vitino near #Yevpatoriya #Crimea. pic.twitter.com/12JVGb6juE
Česko a Ukrajina podepíší bezpečnostní dohodu ve čtvrtek 18. července na summitu Evropského politického společenství v Londýně, oznámil premiér Petr Fiala.
Ukrajinský dron v noci na pátek v Tambovské oblasti na západě Ruska zasáhl jednu z nádrží na stanici, která je součástí ropovodu Družba.
Česká republika zřejmě v příštích dnech uzavře bilaterální dohodu o bezpečnostní spolupráci s Ukrajinou. Informuje o tom s odkazem na své zdroje agentura ČTK. Ukrajina uzavřela takové dohody s několika zeměmi Evropské unie a ve čtvrtek i s EU jako celkem.
Vedení ukrajinské armády oznámilo, že se obráncům města Časiv Jar podařilo vytlačit Rusy z některých čtvrtí. Časiv Jar leží západně od Bachmutu a Rusové na něj intenzivně útočí už několik měsíců.
Ruský ministr obrany Andrej Belousov nařídil generálnímu štábu, aby přišel s návrhy, jak naložit s "provokacemi" ze strany amerických strategických dronů nad Černým mořem. Dnes o tom informovalo ministerstvo obrany v Moskvě.
V prohlášení uvedlo, že sleduje zvýšenou aktivitu amerických dronů, které podle něj provádějí průzkum a sbírají informace pro vysoce přesné západní zbraně používané ukrajinskou armádou k útokům na ruské cíle. "Dokládá to zvýšené zapojení Spojených států a zemí NATO do konfliktu na Ukrajině na straně kyjevského režimu," tvrdí Moskva.
V bojích v okolí ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny byla tento týden zničena stanice pro monitoring radiace, informoval ve čtvrtek šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi. Podotkl, že se kvůli takovým incidentům dále snižují možnosti zachycení a měření radioaktivních emisí v případě krizové situace na největší jaderné elektrárně v Evropě, kterou okupují ruské invazní síly.
Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zneškodnila 25 ukrajinských dronů, největší část z nich v Brjanské oblasti, informuje ministerstvo obrany v Moskvě. Podle gubernátora Tambovské oblasti na západě Ruska bezpilotní letoun zasáhl sklad pohonných hmot, na místě vznikl požár.
Nad Brjanskou oblastí ruská protivzdušná obrana sestřelila 12 dronů, devět nad Smolenskou oblastí, další stroje pak nad Voroněžskou, Kurskou a Rostovskou oblastí.
Úmrtnost mladých mužů v Rusku loni prudce vzrostla, skoro na dvojnásobek oproti roku 2022, upozornil zpravodajský server Meduza na demografické údaje, které ve čtvrtek zveřejnil ruský statistický úřad Rosstat. Z jejich interpretace vědcem spolupracujícím s nezávislými novináři podle portálu vyplývá, že za dva roky přišlo ve válce proti Ukrajině o život nejméně 64 000 Rusů.
Meduza spolu se serverem Mediazona a výzkumníkem Dmitrijem Kobakem opakovaně vyhodnocovala údaje Rosstatu jako podklad pro odhad ztrát ve válce v situaci, kdy obě znepřátelené strany o svých ztrátách neinformují.
Údaje, jejichž prvotním zdrojem jsou ruské matriky, nezahrnují "nové regiony", tedy okupované a anektované části Ukrajiny s výjimkou Krymu. Souhrnná data jsou však roztříděna podle pohlaví a věku, a to umožňuje spočítat "nadměrnou" úmrtnost Rusů v letech 2022 a 2023 metodou vypracovanou Kobakem a jeho spolupracovníky.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko dnes vyměnil ministra zahraničí. Sjarhije Alejnika, který se stal šéfem diplomacie na konci roku 2022 po nečekaném úmrtí Uladzimira Makeje, střídá dvaapadesátiletý Maksim Ryžankov, dosavadní první zástupce šéfa prezidentské kanceláře. Jejím šéfem se nově stal dosavadní velvyslanec v Moskvě Dzmitryj Kruty (43). Nezávislý běloruský server Naša Niva informoval o sebevraždě bývalého běloruského velvyslance v Německu, který podle něj vyskočil z okna, protože nevydržel výslechy Lukašenkovy tajné služby KGB poté, co jej Lukašenko z Berlína odvolal.
Profesní sdružení amerických novinářů The National Press Club a 18 organizací zaměřených na ochranu svobody tisku vyzývají administrativu amerického prezidenta Joea Bidena, aby novinářku Alsu Kurmaševovou označila za neoprávněně vězněnou osobu. Informovalo o tom Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), pro kterou rusko-americká novinářka zadržovaná v Rusku pracuje.
Gruzínský parlament dnes v prvním čtení schválil zákon zakazující propagandu LGBT, který podle agentury Reuters radikálně omezí práva sexuálních menšin. Jde o druhý zákon, který kritici označují normu inspirovanou Ruskem, poznamenal server BBC News v narážce na zákon o zahraničním vlivu, prosazený před necelým měsícem vládnoucí stranou Gruzínský sen navzdory masovým protestům v Tbilisi.
Soud v Čeljabinsku na Urale dnes vyslechl dívku, kterou jeden místní muž 14 let držel v zajetí a znásilňoval. Další vězněnou ženu zavraždil, uvedl na svém webu list Kommersant, který se odvolává na prokuraturu. Soudnímu jednání, které se konalo s vyloučením veřejnosti a médií, byl přítomen také obžalovaný Vladimir Českidov, označovaný v médiích za "čeljabinského maniaka". Vinu podle prokuratury odmítá, napsal server RBK.
Český premiér Petr Fiala se dnes v Bruselu na okraj summitu EU setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Diskutovali spolu o bilaterálních vztazích, včetně bezpečnostní a ekonomické spolupráce, uvedl Fiala na sociální síti X. Zelenskyj ho rovněž informoval o situaci na frontové linii.
"Zhodnotili jsme oboustranné vztahy, ale i bezpečnostní a ekonomickou spolupráci. Ukrajinský prezident mě informoval o aktuální situaci na frontě a stavu ukrajinské armády," napsal Fiala. "Bavili jsme se o švýcarské mírové konferenci i nadcházejícím summitu NATO, stejně tak o vztazích Evropské unie a Ukrajiny," dodal český premiér.
Při příležitosti zasedání Evropské rady jsem se v Bruselu setkal s @ZelenskyyUa na bilaterálním jednání.
— Petr Fiala (@P_Fiala) June 27, 2024
Zhodnotili jsme oboustranné vztahy ale i bezpečností a ekonomickou spolupráci. Ukrajinský prezident mě informoval o aktuální situaci na frontě a stavu ukrajinské armády.… pic.twitter.com/vZMxDjmBGW
Nová ruská ofenziva v oblasti Charkova ukázala, že existující mezinárodní tlak na Moskvu není dostatečný, řekl unijním lídrům ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Česko, Polsko a Německo zaslaly dopis šéfce Evropské komise, ve kterém žádají, aby Evropská unie dávala více peněz do zemí, které hostí velké množství ukrajinských uprchlíků. V Bruselu to dnes uvedl německý kancléř Olaf Scholz. Dopis zdůrazňuje, že tyto tři země mají na svém území více než polovinu ukrajinských uprchlíků, i proto by měla Evropa těmto zemím poskytovat zvláštní finanční příspěvek, zvláště na podporu sociální péče, bydlení či vzdělávání.
"Kapacity našich zemí jsou napjaté: více než 50 procent ukrajinských uprchlíků, kteří vstoupili do Evropské unie, žije v Německu, v Polsku a v České republice," píší v dopise, který má ČTK k dispozici, německý kancléř Olaf Scholz, polský premiér Donald Tusk a český premiér Petr Fiala. Členské státy tak podle nich čelí nerovnoměrným výzvám s ohledem na velikost své populace.
"To není slučitelné se společným cílem spravedlivě sdílet břemeno přijímání uprchlíků z Ukrajiny a jeho důsledky. Je tedy potřeba dodatečná - s ohledem na skutečné výdaje - značná finanční pomoc z fondů současného víceletého finančního rámce na roky 2021 až 2027," uvádí se v dopise.
Evropská unie a Ukrajina dnes v Bruselu podepsaly bezpečnostní dohodu, jež slibuje pokračování vojenské i další pomoci Kyjevu, který se už více než dva roky brání ruské invazi. Dohodu podepsali ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, předseda Evropské rady Charles Michel a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podobné bilaterální dohody dosud Ukrajina uzavřela s několika západními spojenci. Dnes k nim přibyly ještě Litva a Estonsko.
Západní politici se v případě jaderného konfliktu nebudou moci schovat v bunkrech, prohlásil náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov podle agentury TASS ve vysílání televize Rossija-1. Diplomat dále uvedl, že Rusko udělá vše pro svou obranu a Západ vinil z provokací.
"Vždy jsme říkali, že pokud dojde k použití jaderných zbraní na bojišti, bude velmi obtížné kontrolovat další scénář… Musíme udělat vše pro to, aby to tam nesklouzlo, protože podle mého hlubokého přesvědčení není možné zajistit ohraničenou jadernou válku a vítězství v ní," uvedl nyní v ruské televizi Rjabkov. "Ale západní provokatéři, západní testovači ruské síly zjevně předpokládají něco jiného. Ale pokud dojde k opravdu vážnému střetu, nebudou ho moci přečkat ve svých bunkrech," dodal diplomat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přicestoval do Bruselu, kde bude jednat s unijními prezidenty a premiéry a podepíše bezpečnostní dohodu s EU. Podle zdrojů ČTK má mít Zelenskyj několik bilaterálních jednání, včetně schůzky s českým premiérem Petrem Fialou či slovenským prezidentem Peterem Pellegrinim.
"Ukrajina v posledních dnech oficiálně zahájila jednání o členství v EU. Dnes jsem v Bruselu, abych se zúčastnil zasedání Evropské rady a poděkoval evropským vůdcům za jejich jednotu a za potvrzení nezvratnosti našeho směřování na cestě do Evropy," napsal Zelenskyj. Ukrajina, která se už třetím rokem brání ruské ozbrojené agresi, je jedním z několika témat dnešního a pátečního summitu EU.
"Podepíšeme tři bezpečnostní dohody včetně jedné s EU jako celkem. Tato dohoda vůbec poprvé zakotví závazek všech 27 členských států poskytnout Ukrajině rozsáhlou pomoc bez ohledu na jakékoli vnitřní institucionální změny," dodal ukrajinský prezident. Jakých států se týkají zbývající dvě bezpečnostní dohody, nebylo bezprostředně jasné.
In the past few days, Ukraine has started actual negotiations on EU membership. Today, I am in Brussels to attend a meeting of the European Council and to thank all European leaders for their unity and for affirming the irreversibility of our European course.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) June 27, 2024
I will meet with…
Česko na iniciativu na dodávky dělostřelecké munice na Ukrajinu přispělo téměř 866 miliony korun. Na dnešní tiskové konferenci před odletem do Bruselu na zasedání Evropské rady to oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Peníze vyčleněné českou vládou budou podle ministerského předsedy vynaloženy na nákup munice od české společnosti STV Group.
Fiala v úterý oznámil, že první zásilka munice před časem dorazila na Ukrajinu. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) dnes upřesnila, že šlo až o 50 tisíc kusů munice. Česko na doručení spolupracovalo s Německem. Do iniciativy se dosud zapojilo 18 zemí, z toho 15 přislíbilo peníze, doplnila Černochová.
Na Ukrajinu budou podle Fialy pravidelně každý měsíc dodávány desetitisíce kusů munice. Cílem je dodat do konce roku až 500 tisíc kusů, tento počet je aktuálně finančně pokrytý, dodala ministryně.
Dělostřelecké granáty z české iniciativy dorazily na Ukrajinu, informoval na sociální síti X Petr Fiala. I když neupřesnil, odkud munice pochází, podle nejmenovaného ukrajinského vojenského představitele by mělo jít o munici z Jižní Koreje, Jihoafrické republiky a Turecka.
Noční údery hlásí i Rusko. Ruské ministerstvo obrany na Telegramu oznámilo, že jeho protivzdušná obrana zlikvidovala sedm ukrajinských dronů nad třemi ruskými regiony - čtyři bezpilotní stroje nad Tverskou, dva nad Moskevskou a jeden nad Belgorodskou oblastí.
Ukrajina hlásí noční vzdušné údery na svém území. Z vyjádření velitele ukrajinského letectva vyplývá, že ukrajinská protivzdušná obrana nesestřelila pouze jednu ruskou sestřelu typu Kinžal z celkově šesti nepřítelem vyslaných střel a 23 útočných dronů. Kam dopadla hypersonická střela Kinžal, letectvo neuvedlo.
Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu poznamenala, že ukrajinská média v noci informovala o explozi u Kyjeva, která se ozvala během leteckého poplachu. Na telegramových kanálech se rovněž objevily informace o výbuších v Charkově, Poltavě a Chmelnycké oblasti, dodala BBC.
Jediným přijatelným výsledkem války na Ukrajině je prohra Ruska, říká v exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz renomovaný historik Serhii Plokhy, který působí na americké Harvardově univerzitě. Více v článku.
Ruský vojenský soud v Moskvě odsoudil patnáctiletého Arsenije Turbina k pěti letům vězení za účast v teroristické organizaci. Podle vyšetřovatelů z ruské tajné služby FSB si žák deváté třídy z Orelské oblasti dopisoval s legií Svoboda Ruska, která bojuje po boku ukrajinských sil proti režimu ruského prezidenta Vladimira Putina. Informoval o tom dnes ruský zpravodajský server Meduza, který působí z lotyšského exilu.
V Bruselu dnes odpoledne začíná dvoudenní summit EU, na kterém budou unijní prezidenti a premiéři řešit zejména situaci na Ukrajině, na Blízkém východě a diskutovat rovněž o budoucím směřování Evropské unie. Zásadním tématem je také rozdělení klíčových postů v EU, na kterém by se měli shodnout. Na úvod by měli šéfové států a vláda debatovat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Česko bude na Evropské radě zastupovat premiér Petr Fiala.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal zákon, který počítá s výukou angličtiny už od mateřské školy, uvedl zpravodajský server Meduza. Zákon posiluje postavení angličtiny jako jazyka mezinárodní komunikace v zemi, angličtina se tak za tímto účelem může používat v ozbrojených silách a v národní gardě, dodal portál.
Ruský vojenský soud v okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny odsoudil podplukovníka Ireka Magasumova k 11 letům vězení poté, co jej uznal vinným z vraždy místní dívky, uvedl dnes na svém webu list Kommersant s odvoláním na důstojníkova obhájce.
Soud také zbavil Magasumova titulu Hrdiny Ruska, ponechal mu však vojenskou hodnost. Podplukovník trvá na své nevině, obhajoba zvažuje, že se proti rozsudku odvolá.
Pět Litevců utrpělo na Ukrajině zranění při ruském ostřelování, zatímco přiváželi pomoc ukrajinským vojákům, uvedla dnes agentura AFP s odvoláním na kolegu zraněných. Skupina se dostala pod palbu v Pokrovsku v Donbasu na východě Ukrajiny, řekl Valdas Bartkevičius.
Ruští vyšetřovatelé požádali soud, aby v nepřítomnosti uvalil vazbu na bývalou novinářku jedné z ruských televizních stanic Faridu Kurbangalejevovou, která v současnosti žije v Česku. Z vyjádření soudu plyne, že vyšetřovatelé stíhají novinářku podle paragrafu o veřejném schvalování terorismu s použitím hromadných sdělovacích prostředků či internetu. Za to v Rusku v případě odsouzení může hrozit až sedm let za mřížemi.
Kurbangalejevová se narodila v Kazani, metropoli autonomního Tatarstánu, kde také vystudovala žurnalistiku. Nejprve působila v místní televizi, pak se stala zpravodajkou televize Rossija 1 v Povolží a nakonec vedla hlavní zpravodajskou relaci Vesti. Z televize odešla poté, co Rusko v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. V Rusku nežije již několik let a vystupuje proti válce Ruska na Ukrajině, dodal portál.
Novinářka využívá serveru YouTube, přičemž z titulků je zřejmé, že kritizuje režim Vladimira Putina, za kterého "Rusko žije podle principů totalitní sekty a vždy bude potřebovat nepřítele", jak se vyjádřila v jednom z rozhovorů. Kritizovala také ruskou tajnou službu FSB za selhání při nedávných teroristických útocích v Dagestánu.
Ruské ministerstvo zahraničí odebralo akreditaci už druhé novinářce rakouské veřejnoprávní televize ORF za poslední týdny. V zemi tak nezůstane žádný novinář ORF.
Součástí poslední výměny zajatců mezi Ukrajinou a Ruskem byl také metropolita Jonafan - vysoce postavený prelát ukrajinské pravoslavné církve, která se před ruskou invazí podřizovala Moskvě. Duchovní odsouzený loni k pěti letům vězení za veřejné schvalování ruské invaze odjel do Moskvy, napsala dnes ruská služba BBC na Telegramu s odvoláním na informace ukrajinského generálního štábu.
Názory České a Slovenské republiky na konflikt na Ukrajině nejsou tak odlišné. Je to spíše o interpretaci či o tom, do jaké míry se liší veřejná prohlášení a praxe. Po dnešním jednání se slovenským protějškem Peterem Pellegrinim v Praze to řekl český prezident Petr Pavel.
Pellegrini uvedl, že s Pavlem vedl dlouhou debatu o Ukrajině, bezpečnostní a geopolitické situaci. Slovensko podle něj napadené zemi pomáhá například dovozem elektrické energie.
"Když jsme si měli možnost popovídat o 'sporné' části, tak jsme zjistili, že názory zdaleka nejsou tak rozdílné a je to jenom o tom, jakým způsobem jsou interpretovány, případně do jaké míry potom se liší veřejně deklarovaná prohlášení od toho, co se nakonec v praxi děje," řekl Pavel. "Myslím, že rozdíly jsou výrazně menší," doplnil.
Ukrajinci pomalu vytlačují ruské okupanty z města Vovčansk, jsou to ale tvrdé pouliční boje o každý blok, každý dům.
Rusko podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova považuje obvinění Mezinárodního trestního soudu proti bývalému ministru obrany Sergeji Šojguovi a náčelníkovi generálního štábu Valeriji Gerasimovi za "poměrně absurdní". Rusko není členem Římského statutu a jurisdikci ICC neuznává, uvedl podle ruských médií Peskov. Haagský tribunál v úterý vydal na dvojici čelných představitelů ruské války proti Ukrajině zatykač kvůli obvinění z válečných zločinů a zločinu proti lidskosti.
Největší letecká základna NATO je připravena. Leží u pobřeží Černého moře ve vzdálenosti 290 kilometrů od strategického jihoukrajinského přístavního města Oděsa. Rusové, kteří na Ukrajině vedou agresi, už proto začali Západu vyhrožovat.
Velvyslankyně Evropské unie na Ukrajině - Slovenka Katarína Mathernová - odhaduje dobu trvání přístupových rozhovorů mezi Kyjevem a EU do roku 2030. Řekla to v rozhovoru pro portál RBK Ukraine. Přístupové rozhovory začaly oficiálně v úterý na summitu v Lucemburku.
Ruský bloger a podcaster Kirill Fedorov zveřejnil podcast s vojákem ruské armády, který se účastní okupace východních částí Ukrajiny. Okupant hovoří o tom, jak si "výhodně" pořídil BMW s ukrajinskou poznávací značkou a jak spoutal a odvezl do zajetí do sklepa ženu, která na něj na čerpací stanici mluvila ukrajinsky.
Russian military blogger Kirill Fedorov published an interview with a Russian military man, who told how Ukrainians in the occupied territories are kidnapped and tortured for using Ukrainian language
— Денис Казанський (@den_kazansky) June 25, 2024
Not even for a political position, just for speak Ukrainian
Yes, it's genocide pic.twitter.com/N1GYBKvxXx
Ruský ministr obrany Andrej Belousov v úterý telefonoval svému americkému protějšku Lloydu Austinovi.
Mezinárodní výstava letecké a vesmírné techniky MAKS v Žukovském u Moskvy se v letošním roce neuskuteční, napsal na svém webu ruský list Kommersant. Původně se měla výstava konat loni, ale byla odložena na letošní rok, a to údajně z bezpečnostních důvodů.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Ukrajina oficiálně zahájila rozhovory o svém přistoupení k Evropské unii, když v Lucemburku začala první mezivládní konference s Kyjevem.
- Rusko uvedlo, že v rámci odvetných opatření bude na svém území omezovat obsah více než 80 médií z Evropské unie. Na seznamu jsou také Česká televize a server Seznam Zprávy.
- Z ukrajinského zajetí se do Ruska vrátilo 90 ruských vojáků a také Rusko předalo Ukrajině 90 válečných zajatců, oznámilo ruské ministerstvo obrany.
