S čím Rusové nepočítali?
1. Tvrdý odpor Ukrajinců
Ruští velitelé ani politické vedení v Kremlu nepředpokládali tak tuhý odpor ukrajinské armády a domobrany. Ukrajinci se houževnatě brání v napadených městech i na vojenských základnách, mobilní skupiny napadají ruské kolony v týlu nepřítele. Sám Putin v projevu, ve kterém ve čtvrtek 24. února válku oznamoval, prohlásil, že "určité střety ruských a ukrajinských vojáků jsou nevyhnutelné".
S velkými ztrátami však zjevně nepočítal. V ukrajinských médiích a na sociálních sítích se přitom objevují stovky případů, kdy Ukrajinci ostřelováním protitankovými zbraněmi nebo nálety bezpilotních letounů Bayraktar decimují ruskou vojenskou techniku.
Rusové museli měnit svůj záměr hned v první a druhý den války. Na vojenském letišti Hostomel nedaleko hlavního města sváděli s Ukrajinci tak těžké boje, že se jim nepodařilo získat nad ním kontrolu a přesunout tak svoje síly blíž ke Kyjevu.
Ze sociálních sítí nelze dělat dalekosáhlé závěry. Rusko nasadilo do války skoro 200 tisíc lidí a má připravené další, zatímco méně početní Ukrajinci nemají možnost rotace svých sil.
Pokud ale Kreml počítal s tím, že na Ukrajině instaluje Rusku loajální loutkový režim, pak dosavadní vývoj ukazuje, že takovou představu bude obtížné uskutečnit. Málokterý Ukrajinec by prokremelskou vládu po dlouhých bojích akceptoval, udržitelná by navíc byla jen za trvalé a výrazné ruské vojenské podpory, což by ale bylo pro Moskvu velmi nákladné.
2. Vyzbrojování Ukrajinců zeměmi, u kterých se to nečekalo
S výjimkou Maďarska se klíčové evropské země rozhodly dodávat Ukrajincům zbraně. I Německo posílá protiletadlové střely, ačkoliv dlouho s poukazem na svoji problematickou minulost jakékoliv vyzbrojování odmítalo. Přidalo se například i Španělsko, které s Ruskem na rozdíl od jiných zemí žádnou přímou historickou zkušenost nemá.
Západní vyzbrojování ale nelze přeceňovat nebo v něm spatřovat záruku, že Ukrajinci udrží kontrolu nad velkou částí svého území. Ukrajina by i tak potřebovala zbraní mnohem víc. Německý časopis Der Spiegel navíc spekuluje o tom, nakolik budou německé protiletadlové střely, které pocházejí ještě z arzenálu bývalé Německé demokratické republiky, skutečně účinné.
3) Jednota Západu a rychlé přijetí sankcí
Putin dopředu říkal, že "Západ přijme sankce, ať uděláme cokoliv". Nicméně "rychlost a jednota, s jakou byly uvaleny, možná překvapily i samotné představitele Evropské unie a jejích členských zemí. V minulosti se shoda na sankcích dosahovala obtížně a pomalu, s tím Putin nejspíš počítal i tentokrát", říká analytik Michal Smetana, který působí v institutu Peace Research Center Prague. Sankce a prudký propad ruské ekonomiky válku v krátkodobém horizontu nezastaví, ale pro Putinův režim znamená hospodářské odstřižení od okolního světa problém.
Pro mnohé Rusy vznikají komplikace tím, že v zemi zastavily prodej firmy, na jejichž výrobky byli zvyklí: Apple, Microsoft, Ikea nebo západní automobilky. Nečekalo se ani přerušení leteckého spojení mezi Evropou a Ruskem: Rusové nyní mohou z evropských metropolí létat pouze do srbského Bělehradu a běloruského Minsku.
4) Překvapivě velká diplomatická izolace
Při hlasování o ruské agresi na půdě Valného shromáždění OSN se vedle Ruska našly jen čtyři státy, které hlasovaly proti odsouzení Moskvy. Kromě ruského spojence ve válce Běloruska ještě Severní Korea, Eritrea a Sýrie, jejíž režim je závislý na ruské vojenské pomoci.
Moskvu přímo nepodpořila ani Čína, Kuba, Venezuela, Nikaragua nebo Írán: země, které tradičně stojí spíš na straně Ruska. Hlasování ve Valném shromáždění OSN sice v praxi nemá žádný dopad, ale ukazuje, do jaké izolace se Rusko svým rozpoutáním války dostalo.
Co Kreml odhadl dobře?
1) Rusové kontrolují nebe nad Ukrajinou
Ruský prezident pohrozil, že za účastníka konfliktu bude považovat každého, kdo by se pokusil o vytvoření bezletové zóny nad Ukrajinou. Bezletová zóna by v praxi znamenala sestřelování ruských letadel útočících na ukrajinské cíle a k tomu se zatím nikdo nechystá. Vyloučil to generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, stejně jako američtí politici.
Ve vzduchu mají Rusové převahu, tady zřejmě vyšel Putinův předpoklad, že nikdo proti ruským letadlům nepůjde v obavách z rozpoutání třetí světové války.
2) Protesty doma jsou zvládnutelné
V neděli ruská policie zatkla při protiválečných protestech čtyři tisíce lidí, ale nevypukly žádné velké nepokoje. Státní média jsou tvrdě cenzurovaná a nesmí odvysílat ani zveřejnit cokoliv, co by odporovalo režimní propagandě o omezené "speciální vojenské operaci". Záběry zničených měst a prchajících civilistů Rusové doma nevidí, a pokud ano, tak s vysvětlením, že za to nese odpovědnost ukrajinská strana. Od minulého týdne také ruské úřady blokují mnoho sociálních sítí, například Facebook.
