Němci volí nový parlament. Merkelová končí, favority jsou Scholz a Laschet

ČTK ČTK
Aktualizováno 26. 9. 2021 14:33
V Německu začaly parlamentní volby, ze kterých vzejde nový Spolkový sněm a nová spolková vláda, kterou po 16 letech již nepovede konzervativní kancléřka Angela Merkelová. Podle analytiků se souboj o kancléřský úřad zúžil na sociálního demokrata (SPD) Olafa Scholze a konzervativce (CDU/CSU) Armina Lascheta.
Kandidát SPD na kancléře Olaf Scholz u voleb.
Kandidát SPD na kancléře Olaf Scholz u voleb. | Foto: ČTK

Volební místnosti se otevřely v 8:00 a zavřou se v 18:00. Hlasovat v 83milionovém Německu může 60,4 milionu lidí, kteří mají k dispozici na 60 000 volebních místností. Miliony lidí již předem hlas odevzdaly poštou. Očekává se, že podíl korespondenčních a prezenčních hlasů může být vyrovnaný. Důvodem je rostoucí obliba poštovního hlasování a také pandemie nemoci covid-19. Korespondenčně hlasovala i Merkelová, která po volbách odejde z politiky.

Osobně v neděli naopak hlasoval v berlínské čtvrti Dahlem spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier. Voliče vyzval, aby využili svého práva a rovněž ve volbách hlasovali. "Demokracie je živá, když se do ní lidé zapojí a účastní se… Každý hlas se počítá," uvedl prezident a zdůraznil, že Německo bude v nadcházejících letech čelit velkým výzvám, mimo jiné následkům pandemie covidu-19 či klimatických změn.

Svůj hlas do volebních uren vhodili i všichni tři kandidáti na kancléře. Olaf Scholz z SPD a Annalena Baerbocková ze strany Zelených hlasovali shodně v Postupimi, ve které sami do parlamentu kandidují. Předseda CDU a kandidát konzervativní unie Armin Laschet hlasoval v rodných Cáchách, předseda sesterské CSU a bavorský premiér Markus Söder v Norimberku.

Podle agentury DPA se zatím hlasování obešlo bez větších problémů. Ve dvou berlínských okrscích museli ráno pomáhat se zaseklými zámky hasiči. Ve Wuppertalu na západě Německa nemohli voliči několik hodin do pěti volebních místností, protože se v jejich okolí našla bomba z druhé světové války. Kolem poledne se ji ale podařilo zneškodnit. V některých obcích, které v červenci postihly ničivé povodně, se v neděli volí v provizorních stanech.

Na mnoha místech v Berlíně se museli voliči obrnit trpělivostí, protože se u volebních místností tvořily dlouhé fronty. V hlavním městě se konají kromě parlamentních také zemské volby a referendum o vyvlastnění bytů velkých pronajímatelů.

Sestaví vládu SPD, nebo CDU/CSU?

Předvolební průzkumy mírně favorizují SPD před unií CDU/CSU, které sondáže předpovídají nejhorší volební výsledek v dějinách poválečného Německa. Poslední volby Merkelová vyhrála s 32,9 procenta hlasů, nyní by její unie mohla ztratit i více než osm procentních bodů.

Ani vítězství ale SPD nebo CDU/CSU nezaručí kancléřské křeslo. Záležet bude na vyjednávací obratnosti stran, které zřejmě budou potřebovat k sestavení vlády další dva koaliční partnery. Jedním z nich budou Zelení, které by mohli doplnit liberální svobodní demokraté (FDP) nebo postkomunistická Levice. V úvahu přichází také pokračování stávající velké koalice SPD a CDU/CSU, která se ale jeví jako nepravděpodobná.

Zatímco prognózy budou známé hned po uzavření volebních místností a předběžné konečné výsledky volební komise oznámí v noci na pondělí, vznik vlády může trvat dlouhé týdny až několik měsíců. To může znamenat, že Merkelová bude Německu vládnout možná až do Vánoc. Pokud tomu tak bude a vládu povede nejméně do 17. prosince, stane se nejdéle sloužící německou kancléřkou v poválečných dějinách země. Tento primát drží zatím kancléř sjednotitel Helmut Kohl, který stál v čele spolkové vlády v letech 1982 až 1998.

Video: Merkelová umí krize řešit, ale neumí jim předcházet. Zásadní vizi nepřinesla, říká Jonáš

V Německu je vnímána úplně jinak než v Česku, jako pragmatická politička, pro některé až bezzásadová a příliš ohebná, říká zpravodaj České televize. | Video: Michael Rozsypal
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Kvůli podvodům s kompenzačními bonusy podala finanční správa už 133 trestních oznámení

Finanční správa dosud podala 133 trestních oznámení v souvislosti s pokusy o zneužití vyplácení tzv. kompenzačního bonusu pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), společníky malých firem i zaměstnance pracující na dohodu. Podle správy tak bylo před neoprávněnou výplatou uchráněno zhruba 47 milionů korun. Finanční správa o tom dnes informovala v tiskové zprávě.

Nyní správa oslovuje žadatele o kompenzační bonus, u kterých bylo na základě spolupráce s jinými resorty zjištěno, že souběžně čerpali kompenzační bonusy a podpory vyplácené jinými resorty, u nichž zákon souběh výslovně zakazuje. "Za období letošního roku bylo zjištěno možné pochybení jen u zhruba 2500 žadatelů, což v porovnání s jejich celkovým počtem nelze hodnotit jako cílené a plošné zneužívání zákona," uvedla generální ředitelka Finanční správy Tatjana Richterová.

Během pandemie, která začala na jaře roku 2020, přijala správa zhruba 2,7 milionu žádostí, na jejichž základě vyplatila kompenzace za zhruba 44 miliard korun. Žádosti za poslední období tzv. kompenzačního bonusu, tedy za letošní květen, bylo možné podat do 2. srpna.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Badosaová si po triumfu v Indian Wells poprvé zahraje na Turnaji mistryň

Španělské tenistce Paule Badosaové vynesl nedávný triumf v Indian Wells premiérovou účast na Turnaji mistryň. Na finále sezony WTA Tour se třiadvacetiletá rodačka z New Yorku kvalifikovala jako osmá hráčka, nicméně ve hře je ještě jedno místo, neboť světová jednička Australanka Ashleigh Bartyová oznámila, že se turnaje v mexické Guadalajaře nezúčastní.

Další zprávy