- EU musí zintenzivnit vojenskou podporu Ukrajině, uvedl předseda Evropské rady Charles Michel.
Americký ministr obrany Lloyd Austin dnes po telefonu hovořil se svým ruským protějškem Andrejem Belousem. Informoval o tom mluvčí Pentagonu Patrick Ryder. Šlo o první rozhovor šéfů resortů obrany obou zemí od loňského března a iniciativa vzešla z Austinovy strany.
Podle Pentagonu byl jedním z témat rozhovoru i význam udržení otevřených komunikačních kanálů. Ministr Belousov "zdůraznil nebezpečí další eskalace situace v souvislosti s pokračujícími dodávkami amerických zbraní ukrajinským ozbrojeným silám", uvedlo ruské ministerstvo obrany v prohlášení.
EU musí zintenzivnit vojenskou podporu Ukrajině, uvedl předseda Evropské rady Charles Michel v dopise unijním vůdcům. Potvrdil, že do Bruselu ve čtvrtek dorazí Zelenskyj.
"Domov nejsou jen slova," napsal Zelenskyj a upřesnil, že mezi osvobozenými Ukrajinci jsou příslušníci národní gardy, vojenského námořnictva, armády i pohraniční stráže, obránci Mariupolu, jaderné elektrárny v Černobylu, bojovníci z frontových úseků u Chersonu, Doněcka, Charkova, Záporoží a Luhanska.
"Pamatujeme na všechny naše lidi v ruském zajetí. Pracujeme na osvobození každého z nich," zdůraznil ukrajinský prezident, který rovněž poděkoval SAE za pomoc při osvobození Ukrajinců.
Sněmovna podpořila vládní novelu o dalším prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou agresí. Ti z nich, kteří by se rozhodli v Česku usadit a ochranu nepotřebují, by mohli nově využít možnosti zvláštního dlouhodobého pobytu. V pořadí sedmou úpravu zákona nazývaného lex Ukrajina nyní projednají sněmovní výbory bezpečnostní a pro sociální politiku.
Z ukrajinského zajetí se vrátilo 90 ruských vojáků, také Rusko předalo Ukrajině 90 válečných zajatců, oznámilo ruské ministerstvo obrany.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve čtvrtek zúčastní summitu Evropské unie v Bruselu, kde podepíše dohodu s "bezpečnostními závazky" unie vůči Kyjevu, uvedl dnes Elysejský palác podle agentury AFP.
"Prezident Zelenskyj bude při otevření Evropské rady, aby se zúčastnil diskuse o Ukrajině, zejména na téma bezpečnostních závazků," oznámila kancelář francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.
Moldavsko oficiálně zahájilo rozhovory o svém přistoupení k Evropské unii. Premiér Dorin Recean označil dnešek za historický den pro svou zemi.
Kromě všestranné podpory Ukrajiny je nicméně nutné vést paralelně úsilí o mírové řešení konfliktu, přičemž podle ANO by v tom měla být Česká republika aktivnější, dodal prezident Petr Pavel.
Zástupci vlády i opozičního hnutí ANO se i přes některé rozdílné názory shodují na základních principech české zahraniční a bezpečnostní politiky, jakými jsou dlouhodobá prozápadní orientace a ukotvení země v Evropské unii a Severoatlantické alianci.
Prezident Petr Pavel po dnešním jednání s premiérem Petrem Fialou (ODS), šéfem ANO Andrejem Babišem a s místopředsedou hnutí Karlem Havlíčkem řekl, že shoda panuje i v tom, že největší současnou hrozbou pro Česko i Evropu je Rusko se svojí agresivní politikou.
Jako nesmyslnou odvetu označila ruské rozhodnutí omezit přístup ze svého území k více než 80 médiím z EU místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.
Posuzování souladu ukrajinské legislativy s normami Evropské unie, které začne po dnešní mezivládní konferenci, maďarské předsednictví v Radě EU nemůže nijak narušit. Uvedla to Jana Juzová z institutu Europeum.
Takzvaný screening je proces mezi Evropskou komisí a daným kandidátským státem. Maďarsko převezme předsednictví od Belgie 1. července.
Na Ukrajině už je dělostřelecká munice, kterou se podařilo nakoupit v mimounijních zemích díky české iniciativě. První zásilka před časem dorazila na Ukrajinu, uvedl dnes premiér Petr Fiala (ODS) na síti X k výsledku společného nákupu organizovaného Českem.
O posunu informoval prezidenta Petra Pavla na dnešním jednání na Pražském hradě.
První zásilka munice z naší iniciativy před časem dorazila na Ukrajinu.
— Petr Fiala (@P_Fiala) June 25, 2024
Děláme, co je třeba.
Evropská unie dnes zahájila v Lucemburku přístupová jednání o členství s Ukrajinou a Moldavskem. "Je to historický den pro Ukrajinu i Evropu," řekl ukrajinský premiér Denys Šmyhal.
Ruská bezpečnostní rada podle agentury TASS označila vydání zatykače na Sergeje Šojgua za bezvýznamné a součást toho, co nazvala hybridní válkou Západu proti Rusku. "Jurisdikce ICC se na Rusko nevztahuje," uvedlo tiskové oddělení bezpečnostní rady. V jejím čele nyní stojí právě Šojgu, kterého Putin do této role jmenoval letos v květnu poté, co ho odvolal z vedení ministerstva obrany.
Mezinárodní trestní soud (ICC) má podporu 124 zemí. Rusko, stejně jako například USA, ale jeho jurisdikci neuznává. Ukrajina také není jeho členem, ale udělila soudu pravomoc stíhat zločiny spáchané na jejím území, podotkla agentura Reuters.
Mezi médii z Evropské unie, jejichž obsah hodlá Rusko blokovat, jsou Česká televize a český server Seznam Zprávy. Ze slovenských jsou to deníky SME a Denník N. Vyplývá to ze soupisu, který dnes zveřejnilo ruské ministerstvo zahraničí. Celkem Rusko v rámci odvetných opatření oznámilo omezení přístupu ze svého území k 81 médiím z EU.
Kyjev přivítal zatykač Mezinárodního trestního soudu na ruského exministra obrany a šéfa armády. Moskva to označila za prvek západní hybridní války.
Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na bývalého ruského ministra obrany Sergeje Šojgua a náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova. Oba čelí podle ICC obviněním z útoků na civilní objekty a také obviněním ze zločinů proti lidskosti. "Existují opodstatněné důvody domnívat se, že nesou osobní trestní odpovědnost za výše uvedené trestné činy," uvedl Mezinárodní trestní soud, který vydal zatykače na základě žádosti prokuratury.
Ze sdělení soudu vyplývá, že bývalý šéf ruského resortu obrany a náčelník generálního štábu čelí obviněním, že jsou zodpovědní za ruské útoky proti ukrajinské energetické infrastruktuře přinejmenším od 10. října 2022 do 9. března 2023. Rusko ve zmíněném období zintenzivnilo vzdušné letecké údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, což mělo za následek výpadky v dodávkách elektřiny a Ukrajinci se v zimním období ocitali ve tmě a chladu.
Rusko omezí přístup ze svého území k více než 80 médiím z Evropské unie. Oznámilo to podle agentury TASS ministerstvo zahraničí v Moskvě. Podle něj jde o odvetné opatření, které vstupuje v platnost dnes. Mezi médii, jejichž obsah bude Rusko blokovat, je například německý magazín Der Spiegel, list Frankfurter Allgemeine Zeitung, španělský El País, italská La Stampa, La Repubblica, francouzský Le Monde, Libération, ale i servery s celounijní působností Politico či EUobserver.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Mezinárodní trestní soud v Haagu vydal zatykač na bývalého ruského ministra obrany Sergeje Šojgua a náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova. Viní je z útoků proti civilnímu obyvatelstvu na Ukrajině.
- První dodávka dělostřelecké munice podpořená iniciativou Česka dorazila na Ukrajinu, uvedl premiér Petr Fiala.
- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jmenoval generála Andrije Hnatova velitelem spojených ozbrojených sil. Nahradí generála Jurije Sodola, který byl kritizován za výkony na bojišti na východě Ukrajiny.
Rusko se podle Evropského soudu pro lidská práva (ECHR) na anektovaném poloostrově Krym dopustilo od roku 2014 řady porušení lidských práv, konkrétně porušilo až 11 článků Evropské úmluvy o lidských právech, včetně práva na život, svobodu projevu nebo náboženského vyznání.
"Soud měl dostatek důkazů, především zpráv mezivládních a nevládních organizací, osobních svědectví a dalšího materiálu, aby došel k závěru…, že incidenty byly dostatečně četné a vzájemně propojené, aby bylo možné hovořit o systematickém porušování (lidských práv)," uvedl štrasburský soud. "Očividný nedostatek účinného vyšetřování (incidentů)…dokázal, že praktiky ruské úřady formálně tolerovaly," usnesl se soud ve Štrasburku.
Ruská vláda ve svých podáních obvinění označovala za vágně formulované a neopodstatněné.
Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač na bývalého ruského ministra obrany Sergeje Šojgua a náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova kvůli obvinění z útoků proti civilistům během ruské války proti Ukrajině. Na svých webových stránkách to dnes uvedl tribunál sídlící v Haagu. Ten už dříve vydal zatykač i na ruského prezidenta Vladimira Putina, a to v souvislosti s únosy dětí z okupovaných území Ukrajiny.
Ukrajinský Státní úřad pro vyšetřování (DBR) uvedl, že představitelé bezpečnostních složek minulý týden v Oděské oblasti na jihu země překazili pokus stovky ukrajinských mužů utéct za hranice do Moldavska. Několik organizátorů bylo zatčeno. Na Ukrajině platí válečný stav a muži v branném věku mají zákaz opustit zemi.
Podle DBR byla v pátek na cestě k hranicím zastavena skupina 47 mužů ve čtyřech mikrobusech, přičemž dalších 53 mužů bylo zadrženo na cestě do "sběrného místa".
Koncem května premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že na iniciativu dosud přispělo 15 zemí EU a Severoatlantické aliance (NATO) přes 1,6 miliardy eur (39,5 miliardy korun). Memoranda s Českem podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) podepsalo k druhé polovině června 18 zemí, naposledy Island. Vláda bližší podrobnosti o původu munice zveřejňovat nechce, protože podle Černochové dané země mají "politiku všech azimutů" a nechtějí se stavět na jednu, nebo druhou stranu.
