Turci soudí opoziční novináře, obžalované z podpory terorismu. Je to politický proces, tvrdí obhájci

Kristýna Pružinová Kristýna Pružinová
24. 7. 2017 22:00
V Istanbulu začal soud se sedmnácti novináři z tureckého opozičního deníku Cumhuriyet. Obžalovaní mohou za údajnou podporu teroristických organizací dostat až 43 let ve vězení. Ochránci lidských práv tvrdí, že obžaloba je absurdní a turecké úřady útočí na svobodu projevu. Podle agentury Reuters protestovalo před budovou istanbulského soudu několik stovek lidí. Očekává se, že jednání soudu potrvají do pátku.
Novináři a aktivisté pro lidská práva pouští balonky před istanbulským soudem jako projev solidarity s odsouzenými novináři.
Novináři a aktivisté pro lidská práva pouští balonky před istanbulským soudem jako projev solidarity s odsouzenými novináři. | Foto: Reuters

Istanbul - Podle turecké státní tiskové agentury Anadolu podporoval turecký opoziční list Cumhuriyet teroristické organizace. A připravoval násilné a kontroverzní zprávy včetně rozhovorů s vůdci teroristických organizací.

Kvůli tomu teď stojí 17 jeho novinářů před soudem. A hrozí jim až 43 let ve vězení.  

Podle obžaloby žurnalisté podporovali separatistickou Kurdskou stranu pracujících (PKK) a náboženské hnutí islámského učence Fethullaha Gülena. To podle prezidenta Erdogana stálo za loňským pučem v Turecku.

Kritika není zločin 

Zátah proti deníku Cumhuriyet, který v Turecku působí jako nejdůležitější opoziční list již přes 90 let, proběhl v říjnu minulého roku.

Do bytů členů redakce vtrhla turecká policie. Deset novinářů zatkla bez uvedení důvodu. V prosinci putoval do vazby i investigativní reportér deníku Ahmed Sik.

Všichni zatčení žurnalisté pracovali v redakci na vedoucích pozicích. Obecné obvinění se dozvěděli až po 151 dnech za mřížemi. Mělo jít o údajnou podporu teroristických organizací, bez udání detailů.

Deník Cumhuriyet přitom opakovaně označoval kroky tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana za autoritářské a nedemokratické. 

"Novinařina není zločin. Žalobci by měli přestat označovat oprávněnou kritiku za terorismus a pronásledovat žurnalisty před soudy," řekl britskému listu Guardian obhájce lidských práv Tobias Garnett z organizace P24, která hájí svobodu tisku v Turecku a pomáhá tureckým žurnalistům u soudů.

Propuštění vězněných novinářů žádá i Organizace spojených národů a tvrdí, že k jejich zatčení není důvod. 

Turecká vláda ale žádosti o propuštění obviněných žurnalistů systematicky odmítá. 

Právníci zatčených novinářů se proto obrátili na Evropský soud pro lidská práva.

Na konci letošního května pak organizace Novináři bez hranic uspořádala před výše jmenovaným soudem ve Štrasburku demonstraci, která měla upozornit na osud zatčených novinářů z listu Cumhuriyet i další novináře, vězněné v Turecku. 

Nejvíc zatčených 

Podle Novinářů bez hranic je Turecko na 155. místě seznamu 180 zemí, v kterých organizace mapuje svobodu tisku. Dodává, že v zemi registruje v současné době nejvíc zatčených novinářů. 

Evropská federace novinářů uvádí seznam až 165 žurnalistů, kteří se za svoji profesionální činnost ocitli v tureckém vězení. 

Většina z nich čelí obvinění z podporování teroristických skupin. Podle zdrojů organizace byli dohromady všichni turečtí novináři vězněni už 98 885 dní.

Části členů redakce opozičního deníku Cumhuriyet se mezitím podařilo uprchnout do zahraničí.

Patří mezi ně i bývalý šéfredaktor listu Can Dündar, který byl loni v Turecku odsouzen k pěti letům vězení.

Zveřejnil totiž videa a fotografie dokazující, že turecká Národní zpravodajská organizace, která vznikla v roce 1965 jako náhrada Národní bezpečnostní služby, posílá na hranice Sýrie zbraně pod zástěrkou humanitární pomoci.

Ještě před nástupem trestu se ale Dündarovi podařilo uprchnout. Šestapadesátiletý novinář teď žije v exilu v Německu a patří mezi největší kritiky tureckého prezidenta Erdogana.

Situace je nejhorší za poslední desetiletí

"To, co je před soudem, není případ Cumhuriyet, ale celá novinářská obec v Turecku. Novináři jsou považováni za teroristy jen za svoji práci," prohlásil generální tajemník Novinářů bez hranic Christophe Deloire.

"Vyzýváme k co nejširší kampani, která tureckým úřadům znovu připomene, že nemohou pokračovat v porušování svobody slova a pravidel právního státu," dodal Deloire.

Podle Zeynepa Orala, šéfa tureckého PEN klubu, je svoboda tisku v Turecku nejhorší za poslední desítky let. "Nikdy nevíte, co se zítra stane. Kdokoliv může být najednou ve vězení," říká Oral.

Podle Evropské federace novinářů turecký prezident Erdogan a vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) už několik let silně omezují svobodu tisku v zemi.

Zatýkání novinářů se zvýšilo po loňském pokusu o převrat v zemi.

Podle zdrojů Republikánské lidové strany (CHP), hlavní opoziční síly proti vládnoucí straně AKP, ukončilo provoz od loňského červencového puče až 173 redakcí deníků, časopisů, rozhlasových stanic a tiskových agentur.

Podle jejích zdrojů bylo v důsledku zavírání redakcí propuštěno až 2500 novinářů a osmi stovkám byl odebrán novinářský průkaz.

Erdogan vedl diskreditační kampaň proti opozici, ty, co volili NE označil za teroristy. | Video: dvtv
 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 minutou

Zemřel bývalý egyptský prezident Mubarak, bylo mu 91 let

Zemřel bývalý egyptský prezident Husní Mubarak. Bylo mu 91 let. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na egyptskou státní televizi. Mubarak se podle ní nedávno podrobil chirurgickému zákroku. 

Mubarak byl u moci od roku 1981 a rezignoval v únoru 2011 během takzvaného arabského jara, které do země přineslo prodemokratické protesty. Mubarak vyšel z vězení v roce 2017, když ho soud osvobodil v případu spoluodpovědnosti při zabíjení demonstrantů.

Zdroj: Zahraničí , ČTK
Další zprávy