V Sýrii a Iráku válčí stovky Evropanů. S čím se vrátí domů?

Martin Novák Martin Novák
3. 7. 2014 7:01
Evropské tajné služby a bezpečnostní orgány mají obavy, že někteří radikálové přenesou svůj boj i do svých zemí.
Vojenská přehlídka Islámského státu v Iráku a Levantě (ISIL) v syrském městě Rakká.
Vojenská přehlídka Islámského státu v Iráku a Levantě (ISIL) v syrském městě Rakká. | Foto: Reuters

Praha - Sedmnáctiletý středoškolák z velšského Cardiffu v únoru zmizí z domova. V létě se objevuje na internetu s videem natočeným v Sýrii. Promlouvá na něm k mladým britským muslimům o džihádu v Sýrii a Iráku.

S podobným videem se na své souvěrce obrátil i Němec, který si říká Abú Usáma. Je mu něco kolem pětadvaceti a na videu říká: "Jste vážně spokojeni s vašimi životy v Německu? S chozením do nočních klubů a flirtováním s holkama?"

Navrátilec ze Sýrie střílí v židovském muzeu v Bruselu. Snímek ze záznamu průmyslové kamery.
Navrátilec ze Sýrie střílí v židovském muzeu v Bruselu. Snímek ze záznamu průmyslové kamery. | Foto: Externí

Tento Abú Usáma před svým odchodem rozvážel pizzu v Severním Porýní-Vestfálsku.

Francouz alžírského původu Mehdi Nemmouche se z "pobytu" v Sýrii už vrátil a v židovském muzeu v Bruselu postřílel čtyři lidi.

Evropa čelí problému. Války v Sýrii a Iráku nalákaly do řad radikálních islamistických bojůvek několik tisíc evropských muslimů.

Kolik přesně, nikdo neví, protože do Turecka Evropané nepotřebují víza a nikdo nedokáže spočítat, kolik z nich po překročení tureckých hranic končí v řadách organizací, jako jsou Armáda islámu a Džabhat al-Nusra v Sýrii nebo - díky svému triumfálnímu postupu v Iráku - o něco známější Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL).

Foto: Jiří Kropáček

Francouzské ministerstvo vnitra odhaduje počet francouzských muslimů, bojujících v Sýrii a Iráku, na osm stovek. Německo hovoří o minimálně dvou stovkách Němců, více než sto svých občanů mají mezi radikály a fanatiky Belgie a Velká Británie.

Němečtí stoupenci ozbrojeného džihádu si dokonce na severu Sýrie zřídili vlastní tábor. Podle německé rozvědky zemřelo v Sýrii nebo Iráku už osm Němců, mezi nimi i někdejší juniorský fotbalový reprezentant Německa Burak Karan.

Jeden z dobrovolníků v řadách ISIL.
Jeden z dobrovolníků v řadách ISIL. | Foto: Reuters

Paříž má zase potvrzenou smrt Francouze, který zaútočil jako sebevražedný atentátník v Mosulu na irácké vojáky.

Pro tajné služby a policie evropských zemí je hrozivá představa, jak se někteří radikálové s hlavou plnou propagandy a nenávisti vrátí domů a rozhodnou se pokračovat v boji. Například tak jako Nemmouche v Bruselu.

"Většina z teroristů, kteří zaútočili v minulosti na Západě, byla nějakým způsobem zapojena aktivně do různých válek ve jménu džihádu. Zkušenosti, které nasbírali, jim pomohly doma zabíjet, a naučili se také používat, nebo dokonce vyrábět bomby.

Stopy velké části z nich je nemožné sledovat, a ačkoliv zdaleka ne všichni budou doma útočit, bude velmi těžké zabránit v tom těm, kteří chtějí zabíjet. Je to v současnosti absolutně největší výzva pro evropské výzvědné služby," řekl Aktuálně.cz v rozhovoru bývalý velitel britských jednotek v Afghánistánu a později spoluautor strategie britské vlády pro boj s terorismem Richard Kemp.

Varovat může Evropu vývoj v některých islámských zemích poté, co se tam začali na přelomu osmdesátých a devadesátých let vracet dobrovolníci, bojující v řadách mudžáhidů proti sovětské okupaci Afghánistánu.

Mnozí z nich doma založili teroristické buňky a vlády svých domovských států chtěli svrhnout jako bezvěrecké a prohnilé. Výsledkem bylo násilí například v Egyptě, Alžírsku, o něco později i v Saúdské Arábii.

Podle českého orientalisty a arabisty Jiřího Weigla, bývalého kancléře prezidenta Václava Klause, hraje v radikalizaci některých muslimů a jejich ochotě páchat násilné činy pocit vykořenění a domnělých křivd od vlád západních zemí, ve kterých žijí.

"Hlavně potomci muslimských imigrantů jsou vykořenění, protože nepatří ani do Evropy, ani už do zemí svých předků. Pak mají sklon se radikalizovat a přidávat se k extremistickým hnutím, jako to vidíme teď v Sýrii a Iráku.

Mezi muslimy na Blízkém východě i mezi muslimskými komunitami v Evropě je silný pocit, že politika Západu vůči islámskému světu není fér. A ona je přinejmenším nejasná. Když se podíváme na Irák, je dnes jasné, že důvody, které uváděla americká vláda v roce 2003 pro invazi, nebyly pravdivé a sledujeme nyní totální rozklad tohoto státu. V Egyptě Západ udělal velký přemet. Nejprve podporoval Muslimské bratrstvo, pak armádu, která ho svrhla," uvedl Weigl pro Aktuálně.cz.

Problém se nevyhýbá ani menším zemím. Zatím není nic známo o tom, že by v Sýrii nebo Iráku mezi radikály pobývali i nějací Češi, ale například Dánsko potvrdilo smrt svého občana, který v Iráku provedl sebevražedný atentát v automobilu napěchovaném výbušninami.  

 

Právě se děje

Další zprávy