První část dělostřelecké munice, jejíž nákup pro Ukrajinu zprostředkovala Česká republika, už je v ukrajinských rukách. Uvedl to český premiér Petr Fiala.
První zásilka munice z naší iniciativy před časem dorazila na Ukrajinu.
— Petr Fiala (@P_Fiala) June 25, 2024
Děláme, co je třeba.
Španělsko předalo Ukrajině druhou zásilku rakety do systémů protivzdušné obrany Patriot. Napsala to španělská tisková agentura EFE s odkazem na zdroje v madridské vládě. Jde o součást velkého balíku pomoci, který oznámila 25. května španělská ministryně obrany Margarita Roblesová.
V Moskvě leží výbušné dokumenty. Možná i o českých politicích, říká ředitel archivu ukrajinské SBU.
Česko a Argentina podporují ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v boji proti brutální ruské agresi. Stejně tak uznávají právo Izraele bránit se proti terorismu. Po dnešním večerním jednání s českým protějškem Petrem Pavlem v Praze to na briefingu řekl argentinský prezident Javier Milei.
"Není mi jedno, že soudí velitele praporů a velitele brigád za ztrátu pozorovacího stanoviště, ale nesoudí generála za ztrátu oblastí a desítek měst a ztrátu tisíců vojáků," napsal Krotevyč, který tvrdí, že se snažil na zhoubné následky generálovy činnosti mnohokrát upozornit, ale marně. Vyšetřovatelé podle BBC potvrdili, že obdrželi oznámení a že jej rozpracovávají.
Zelenského rozhodnutí následovalo poté, co náčelník štábu brigády Azov Bohdan Krotevyč podal trestní oznámení na ukrajinského generála, který podle jeho názoru "zabil více ukrajinských vojáků než jakýkoliv ruský generál". O svém rozhodnutí informoval na sociální síti. Dotyčného generála sice Krotevyč nejmenoval, ale podle ukrajinských médií šlo právě o generálporučíka Sodola, poznamenal server BBC News na svém ruskojazyčném webu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jmenoval generála Andrije Hnatova velitelem spojených ozbrojených sil. V této funkci nahradil generála Jurije Sodola, kritizovaného za výkony na bojišti na východě Ukrajiny, uvedla média s odvoláním na Zelenského oznámení na sociálních sítích. Sám prezident důvody personální změny ani žádné další podrobnosti nesdělil.
Ministři obrany Francie, Německa a Polska dnes oznámili, že chtějí spojit síly při nákupech přesných zbraní s delším dosahem. Mají tak být zaplněny mezery v evropských arzenálech, které odhalila ruská válka na Ukrajině, informovala agentura Reuters.
Ministři, kteří dnes jednali v Paříži, podle agentury Reuters uvedli, že zřídí mechanismus na obstarávání "vysoce přesných úderných zbraní", jako jsou například střely s plochou dráhou letu, a ostatní evropské země se k němu mohou připojit.
"Podpis ještě neznamená souhlas s nákupem, jde ale o nezbytný mezikrok, který nám umožní dokončit vyjednávání," uvedl Polák. Následovat by mělo vyjednávání o průmyslové spolupráci. Podle dřívějšího vyjádření ministerstva by měla být smlouva na nákup uzavřená do konce letošního roku a před jejím uzavřením bude vyjednané podmínky znovu schvalovat vláda.
Vrchní ředitel sekce vyzbrojování a akvizic ministerstva obrany (MO) Lubor Koudelka dnes za resort podepsal dohodu o společném pořízení tanků Leopard 2A8, uvedl mluvčí ministerstva David Polák.
Česko plánuje nakoupit až 77 tanků za 52,1 miliardy korun, přistoupení k dohodě odsouhlasila před dvěma týdny vláda. Koalici evropských zemí, které mají o nákup zájem, vede Německo.
Podle Borrella ruský prezident Vladimir Putin cestuje, kde může, aby pro svou zemi získal další zbraně. Šéf unijní diplomacie narážel na Putinovy cesty do KLDR a Vietnamu. "Připravuje se na dlouhou válku, a proto i my musíme Ukrajinu více podpořit," doplnil Borrell.
Platby dosud blokovalo Maďarsko, avšak podle analýz právníků z Rady EU Budapešť nemůže vyslání peněz zastavit. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjárto už podle agentury Reuters uvedl, že maďarský právní tým zkoumá, jak rozhodnutí zpochybnit.
"Existuje legální procedura, jak se vyhnout jakékoli blokaci," uvedl již před jednáním Borrell. "Nyní budeme postupovat rychleji, aniž bychom čelili této blokaci," řekl novinářům po zasedání.
Evropská unie potvrdila 1,4 miliardy eur (34,9 miliardy Kč) z výnosů ruských aktiv zmrazených v Evropě pro Ukrajinu, uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell na tiskové konferenci po jednání ministrů zahraničí členských států EU v Lucemburku. První část peněz určených na vojenskou pomoc zemi, která se brání ozbrojené ruské agresi, by měla do Kyjeva zamířit příští týden.
Pět civilistů zabily a dalších 41, včetně čtyř dětí, zranily ruské rakety při útoku na Pokrovsk, tvrdí ukrajinské úřady. Dřív hlásily čtyři oběti.
Evropská unie se dohodla na využití výnosů z ruských aktiv zmrazených v Evropě, uvedli diplomaté. Prvních 1,4 miliardy eur tak má do Kyjeva zamířit příští týden.
Podíl Spojených států na nedělním ukrajinském útoku na Ruskem anektovaný poloostrov Krym, při němž podle ruských úřadů zemřeli čtyři lidé, bude mít následky, uvedl podle agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Moskva již dříve uvedla, že Ukrajina útočila americkými střelami ATACMS, ze zodpovědnosti obvinila Washington. Předvolala si rovněž americkou velvyslankyni v Rusku.
Po ranním ruském raketovém útoku na Oděsu.
Rusko zahájilo revizi své jaderné doktríny tak, aby byla v souladu s aktuální situací, oznámil dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov s odkazem na dřívější vyjádření svého šéfa, ruského prezidenta Vladimira Putina.
"Putin řekl, že tato práce začala, aby se doktrína dostala do souladu s nynější situací," cituje agentura Reuters Peskova.
Bojiště ve Vovčansku a okolí představují pro ruské vojáky jatka. Jejich velitelé je vysílají do útoků bez podpory těžké techniky.
Po ruském ostřelování jsou bez elektřiny už několik dní části Chersonu.
Souhrn nejdůležitějších událostí
- Ukrajina příští týden dostane první peníze z ruských aktiv, zmrazených Evropskou unií.
- Rusové v pondělí ráno bombardovali Oděsu.
- Podle deníku Financial Times Evropská unie našla způsob, jak obejít maďarské veto ohledně pomoci Ukrajině.
Členské státy Evropské unie dnes schválily čtrnáctý balík sankcí proti Rusku. Sankční seznam se rozrůstá o 116 fyzických i právnických osob.
Ruská armáda v pondělí ráno ostřelovali Oděsu, použili rakety Iskander. Na sociální síti telegram o tom šéf Oděské oblasti Oleh Kiper.
Reportér Aktuálně.cz navštívil s příslušníky ukrajinské 117. brigády teritoriální obrany hranici s Ruskem.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský chce na Radě EU v Lucemburku opět hovořit o potřebě omezit pohyb ruských diplomatů v Schengenu i o nutnosti bránit se Rusku.
První peníze z výnosů z ruských aktiv zmrazených v Evropě by měly zamířit na Ukrajinu již příští týden, uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Zároveň uvedl, že existuje legální způsob, jak zabránit, aby jedna z unijních zemí platby pro Kyjev blokovala. Konkrétní návrh Borrell předloží ministrům zahraničí zemí EU, kteří jednají v Lucemburku. Proti těmto platbám je Maďarsko, ovšem podle analýzy právníků z Rady EU je Budapešť nemůže zastavit, protože už se předtím zdržela hlasování.
Lidé po útoku na Krymu mají různě závažná zranění způsobená šrapnely. Ruské ministerstvo zdravotnictví informovalo o přinejmenším 124 zraněných, včetně 27 dětí.
Podle ruského ministerstva obrany odpálila Ukrajina údajně pět raket ATACMS, přičemž čtyři byly sestřeleny. "Další raketa se vlivem akcí protivzdušné obrany odchýlila od svého kurzu a explodovala nad městem," dodalo ministerstvo. Resort dále tvrdí, že Ukrajina udeřila na "civilní infrastrukturu města Sevastopol taktickými raketami ATACMS dodanými Spojenými státy a vybavenými kazetovými hlavicemi".
"Zodpovědnost za úmyslný raketový útok na civilisty v Sevastopolu nese především Washington, který dané zbraně Ukrajině dodal, a také kyjevský režim," uvedlo později ruské ministerstvo obrany na telegramu. "Všechna letová zadání v amerických operačně-taktických raketách ATACMS zadávají američtí specialisté na základě vlastních údajů satelitní rozvědky USA," napsalo ruské ministerstvo. Podle serveru Meduza také pohrozilo, že útok nezůstane bez odezvy.
Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu není možné v podmínkách války bezprostředně nezávisle ověřit.
V pátek server Politico napsal, že Washington povolil Ukrajině používat jím dodané zbraně kdekoliv v příhraničních regionech Ruska, odkud ruská armáda útočí na ukrajinské území. Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena nicméně nezrušila omezení, která Ukrajině zakazují použití systémů ATACMS k úderům na ruské území. USA podle této agentury začaly Ukrajině poskytovat střely ATACMS tento rok s pravidly - včetně toho, že nemohou být použity k úderům uvnitř Ruska, ale pouze na svrchovaném ukrajinském území, což zahrnuje i regiony zabrané Rusy.
Ruské ministerstvo obrany dnes ze zodpovědnosti za ukrajinský útok na anektovaný Krymský poloostrov obvinilo primárně Spojené státy. Ruský resort obrany dříve uvedl, že Ukrajina při útoku odpálila pět řízených střel dlouhého doletu ATACMS dodaných Američany, z nichž čtyři byly sestřeleny a pátá explodovala ve vzduchu.
Při útoku na Sevastopol zemřeli nejméně čtyři lidé a na 120 jich bylo zraněno, uvedl podle agentury TASS Moskvou dosazený gubernátor města Michail Razvožajev. Kyjev ani Washington se zatím nevyjádřily.
Jeden člověk zahynul a deset dalších utrpělo zranění při nedělním ruském vzdušném útoku na druhé největší ukrajinské město Charkov. Uvedl to šéf charkovské oblastní správy Oleh Syněhubov. Invazní armáda útočila na město naváděnými leteckými bombami.
