Britský velitel: Irák je oheň, benzín teče ze všech stran

Martin Novák Martin Novák
1. 7. 2014 5:30
Rozhovor s elitním britským důstojníkem a bývalým velitelem britských sil v Afghánistánu Richardem Kempem.
Příslušník iráckých speciálních sil pálí na pozice ISIL západně od Bagdádu.
Příslušník iráckých speciálních sil pálí na pozice ISIL západně od Bagdádu. | Foto: Reuters

Londýn/Praha - Iráku hrozí rozpad, v horším případě další kolo občanské války. Tentokrát s účastí extremistické organizace Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL). Její bojovníci vyhlásili v neděli na východě Sýrie a severozápadě Iráku svůj chalífát a deklarují vůli rozšiřovat jeho hranice do dalších oblastí a zemí.

Vládní protiofenzíva v místech, které ISIL dobyl, zatím není úspěšná, o víkendu islamisté odolali útokům v Tikrítu. Fanatičtí islamisté z ISIL jsou skvěle vyzbrojeni a na jejich stranu se přidávají i bývalí příslušníci irácké armády z dob Saddáma Husajna a další lidé nespokojení s vládou premiéra Núrího Málikího v Bagdádu.

ISIL obsadil oblasti, kde převládají sunnitští muslimové, Bagdád brání hlavně šíitští muslimové. Konflikt má sektářské zabarvení: šíité versus sunnité. Snaha USA a spojenců o stabilitu a demokracii v Iráku po svržení Saddámova režimu v roce 2003 se obrací v trosky.

Richard Kemp byl velitelem britských sil v Afghánistánu a pro britskou vládu zpracovával bezpečnostní a protiteroristickou strategii.
Richard Kemp byl velitelem britských sil v Afghánistánu a pro britskou vládu zpracovával bezpečnostní a protiteroristickou strategii. | Foto: Externí

Rozhovor k situaci v Iráku poskytl Aktuálně.cz bývalý velitel britských jednotek v Afghánistánu po roce 2001 Richard Kemp. Jako velitel brigády se zúčastnil války v Perském zálivu v roce 1991. Později byl členem Společného zpravodajského výboru, který ve Velké Británii koordinuje vojenskou, bezpečnostní a protiteroristickou strategii.

Mnohokrát navštívil Irák a zabýval se taktikou, jak čelit sebevražedným atentátům. Z armády odešel v roce 2006. Poskytuje rozhovory velkým televizním stanicím, jako jsou BBC nebo CNN.

A.cz: V Iráku a vůbec ve světě vznikla panika v souvislosti s tím, že by ISIL mohl dobýt a kontrolovat metropoli Bagdád. Má ale přece jenom až takovou kapacitu, aby tak velké město ovládl?

Foto: Jiří Kropáček

Nemyslím si, že dobytí a ovládnutí Bagdádu je příliš pravděpodobné. Pokud ale budou útočit na Bagdád, pak to bude ve vlnách sebevražedných atentátů. Ve městě už jich ostatně mnoho provedli v minulosti.

(Podle svědků ISIL skutečně soustřeďuje své muže na přístupových cestách k Bagdádu, které vedou k sunnitským čtvrtím, a připravuje k útokům tzv. spící buňky sebevražedných útočníků - pozn. red.)

A.cz: Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL) nyní kontroluje velkou část území na západě Iráku a východě Sýrie. Co to znamená pro radikální islamistické hnutí ve světě? Bude to mít nějaký dopad mimo Irák a Sýrii?

Největší strategickou hrozbou mimo Irák a Sýrii je destabilizace Jordánska, ke které to může vést. ISIL už stojí na jordánských hranicích (ozbrojenci patřící k této skupině nebo s ní sympatizující minulý týden převzali kontrolu nad jediným hraničním přechodem z Iráku do Jordánska – pozn. red.)

Jordánsko je citlivým bodem, protože je spojencem Západu a má bezpečnostní i politické kontakty s Izraelem.

A.cz: Jak velké je nebezpečí, které představují Evropané vracející se z války v Iráku a Sýrii domů? Mám na mysli muslimy, kteří tam z evropských zemí jeli bojovat…

Většina z teroristů, kteří zaútočili v minulosti na Západě, byla nějakým způsobem zapojena aktivně do válek ve jménu džihádu. Zkušenosti, které nasbírali, jim pomohly doma zabíjet a naučili se také používat nebo dokonce vyrábět bomby. Stopy velké části z nich je nemožné sledovat, a ačkoliv zdaleka ne všichni budou doma útočit, bude velmi těžké zabránit v tom těm, kteří chtějí zabíjet.

Ozbrojenec s vlajkou ISIL v Mosulu.
Ozbrojenec s vlajkou ISIL v Mosulu. | Foto: Reuters

Klíčovým prvkem při zajištění bezpečnosti musí být výzvědná činnost, prevence, shromažďování informací o podezřelých lidech. A zabránit jim v provádění útoků. Je to v současnosti absolutně největší výzva pro evropské výzvědné služby.

A.cz: Kdo nese podle vás odpovědnost za to, co se nyní v Iráku děje?

Myslím si, že předčasný odchod amerických a v menší míře i britských vojáků přispěl k situaci, která tam dnes panuje. Prezident Barack Obama se více staral o to, jak vyhrát volby, než o udržování bezpečnosti v zemi, která je pro americké a vůbec západní zájmy na Blízkém východě velmi důležitá. Přítomnost amerických jednotek, vzdušných sil, výzvědných služeb a poradců mohla této krizi předejít.

Vina je ale také na iráckém premiérovi Núrím Málikím. Jeho vláda upustila od technik a postupů amerických protipovstaleckých operací. Výsledkem byl nárůst násilí po stažení Američanů. To zaselo semena nespokojenosti, ze kterých vyrostlo rychlé vítězství ISIL. Málikí prováděl sektářskou politiku, která odcizila Bagdádu mnoho sunnitů.

Vítězové v dobytém Mosulu.
Vítězové v dobytém Mosulu. | Foto: Reuters

Ti tak začali podporovat povstalce. Sunnitští vojáci navíc ve chvílích, kdy čelili ISIL, vládě nebyli loajální. Byli demoralizovaní, bez motivace a odmítali riskovat v takovém boji svůj život.

A.cz: Domníváte se, že Irák se nakonec může rozpadnout na tři kusy? Sunnitský, šíitský a kurdský stát? A nepřispěje k takovému rozpadu i deklarovaná snaha Íránu pomoci irácké vládě a premiérovi Núrímu Malíkímu? A to dokonce vojensky?

Řekl bych, že rozpad Iráku je nyní velmi reálná a pravděpodobná možnost. Přímá a výrazná íránská pomoc přilévá benzín do ohně sektářského konfliktu a nejspíš povede k tomu, že Saúdská Arábie poskytne více zdrojů a pomoci druhé, sunnitské straně. Což bude zase jen přitékání dalšího benzínu do ohně z druhé strany.

 

Právě se děje

před 11 hodinami

Prezidentem lékařské komory se stal její dosavadní šéf Kubek

Českou lékařskou komoru (ČLK) povede dalších pět let její dosavadní šéf Milan Kubek. Na sobotním sjezdu v Praze získal post prezidenta již počtvrté. Kubek ve volbě porazil současného viceprezidenta stavovské organizace lékařů Zdeňka Mrozka.

Kubek získal 176 hlasů, Mrozek 108. Nikdo další nekandidoval. Volba trvala téměř tři hodiny, delegáti si nového šéfa odhlasovali až ve třetím kole.

Staronový prezident ČLK stojí v čele komory 15 let, organizaci vede od roku 2006, Předtím byl Kubek, který má angiologickou ambulanci na poliklinice v Praze 9, předsedou Lékařského odborového klubu. Podle Kubka by ČLK měla poskytovat svým členům co nejlepší servis.

Zdroj: ČTK
Další zprávy