V Izraeli je delegace z Moskvy, jednat má o ruských rukojmích v Gaze
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
tento online přenos k dění na Blízkém východě končí. Události ale budeme zpravodajsky pokrývat dál. Děkujeme za pozornost.
Při izraelském náletu na jihu Libanonu zahynul oblastní velitel elitních jednotek militantního šíitského hnutí Hizballáh známých jako Radván. Podle serveru The Times of Israel to dnes oznámila izraelská armáda.
Abbás Adnán Muslim měl podle izraelských ozbrojených sil na svědomí řadu raketových útoků na izraelská města z libanonské příhraniční obce Ajtarún. Snímky z operace armáda zveřejnila na síti X.
Izraelský vzdušný úder na jihovýchodě Libanonu dnes brzy ráno zabil nejméně tři pracovníky proíránských médií, kteří přespávali v ubytovacím zařízení spolu s dalšími novináři. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na libanonskou státní tiskovou agenturu NNA.
Mezi oběťmi jsou kameraman a technik proíránské televizní stanice Al-Majadín a kameraman televize Al-Manar, která má blízko k militantnímu hnutí Hizballáh, proti němuž vede Izrael v posledním měsíci na území Libanonu intenzivní vzdušné údery i pozemní operaci.
Zprávy z pátku 25. října
Celkový počet izraelských vojáků, kteří byli v jižním Libanonu od zahájení pozemní operace zabiti, je 26.
Pět izraelských vojáků bylo zabito ve čtvrtek a ve středu v bojích proti Hizballáhu na jihu Libanonu. Dalších sedm bylo zraněno, tři vážně. Podle agentur AFP a Reuters to oznámila izraelská armáda.
Voják, který zemřel ve čtvrtek, byl podle serveru The Times of Israel velitelem jednotky psovodů.
Podle libanonských úřadů v období mezi 23. zářím a 24. říjnem odešlo z Libanonu do Sýrie 346 529 syrských občanů, kteří do Libanonu v minulosti uprchli před občanskou válkou, a 153 282 libanonských občanů, uvedla.
Libanonské ministerstvo zdravotnictví dnes oznámilo, že za posledních 24 hodin bylo při izraelských úderech zabito 19 lidí a 118 zraněno. Od loňského 8. října zemřelo 2593 lidí a 12 119 bylo zraněno.
Izrael v poslední době zintenzivnil útoky v Libanonu, včetně hlavního města Bejrútu. Libanonské úřady oznámily, že za uplynulý den zaznamenaly 111 leteckých úderů a případů ostřelování.
"Izraelský nepřítel cílil na členy libanonské armády v oblasti vesnice Játir v provincii Bint Džubajl, když prováděli evakuaci zraněných, což mělo za následek smrt tří mučedníků včetně jednoho důstojníka," uvedla libanonská armáda v dnešním prohlášení.
Při izraelském ostřelování byli na jihu Libanonu, nedaleko hranice s Izraelem, zabiti tři libanonští vojáci. Oznámila to dnes podle agentury AFP libanonská armáda. Izrael tvrdí, že cílem jeho operací není libanonská armáda, ale militantní hnutí Hizballáh podporované Íránem. Americký ministr obrany Lloyd Austin, který je v oblasti, ve středu vyzval k zajištění bezpečnosti libanonské armády i mírové mise OSN UNIFIL v Libanonu.
Podle deníku Haarec zadržují palestinští ozbrojenci v Pásmu Gazy čtyři osoby s ruským občanstvím, dva z nich jsou civilisti a dva členové izraelské armády. Přednostní propuštění by se mělo týkat dvou civilistů - Alexandra Trupanova, jehož zadržuje organizace Palestinský islámský džihád, a Maxima Herkina, který je Ukrajinec, ale poté, co byl unesen, pro něj jeho rodina zažádala o ruské občanství, které mu ruské úřady udělily.
Do Izraele dnes přijela ruská delegace s cílem jednat o možném propuštění dvou izraelských rukojmích, kteří mají i ruské občanství a které drží od loňského října v Pásmu Gazy palestinské teroristické hnutí Hamás a jeho spojenci spolu s téměř stovkou dalších unesených. Informovala o tom podle serveru The Times of Israel saúdskoarabská televizní stanice Al-Hadas. Ruská delegace podle Al-Hadas přivezla izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi vzkaz od prezidenta Vladimira Putina, aby ukončil válku s Hamásem v Gaze i s libanonským militantním hnutím Hizballáh v Libanonu.
Podle Blinkena nastal správný čas vrátit se k vyjednávání o příměří a propuštění izraelských rukojmích. Řekl, že se zvažují různé možnosti obnovení rozhovorů a že prozatím není jisté, zda je Hamás připraven se vyjednávání zúčastnit. Nicméně hnutí k účasti vyzval. Katarský premiér potvrdil, že jeho vyjednavači se v minulých dnech setkali s představiteli politického křídla hnutí Hamás, kteří dlouhodobě sídlí právě v Kataru.
K situaci v Libanonu Blinken podle agentury Reuters řekl, že zatímco Izrael provádí vojenské operace proti Hizballáhu, aby zajistil bezpečnost pro své obyvatele, Spojené státy "jasně řekly, že to nemůže vést, nemělo by vést k vleklé kampani". Dodal, že Izrael musí přijmout nezbytná opatření, aby se vyhnul civilním obětem a neohrožoval mírové jednotky OSN a libanonské vojenské síly.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken dnes při návštěvě Kataru oznámil, že USA dají na humanitární pomoc Palestincům dalších 135 milionů dolarů (3,1 miliardy Kč), a zdůraznil, že je naprosto zásadní, aby se pomoc dostávala do válkou zničeného Pásma Gazy. Šéf americké diplomacie se také vyjádřil proti eskalaci bojů v Libanonu a vyzval k obnovení rozhovorů o příměří v Gaze.
Hizballáh prohlásil, že zasáhl vojenský objekt u Tel Avivu. Izrael se k incidentům zatím nevyjádřil.
Terčem izraelského vzdušného úderu v Bejrútu se dnes večer stala kancelář libanonské televizní stanice al-Majadín, která byla předtím evakuována. Podle agentury AFP to uvedla tato proíránská stanice na svém webu. Zničení její kanceláře umístěné v několikapodlažní budově potvrdily také agentuře Reuters libanonské bezpečnostní zdroje.
Současná válka mezi Izraelem a libanonským militantním hnutím Hizballáh pravděpodobně sníží hrubý domácí produkt (HDP) Libanonu o devět procent. Její dopady přesáhnou ty ze zdejšího posledního válečného konfliktu v roce 2006, uvádí podle agentury Reuters OSN. Libanonská ekonomika bude klesat i v letech 2025 a 2026, píší autoři zprávy.
Izrael dnes bombardoval libanonské přístavní město Súr, které je zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO. Několik hodin předtím tamní obyvatele vyzval k evakuaci. Izraelské útoky zasáhly několik budov, ze kterých se následně valila oblaka kouře. Na místě nebyly hlášeny žádné oběti. Další izraelský úder na nedaleké město Máraka zabil tři lidi.
Súr, který leží asi 80 kilometrů na jih od Bejrútu, je známý pro své nedotčené pláže, starověký přístav, římské ruiny a hipodrom, které jsou zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO. Historie města sahá až do pátého století před naším letopočtem. Súr patří k největším městům Libanonu a vyhledávají ho turisté.
Vysoký představitel politického křídla palestinského teroristického hnutí Hamás Músa abú Marzúk dnes přijel do Moskvy na plánovanou návštěvu. Napsala to podle agentury Reuters ruská státní agentura RIA Novosti s odkazem na diplomatický zdroj.
Člen politbyra palestinského hnutí abú Marzúk má na programu sérii jednání s ruskými představiteli, napsala RIA Novosti, aniž by poskytla další podrobnosti.
Izraelská národní bezpečnostní rada dnes vyzvala izraelské občany, aby neprodleně opustili několik turistických letovisek na Srí Lance kvůli hrozícímu teroristickému útoku. Varování se podle izraelského úřadu vztahuje na záliv Arugam na jihovýchodním pobřeží a na několik pláží na jihu a západě ostrova. Úřad uvedl, že jeho výzva vychází z "aktuálních informací týkajících se teroristické hrozby, jejímž terčem jsou turistická letoviska a pláže".
"Těm, kteří opouštějí tyto oblasti, doporučujeme, aby opustili zemi nebo alespoň zamířili do hlavního města Kolombo, kde je vysoká koncentrace místních bezpečnostních sil," uvedla národní bezpečnostní rada s tím, že Izraelci by neměli cestovat do jiných částí země, nenosit na sobě viditelně něco, co by je mohlo identifikovat jako Izraelce a neměli by se shromaždovat ve větších počtech. Izrael zároveň uvedl, že je v úzkém kontaktu se srílanskými úřady.
Obnova poničené ekonomiky Pásma Gazy na předválečnou úroveň může trvat 350 let, pokud válka mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás nyní skončí a palestinská enkláva se navrátí do stavu z doby před útokem Hamásu na Izrael ze 7. října 2023.
Současný konflikt způsobil na celém území Gazy ohromující zkázu. Celé čtvrti byly srovnány se zemí a silnice a zásadní infrastruktura jsou v troskách. Před zahájením obnovy by bylo třeba odklidit hory sutin, ve kterých se nacházejí rozkládající se těla a nevybuchlá munice.
"Jakmile bude dosaženo příměří, návrat ke stavu před říjnem 2023 by Gazu nenasměroval na cestu potřebnou pro obnovu a udržitelný rozvoj," uvádí se ve zprávě. "Pokud se vrátí trend růstu z let 2007 až 2022 s průměrnou mírou růstu 0,4 procenta, bude Gaze trvat 350 let, než se jí podaří obnovit úroveň HDP z roku 2022," popisuje zpráva. I v takovém případě by podle ní HDP na obyvatele s rostoucí populací "trvale a prudce" klesal.
V Pásmu Gazy byla kvůli intenzivnímu bombardování, hromadnému vysídlení a špatné dostupnosti severní části území odložena závěrečná část očkovací kampaně proti dětské obrně, oznámila Světová zdravotnická organizace (WHO).
Závěrečná část očkovací kampaně měla podle původního plánu začít dnes. Stanoveným cílem bylo naočkovat 119 tisíc dětí žijících v severní části pásma, uvedla WHO. "Současné podmínky (…) znemožňují rodinám bezpečně přivést své děti k očkování a zdravotnickým pracovníkům vykonávat jejich práci," sdělila WHO ve svém prohlášení.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková dnes přiletěla do libanonské metropole Bejrútu a vyzvala k diplomatickému řešení konfliktu, které přinese bezpečnostní záruky Izraeli i Libanonu. S odkazem na Libanon varovala, že "úplná destabilizace země by byla osudná pro nábožensky nejrozmanitější společnost v rámci všech států Blízkého východu a také pro celý region".
Vyzvala přitom všechny strany konfliktu k ochraně mírových sil OSN působících v libanonském-izraelském pohraničí. Jednotky UNIFIL v posledních dnech opakovaně informovaly, že byly zasaženy aktivitami izraelské armády, která v Libanonu bojuje proti šíitskému hnutí Hizballáh, jež naopak útočí na židovský stát.
Izraelská armáda v úterý večer potvrdila, že tento měsíc při náletu přišel o život Hášim Safíjuddín, o kterém se mluvilo jako o pravděpodobném nástupci zabitého šéfa Hizballáhu Hasana Nasralláha. Informují o tom agentury.
Zprávy ze středy 23. října
Celkem 237 kamionům s humanitární pomocí umožnil Izrael za posledních devět dnů vjet na sever Pásma Gazy, před tím dva týdny nepouštěl do této oblasti žádné dodávky potravin ani zdravotnického materiálu. Informoval o tom dnes server The Times of Israel (ToI) s odvoláním na úřad izraelského ministerstva obrany pro palestinské civilní záležitosti COGAT.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken dnes v Izraeli vyzval tamního premiéra Benjamina Netanjahua, aby využil zabití šéfa palestinského teroristického hnutí Hamás Jahjáa Sinvára z minulého týdne k ukončení války v Pásmu Gazy. Apeloval na něj také, aby zvýšil přísun humanitární pomoci na toto palestinské území zničené válkou, kterou tam Izrael vede od loňského října s Hamásem v odvetě za jeho útok na Izrael. Informovala o tom agentura Reuters.
Blinken "zdůraznil potřebu využít úspěšnou akci Izraele", jíž se minulou středu stalo zabití Sinvára, k zajištění propuštění všech rukojmích držených palestinskými ozbrojenci v Pásmu Gazy a k ukončení konfliktu v Gaze "způsobem, který zajistí trvalou bezpečnost pro Izraelce i Palestince". Sdělil to po jednání Blinkena s Netanjahuem mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller.
Libanonské militantní hnutí Hizballáh dnes oznámilo, že nezasedne k jednacímu stolu, dokud Izrael pokračuje v bojových operacích na území Libanonu. Zároveň se přihlásilo k plné odpovědnosti za sobotní dronový útok na víkendovou rezidenci izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Informovala o tom agentura Reuters a server The Times of Israel (ToI).
V europarlamentu dnes zazněly výzvy k okamžitému příměří v Libanonu a zároveň odsouzení útoků na mírovou misi OSN. V rozpravě na plenárním zasedání ve Štrasburku se poslanci přeli ohledně role Izraele či právě mírové mise OSN v Libanonu, která podle některých nezabránila útokům ozbrojenců z Hizballáhu na izraelské území.
Někteří poslanci zopakovali, že Izrael má právo na sebeobranu, ovšem v souladu s mezinárodním právem. Jiní naopak židovský stát obviňovali z genocidy Palestinců a záměrných útoků na jednotky OSN s cílem zamaskovat své válečné zločiny.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken dnes přiletěl do Izraele ve snaze oživit rozhovory o příměří v Pásmu Gazy po zabití šéfa teroristické skupiny Hamás Jahjá Sinvára, informuje agentura AP. Jde podle ní o Blinkenovu 11. návštěvu Izraele od začátku války v Pásmu Gazy, která propukla po krvavém útoku Hamásu na Izrael loni 7. října.
Dnes má Blinken na programu setkání s vrcholnými izraelskými představiteli. Jednat bude mimo jiné o očekávané izraelské odvetě za íránský raketový útok na Izrael z 1. října, sdělil Reuters vysoký představitel amerického ministerstva zahraničí, který hovořil pod podmínkou zachování anonymity. Odveta by podle analytiků mohla narušit trhy s ropou a vyústit v otevřenou válku mezi Izraelem a Íránem.
Nejméně 13 mrtvých a 57 zraněných je podle libanonského ministerstva zdravotnictví nová bilance pondělního izraelského úderu poblíž největší státní nemocnice v Bejrútu. Předchozí údaje z pondělního večera hovořily o čtyřech mrtvých a 24 zraněných. Izrael se k útoku nevyjádřil.
Nejméně 13 mrtvých a 57 zraněných je podle libanonského ministerstva zdravotnictví nová bilance pondělního izraelského útoku u nemocnice v Bejrútu.
Libanonské militantní hnutí Hizballáh tvrdí, že dnes ráno odpálilo rakety na námořní základnu nedaleko severoizraelské Haify a na dvě vojenské pozice na předměstí Tel Avivu, píše agentura AFP. Podle serveru The Times of Israel si útok nevyžádal oběti.
Terčem úderů byla podle Hizballáhu námořní základna Stella Maris severozápadně od Haify a základna vojenské rozvědky Glilot, kde je centrála vojenské zpravodajské jednotky 8200. Íránem podporovaná šíitská skupina se rovněž přihlásila k vypálení raket na další pozici "na předměstí Tel Avivu".
Zprávy z úterý 22. října
"Ty peníze mohly být použity na rehabilitaci ekonomiky Libanonu, ale šly na rehabilitaci Hizballáhu," řekl dnes Hagari. "Izraelské letectvo místo monitoruje a bude ho nadále sledovat," dodal. Uvedl také, že Izrael bude pokračovat v útocích na finanční instituce Hizballáhu.
"Izraelské letectvo areál monitoruje. Ale na samotnou nemocnici útočit nebudeme," řekl podle Reuters mluvčí izraelské armády Daniel Hagari. Ten krátce před tím na tiskové konferenci oznámil, že pod touto nemocnicí se nachází tajný bunkr hnutí Hizballáh, v němž je ukryto přes 500 milionů dolarů (asi 11,5 miliardy korun) ve zlatě a bankovkách.
Jedna z nemocnic na jižním předměstí Bejrútu dnes zahájila evakuaci poté, co izraelská armáda uvedla, že pod ní je bunkr, v němž libanonské hnutí Hizballáh ukrývá přes 500 milionů dolarů. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na ředitele nemocnice Fádího Alamího, který nicméně odmítl, že by pod nemocnicí nějaký bunkr Hizballáhu skutečně byl. Vyzval také libanonskou armádu, aby místo přišla zkontrolovat.
"Jsme hluboce znepokojeni a prezident je nadále hluboce znepokojen jakýmkoli únikem utajovaných informací do veřejného prostoru. To by se stávat nemělo a je nepřijatelné, když se tak stane," řekl Kirby. "Můžete si být jisti, že prezident bude aktivně sledovat průběh vyšetřování s cílem zjistit, jak k tomu došlo," dodal.
Bidenova administrativa si stále není jista, zda utajované informace, jež se objevily na internetu, byly úmyslně vyneseny, nebo získány pomocí hackerského útoku, řekl mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby. Vládní představitelé v tuto chvíli podle něj nemají žádné indicie o tom, že by se na veřejnost mohly dostat i další podobné dokumenty. Záležitost vyšetřuje ministerstvo obrany, které je ve spojení s izraelskou stranou, dodal Kirby.
Americký prezident Joe Biden je "hluboce znepokojen" zveřejněním tajných dokumentů o přípravách Izraele na možný odvetný útok proti Íránu, uvedl dnes mluvčí Bílého domu. Američtí představitelé v sobotu agentuře AP řekli, že Spojené státy vyšetřují neoprávněné zveřejnění dvou přísně tajných dokumentů, které sledují přípravné manévry Izraele na úder proti Íránu v odvetě za jeho raketový útok ze začátku října.
Podle deníku The National, který vychází ve Spojených arabských emirátech, navrhla izraelská strana, že severní část Pásma Gazy by byla rozdělena na pět "bezpečnostních zón". Celá by ale byla pod správou izraelské armády, která by spolupracovala s místními milicemi rekrutovanými z klanů nepřátelských vůči Hamásu. Tyto palestinské milice by zajišťovaly rozdělování humanitární pomoci. V oblasti by se ale zatím neprováděla žádná obnova infrastruktury a vrátit by se do ní mohli jen muži starší 60 let a ženy. Takový návrh egyptská strana odmítla.
"Jednání byla dlouhá a napjatá," řekl zdroj deníku The National k nedělním rozhovorům, jichž se účastnil šéf izraelské vnitřní bezpečnostní služby Šin Bet Ronen Bar a nový ředitel egyptské rozvědky Hasan Mahmúd Rašád, který minulý týden v této funkci nahradila Abbáse Kámila. Ten rezignoval proto, že se stal zvláštním poradcem prezidenta Abdal Fattáha Sísího.
Egypt odmítl částečný návrh na poválečné uspořádání Pásma Gazy, o němž v neděli hovořili zástupci izraelských tajných služeb s ředitelem egyptské rozvědky v Káhiře. Tento návrh zahrnoval mimo jiné vytvoření nárazníkové zóny na severu Pásma Gazy a vytlačení statisíců Palestinců na jih blíže k egyptské hranici, informoval dnes deník The National s odvoláním na své zdroje. Nedělní káhirskou schůzku šéfů tajných služeb potvrdil i izraelský činitel serveru The Times of Israel.
Manifestaci kritizoval izraelský opoziční lídr Jair Lapid. "Jejich jedinou vizí je věčná válka za jejich mesiášské bludy," uvedl Lapid podle serveru izraelské televize i24.
Demonstrace se účastnil i další krajně pravicový ministr izraelské vlády Benjamina Netanjahua, ministr financí Becalel Smotrič. Ten na sociální síti X napsal, že "je zcela jasné", že Pásmo Gazy bude nakonec židovské.
"Pokud budeme chtít, můžeme znovu osídlit Gazu," prohlásil Ben Gvir, který tento postoj dává najevo dlouhodobě. "Můžeme také udělat něco dalšího - podpořit emigraci (Palestinců). To by bylo nejetičtější a nejsprávnější řešení," dodal mezi účastníky demonstrace, z nichž řada měla na sobě nálepky s nápisem "Gaza je naše na věčnost". "Země izraelská je naše," řekl také Ben Gvir.
Několik stovek krajně pravicových aktivistů, včetně poslanců a ministrů, se dnes shromáždilo u hranic Izraele s Pásmem Gazy, kde požadovalo založení židovských osad na tomto palestinském území. Informovala o tom agentura AFP. Demonstrace se účastnil i krajně pravicový izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir, který mimo jiné prohlásil, že emigrace Palestinců z Pásma Gazy by byla "nejetičtějším" řešení současného konfliktu Izraele s palestinským teroristickým hnutím Hamás.
Izraelská armáda tvrdí, že humanitární pomoc do Pásma Gazy pouští přes hraniční přechody, které všechny ovládá, a umožňuje i shazování pomoci z letadel. Předminulý týden ale i Světový potravinový fond (WFP) uvedl, že izraelská armáda od 1. října na dva týdny zastavila dodávky potravin na sever Pásma Gazy.
Izraelská armáda před dvěma týdny zahájila další velkou ofenzivu na severu Pásma Gazy, jejímž cílem podle ní je zabránit členům teroristického hnutí Hamás v obnovení bojových jednotek. Předtím vyzvala civilisty, aby tuto oblast, kde odhadem žije asi 400 tisíc lidí, opustili. Mnozí to ale neudělali, protože nemohou nebo nechtějí odejít do jiné části Pásma Gazy, zničeného izraelským bombardováním.
Izrael stále brání humanitárním organizacím v přístupu do severní části Pásma Gazy, civilistům v obležení se tam tak nedostává jídla ani léků, napsal dnes na sociální síti X šéf úřadu OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA Philippe Lazzarini. "Humanitární organizace včetně úřadu UNRWA musí mít přístup do severní Gazy," uvedl Lazzarini, který znovu vyzval k příměří. "Máme zprávy, že lidé, kteří se snaží utéct před boji a bombardováním, jsou zabíjeni, jejich těla leží na ulicích. Záchranářům není umožněn přístup k troskám, aby z nich vyprošťovali zraněné či mrtvé," uvedl také Lazzarini.
Na jihozápadě u pobřeží je takzvaná humanitární zóna, ale ani v ní není bezpečno a i tam trpí civilisté nedostatkem jídla a žijí v katastrofálních podmínkách ve stanech bez tekoucí vody a toalet. Také Zvláštní mírový zmocněnec OSN pro Blízký východ Tor Wennesland v neděli uvedl, že v Pásmu Gazy "není nikde bezpečno".
#Gaza: the Israeli Authorities continue to deny humanitarian missions to reach the north with critical supplies including medicine and food for people under siege.
— Philippe Lazzarini (@UNLazzarini) October 21, 2024
Hospitals have been hit and are left without power while injured people are left without care.@UNRWA remaining…
Zvláštní vyslanec Bílého domu Amos Hochstein, který jedná v Bejrútu s libanonskými představiteli, dnes prohlásil, že Washington usiluje o co nejrychlejší urovnání konfliktu mezi Izraelem a hnutím Hizballáh. V prohlášení pro tisk po setkání s předsedou libanonského parlamentu Nabíhem Barrím Hochstein zdůraznil, že "není v zájmu Libanonu", aby svůj osud provázal s jinými konflikty v regionu. Dodal, že nestačí, aby se Libanon a Izrael jen zavázaly k dodržování rezoluce OSN číslo 1701 a uvedl, že USA pracují na vytvoření plánu, který by tento konflikt jednou provždy ukončil.
Německo očekává od Izraele, že vysvětlí každý incident týkající se mírových jednotek OSN v Libanonu včetně toho nedělního, uvedl mluvčí diplomacie.
Z Pásma Gazy bude v příštích měsících evakuována až tisícovka zraněných nebo nemocných žen a dětí. V rozhovoru s agenturou AFP to dnes řekl šéf evropské pobočky Světové zdravotnické organizace (WHO) Hans Kluge.
Izrael se podle Klugeho "během následujících měsíců" zapojí do evakuace dalších zhruba 1000 lidí do Evropské Unie. Evakuace podle něj proběhnou v součinnosti jeho úřadu s dotyčnými zeměmi EU.
Na území Izraele dnes dopoledne z Libanonu zase směřovalo zhruba 25 raket, informuje server The Times of Israel.
Izraelská armáda v noci na dnešek podle svého prohlášení v Libanonu zasáhla desítky cílů spojených s organizací Kard al-Hasan, která financuje Hizballáh. Nálety izraelské armády se soustředily na Bejrút a jižní Libanon. Židovský stát tvrdí, že libanonské radikální hnutí má v pobočkách finanční instituce stovky milionů dolarů, včetně prostředků, které jsou přímo spojeny s teroristickými aktivitami Hizballáhu a využívají se například k nákupu zbraní. Jaké následky si útoky vyžádaly, zatím není jasné.
Baterie protiraketové obrany, kterou Spojené státy nedávno poslaly do Izraele, je "na místě", řekl dnes při návštěvě Kyjeva americký ministr obrany Lloyd Austin. Systém THAAD Washington vyslal pro případ íránské reakce na očekávaný izraelský útok, připomíná server The Times of Israel.
"Jsme schopni jej uvést do provozu velmi rychle a vše jde v souladu s našimi očekáváními," podotkl Austin.
Izrael minulý týden předal Spojeným státům své podmínky pro ukončení války v Libanonu, což by umožnilo návrat civilistů do jejich domovů na obou stranách hranice. S odvoláním na dva nejmenované americké a dva izraelské činitele to napsal server Axios. Podle amerického zdroje je pravděpodobnost přijetí izraelských podmínek ze strany Libanonu a mezinárodního společenství nízká.
Izrael podle zdrojů Axios žádá, aby jeho armáda mohla v Libanonu pokračovat v činnosti, jež zajistí, že se šíitské militantní hnutí Hizballáh znovu nevyzbrojí a neobnoví svou vojenskou infrastrukturu v blízkosti hranice s Izraelem. Dále Izrael požaduje, aby jeho letectvo mohlo svobodně provádět operace v libanonském vzdušném prostoru.
Zprávy z pondělí 21. října
Buldozer izraelské armády dnes úmyslně zdemoloval pozorovací věž a plot u stanoviště mírových jednotek OSN v jižním Libanonu. Podle tiskových agentur Reuters a AFP to oznámila mírová mise OSN. K incidentu podle ní došlo ve vesnici Marvahín nedaleko izraelských hranic.
"Znovu připomínáme izraelské armádě a všem aktérům konfliktu jejich povinnost zajistit bezpečnost personálu a majetku OSN a za všech okolností respektovat nedotknutelnost prostor OSN," uvedly mírové jednotky OSN v tiskové zprávě.
Soudce Spolkového soudního dvora v Karlsruhe dnes uvalil vyšetřovací vazbu na sympatizanta Islámského státu (IS), který je podezřelý z přípravy útoku na izraelské velvyslanectví v Berlíně. Agentuře DPA to sdělila mluvčí nejvyššího státního zastupitelství. Libyjského občana policie zadržela v sobotu večer v Bernau poblíž Berlína. Muž za účelem plánování útoku komunikoval se členem IS přes chatovací aplikaci, uvedly úřady ještě před rozhodnutím o vazbě. Upřesnily, že podezřelý údajně chtěl útočit střelnými zbraněmi.
Ministr spravedlnosti Marco Buschmann po sobotním zatčení varoval před "velmi vážnou" hrozbou islamistického terorismu v Německu. "Izraelské instituce jsou obzvláště často terčem teroristů," řekl ministr agentue DPA.
Spojené státy vyšetřují neoprávněné zveřejnění dvou přísně tajných dokumentů, které hodnotí přípravy Izraele na odvetný útok proti Íránu, uvedl dnes předseda americké Sněmovny reprezentantů Mike Johnson v rozhovoru pro CNN. Dokumenty, které jsou označeny jako přísně tajné, byly v pátek zveřejněny na proíránském účtu na platformě telegram a informovaly o nich stanice CNN a server Axios.
Podle jednoho ze tří nejmenovaných amerických představitelů, s nimiž hovořila agentura AP, vyšetřování zkoumá, jak se dokumenty dostaly na veřejnost - včetně toho, zda šlo o záměrný únik způsobený členem americké zpravodajské komunity, nebo zda byly získány jiným způsobem, například hackerským útokem - a zda nebyly ohroženy i další zpravodajské informace. Vyšetřovatelé se také snaží zjistit, kdo měl k dokumentům před jejich zveřejněním přístup.
Při izraelském ostřelování na jihu Libanonu, kde Izrael bojuje proti hnutí Hizballáh, zemřeli tři libanonští vojáci. Oznámila dnes libanonská armáda. Podle agentury AFP se tak zvýšil na osm počet libanonských vojáků zabitých od 23. září, kdy izraelská armáda výrazně zintenzivnila letecké údery proti Hizballáhu v Libanonu. Od začátku tohoto měsíce na jihu země vede Izrael i pozemní operaci.
Zmocněnec OSN pro Blízký východ odsoudil sobotní letecký útok Izraele na severu Pásma Gazy s desítkami obětí a vyzval k zastavení útoků na civilisty.
Izraelská armáda provedla v noci na dnešek letecké údery na pět desítek obcí v jižním Libanonu, kde znovu ostřelovala město Nabatíja, které je považováno za jednu z bašt Hizballáhu a jeho spojence hnutí Amal, napsala agentura AFP s odvoláním na libanonská média. Ve středu v Nabatíji při izraelských útocích zemřelo nejméně 16 lidí, včetně starosty města, radních a lékaře.
Podle izraelské armády vypálil dnes Hizballáh na sever Izraele asi 70 střel, část z nich odrazila protivzdušná obrana. Sirény se podle deníku Haarec rozezněly opět kolem města Haifa, kde dvě střely dopadly na neobydlené území a jiné zachytila protiletecká obrana. Poplach byl vyhlášen opět i v Horní Galileji na severu Izraele.
Izrael dnes ráno znovu bombardoval dvě čtvrti v Bejrútu, kde podle své armády zasáhl velící středisko zpravodajské služby libanonského hnutí Hizballáh a jeho výrobnu zbraní. Informoval o tom server BBC, podle něhož dostali předtím obyvatelé těchto čtvrtí varování přes sociální sítě, aby se evakuovali. Při izraelských leteckých úderech na jihu Libanonu, kde izraelská armáda vede tři týdny i pozemní operaci, zemřeli tři místní velitelé Hizballáhu, uvedla také izraelská armáda. Rovněž Hizballáh pokračoval dnes v ostřelování severu Izraele.
Nejméně 80 lidí, včetně žen a dětí, zemřelo a desítky dalších osob byly zraněny při sobotním izraelském leteckém útoku na obytný komplex v Bajt Lahíji na severu Pásma Gazy, desítky lidí se po něm pohřešují. Podle deníku Haarec o tom informovalo v noci na dnešek ministerstvo zdravotnictví v Gaze, ovládané palestinským teroristickým hnutím Hamás. Izraelská armáda v reakci uvedla, že podle jejího předběžného vyšetřování je tento počet obětí přehnaný, a palestinskou informaci označila za "propagandu Hamásu".
Podle informací Bildu se úřady dostaly na stopu podezřelého na základě konkrétního tipu od zahraničních zpravodajských služeb. Libyjec chtěl údajně zaútočit na izraelské velvyslanectví v Berlíně. Zda se zbraněmi, nebo výbušninami, není zatím jasné, píše list. Detektivové prohledali byt podezřelého v Bernau u Berlína, sdělil DPA jeden z mluvčích spolkového státního zastupitelství. Policie také prohledala v Severním Porýní-Vestfálsku byt osoby, která není podezřelá z trestného činu a v případu figuruje jako svědek.