"V důsledku nepřátelského náletu na civilní objekty v Ševčenkivské a Cholodnohirské čtvrti Charkova bylo zraněno deset lidí. Jeden člověk zahynul. Mezi zraněnými jsou dva teenageři ve věku 15 a 16 let," uvedl odpoledne Syněhubov, podle něhož útok zasáhl to, co označil za soukromý sektor a dětský vzdělávací ústav.
Po úderu zůstala bez dodávek elektrické energie polovina charkovských spotřebitelů a energetici se snaží dodávky proudu obnovit. Moskva se k útoku nevyjádřila. Agentura Reuters už dříve poznamenala, že Rusko dlouhodobě popírá záměrné útočení na civilisty, ale v jeho válce proti Ukrajině jich už zahynuly tisíce.
Ukrajinští činitelé informovali o ruském vzdušném úderu řízenými leteckými pumami na Charkov také v sobotu, kdy podle nich zemřeli dva lidé a dalších více než 50 jich utrpělo zranění. Sobotní útok podle Syněhubova poškodil mimo jiné pětipatrový bytový dům, dvě lékárny, autosalon, automobily, trolejbus a další objekty.
Při ukrajinském raketovém útoku byli v Sevastopolu na Krymském poloostrově zabiti nejméně tři lidé, včetně dvou dětí, a dalších téměř 100 bylo zraněno. Uvedl to Moskvou dosazený gubernátor města Michail Razvožajev. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že Ukrajina při útoku odpálila pět řízených střel dlouhého doletu ATACMS, z nichž čtyři byly sestřeleny a pátá explodovala ve vzduchu.
Podle ruského ministerstva obrany Ukrajina útočila americkým systémem s řízenými střelami dlouhého doletu ATACMS. Odpálila údajně pět raket tohoto typu, přičemž čtyři byly sestřeleny. "Další raketa se vlivem akcí protivzdušné obrany odchýlila od svého kurzu a explodovala nad městem," dodalo ministerstvo.
Ministerstvo dále tvrdí, že Ukrajina udeřila na "civilní infrastrukturu města Sevastopol taktickými raketami ATACMS dodanými Spojenými státy a vybavenými kazetovými hlavicemi".
Gubernátor předtím uvedl, že ruská protivzdušná obrana "útok střelami" odrazila a zničila ve vzduchu pět cílů. "Ale trosky ze sestřelených terčů spadly na pobřežní zóny," dodal Razvožajev.
Mnoho obětí se podle místních úřadů slunilo na městské pláži Učekujevka v severní části Sevastopolu, když na zem padaly trosky střel. Podle agentury DPA existují záběry hořícího soukromého domu v příslušné městské části. Mobilizována byla všechna lékařská zařízení, aby mohla pečovat o zraněné, uvedl Razvožajev.
Dva lidé byli zabiti při ukrajinském útoku v krymském Sevastopolu, tvrdí gubernátor.
Ukrajina v noci na dnešek na ruské území vyslala desítky bezpilotních letounů. Při útoku byl ve městě Grajvoron v Belgorodské oblasti zabit jeden člověk a další tři byli zraněni, uvedl dnes na platformě Telegram gubernátor Vjačeslav Gladkov. Ukrajinská armáda zase hlásí ruský útok třemi raketami, z nichž dvě byly zničeny nad Kyjevskou oblastí. Dva lidé byli při tomto útoku zraněni a mnoho domů poničeno, uvedly místní úřady.
Nejméně 23 dronů bylo zničeno nad Brjanskou oblastí, která hraničí se severem Ukrajiny, uvedl na platformě Telegram gubernátor oblasti Alexandr Bogomaz. Ruská protivzdušná obrana také zničila drony nad Smolenskou oblastí, uvedl gubernátor Vasilij Anochin. Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že nad Brjanskou, Smolenskou, Lipeckou a Tulskou oblastí ruská protivzdušná obrana sestřelila dohromady 33 ukrajinských dronů. O materiálních škodách gubernátoři nehovoří.
Reuters se nepodařilo tvrzení gubernátorů ověřit a Ukrajina věc nekomentovala. Kyjev však často uvádí, že jeho údery na ruském území mají oslabit ruskou bojeschopnost a jsou odpovědí na neustálé ruské letecké útoky na ukrajinskou energetickou, vojenskou a dopravní infrastrukturu.
Hrob Jevgenije Prigožina nacházející se asi deset kilometrů od centra Petrohradu, se stal poutním místem. Na Porochovském hřbitově se tyčí jeho socha v téměř životní velikosti a přitahuje zástupy jeho příznivců. Dotýkají se její ruky, skloní hlavu, postojí v tichosti. Mnozí na hrob pokládají rudé karafiáty, a to i po Prigožinových narozeninách připadajících na 1. června.
Mnoho Rusů uctívá tohoto muže, bohatého podnikatele, odsouzeného zloděje, někdejšího důvěrníka šéfa Kremlu Vladimira Putina a spoluzakladatele nechvalně známé Wagnerovy žoldnéřské skupiny. Před rokem se Prigožin postavil do čela vzpoury proti zkorumpovanému vedení ruské armády a podle oficiálních údajů zemřel o dva měsíce později při leteckém neštěstí.
Navzdory tomu, že Prigožinovo podnikatelské impérium se po jeho smrti rozpadlo, jeho kult přežívá dál nejen v Petrohradu, kde se narodil. Také v Moskvě lidé nosí květiny na improvizované pamětní místo v blízkosti Kremlu. Pomníky šéfa wagnerovců vznikly i jinde.
Tři lidé zahynuli a 38 dalších utrpělo zranění při ruském vzdušném útoku na druhé největší ukrajinské město Charkov. Na sociálních sítích to uvedli ukrajinští činitelé, podle kterých Rusové zasáhli bytový dům, poškodili obchody a zastávky veřejné dopravy. Starosta města Ihora Terechov informoval o čtyřech úderech. Podle šéfa Charkovské oblasti Oleha Syněhubova invazní armáda útočila s využitím naváděných leteckých bomb.
Ruské raketové útoky ve třech ukrajinských regionech v noci na sobotu poškodily energetickou infrastrukturu a zranily nejméně dva zaměstnance jedné z elektráren. "Cílem útoků byla energetická infrastruktura v jižním a západním regionu… na východě země ostřelování přerušilo elektrické vedení," uvedlo ukrajinské ministerstvo energetiky.
Agentura Reuters napsala, že ukrajinská protiletecká obrana sestřelila 12 ze 16 raket a všech 13 dronů, jimiž ruská armáda v noci útočila na ukrajinské území.
Novým ukrajinským velvyslancem v Česku bude Vasyl Zvaryč, který byl dosud v čele ambasády v Polsku. Jmenoval ho prezident Volodymyr Zelenskyj, vyplývá z informací na webu ukrajinské hlavy státu. Post nebyl obsazený téměř dva roky poté, co se předchozí velvyslanec v Praze Jevhen Perebyjnis přesunul na post náměstka ukrajinského ministra zahraničí
Ukrajina by si přála, aby se další mírový summit konal ještě letos, hostit by ho mohla jedna se zemí takzvaného globálního jihu, některé z nich to Kyjevu již nabídly. Agentuře Reuters to sdělil poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Ihor Žovkva.
Rozšíření Evropské unie o země západního Balkánu by mělo být prioritou pro představitele bloku, kteří vzejdou z jednání po nedávných volbách do Evropského parlamentu, shodli se v Rakousku ministři zahraničí Česka, Rakouska, Itálie i několika dalších zemí.
Na Ukrajině žije mnoho mužů ve skrytu kvůli strachu z odvodů do armády k obraně země proti ruské invazi. S několika z nich hovořil deník The New York Times. Muži si nechávají doručovat jídlo, pracují z domova a ve skupinách na sociálních sítích, které mají desítky tisíc členů, sledují pohyb odvodových důstojníků.
Německo zadrželo trojici lidí, kterou podezřívá z toho, že pro cizí tajnou službu shromažďovala informace o jisté osobě z Ukrajiny. Dnes to oznámil úřad generálního spolkového státního zástupce, který upřesnil, že zadržení jsou občany Ruska, Arménie a Ukrajiny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes uvítal, že Evropská unie v úterý otevře přístupová jednání s Ukrajinou. Na sociální síti X napsal, že se Ukrajina vrací do Evropy, kam po staletí patří.
Today, 27 EU member states approved the negotiating framework necessary to begin EU accession negotiations with Ukraine. I am grateful to @EUCouncil and @EU2024BE for their robust political will.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) June 21, 2024
We look forward to next week, June 25th, when Ukraine and the EU are set to hold…
Členské státy EU dnes formálně schválily vyjednávací rámce pro věcné zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem. Informovalo o tom na sociální síti X české zastoupení při EU. Rozhodnutí přijali na svém dnešním jednání v Lucemburku unijní ministři financí. Mezivládní konference s oběma zeměmi se uskuteční příští úterý v Lucemburku.
Polská prokuratura zabývající se bojem proti organizovanému zločinu podala tento týden k soudu v Krakově obžalobu na dva ruské občany, kteří údajně pracovali pro ruskou žoldnéřskou Wagnerovu skupinu. Hrozí jim deset let vězení, informuje dnes server onet.pl. Oba Rusy zadržela polská kontrarozvědka loni v srpnu kvůli tomu, že ve Varšavě a Krakově rozšiřovali materiály propagující wagnerovce.
Ukrajinským jednotkám by se k přesunu těžké vojenské techniky hodily mohutné stroje. Konkrétně české tahače Tatra, které mají na Ukrajině zvuk. "Mám vyřídit prezidentu Pavlovi, jestli by sem Češi nemohli nějaké dodat," líčí reportér Aktuálně.cz Martin Novák v nové epizodě podcastu E40: napříč kontinentem.
Ukrajina rozmístila posily v oblasti strategicky významného města Časiv Jar, který je branou do dalších částí Donbasu. Informovala o tom dnes agentura AFP s odvoláním na prohlášení ukrajinské 24. brigády.
Ukrajinská armáda v noci na dnešek zaútočila na čtyři ruské ropné rafinerie, radarové stanice nebo centra elektronické rozvědky v Brjanské oblasti a na okupovaném Krymu, oznámil dnes ukrajinský generální štáb.
Spojené státy povolily Ukrajině používat jimi dodané zbraně kdekoliv v příhraničních regionech Ruska, odkud ruská armáda útočí na ukrajinské území. Povolení se tak už nevztahuje jen na místa v blízkosti Charkova, píše server Politico s odvoláním na nejmenované americké činitele.
Změna podle serveru přichází několik týdnů poté, co Američané dali v tichosti ukrajinské armádě zelenou k útokům zbraněmi z USA proti cílům na ruském území v reakci na zesílený ruský tlak na Charkov.
Jihokorejské ministerstvo zahraničí si na dnešek předvolalo ruského velvyslance, aby tak vyjádřilo protest proti podpisu bezpečnostní dohody mezi Ruskem a Severní Korejí. Náměstek šéfa jihokorejské diplomacie Kim Hong-kjon ruskému velvyslanci Georgiji Zinovjevovi sdělil, že podle Soulu vojenská spolupráce s KLDR porušuje rezoluce Rady bezpečnosti OSN a má negativní dopad na vztahy mezi Ruskem a Jižní Korejí.
Ruské ministerstvo obrany hlásí likvidaci 114 ukrajinských dronů nad anektovaným Krymem, Černým mořem, Krasnodarským krajem a Volgogradskou oblastí během noci na dnešek. Moskva rovněž uvedla, že zničila šest bezposádkových plavidel ukrajinského námořnictva v Černém moři. Velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk informoval o sestřelení všech čtyř ruských řízených střel.
Ruská protivzdušná obrana zachytila a zničila 70 dronů nad Krymem a Černým mořem, 43 nad Krasnodarským krajem a jeden nad Volgogardskou oblastí, uvedlo ruské ministerstvo obrany na platformě Telegram. Kolik celkem Ukrajina vyslala bezpilotních letounů, resort nesdělil.
Kvůli výpadkům v dodávkách elektřiny způsobeným ruskými útoky hrozí na Ukrajině výskyt cholery a žloutenky. Podle serveru RBK Ukrajina na to upozornil ukrajinský ministr zdravotnictví Viktor Ljaško. Při odstávkách elektřiny bývají narušovány i dodávky vody.
Rusko uvažuje o změně své jaderné doktríny, souvisí to s údajnými snahami NATO zmírnit kritéria pro použití jaderných zbraní. Dnes to podle ruských agentur po návštěvě Vietnamu řekl novinářům šéf Kremlu Vladimir Putin. Podle své současné jaderné doktríny by ruská armáda tento typ zbraní použila v případě jaderného útoku nebo takového útoku konvenčními zbraněmi, který by představoval existenční ohrožení pro ruský stát. Agentura Reuters připomíná, že od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu někteří zastánci tvrdé linie v Rusku mluví o tom, že Rusko by kritéria pro nasazení jaderných zbraní mělo snížit. Dnes Putin ale také uvedl, že není nutné, aby Rusko podniklo preventivní jaderný útok.
Dva lidé zemřeli při bouři doprovázené větrem o síle uragánu, která dnes zasáhla Moskvu. Informoval o tom portál Meduza.Vichr lámal stromy, strhával billboardy a kusy střech. Podle agentury TASS nejméně 18 lidí utrpělo zranění. Meduza píše, že jeden člověk zemřel, když na něj spadl strom, na druhého se zřítilo lešení. Jinde kus plechu urvaný vichrem rozbil okna ve vagónu tramvaje, zraněni byli dva lidé. TASS uvádí, že celkem skončilo v nemocnici 18 osob, z toho čtyři děti.
Spojené státy odloží některé vojenské dodávky do jiných zemí a upřednostní Ukrajinu bránící se ruské invazi, oznámil ve čtvrtek mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby. Půjde především o rakety do systémů protivzdušné obrany Patriot a do systémů NASAMS. Jiné země dodávky dostanu, byť se zpožděním, uvedl Kirby, který rozhodnutí označil za "obtížné, ale nutné", píší agentury.
O posílení ukrajinské protivzdušné obrany požádal své spojence v posledních týdnech několikrát prezident napadené země Volodymyr Zelenskyj. Minulý týden ruský raketový útok na Kryvyj Rih zabil devět lidí a dalších 29 zranil. Americký ministr obrany Lloyd Austin o den později vyzval partnerské země Ukrajiny, aby jí poskytly další systémy protivzdušné obrany. Ta je podle Austina nyní hlavní prioritou, na kterou se USA zaměřují.
Rusko poprvé ve válce na Ukrajině použilo obří klouzavou bombu FAB-3000 o hmotnosti přes 3000 kilogramů, vybavenou modulem pro navádění a výsuvnými křídly. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na zdroje v armádních kruzích. Ruské vzdušné síly "poprvé použily FAB-3000 s modulem UMPK. Útok byl proveden proti místu využívanému nepřátelskými jednotkami v obci Lypci v Charkovské oblasti," píše TASS.
Možný návrat Donalda Trumpa do funkce amerického prezidenta či evropští lídři naklonění ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi mohou být některými z největších výzev pro Marka Rutteho, až se začátkem října stane šéfem NATO, píše ve své analýze server Politico.
Rumunsko daruje Ukrajině jeden raketový systém Patriot. Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že to posílí ukrajinskou vzdušnou obranu, píše Reuters.
Ruský profesor Vjačeslav Morozov odsouzený v Estonsku za špionáž v minulosti vedl redakční radu časopisu vydávaného Ústavem mezinárodních vztahů, který spadá pod ministerstvo zahraničí. Napsal to dnes server Seznam Zprávy. Věcí se bude zabývat ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), sdělil serveru mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake.
Zástupci zemí Evropské unie se dnes shodli na čtrnáctém balíku sankcí proti Rusku, oznámilo belgické předsednictví v Radě EU. Podle českého zastoupení při EU se sankční seznam rozrůstá o více než sto fyzických a právnických osob i o některé sektorové oblasti. Nové sankce mimo jiné obsahují zákaz překládky ruského zkapalněného zemního plynu (LNG). Sankce ještě musí formálně schválit členské státy. Zatím není jasné, zda tak učiní v pondělí na svém jednání unijní ministři zahraničí, či zda budou sankce schváleny takzvanou písemnou procedurou.
Vietnam chce posílit vztahy s Ruskem, řekl vietnamský prezident To Lam na dnešním setkání se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem v Hanoji. Informovala o tom agentura Reuters. Prezident To také poblahopřál Putinovi ke znovuzvolení a ocenil úspěchy Ruska, včetně "vnitropolitické stability".
Ukrajinský dronový útok v noci na dnešek způsobil rozsáhlý požár ropného skladu v ruské Adygejské republice. Plameny se již podařilo uhasit, oznámil podle agentury Reuters na komunikační platformě Telegram šéf Adygejské republiky Murat Kumpilov. Naopak Kyjev informuje o nových ruských útocích na ukrajinská energetická zařízení.
Dohoda mezi Ruskem a Severní Koreou podepsaná ve středu stanovuje, že obě země bezodkladně vynaloží všechny dostupné vojenské prostředky na pomoc partnerovi v případě války. Podle agentur Reuters a AP to dnes uvedl Pchjongjang ve svém prvním vyjádření po jednání ruského prezidenta Vladimira Putina se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem.
Souhrn nejdůležitějšího dění:
- Ruský prezident Vladimir Putin ve středu přiletěl do Vietnamu, kde bude na návštěvě do čtvrtka. Setká se se všemi čtyřmi vietnamskými nejvyššími představiteli.
- Ruské vojenské základny u hranic s Finskem jsou téměř prázdné, navzdory hrozbám Moskvy kvůli loňskému vstupu severské země do NATO, že své jednotky u hranic posílí.
- Ukrajinské úřady vytvořily národní registr, který má dokumentovat případy sexuálního násilí páchaného ruskými invazními silami.
Putin krátce před příletem do Hanoje publikoval ve vietnamském tisku text, ve kterém podle agentury Reuters ocenil vietnamskou vládu za její postoj k válce na Ukrajině. Vietnam je jednou z řady mimoevropských zemí, které neodsoudily ruskou agresi vůči sousednímu státu, což Západ stojící za bránící se Ukrajinou vnímá jako proruský přístup. Putin Vietnam naopak ocenil za "pragmatický způsob řešení krize".
Ve Vietnamu má Putin na programu jednání se všemi čtyřmi vietnamskými nejvyššími představiteli: prezidentem, generálním tajemníkem Ústředního výboru Komunistické strany Vietnamu, předsedou vlády a předsedou Národního shromáždění, tedy vietnamského parlamentu. Podle agentury Interfax by Putin měl ve Vietnamu uzavřít dohodu podobnou té, kterou podepsal v Severní Koreji a která "potvrdí zásady komplexního strategického partnerství" mezi oběma zeměmi. K podpisu je připraveno celkem 20 dokumentů.
Odborníci na mořské savce evakuovali tento týden dvě běluhy z delfinária v bombardovaném ukrajinském Charkově do španělské Valencie. Informovala o tom dnes agentura AFP a server La Vanguardia, jenž také zveřejnil snímky zachráněných kytovců.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes přiletěl do Vietnamu, kde bude na návštěvě do čtvrtka. Informovaly o tom ruské tiskové agentury. Šéf Kremlu se v Hanoji setká s lídry komunistické země. Vietnam je pro Putina druhou zastávkou na cestě po Asii. V úterý dorazil do Pchjongjangu, kde se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem strávil zhruba devět hodin a podepsal dohodu o strategické spolupráci.
Ruské vojenské základny u hranic s Finskem jsou téměř prázdné, navzdory hrozbám Moskvy kvůli loňskému vstupu severské země do NATO, že své jednotky u hranic posílí. Na svém webu to dnes napsala finská rozhlasová a televizní veřejnoprávní stanice Yle s odvoláním na nejmenovaný zdroj z finských tajných služeb. Moskva podle něj vojáky a vybavení přesunula na Ukrajinu.
Ukrajinské úřady vytvořily národní registr, který má dokumentovat případy sexuálního násilí páchaného ruskými invazními silami. Agentuře AP to dnes řekla náměstkyně ukrajinského generálního prokurátora Viktorija Litvinovová. Dodala, že od začátku ruské invaze do země v únoru 2022 ukrajinské úřady zaznamenaly 303 případů sexuálního násilí v souvislosti s konfliktem, přičemž 191 z nich se týkalo žen a 112 mužů. Některé oběti se podle ní staly terčem vícenásobných útoků.
V době setkání prezidenta Vladimira Putina se severokorejským diktátorem se jeden z místních představitelů nerozpakoval a Rusy, kteří vstoupili do jednacího sálu před Kim Čong-unem, vyhodil.
Ruský prezident a severokorejský diktátor si při schůzce vyměnili dárky. Putin podle agentury Reuters daroval Kimovi již druhý luxusní vůz Aurus ruské výroby a také dýku a čajovou soupravu. Od Kima pak dostal převážně umělecká díla, která ho zobrazují.
Rusko disponuje "značným množstvím" západních aktiv a majetku, které by se mohly stát cílem odvetných opatření Moskvy, pokud Západ začne využívat výnosy ze zmrazeného ruského majetku v zahraničí. Podle agentury TASS to dnes uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.
Lídři zemí skupiny G7 minulý týden oznámili dohodu na poskytnutí půjčky Ukrajině ve výši 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun), jejíž záruku budou tvořit výnosy ze zmrazeného ruského majetku. Moskva již dříve uvedla, že tento postup považuje za zločinný, a pohrozila bolestivou odplatou.
Svět je rozdělený, dvě světové velmoci se konference v Bürgenstocku nezúčastnily, Rusko a Čína. Putin ji rámoval nepřijatelným mírovými podmínkami a cestou za přítelem Kim Čong-unem, píše v komentáři Martin Fendrych.
Režim sankcí Rady bezpečnosti OSN vůči Severní Koreji iniciovaný Spojenými státy by měl být přezkoumán. Podle agentury TASS to dnes řekl ruský prezident Vladimir Putin po setkání s vůdcem KLDR Kim Čong-unem v Pchjongjangu.
Rusko na základě nově uzavřené dohody se Severní Korejí nevylučuje vojensko-technologickou spolupráci mezi oběma zeměmi, řekl Vladimir Putin. Podle Kima má nicméně dohoda obranný a mírový charakter. "Nepochybně urychlí vytvoření nového multipolárního světa," podotkl vůdce KLDR.
Snímky zachycují Putinovu návštěvu v KLDR.
Šéf Kremlu Vladimir Putin uvedl, že dnešní jednání v KDLR se z velké části soustředila na bezpečnostní a mezinárodní otázky. Ocenil Severní Koreu za její podporu Ruska ve válce proti Ukrajině, která je podle něj "bojem proti imperialistické a hegemonistické politice Spojených států a jejich satelitů".
Až osm let vězení hrozí Ukrajinci z města Derhači u Charkova, který Rusku poskytoval informace o ukrajinských silách v okolí. Do ruských služeb jej zlákala Ruska, s níž se sblížil na seznamce v mobilní aplikaci, uvedl dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na informace od ukrajinské tajné služby SBU a generální prokuratury.
Ruský prezident Vladimir Putin na návštěvě KLDR. Naproti němu sedí vůdce Severní Koreji Kim Čong-un.
Ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un dnes na summitu v Pchjongjangu podepsali dohodu o komplexním strategickém partnerství. Informovala o tom ruská státní agentura TASS.
Jednání mezi Putinem a Kimem trvalo asi dvě hodiny. Hodinu a půl spolu hovořili za účasti delegací, další půlhodinu pak mluvili mezi čtyřma očima, uvedla agentura Interfax.
Putinův zahraničněpolitický poradce Jurij Ušakov podle TASS řekl, že nový dokument nahradí předchozí smlouvy z let 1961, 2000 a 2001. Potřeba nové smlouvy je podle Ušakova dána vývojem geopolitické situace ve světě a v regionu a také změnami, ke kterým v poslední době došlo v bilaterálních vztazích mezi Ruskou federací a KLDR. Nový dokument nemá konfrontační charakter, není namířen proti žádným zemím, ale směřuje k zajištění větší stability v oblasti, dodal.
Stovky ruských vojáků skončily v pasti na současném hlavním bojišti. O víkendu dostali rozkaz zmocnit se chemičky v ukrajinském Vovčansku. Když se dostali dovnitř, Ukrajinci je odřízli a začali areál bombardovat klouzavými bombami.
Moskva čeká na odpověď Washingtonu na své návrhy ohledně výměny vězňů, prohlásil náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov v rozhovoru, který zveřejnila státní agentura TASS. Tyto návrhy přicházejí v době, kdy 26. června má začít soud s americkým novinářem Evanem Gershkovichem, zadržovaným v Rusku už déle než rok, připomněla agentura AFP.
"Míč je na straně Spojených států a čekáme od nich odpověď na nápady, které jsme jim předložili," řekl diplomat. "Chápu, že určitě některé z nich se Američanům nezamlouvají, ale to je jejich problém. Pokládáme náš přístup za naprosto odůvodněný a zdravě vyvážený. Počítáme s tím, že právě takto k tomu Američané přistoupí," dodal bez dalších podrobností.
Souhrn nejdůležitějšího dění:
- Ruský prezident Vladimir Putin je po 24 letech na návštěvě KLDR, která Moskvu podporuje ve válce proti Ukrajině.
- Severokorejská média informovala, že vůdci Ruska a KLDR se dohodli na prohloubení vztahů mezi oběma zeměmi.
- Nasazení západních zbraní proti cílům na ruském území přináší výsledky, řekl v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj zpomalil postup ruských vojsk na severu Charkovské oblasti.
Vztahy Ruska a Severní Koreje vstupují do období nového velkého rozkvětu, prohlásil dnes severokorejský vůdce Kim Čong-un, který v zemi hostí ruského prezidenta Vladimira Putina. Před začátkem jednání ruské a severokorejské delegace v Pchjongjangu ocenil Kim roli Ruska v tom, co označil za udržování rovnováhy ve světě. Moskvě také vyjádřil plnou podporu a solidaritu v její válce proti Ukrajině.
Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek zneškodnila 19 z 21 dronů, kterými na její území zaútočilo Rusko. Informoval o tom mluvčí ukrajinského letectva Mykola Oleščuk. Podle úřadů úlomky z jednoho ze sestřelených dronů způsobily škody ve vsi Malechiv u Lvova.
Putinův zahraničněpolitický poradce Jurij Ušakov k Putinově návštěvě KLDR řekl, že oba lídry během dneška čeká jednání mezi čtyřma očima, galakoncert, státní recepce, přehlídka čestné stráže, podpisy různých dokumentů a prohlášení pro média.
Šéf Kremlu přijel na první návštěvu KLDR za posledních 24 let se slibem, že s izolovanou komunistickou zemí prohloubí obchodní a bezpečnostní vazby a podpoří ji v jejím odporu proti Spojeným státům.
Nasazení západních zbraní proti cílům na ruském území přináší výsledky, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém každovečerním proslovu. Zpomalil se postup ruských vojsk na severu Charkovské oblasti. Situaci v tomto regionu, kde ruská armáda v květnu vnikla na ukrajinské území, ovlivnilo zničených ruských pozic a odpalovacích ramp u hranic s Ukrajinou. "Funguje to. Přesně tak, jak jsme očekávali," řekl Zelenskyj.
Švédský parlament dnes schválil obrannou dohodu se Spojenými státy, která umožní americkým vojákům přístup na všechny vojenské základny ve Švédsku. Informovala o tom agentura AFP. Spojené státy také budou moci na švédském území skladovat zbraně a vojenské vybavení.
V Rusku zadrželi tři lidi v souvislosti s otravou téměř dvou set lidí jídlem obsahujícím botulin. Úřady spojují otravu se saláty od populární doručovací služby Kuchňa na rajoně, která působí v Moskvě, Kazani a dalších městech. Kromě ředitele a vedoucí oddělení kvality této firmy policisté zadrželi také šéfa podniku produkujícího fazole, z nichž se saláty připravovaly, oznámila dnes ruská agentura TASS.
Estonský soud poslal do vězení na šest let a tři měsíce bývalého profesora prestižní univerzity ve městě Tartu Vjačeslava Morozova, kterého shledal vinným ze špionáže. Informovaly o tom dnes agentury AP a Reuters. Ředitel estonské bezpečnostní policie (KaPo) Margo Palloson podle stanice ERR po vynesení verdiktu uvedl, že Morozov, jenž je ruským občanem, spolupracoval s ruskou vojenskou rozvědkou GRU.
Nedávný útok ukrajinského dronu zřejmě poškodil jednu, možná dvě vzácné ruské neviditelné stíhačky na letecké základně hluboko v týlu ruského území. Tento úder poukázal na problém ruského vojenského letectva. Bez ohledu na to, kolik má letadel, musí je mít někde zaparkovaná. A dokonce i stovky kilometrů hluboko na ruském území mohou na tyto letecké základny zaútočit levné drony, napsal server Business Insider.
Letadlo s ruským prezidentem Vladimirem Putinem přistálo dnes večer SELČ v Pchjongjangu, informovala agentura Interfax. Šéf Kremlu tak zahájil dvoudenní návštěvu Severní Koreje, při níž se setká se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Putina podle BBC doprovázejí ministr obrany Andrej Bělousov, ministr zahraničí Sergej Lavrov a představitelé ruské vesmírné agentury Roskosmos. Ruské úřady už dříve uvedly, že Moskva chce s KLDR "prohloubit spolupráci ve všech oblastech".
Dva lidé zemřeli při výbuchu miny v ruské Brjanské oblasti poblíž hranic s Ukrajinou poté, co vstoupili do zakázaného pásma a ignorovali cedule varující před nebezpečím. Na platformě Telegram to dnes uvedl oblastní gubernátor Alexandr Bogomaz. Třetí člověk podle něj utrpěl zranění.
Generálním tajemníkem NATO se stane končící nizozemský premiér Mark Rutte, tvrdí televize NOS. Rumunský prezident Klaus Iohannis kandidaturu vzdá.
Ukrajina je blíže společné roamingové zóně se státy Evropské unie. Prezident Volodymyr Zelenskyj dnes podle agentury DPA podepsal odpovídající změnu zákona. Pro válkou zmítanou zemi je to další krok ke sblížení s EU. Ukrajina je prvním kandidátem na vstup do EU, který takový krok učinil. "Nyní musíme obdržet kladné hodnocení našich legislativních změn z evropské strany a zahájit jednání s EU o přistoupení k jednotnému roamingovému prostoru," uvedl ministr pro digitální technologie Mychajlo Fedorov.
Ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin obvinil ruské invazní jednotky, že v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny uřízly nebo uťaly hlavu ukrajinskému vojákovi. Ukrajina získala informaci, že velitelé jedné z ruských jednotek ve Volnovašském okrese nařídili podřízeným, aby ukrajinské vojáky nebrali do zajetí, ale krutě je zabili, cituje ukrajinská prokuratura na Telegramu Kostina. Moskva se k obvinění nevyjádřila.
