Trpělivost je u konce. USA zařadily ministra zahraničí Íránu na sankční seznam

ČTK ČTK
Aktualizováno 1. 8. 2019 19:11
Spojené státy zařadily íránského ministra zahraničí Mohammada Džaváda Zarífa na sankční seznam. Na svém webu to oznámilo americké ministerstvo financí, které sankce spravuje. Zaríf podle agentury Reuters uvedl, že USA ho daly na černou listinu, protože představuje hrozbu pro americkou agendu. Íránský prezident Hasan Rúhání chování Spojených států označil za "dětinské", podle amerického republikánského senátora Randa Paula toto rozhodnutí zavírá dveře pro dialog s Teheránem.
Íránský ministr zahraničí Mohammad Javad Zarif.
Íránský ministr zahraničí Mohammad Javad Zarif. | Foto: Reuters

Už v červnu USA zahrnuly do svých sankcí íránského duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího.

"Zaríf je mezinárodní tváří režimu, který využívá propagandu a dezinformační kampaně k podpoře jaderného programu, programu balistických raket a teroristických sítí," citovala DPA zdůvodnění Zarífova potrestání. "Trpělivost je u konce, prezident Trump dnes rozhodl," dodala DPA s odvoláním na nejmenované činitele administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa.

"Důvod, proč mě USA zařadily (na sankční seznam), je to, že jsem hlavním mluvčím Íránu po celém světě," napsal Zaríf na Twitteru. "Je pravda skutečně tak bolestivá? Nemá to na mě a ani na mou rodinu žádný dopad, neboť nemám za hranicemi Íránu žádný majetek a ani zájmy. Děkuji za to, že mě považujete za tak velikou hrozbu vaší agendy," dodal íránský ministr zahraničí.

Agentura Reuters s odvoláním na představitele Trumpovy administrativy napsala, že Washington bude případ od případu zvažovat okolnosti Zarífových cest do USA, a to včetně návštěv OSN v New Yorku, zároveň ale budou USA dodržovat své závazky vůči OSN.

USA podle Reuters již nepovažují Zarífa za hlavní osobu, se kterou by v případě jaderných rozhovorů vyjednávaly, v takové situaci budou chtít jednat s někým, kdo ve věci může na íránské straně rozhodovat.

Americký senátor Rand Paul na Twitteru napsal, že "uvalování sankcí na diplomaty diplomacii oslabuje".

Podle prezidenta Rúháního si USA počínají dětinsky. "Američané se uchýlili k dětinskému chování. Každý den říkají 'Chceme jednat bez podmínek'… a pak vyhlásí sankce proti ministrovi zahraničí. Znamená to, že ztratili schopnost racionálně uvažovat," řekl Rúhání v televizi. Později oznámil, že íránští činitelé jsou v otázce záchrany jaderné dohody připraveni na nejhorší a že nakonec Írán vyhraje.

Vztahy Washingtonu a Teheránu jsou dlouhodobě napjaté, zejména kvůli íránskému jadernému programu. USA loni odstoupily od mezinárodní jaderné dohody s Íránem a zavedly proti islámské republice sankce, které mají tvrdý dopad na její ekonomiku. Ostatní signatáři dohody - Británie, Francie, Německo, Rusko a Čína - se ji snaží zachovat. Ve středu bezpečnostní poradce Bílého domu John Bolton oznámil, že USA o dalších 90 dní prodlouží výjimku, která umožní Rusku, Číně a evropským zemím civilní jadernou spolupráci s Íránem.

Dalším důvodem sporu Washingtonu a Teheránu je, že íránské gardy na konci června sestřelily v oblasti americký dron. Podle Teheránu se tak stalo v prostoru nad íránskými vodami, USA ale trvají na tom, že dron byl v mezinárodním vzdušném prostoru.

Evropská unie dnes oznámila, že rozhodnutí uvalit sankce na íránského ministra zahraničí lituje. Podle mluvčího šéfky unijní diplomacie Federiky Mogheriniové bude unie se Zarífem nadále spolupracovat.

Moskva uvedla, že Spojené státy hledají záminku pro zažehnutí konfliktu v Perském zálivu. "Události tam opravdu spějí k nebezpečného bodu a je zde hrozba velkého vojenského střetu," řekla mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. "V zásadě se domníváme, že Washington jen hledá záminku pro zvýšení napětí," doplnila s tím, že cílem Spojených států je patrně přesunout se do "aktivnější fáze konfliktu".

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 15 minutami

Růst minimální mzdy příští rok na 18 tisíc korun je mimo debatu, uvedla Schillerová k návrhu ČSSD

Návrh koaliční ČSSD na zvýšení minimální mzdy z nynějších 15 200 na 18 000 korun je mimo debatu. Na úterní snídani s podnikateli to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ní by tako výrazný nárůst byl problémem především pro malé a střední podniky kvůli nárůstu zaručených mezd, které jsou na minimální mzdu navázány.

"Minimální mzda za naší vlády rostla. Ona sama o sobě není problém. Máme maximálně 150 000 lidí, kteří berou minimální mzdu. Pak ale máme osm stupňů zaručených mezd. Ty velké firmy si s tím poradí, ale pro ty malé a střední firmy to problém je. Růst o 18,4 procenta, jak navrhuje ČSSD, je mimo debatu," řekla ministryně. Otázkou podle ní je, zda premiér Andrej Babiš (ANO) nerozhodne přenechat debatu o růstu minimální mzdy až nové vládě. Babiš už v pondělí uvedl, že by to bylo nejlepší.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje, aby se nejnižší výdělek zvedl od ledna z nynějších 15 200 na 18 000 korun, tedy zhruba o 18 procent. V pondělí uvedla, že na 18 000 korunách trvá. Odbory to podporují. Zaměstnavatelé jsou proti. Navrhovali navýšení o 500 korun, tedy o inflaci. V pondělí na jednání tripartity částku posunuli na 550 korun. Poukazovali na to, že se zvláště malé a střední podniky dosud nevzpamatovaly z dopadů koronavirové epidemie. Schillerová zmínila už dřív možnost přidání o 1000 korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy