Madrid/Barcelona - Španělský soud ve čtvrtek poslal do vazby vicepremiéra Oriola Junquerase a dalších sedm exministrů, kteří ze zúčastnili soudního jednání v Madridu. Očekávané rozhodnutí o vydání evropského zatykače na bývalého katalánského premiéra Carlese Puigdemonta a čtyři někdejší ministry, kteří se odmítli vrátit z Bruselu, soudkyně podle agentury EFE odložila na pátek. Puigdemontův právník nicméně belgické televizi VRT řekl, že zatykač již byl vydán.
Soudkyně Carmen Lamelaová podle katalánského deníku Vanguardia vyhověla žádostem prokuratury o vydání zatykačů, když předtím zamítla návrh Puigdemonta a jeho exministrů, aby mohli u madridského soudu vypovídat na dálku prostřednictvím videopřenosu. Pětice politiků se odmítla z Bruselu vrátit s odůvodněním, že soud nebude o jejich osudu rozhodovat nestranně, nýbrž pod vlivem vlády v Madridu. Jejich zatčení nyní bude na belgické policii.
Puigdemontův právník Paul Bekaert agentuře AP řekl, že jeho klient se podvolí belgickým úřadům a nehodlá v zemi žádat o azyl, o čemž dříve média spekulovala.
Vazbu pro Junquerase a sedm exministrů zdůvodnila soudkyně obavami z jejich útěku, ničení důkazů a z toho, že obvinění budou pokračovat v trestné činnosti. Možnost složit kauci jim Lamelaová nedala.
Policejní eskorta odvezla od madridského soudu politiky do dvou různých vazebních věznic ve španělské metropoli. "Dělejte každý den to, co bude ve vašich silách, aby dobro zvítězilo nad zlem ve volbách 21. prosince," vzkázal po rozhodnutí soudkyně na Twitteru Junqueras svým příznivcům s odkazem na předčasné volby vypsané španělskou vládou.
Mezi členy sesazeného kabinetu, kteří byli převezeni do cel, jsou vedle Junquerase například bývalý ministr vnitra Joaquim Forn či šéf diplomacie Raül Romeva. Žádný z politiků neodpověděl na otázky soudkyně ani prokurátora týkající se katalánského referenda a vyhlášení nezávislosti. Odpovídali pouze na dotazy svých obhájců, přičemž zdůrazňovali, že celý proces od referenda po vyhlášení nezávislosti proběhl ze strany katalánského vedení zcela nenásilně.
"Jako legitimně zvolený premiér nařizuji neprodlené propuštění členů vlády," reagoval v prohlášení na rozhodnutí soudu Puigdemont, podle něhož jde o snahu ovlivnit předčasné volby.
O zatykači na jeho osobu přinášejí média rozporuplné informace. List La Vanguardia a televize RTVE s odvoláním na soudní zdroje tvrdily, že jej již soudkyně vydala, deník později uvedl, že Lamelaová již rozhodla, ale kvůli zaneprázdněnosti nestihla sepsat zdůvodnění. Agentura EFE a další španělská média se později shodla na tom, že verdikt oznámí soudkyně v pátek.
"Právě jsem se od svého klienta dozvěděl, že byl vydán zatykač na premiéra a čtyři z jeho ministrů, kteří jsou v Belgii," řekl podle Reuters Puigdemontův právník Paul Bekaert belgické televizi. Dodal, že jeho klient zůstane v Belgii a bude plně spolupracovat s úřady.
Stoupenci katalánské nezávislosti reagovali na zprávy od soudu pobouřeně. V ulicích Barcelony a dalších katalánských měst večer protestovaly desetitisíce lidí. Organizátoři barcelonského protestu vyzvali k uspořádání generální stávky, kterou chtějí odbory svolat na příští týden, informují španělská média.
Náměstí před parlamentem, který je od víkendového převzetí moci španělskou vládou uzavřen a který střeží policie, zaplnili demonstranti s katalánskými vlajkami a transparenty vyzývajícími k propuštění "politických vězňů".
Podle odhadů médií se na poklidné demonstraci sešlo až 50 000 lidí. Přítomni byli i zástupci separatistických politických stran, kteří vyzvali k pokračování protestů a ke generální stávce. Tu přislíbila jedna z katalánských odborových organizací na příští týden s tím, že podrobnosti sdělí v pátek.
"Je to černý den pro Katalánsko. Vláda vybraná demokraticky ve volbách jde do vězení," napsala na Twitteru starostka Barcelony Ada Colauová.
Mediální válka
Carles Puigdemont označil proces za politický a odmítl přijet. Jeho právník Paul Bekaert to zdůvodnil tím, že v Madridu "je špatná atmosféra". Už ve středu navrhl, aby bývalý katalánský vůdce svědčil na dálku z Bruselu.
Podle španělského politologa Fernanda Vallespina šlo Puigdemontovi hlavně o upoutání pozornosti médií. "Tohle je mediální válka," řekl pro britský list The Guardian.
"Cílem katalánské vlády je pokusit se prezentovat španělský stát jako utlačovatele," vysvětlil. "A Puigdemont potřebuje tento příběh nějak podpořit."
Belgický premiér Charles Michel už na členy své vlády apeloval, aby přítomnost bývalého katalánského vůdce v Bruselu dále nekomentovali. Ministr pro migraci Theo Francken totiž dříve připustil, že by Puigdemont mohl v Belgii požádat o politický azyl. Ten to ale zatím odmítá.
Tím, že katalánský lídr zůstal v Belgii, ale naštval i některé své bývalé spolupracovníky a mezi separatisty se začaly objevovat rozepře.
"Tímto chováním může způsobit, že všichni předvolaní skončí ve vazbě. Dává tak najevo, že existuje možnost snažit se soudu uniknout," předpovídal ve středu člen bývalého vedení Joan Josep Nuiet.