Švédsko si dnes předvolalo ruského velvyslance kvůli tomu, že v pátek ruský bombardér Su-24 narušil vzdušný prostor této skandinávské země. Informuje o tom dnes agentura AFP. Ruské vojenské letadlo krátce narušilo švédský vzdušný prostor východně od baltského ostrova Gotland a švédská armáda k němu vyslala dvě stíhačky Gripen. "Ruské akce jsou nepřijatelné a ukazují na nedostatek respektu k naší územní celistvosti," řekl v pátek šéf švédského letectva Jonas Wikman. "Sledovali jsme celý řetězec událostí a byli jsme na místě, abychom zasáhli," doplnil.
Nejvyšší soud v ruském Tatarstánu zamítl žádost rusko-americké novinářky žijící v Česku Alsu Kurmaševové o propuštění z vazby. Informoval o tom dnes deník Kommersant s odvoláním na jejího právního zástupce. Ruské úřady viní novinářku stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) z toho, že se v zemi nezaregistrovala jako takzvaná zahraniční agentka.
Zmiňované rádio je financované americkým Kongresem a ruské úřady ho už dříve zařadily na svůj seznam takzvaných zahraničních agentů. Označení zahraniční agent, které má od dob Sovětského svazu hanlivý podtext, obnáší další vládní kontrolu a je považováno za jeden z prostředků úřadů k potlačování kritiků ruského režimu. Český ministr zahraničí Jan Lipavský v březnu během debaty na půdě Rady bezpečnosti OSN vyzval k propuštění Kurmaševové.
Přibližně dvě třetiny Čechů by podpořily rychlé ukončení války na Ukrajině i za cenu územních ztrát ve prospěch Ruska. Vyplývá to z březnového průzkumu agentury STEM, který dnes její zástupci představili poslancům z branného výboru. Podíl lidí podporujících rychlé ukončení války však proti lednu mírně klesl. Více než polovina obyvatel podporovala setrvání ukrajinských uprchlíků v Česku.
Lidé se na sociálních sítích podivují nad videem z ulic Pchjongjangu. Ruského prezidenta Vladimira Putina v hlavním městě totalitní KLDR čeká zvláštní přivítání - stovky jeho vlastních podobizen.
Dva údajní ruští špioni zadržení v roce 2022 ve Slovinsku by mohli být součástí širší výměny vězňů mezi Spojenými státy a Ruskem. Uvedl to americký deník The Wall Street Journal, podle nějž by do výměny mohl být zahrnut také jeho dopisovatel Evan Gershkovich zadržovaný v Rusku.
Ruské ministerstvo pro mimořádné situace uvedlo, že s požárem skladiště v ropném terminálu u města Azov bojuje početná skupina hasičů. Podle zpráv na sociálních sítích, na které se odkazuje agentura Reuters, hoří nádrž s metanolem. Podle Reuters s odvoláním na ruské úřady a ukrajinský bezpečnostní zdroj za požár může ukrajinský dronový útok.
Ruský vojenský soud odsoudil k 12 letům vězení Ukrajinku Chrystynu Ljubašenkovou, která v Moskvě do reproduktorů na okně pronajatého bytu pustila protiválečný projev a ukrajinskou hymnu a také v ruské metropoli vypustila balonky s bílo-modro-bílou vlajkou, uvedl dnes server Meduza. Obhájkyně podle portálu Oboz.ua marně žádala soud, aby zprostil viny její klientku, kterou prý k jejímu činu přimělo vydírání.
Rusko, podobně jako KLDR, čelí sankcím ze strany USA či evropských států. Prezident Vladimir Putin v úterý uvedl, že Rusko a Severní Korea vyvinou blíže nespecifikované obchodní a platební systémy, "které nebudou pod kontrolou Západu", a společně se postaví proti sankcím, jež označil za "jednostranná a nezákonná omezující opatření". Moskva a Pchjongjang rovněž rozšíří spolupráci v turistickém sektoru, kultuře a vzdělávání.
Hlavní část návštěvy ruského prezidenta Vladimira Putina v Severní Koreji se odehraje ve středu. Ruští činitelé nevylučují, že během návštěvy budou podepsány nové dohody. Součástí ruské delegace jsou i ministr obrany Andrej Belousov a šéf diplomacie Sergej Lavrov. Z KLDR se Putin přesune do Vietnamu.
Ruský prezident Vladimir Putin vzkázal minulý týden, že je připraven jednat o míru na Ukrajině pouze v případě, že Kyjev upustí od ambicí stát se členem NATO a vzdá se čtyř provincií, které si Moskva nárokuje. Ukrajina podmínky odmítla s tím, že souhlas by se rovnal kapitulaci. Putinově nabídce se vysmívají i ukrajinští vojáci bojující na frontě proti ruskému agresorovi.
Ukrajinští občané i s prošlými doklady mohou v Maďarsku získat povolení k pobytu, dokud v zemi platí nouzový stav a ještě půl roku po jeho ukončení. Napsal to dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na nařízení maďarské vlády, vydané minulý týden.
Nedávný útok ukrajinského dronu zřejmě poškodil jednu, možná dvě vzácné ruské neviditelné stíhačky na letecké základně hluboko v týlu ruského území. Tento úder poukázal na problém ruského vojenského letectva.
Turecké zpravodajské služby varovaly ruské kolegy a pomohly tak odvrátit připravovaný teroristický útok v Moskvě, druhý po útoku na koncertní sál Crocus City Hall na předměstí ruské metropole. Teroristé chtěli zaútočit na přeplněné obchodní centrum, ale díky zásahu Turecka se tento útok podařilo odvrátit, napsal dnes na svém webu deník Kommersant s odvoláním na informace, které zveřejnil turecký list Hürriyet.
Útok v Moskvě podle těchto informací připravovali teroristé napojení na Islámský stát-Chorásán, což je afghánská větev této teroristické organizace. Turecké tajné služby dlouhodobě sledovaly činnost její místní buňky, která se účastnila lednového útoku na katolický kostel v Istanbulu. Bezpečnostní složky při vyšetřování vyslechly několik lidí a později navázaly kontakt s ruskou stranou.
Souhrn nejdůležitějšího dění:
- Ruský prezident Vladimir Putin v úterý po 24 letech navštíví KLDR, která Moskvu podporuje ve válce proti Ukrajině.
- Na 70 procent Ukrajinců si myslí, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by měl zůstat prezidentem až do skončení válečného stavu. Vyplynulo to z průzkumu Kyjevského mezinárodního ústavu sociologie.
- Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že Rusko v úterý zahájilo námořní cvičení v Tichém oceánu.
Rusko dnes zahájilo námořní cvičení v Tichém oceánu, které zahrnuje obranu před útoky ponorek, letadel a dronů, ale také útoky raketami proti lodním uskupením nepřítele. Uvedlo to ruské ministerstvo obrany.
Skladiště s ropnými produkty v Rostovské oblasti, která sousedí s Ukrajinou, postihl v noci na dnešek rozsáhlý požár. Podle ruských úřadů areál zasáhly bezpilotní prostředky, píše agentura Reuters. Zatím nejsou hlášeny žádné oběti na životech.
Ukrajina požár nekomentovala. Kyjev však mnohokrát zopakoval, že útoky na dopravní či energetickou infrastrukturu podkopávají schopnost Moskvy vést válku proti Ukrajině, píše agentura Reuters.
Žanna Němcovová utekla z Ruska v roce 2015 krátce poté, co byl v centru Moskvy zavražděn její otec a Putinův kritik Boris Němcov. Bývalá novinářka v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, za jakých okolností by se do své rodné vlasti vrátila a proč je ruská válečná propaganda tak účinná. "Nikdy nezjistíme, co si Rusové doopravdy myslí. Alespoň ne do doby, než se Putinovo vládnutí rozsype," říká.
Ruský prezident Vladimir Putin v článku pro severokorejská média poděkoval KLDR za podporu ve válce proti Ukrajině. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Západní země se domnívají, že Severní Korea poskytuje Rusku zbraně a munici, kterou ruská armáda používá při bojích na Ukrajině. Moskva i Pchjongjang to však odmítají. Rusko a KLDR podle Putina, který dnes zahájí návštěvu této asijské země, spojuje to, že odmítají světový řád vedený Spojenými státy.
Více než 20 zemí NATO letos vynaloží na obranu alespoň dvě procenta HDP, řekl šéf aliance Stoltenberg. Dosud hovořil o 18 zemích, které cíl splní.
Na 70 procent Ukrajinců si myslí, že prezident Volodymyr Zelenskyj by měl zůstat v čele státu až do skončení válečného stavu. Vyplývá to z průzkumu, který dnes zveřejnil Kyjevský mezinárodní ústav sociologie. Podle něj zároveň klesl počet těch, kteří podporují Zelenského politiku.
Velká část uprchlíků souhlasí s tím, že najít si práci načerno bez smlouvy je pro Ukrajince jednodušší než pracovat oficiálně. Víc než čtvrtina dotázaných považuje neformální zaměstnání za podstatné pro zajištění živobytí. Ukázal to výzkum o postojích válečných uprchlíků z Ukrajiny, jehož výsledky dnes v Praze představili autoři z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Zjištění nejsou reprezentativní.
Z šetření také vyplynulo, že neroste podíl lidí, kteří mají odpovídající práci. Víc než třetina respondentek a respondentů uvedla, že loňské zpřísnění podmínek poskytování podpory výrazně zhoršilo jejich finanční či bytovou situaci.
Nejméně devět lidí utrpělo zranění při ruském vzdušném útoku, který dnes odpoledne zasáhl ukrajinskou Poltavskou oblast. Podle listu Ukrajinska pravda o tom informoval šéf regionu Filip Pronin. Ten rovněž uvedl, že útok poškodil elektrické vedení a bez proudu je přes 50 tisíc domácností.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
vítáme vás u nového online přenosu k dění na Ukrajině. Předchozí informace naleznete zde.
Právě se děje
Fico si otestuje sílu křehké koalice. Partnerům dal měsíc na urovnání sporů
Ve sněmovně se začne hrát o odvolání člena Rady ČT, angažuje se ve spolku blízkém ODS
Trumpova cla citelně zasáhnou i Česko. HDP klesne až o procento, předpovídá ekonom
Dětské psychologické poradny praskají ve švech. Na termín rodiče čekají i půl roku
Místo oštěpu pomocné mise. Jsem blázen bez strachu, Afrika vám otevře oči, líčí Češka
ŽIVĚ
Zemřel člen proruských milicí z Doněcka. Zabil ho výbuch v Moskvě