Německá policie poblíž Berlína zatkla libyjského sympatizanta Islámského státu. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na mluvčí nejvyššího německého státního zastupitelství v Karlsruhe. Mluvčí izraelské ambasády potom agentuře potvrdila informaci deníku Bild, že orgány překazily plánovaný útok na izraelskou diplomatickou misi. Izraelský velvyslanec Ron Prosor poděkoval německým bezpečnostním složkám "za zajištění bezpečnosti našeho velvyslanectví".
Nejméně 73 lidí zemřelo a desítky dalších byly zraněny při vzdušných útocích Izraele v lokalitě Bejt Lahíja na severu Pásmu Gazy. Informovala o tom v sobotu agentura Reuters s odvoláním na lékaře a média palestinského teroristického hnutí Hamás. Izrael označil bilanci za přehnanou, podle něj neodpovídá jeho vlastním poznatkům. Dříve v sobotu ministerstvo zdravotnictví v Gaze, které ovládá Hamás, uvedlo, že při několika jiných izraelských útocích zemřelo v enklávě celkem 35 Palestinců.
Zprávy z 20. října
Večer vydal premiér Izraele Benjamin Netanjahu prohlášení, v němž z útoku obvinil Hizballáh a označil ho za vážnou chybu. "Hizballáh, spojenec Íránu, který se dnes pokusil zavraždit mě a mou ženu, udělal chybu, které bude litovat," uvedl Netanjahu. "Íráncům a jejich partnerům v ose zla vzkazuji: kdokoli ublíží občanům Státu Izrael, zaplatí za to vysokou cenu," dodal s odkazem na militantní skupiny v regionu spřízněné s Íránem a bojující proti Izraeli. Žádná z nich, ani libanonský Hizballáh, se k odpovědnosti za útok na premiérův dům zatím nepřihlásila.
Mluvčí izraelské armády Daniel Hagari varoval, že dronový útok na premiérovo soukromé sídlo jen přiměje Izrael, aby ještě přitvrdil v boji proti Hizballáhu. "Dnes ráno pronikly z Libanonu tři bezpilotní letouny. Dva byly sestřeleny a třetí zasáhl budovu v Caesareji s cílem zaútočit na premiéra," řekl Hagari na tiskové konferenci. Dodal, že incident je předmětem dalšího vyšetřování.
Izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac ve svém prohlášení odsoudil "spojence Íránu, kteří se pokusili zavraždit" Netanjahua. Tento útok podle něj "ukázal pravou tvář Íránu a osy zla, kterou vede".
Ministři obrany zemí G7 dnes vyzvali k uzavření příměří a k výraznému navýšení humanitární pomoci v Pásmu Gazy, jehož obyvatelé trpí v důsledku války mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás vážnou potravinovou krizí.
"Země G7 jednotně podporují potřebu okamžitého příměří v Gaze, propuštění všech (izraelských) rukojmích, výrazného a trvalého zvýšení přísunu humanitární pomoci do celého pásma Gazy a trvalého směřování k dvoustátnímu řešení," uvedli ministři.
Vyjádřili též znepokojení nad současným vývojem v Libanonu a ohrožením tamní mírové mise OSN, která po zahájení pozemní operace izraelské armády proti libanonskému militantnímu hnutí Hizballáh obvinila Izrael ze záměrných útoků na své pozice na jihu Libanonu.
"G7 je znepokojena nedávným vývojem v Libanonu a rizikem další eskalace. Vyjadřujeme znepokojení nad jakýmkoli ohrožením bezpečnosti mise UNIFIL. Ochrana mírových sil je odpovědností všech stran konfliktu," uvedli ministři. V prohlášení také vyzvali Írán, aby přestal podporovat zástupné skupiny v regionu jako palestinský Hamás, libanonský Hizballáh či jemenské povstalce Húsíe.
Pět lidí včetně starosty zemřelo při izraelském náletu na východě Libanonu, oznámila tamní média. Izrael opět udeřil také na jižním předměstí Bejrútu.
Dům izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve městě Caesarea, které leží severně od Tel Avivu, se stal v sobotu ráno terčem dronového útoku. Podle izraelských médií to uvedl premiérův mluvčí s tím, že premiér ani jeho žena v té době v domě nebyli. Nikdo podle něj nebyl zraněn.
V rozhovoru s deníkem The New York Times forenzní patolog Chen Kugel, který se zúčastnil pitvy Sinvárova těla, řekl, že šéf Hamásu byl nejdříve zasažen do paže zřejmě střepinou od granátu, což mu způsobilo zranění. Smrtelný byl až pozdější zásah z palné zbraně do hlavy. "V hlavě měl střelu a měl také vážné poranění mozku," řekl Kugel stanici CNN. Podle Kugela byl Sinvár dost bledý, což by odpovídalo dlouhým pobytům v podzemí, a měl více nesmrtelných zranění. Jeho tělo nevykazovalo znaky podvýživy. Policie nechala převést Sinvárovo tělo do Tel Avivu ve čtvrtek večer.
Analytici oslovení zahraničními médii se shodují, že zabití Sinvára je sice pro Hamás rána, ale nepovede k zásadním změnám v jeho působení. Podle analytika Ramzyho Mardiniho z univerzity v Chicagu Sinvárova smrt výrazněji neovlivní chování jednotek Hamásu v Pásmu Gazy, které nyní nemají centrální velení a jednají s velkou mírou autonomie. Podle listu The New York Times je logickým nástupcem Sinvára zmíněný vyjednavač Hajjá.
Podle íránské delegace při OSN se Sinvár stane vzorem pro děti a mládež.
"S hlubokým zármutkem jsme se dozvěděli o mučednické smrti Jahjá Sinvára," uvedlo podle agentury AFP islámské hnutí Tálibán, které vládne v Afghánistánu. Podle Tálibánu Sinvárova smrt dále posílí vzdor proti Izraeli mezi Palestinci.
Podle jemenských povstalců Húsíů, kteří rovněž podporují Hamás, Sinvár bojoval za "nejšlechetnější a nejspravedlivější kauzu". Podle nich Palestinci nakonec Izrael porazí.
Libanonské hnutí Hizballáh v prohlášení uvedlo, že truchlí nad úmrtím Sinvára. Podle Hizballáhu Sinvár bojoval proti izraelské okupaci palestinských území i proti Spojeným státům, které Izrael podporují. Hizballáh, jehož šéf Hasan Nasralláh zahynul při izraelském leteckém úderu u Bejrútu, uvedl, že nadále zůstává po boku palestinského lidu.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí uvedl, že Sinvár bude zdrojem inspirace pro další bojovníky proti Izraeli v regionu, píše agentura AFP. "Téma osvobození Palestiny od (izraelské) okupace je živé více než dříve," uvedl šéf íránské diplomacie. Íránský prezident Masúd Pezeškján později uvedl, že Sinvárovo zabití je "bolestnou zprávou pro ty, kteří usilují o svobodu ve světě" a pro palestinský lid. Sinvárova smrt podle něj nenaruší islámskou jednotu v boji proti Izraeli.
Spojenci teroristického hnutí Hamás dnes truchlí nad smrtí šéfa této palestinské organizace Jahjá Sinvára, kterého izraelští vojáci zabili ve středu. Svá prohlášení přívrženci Hamásu zveřejnili krátce poté, co hnutí Sinvárovu smrt potvrdilo. Zároveň zdůraznili, že boj proti Izraeli tím nekončí. Zármutek nad smrtí Sinvára vyjádřily také palestinské organizace působící mimo Hamás.
Palestinské teroristické hnutí Hamás se nezhroutí poté, co jeho šéf Jahjá Sinvár zahynul v bojích v Pásmu Gazy. Shodují se na tom analytici oslovení mezinárodním tiskem. Ve funkci by mohl Sinvára nahradit některý z představitelů Hamásu, kteří žijí v zahraničí, což považuje za pravděpodobné například agentura Reuters. O vážné ráně zasazené Hamásu zabitím Sinvára mluví specialista BBC na Blízký východ Jeremy Bowen či analytici oslovení deníkem The New York Times. "Sinvár byl mimořádně významným mužem v hnutí (Hamás)," řekl listu palestinský analytik Fuád Chuffás. Experti však poukazují na skutečnost, že Izrael již zabil řadu vůdců Hamásu, ale palestinská organizace se kvůli tomu nezhroutila.
Abdalláh II. poukázal na potřebu zvýšit dodávky humanitární pomoci do Pásma Gazy a vyslovil se pro zachování podpory Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA). Podle jordánské tiskové agentury Petra jordánský král varoval před pokračujícími útoky extremistických izraelských osadníků proti Palestincům na okupovaném Západním břehu Jordánu a před znesvěcováním muslimských a křesťanských svatých míst v Jeruzalémě.
Z Jordánska Meloniová odcestovala do libanonského Bejrútu, kde jednala s premiérem Nadžíbem Míkátím. Meloniová se tak stala prvním šéfem vlády evropské země, který navštívil Libanon od rozšíření izraelských úderů na tuto zemi v druhé polovině letošního září. Itálie s dalšími zeměmi vyjádřila podporu pro příměří mezi Izraelem a Libanonem.
"Jsem přesvědčena, že právě teď musí začít nová etapa. Je načase propustit všechna rukojmí, okamžitě vyhlásit příměří a začít s obnovou Gazy," řekla už ve čtvrtek večer Meloniová k zabití vůdce palestinského teroristického hnutí Hamás Jahjá Sinvára.
Italská premiérka Giorgia Meloniová dnes přijela na návštěvu Jordánska, kde ji ve městě Akaba přijal král Abdalláh II. Společně vyzvali k příměří v Gaze a propuštění izraelských rukojmích, uvedla agentura ANSA. Meloniová pak v Bejrútu vyzvala k posílení mise UNIFIL na jihu Libanonu. Meloniová a jordánský král se shodli, že je třeba se usilovněji snažit o příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmích zadržovaných hnutím Hamás, a to "v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 2735". Zdůraznili také potřebu politického procesu, který povede k dvoustátnímu řešení izraelsko-palestinského konfliktu.
Joe Biden, Olaf Scholz a později i Emmanuel Macron a Keir Starmer jednali v Německu o situaci na Blízkém východě po zabití šéfa teroristického hnutí Hamás Jahjá Sinvára. Podle Scholze je třeba zabránit eskalaci napětí, zároveň ale Sinvárova smrt "otevírá konkrétní vyhlídku na příměří v Gaze a na propuštění rukojmích". Společným cílem Německa a USA je podle něj "důvěryhodný politický proces", který by vedl ke vzniku palestinského státu vedle Izraele.
Vojenský zdroj z Generálního velitelství jordánských ozbrojených sil však v prohlášení zveřejněném na jeho webových stránkách uvedl, že "není nic pravdy" na zprávách, že západní hranici Jordánska překročili jordánští vojáci. Jordánská armáda zdůrazňuje, že je nutné čerpat informace z oficiálních zdrojů a nešířit fámy, dodal tento zdroj, na který upozornila agentura Reuters
Izraelská armáda dodala, že izraelské bezpečnostní síly pokračují v pátrání "kvůli podezření, že se v oblasti nachází další terorista". Jordánská odnož Muslimského bratrstva podle agentury AFP uvedla, že zabití muži byli jeho členy a pravidelně se účastnili akcí na podporu Pásmu Gazy a vzdoru palestinského lidu proti izraelské okupaci.
Izraelští vojáci dnes zabili dva ozbrojené muže, kteří pronikli na izraelské území z Jordánska v oblasti jižně od Mrtvého moře a začali na ně střílet. Informovaly o tom agentury s odvoláním na prohlášení izraelské armády, podle níž byli při incidentu dva její příslušníci zraněni. Jordánská odnož Muslimského bratrstva uvedla, že oba zabití muži byli jeho členy. "Dva teroristé, kteří překročili na několik metrů hranici s Izraelem a zahájili palbu, byli zneškodněni dvěma záložníky IDF (izraelské armády) z velitelství domácí fronty," uvedla armáda v aktualizovaném prohlášení. "Při přestřelce s teroristy byl lehce zraněn jeden voják a středně těžce jeden záložník a byli evakuováni do nemocnice k ošetření," oznámila armáda.
Podle jemenských povstalců Húsíů, kteří rovněž podporují Hamás, Sinvár bojoval za "nejšlechetnější a nejspravedlivější kauzu". Podle nich Palestinci nakonec Izrael porazí.
Svůj hold Sinvárovi a jeho boji proti Izraeli vzdali podle libanonského deníku L´Oriet Le Jour i představitelé mnohých palestinských frakcí mimo Hamás.
Libanonské hnutí Hizballáh v prohlášení uvedlo, že truchlí nad úmrtím Sinvára. Podle Hizballáhu Sinvár bojoval proti izraelské okupaci palestinských území i proti Spojeným státům, které Izrael podporují.
Spojenci teroristického hnutí Hamás dnes truchlí nad smrtí šéfa této palestinské organizace Jahjá Sinvára, kterého izraelští vojáci zabili ve středu. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí uvedl, že Sinvár bude zdrojem inspirace pro další bojovníky proti Izraeli v regionu, píše agentura AFP. "Téma osvobození Palestiny od (izraelské) okupace je živé více než dříve," uvedl šéf íránské diplomacie.
