Řím - Pokaždé když italský premiér Silvio Berlusconi potřeboval ukázat opozici, kdo je v zemi pánem, nebo naopak umlčet kritiky ve vlastních řadách, nechal hlasovat o důvěře vlády.
Od okamžiku, kdy v roce 2008 stanul v čele kabinetu, tak učinil celkem jedenapadesátkrát. Vytvořil tím celosvětový rekord.
Teď ke starému triku sáhl znovu.
Italský parlament má v pátek hlasovat o nových úsporných opatřeních jeho kabinetu. A zároveň rozhodnout o osudu vlády.
Na rozdíl od předchozích hlasování jde ovšem tentokrát do tuhého. V úterý nezískal Berlusconi potřebnou většinu, když předběžné votum o rozpočtu bojkotovalo hned několik významných členů vlády.
Někteří, jako šéf protievropské Severní ligy Umberto Bossi, se do parlamentu záměrně dostavili pozdě, takže nestihli hlasovat, jiní, jako ministr vnitra Roberto Maroni, se nedostavili vůbec.
Prezident Giorgio Napolitano, který má podle italské ústavy pravomoc sám od sebe rozpustit parlament, proto veřejně vyslovil vážné pochybnosti o tom, zda má Berlusconi na své straně vůbec ještě potřebnou většinu poslanců.
Pokud premiér hlasování prohraje, čekají Itálii předčasné volby, pravděpodobně již na jaře příštího roku.
Proti premiérovi je i ministr financí
Případný pád italské vlády může ještě zvýšit neustále narůstající nejistotu v eurozóně. Itálie je její třetí největší ekonomikou, a především je už léta těžce zadlužená.
"V kterémkoli okamžiku může propuknout vládní krize," citovala agentura Reuters všemi respektovaného komentátora deníku Correiere della Sera Massima Franka. "Můžeme dokonce zamířit k předčasným volbám."
Minulý týden zareagovaly ratingové agentury Fitch, Moody's a Standard and Poor's na průtahy okolo schválení úsporných rozpočtových opatření Berlusconiho vlády tím, že snížily hodnocení země v ohledu na investiční rizika.
První vážnou krizi premiér ustál, když loni v létě opustil jeho Lid svobody (PdL) předseda parlamentu a šéf někdejší postfašistické Národní aliance Gianfranco Fini, který vytvořil nové uskupení pod názvem Budoucnost a svoboda pro Itálii a odvedl s sebou část poslanců PdL.
Teď je pro Berlusconiho situace o to vážnější, že o jeho způsobilosti vládnout Itálii pochybuje hned několik ministrů kabinetu včetně šéfa resortu financí Giulia Tremontiho, autora balíčku úsporných opatření.
"Pokud premiér a ministr financí nejsou na stejné lodi, pak může vláda sotva táhnout dál za jeden provaz," zdůrazňuje analytik poradenské společnosti SSS sídlící v Londýně Nicolas Spiro.
Problémem je Berlusconi, ne vysoký dluh
Apeninský poloostrov na tom ale vůbec nemusí být tak špatně, jak by se mohlo zdát.
O tom, že hlavním problémem Itálie je dnes osoba Berlusconiho, a ne vysoké zadlužení země, nejlépe svědčí fakt, že na ohlášenou emisi státních obligací v hodnotě 6,5 miliardy eur s pětiletou lhůtou splatnosti zareagovaly finanční trhy tím, že úroky z italských dluhopisů poklesly ze zářijových 5,6 na nynějších 5,25 procenta.
Italský státní dluh se sice letos vyšplhal na úroveň 125 procent hrubého domácího produktu, což odpovídá 1,9 bilionu eur, země má však pro investory navzdory přetrvávajícím potížím stále svůj půvab a nikdo nevěří, že by jí hrozil bankrot, jako je tomu v případě Řecka.
Úroky z italských dluhopisů byly ještě v červnu na úrovni 3,9 procenta, ministerstvo financí ale plánuje, že do konce roku vydá obligace za 75 miliard eur. Část z nich bude mít dokonce patnáctiletou lhůtu splatnosti.
Tremonti si je jist, že s jejich prodejem i následným splácením nebude mít nejmenší potíže. To neplatí pro řecké dluhopisy, které musí ve velkém nakupovat Evropská centrální banka.
