Paříž - Krize papírových deníků, způsobená nástupem internetu, poklesem příjmů z inzerce i prodeje a ještě zvýrazněná od podzimu 2008 finanční krizí, se nevyhýbá ani těm nejslavnějším titulům.
Do kritické situace, srovnatelné s pacientem napojeným na umělé dýchání, se dostala ikona francouzské a do značné míry i evropské žurnalistiky. Legendární list Le Monde.
Je finančně na dně a pokud by se mu nepodařilo najít investora, už v létě zbankrotuje a přestane vycházet. Le Monde potřebuje na zajištění dalšího provozu částku kolem 100 milionů eur.
Deník, založený v roce 1944 krátce po osvobození Paříže od německých okupantů, si vždy zakládal na své nezávislosti a byl jedním z mála listů, kde mohli redaktoři mluvit do obsazení funkce šéfredaktora.
Dnes je ale v sázce samotné přežití deníku. Akcionáři Le Monde, z nichž velkou část tvoří samotní zaměstnanci, mají do 21.července uzavřít přijímání nabídek na převzetí deníku a 28.července určit nového strategického partnera.
Vážní uchazeči jsou dva. Prvním je Společnost France Telecom, ze 26 procent vlastněná státem, společně s vydavatelem populárního časopisu Le Nouvel Observateur.
Výkonný ředitel France Telecom přitom tvrdí, že společnost chce hlavně investovat do internetové verze Le Monde.
Druhým je konsorcium, které se skládá z finančníka Matthieua Pigasseho z banky Lazard, podnikatele Pierra Bergého (obchodního partnera návrháře Yvese Saint Laurenta) a telekomunikačního magnáta Xaviera Niela.
Sarkozy v akci
Osud slavných novin se stal i politickou kauzou. Konsorcium tří podnikatelů, které konkuruje nabídce France Telecomu, patří ke sponzorům opozičních socialistů. Xavier Niel je přítelem ředitele Mezinárodního měnového fondu Dominique Strausse-Kahna, který zřejmě jako kandidát Socialistické strany vyzve Nicolase Sarkozyho na souboj v prezidentských volbách v roce 2012.
Sarkozy se proto rozhodl osobně do prodeje Le Monde zasáhnout. Pozval do Elysejského paláce šéfa deníku Érica Fottorina a informoval ho o tom, že si přeje, aby Le Monde získala France Telecom.
Společnost čtenářů Le Monde, která vlastní balík akcií listu, je prezidentovým zásahem pobouřena. "V každé demokracii by taková intervence byla považována za nepřijatelnou," uvedla společnost v ostře formulovaném prohlášení.
Le Monde už loni ve snaze šetřit propustilo 70 ze 350 novinářů. Náklad v třiašedesátimilionové Francii poklesl už pod 300 tisíc výtisků denně, z čehož se část prodá jinde v Evropě nebo ve frankofonních afrických zemích.
Ruská záchrana
Různým způsobem bojují o přežití i deníky na druhé straně kanálu La Manche. List Independent, který za loňský rok prodělal přes 12 milionů liber, koupil ruský byznysman a bývalý agent KGB Alexandr Lebeděv.
Londýnské Timesy, patřící do skupiny News Corp. magnáta Ruperta Murdocha, se rozhodly jít dosud málo probádanou cestou a zpoplatnily od 1. června většinu svojí webové zpravodajské stránky.
Dopředu počítaly s tím, že ztratí mnoho čtenářů (až devět z deseti), ale ti zbývající, ochotní platit, jim více vydělají. Za denní přístup se platí jedna libra, za týdenní přístup dvě libry.
Denik Times Online měl do května přibližně 1,2 milionu čtenářů. Pokud by pouze pět procent z nich začalo platit, přineslo by to měsíční zisk 1,83 milionu liber.
News Corp. ale zatím nezveřejnila žádné údaje o počtu čtenářů, kteří za přístup platí, ani o finančních příjmech, které z toho firmě plynou.
S poklesem nákladů se potýkají také české listy. V dubnu se v České republice prodalo průměrně denně 1,23 milionu výtisků deníků a prodej tak meziročně poklesl o 10,6 procenta, oznámila minulý týden Unie vydavatelů.
Žádný český deník se zatím nerozhodl zpoplatnit své internetové zpravodajské stránky. Převážnou část svého obsahu poskytuje na internetu za platbu časopis Reflex.
Podle průzkumu společnosti Mediaresearch ze začátku letošního roku je ochotno platit za zpravodajství na internetu jen osm procent Čechů.