Italská premiérka Giorgia Meloniová dnes přijela na návštěvu Jordánska, kde ji ve městě Akaba přijal král Abdalláh II. Společně vyzvali k příměří v Gaze a propuštění izraelských rukojmích. Z Jordánska Meloniová odcestovala do Libanonu.
"Jsem přesvědčena, že právě teď musí začít nová etapa. Je načase propustit všechna rukojmí, okamžitě vyhlásit příměří a začít s obnovou Gazy," řekla už ve čtvrtek večer Meloniová k zabití vůdce palestinského teroristického hnutí Hamás Jahjá Sinvára.
"Někteří Palestinci jsou šťastní, že je Sinvár mrtvý, jiní se zlobí. Mně je to jedno, důležité je, aby skončila válka, za každou cenu," řekl čyřiadvacetiletý Amání abú Udá, jeden z 1,9 milionu vysídlených Palestinců, které vyhnala z domovů válka v Pásmu Gazy.
"Přišel jsem o pět členů rodiny, zemřeli při bombardování, když spali ve svém domě. Smrt Sinvára či dalšího velitele mě nezajímá, stejně jako nezajímá mnoho dalších lidí v Gaze," řekl čtyřicetiletý Muhammad. "Lidé jsou vyčerpaní a chtějí jen to, aby už ta válka skončila. Doufáme, že jeho smrt bude důvodem k jejímu ukončení," dodal.
"Pokud by Izrael chtěl nyní dohodu (o příměří a propuštění rukojmích), má to po Sinvárově smrti snazší, (premiér Benjamin) Netanjahu může vyhlásit vítězství, dojednat dohodu a ukončit válku," řekl deníku The National Gershon Baskin, který se podílel jako člen izraelského týmu na dřívějších jednáních s Hamásem. Netanjahu ale už ve čtvrtek řekl, že zabitím Sinvára válka v Gaze nekončí.
Pokud by Netanjahu opravdu chtěl ukončit válku, má k tomu nyní výhodnou vyjednávací pozici, řekl deníku NYT bývalý velvyslanec Izraele v USA Itamar Rabinovič. Využít tuto příležitost by měly i Spojené státy k tlaku na Netanjahua. Pokud ji propásnou a válku neukončí teď, mohou se boje ještě rozšířit, míní Yousef Munayyer z arabského střediska ve Washingtonu.
Palestinské teroristické hnutí Hamás dnes potvrdilo smrt svého vůdce Jahjáa Sinvára. Jeho zástupce pro Pásmo Gazy a hlavní vyjednavač Chalíl Hajjá uvedl, že Sinvár byl zabit v boji. V televizním vystoupení současně prohlásil, že Hamás přesto nepropustí zadržované izraelské rukojmí, dokud nebude uzavřeno příměří ve válce v Pásmu Gazy.
Hnutí Hamás nelze zničit zabíjením jeho vůdců, uvedl dnes vysoce postavený představitel této palestinské teroristické organizace, aniž však přímo potvrdil smrt šéfa hnutí Jahjáa Sinvára v Pásmu Gazy. Prohlášení člena politického vedení Básima Naíma se podle AP nicméně rovná implicitnímu potvrzení Sinvárovy smrti.
"Zdá se, že Izrael si myslí, že zabíjení našich vůdců znamená konec našeho hnutí a boje palestinského lidu," uvedl Naím. "Hamás je hnutí vedené lidmi, kteří usilují o svobodu a důstojnost, a to zničit nelze," dodal. Připomněl také osudy vůdců Hamásu, které Izrael zabil v minulosti. "Hamás se pokaždé stal silnějším a populárnějším a tito vůdci se stali ikonou pro budoucí generace, které budou pokračovat v cestě za svobodnou Palestinou," prohlásil.
Rozšíření konfliktu na Blízkém východě do dalších zemí by znamenal absolutní katastrofu, uvedl v Praze irácký ministr zahraničí Fuád Husajn. Je podle něj potřeba zastavit boje v Pásmu Gazy i v Libanonu. Husajn, který zastává i pozici místopředsedy vlády, vyzval k diplomatickému řešení konfliktu a zastavení války, jejímž základním důvodem podle něj je to, že Palestinci nemohou plně využívat svoje právo na existenci.
"Pokud se (konflikt) rozšíří i do dalších zemí, což je možné předpokládat, tak to bude absolutní katastrofa pro všechny národy," řekl.
Měsíce se izraelské jednotky snažily vystopovat vůdce Hamásu, kterého považují za strůjce útoku na židovský stát z loňského 7. října. Přes veškeré snahy jim Jahjá Sinvár ale unikal. Nakonec ho náhodou našla skupina vojáků v zácviku.
Izraelští vojáci dnes zabili dva útočníky, kteří pronikli na izraelské území z Jordánska v oblasti jižně od Mrtvého moře a začali na ně střílet. "Do oblasti byly vyslány posily, které pátrají na zemi i ze vzduchu po dalším teroristovi, který z místa činu pravděpodobně uprchl," dodala izraelská armáda.
Libanonské militantní hnutí Hizballáh dnes oznámilo přechod do nové a zintenzivněné fáze střetů s Izraelem. Šíitské hnutí rovněž podle agentury Reuters v prohlášení uvedlo, že izraelská armáda od počátku pozemní operace na jihu Libanonu přišla o 55 vojáků a dalších více než 500 utrpělo zranění. Podle AFP zatím přišlo v Libanonu o život 19 izraelských vojáků.
Šéfové vlád a prezidenti zemí Evropské unie na čtvrtečním summitu v Bruselu vyzvali k příměří v Pásmu Gazy a vyjádřili znepokojení nad eskalací bojů v Libanonu. Odsoudili rovněž nedávné íránské útoky proti Izraeli a zároveň znovu podpořili takzvané dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu, tedy vytvoření palestinského státu po boku Izraele.
Zprávy z pátku 18. října
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, vítáme vás u nového online přenosu k dění na Blízkém východě. Předchozí zprávy najdete v přiloženém online přenose.
Právě se děje
Vraky aut se prodávaly od 1500 korun. O Kiu Ceed se bojovalo víc než o Audi A8
Rusko vypustilo satana mezi raketami. Poprvé v dějinách někdo použil takovou zbraň
Zarputilý nacistický viceadmirál se vzdal českému generálovi. A válka skončila
"Mášo, o tom nemluv." Telefonát z Kremlu přerušil brífink. Šlo o bezprecedentní útok
Svět sportu zachvátila vlna nové oslavy. Nic politického, dušuje se fotbalová hvězda
Spartu v osmifinále poháru prověří Dukla, Slavia bude hostit Táborsko
