reklama
 
 

Tři země Evropy ovládli nacionalisté, mandát mají neonacisté

Aktualizováno 26. 5. 2014 2:55
Nejsilnější frakcí v Evropském parlamentu se stanou proevropští lidovci, v řadě zemí ale uspěla krajní pravice či levice. V Německu získali dokonce poprvé mandát neonacisté.

Brusel - V eurovolbách - především ve starých zemích EU - bodovali nacionalisté. Zvítězit se jim podařilo ve dvou velkých zemích - Francii a Velké Británii - a Dánsku.

Dohromady obsadí euroskeptici okolo 130 křesel v Evropském parlamentu. 

V Německu či Rakousku sice vyhrály tradiční vládní strany, i jejich výsledek ale poznamenal nárůst popularity euroskeptických a protipřistěhovaleckých stran. V Německu dokonce vůbec poprvé získali mandát v europarlamentu neonacisté ze strany NDP.

Podle končícího předsedy Evropské komise Joseho Manuela Barrosa je třeba výsledky eurovoleb vnímat s vědomím, že se "hlasovalo krátce po největší finanční, hospodářské a v důsledku také sociální krizi v posledních desetiletích".

V Řecku, které se zotavuje z těžké hospodářské krize, vyhrála opoziční levice.

Hlasování se zúčastnilo 43,11 procenta, tedy o něco více než při eurovolbách v roce 2009. Česká republika má po Slovensku druhou nejnižší účast v celé Evropě.

Nejsilnější frakcí v novém europarlamentu bude Evropská lidová strana (EPP), sdružující středopravá uskupení. Získala 28,1 procenta.

Na druhém místě skončila sociálnědemokratická Skupina progresivní levice a demokratů (S&D) s 25,7 procenta hlasů. Euroskeptické strany v 751členném evropském zákonodárném sboru získaly 129 křesel.

Historický výsledek zaznamenala ve Francii s 26 procenty hlasů Národní fronta (NF) Marine Le Penové, v europarlamentu by nacionalisté mohli místo současných tří poslanců mít až 25 křesel. Na druhém místě skončili konzervativci, vládní socialisté jsou až třetí se 14 procenty.

Vládní představitelé označují výsledek za politické zemětřesení a prezident François Hollande se chce v pondělí sejít se členy kabinetu.

Pro Le Penovou jde o vůbec první vítězství v celostátních volbách ve Francii, komentátoři navíc zdůrazňují nečekaně velký náskok před dvěma tradičními formacemi.

"Lidé dali jasně najevo svůj názor. Už nechtějí, aby o nich bylo rozhodováno za hranicemi, nikým nevolenými eurokomisaři a technokraty. Chtějí být chráněni před globalizací. Chtějí znovu uchopit otěže svého osudu," prohlásila po jasné výhře ve francouzských eurovolbách předsedkyně krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová.

V Německu zvítězila konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové s 35 procenty hlasů. Pro stranu to je ale nejhorší výsledek v historii evropských voleb, proti roku 2009 ztratila osm mandátů. Na druhém místě skončila koaliční sociální demokracie (SPD) s 27 procenty.

Na třetím místě skončili Zelení se ziskem 10,7 procenta. Postkomunistická Levice získala 7,4 procenta hlasů a v Evropském parlamentu bude mít sedm zástupců.

Do parlamentu hladce prošla také euroskeptická Alternativa pro Německo a dostala se tam i krajně pravicová Národnědemokratická strana Německa (NPD), která bude mít jednoho europoslance.

V Británii si výrazně polepšila protievropská Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP). Podařilo se jí přeskočit obě tradiční vládní strany, tedy konzervativce i labouristy, a volby vyhrála.

Tradiční vládní strany naopak vyhrály v Rakousku, lidovci a sociální demokraté obsadili první dvě místa. Třetí ale připadlo nacionalistům ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ), kteří s 20 procenty hlasů zaznamenali značný nárůst popularity, oproti předchozím evropským volbám o téměř osm procent.

Ve Finsku a Švédsku vyhrály volby tradiční vládní strany, značný úspěch ale zaznamenala krajní pravice. Švédští nacionalisté podle takřka konečných výsledků získali téměř deset procent hlasů a vůbec poprvé usednou v europarlamentu. Ve Finsku může oslavovat formace Praví Finové. Ta získala dvě poslanecká křesla, dosud měla jen jedno.

V Dánsku zvítězila krajně pravicová Dánská lidová strana (DF), která bude mít tři ze 13 křesel. Stejný počet poslanců bude mít i dánská vládní Sociálnědemokratická strana (SD) premiérky Helle Thorningové-Schmidtové, o jednoho méně než nyní.

Eurovoleb se zúčastnilo druhé nejnižší procento voličů od roku 1979, kdy Evropané své zástupce ve společném zákonodárném sboru volí. V Česku volilo 18,2 procenta lidí, na Slovensku jen 13 procent.

V Německu volilo 48 procent lidí, což je takřka o pět procentních bodů více než posledně. Poměrně vysokou účast, mírně nad 40 procenty, zaznamenala i Francie.

autoři: ČTK, Zahraničí | 25. 5. 2014 23:52

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama