Je nezkušený a přitakává Trumpovi. V USA roste strach z nového šéfa tajných služeb

Daniel Anýž Daniel Anýž
31. 7. 2019 12:11
V amerických tajných službách (DNI) dojde brzy k obměně šéfa. Mezi jejich bývalými i současnými příslušníky to ale vyvolává obavy, že jejich zpravodajská zjištění mohou být politicky manipulována a překrucována. Dosavadního šéfa DNI Dana Coatse, který tajné služby hájil i proti postojům a výrokům prezidenta Donalda Trumpa, vystřídá nezkušený republikánský kongresman John Ratcliffe. Podle kritiků navíc nejspíš zcela loajální vůči Trumpovi.
Republikán John Ratcliffe.
Republikán John Ratcliffe. | Foto: Reuters

Ratcliffe například sdílí prezidentův názor, že vyšetřování ruského zasahování do amerických prezidentských voleb v roce 2016 bylo vůči Trumpovi neférové a že na začátku celé "ruské kauzy" ve skutečnosti mohla být konspirace týmu Hillary Clintonové proti Donaldu Trumpovi.

Dosavadní šéf DNI Dan Coats, který z funkce odejde v polovině srpna, oproti tomu vždy pevně stál za závěrem amerických tajných služeb. A sice že Rusové se snažili ovlivnit prezidentské volby s cílem poškodit Clintonovou.

Například loni v červenci, kdy se Donald Trump na společné tiskovce v Helsinkách přiklonil k výroku ruského prezidenta Vladimira Putina, že Rusko to nebylo, vydal Coats následně veřejné prohlášení, ve kterém zopakoval závěry amerických zpravodajců.

Podle Paula Pillara, bývalého vysokého důstojníka americké Ústřední zpravodajské služby (CIA), je Trumpovo rozhodnutí jmenovat Ratcliffa šéfem DNI "bez jakýchkoliv pochyb špatným krokem", který má posloužit "k oslabení nezávislosti zpravodajské komunity".

"Dan Coats podle všech měřítek vykonával své povinnosti jako šéf DNI s integritou. Pan Ratcliffe se zdá být v prvé řadě stranickým bojovníkem. Není pro toto místo správnou osobou. Jeho prioritou bude bránit Trumpa," uvedl Pillar pro deník Financial Times.

Tajné informace na objednávku?

Byla to právě ruská kauza, proč se čtyřiapadesátiletý republikán Ratcliffe vůbec dostal do Trumpova hledáčku coby možný nástupce Coatse.

Ratcliffe opakovaně zpochybňoval práci zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera a také předchozí pátrání Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI). Proti Muellerově závěru, že Rusko "široce a systematicky" zasahovalo do amerických prezidentských voleb, Ratcliffe propagoval jinou hypotézu. Podle něj celá věc mohla být dílem tajného odporu proti Trumpově kandidatuře uvnitř administrativy tehdejšího prezidenta Baracka Obamy.

"Mohla tam být nějaká tajná síť lidí uvnitř ministerstva spravedlnosti a FBI, která se snažila zabránit tomu, aby byl Trump zvolen," uvedl Ratcliffe například loni v lednu pro televizi FOX News.

Dan Coats (na snímku) tajné služby hájil i proti postojům a výrokům prezidenta Trumpa.
Dan Coats (na snímku) tajné služby hájil i proti postojům a výrokům prezidenta Trumpa. | Foto: Reuters

Ve stejném duchu pak bylo i jeho vystoupení, když minulý týden před sněmovním výborem pro tajné služby vypovídal Robert Mueller. Zatímco Ratcliffe dostal příležitost položit mu své dotazy, pokáral ho za jeho konstatování ze závěrečné vyšetřovací zprávy, že prezidenta nelze plně očistit z podezření, že se snažil mařit vyšetřování.

"Pokud zde bylo řečeno, že Donald Trump není nad zákonem, tak není. Ale určitě nesmí být ani pod ním," vyčetl Ratcliffe Muellerovi, že na žádné takové konstatování prý neměl v rámci svého zadání právo.

A pro televizi FOX News pak Ratcliffe minulou neděli naznačil, že Mueller ani nemusel vědět, co se v jeho týmu děje. "Muellerova zpráva a její závěry nebyly od Roberta Muellera. Napsal to, jak věří hodně lidí, de facto právnický tým Hillary Clintonové, lidé, kteří ji podporovali, dokonce i někteří její poradci," uvedl Ratcliffe.

Pravdu má vždy prezident. A když ne, platí pravidlo č. 1

Demokraté v Senátu, který musí Ratcliffa do funkce potvrdit, jeho nominaci ostře napadli. Podle senátora Rona Wydena je "tím nejvíce stranickým a nejméně zkušeným člověkem, který kdy byl do vedení americké zpravodajské komunity navrhnut".

Demokraté sice nemají dost hlasů, aby Ratcliffa zablokovali, ale i reakce republikánů byla chladná a rozpačitá. Vůdce republikánů v Senátu Mitch McConnell vydal prohlášení, ve kterém ocenil práci dosavadního ředitele Dana Coatse.

Ratcliffa jmenovitě nezmínil, ale jeho prohlášení lze podle listu Washington Post číst jako upozornění Bílému domu, že Ratcliffe musí Senát přesvědčit, že bude skutečně nezávislý.

"Americká zpravodajská komunita pracuje nejlépe, když ji vedou profesionálové, kteří chrání její práci před politickým ovlivňováním a kteří poskytují politickým lídrům v exekutivě i v legislativě nezkreslenou pravdu," stojí v McConnellově prohlášení.

Podle amerických médií je zřejmé, že i republikáni se obávají, aby Ratcliffe nebyl Trumpovým nástrojem na zkreslování zpravodajských informací. Nejde zdaleka jen o Rusko, ale také o Severní Koreu, Írán nebo Saúdskou Arábii či tzv. Islámský stát.

Ve všech jmenovaných případech se totiž Donald Trump během svého dosavadního působení v úřadě prezidenta USA rozešel se závěry tajných služeb. Ať už šlo o jeho vyjádření nebo i následná rozhodnutí.

A ve většině případů to byl právě Dan Coats, kdo prezidenta "opravoval", doplňoval svými informacemi. Loni v lednu, během slyšení v Kongresu, Coats například uvedl, že "Írán nepodniká aktivity, které by vedly k výrobě jaderného zařízení". Prezident Trump se ovšem právě v té době chystal vypovědět jadernou dohodu s Íránem, což pak následně také učinil.

Ohledně KLDR pak Coats prohlásil, že je "nepravděpodobné, že by se Severní Korea vzdala svého jaderného programu", a také uvedl, že Islámský stát má stále schopnost násilně zasahovat v Sýrii.

To vše bylo v rozporu s Trumpovými předchozími prohlášeními, že KLDR už nepředstavuje jadernou hrozbu a že IS byl zcela poražen. Prezident následně Coatse kritizoval na Twitteru. "Možná by se zpravodajci měli vrátit zpátky do školy," napsal.

Riziko katastrofální chyby

Post šéfa DNI, který koordinuje práci celkem 16 amerických tajných služeb, byl zřízen po teroristických útocích na USA z 11. září 2001. Šlo o jedno z doporučení rozsáhlé vyšetřovací zprávy, kterou vypracovala komise, jejímž místopředsedou byl z pověření prezidenta George Bushe bývalý kongresman Lee Hamilton.

A rovněž Hamilton se teď připojil k respektovaným hlasům, které mají s nominací Johna Ratcliffa problém. "Jestliže máte prezidenta, který možná víc věří Putinovi než CIA nebo Danu Coatsovi, tak tím zvyšujete riziko katastrofální chyby," uvedl Hamilton pro deník Washington Post.

Konzervativní komentátor téhož listu Michael Gerson, který byl autorem projevů George Bushe, pak ve svém textu upozornil ještě na jednu věc. Prezident Trump se na nejdůležitějších postech zahraničně-bezpečnostního týmu stále očividněji obklopuje jen lidmi, kteří jsou k němu zcela loajální.

Má "svého" ministra zahraničí Mikea Pompea, který nahradil Rexe Tillersona. Ministra obrany Marka Espera místo Jima Mattise. Poradce pro národní bezpečnost Johna Boltona místo předchozího H. R. Mastera.

Dan Coats byl podle komentátora "ochoten říkat pravdu i administrativě, která se bojí a odmítá nepohodlné pravdy". Zatímco Ratcliffe, který "postrádá respekt ve zpravodajské komunitě", podle Gersona "pravděpodobně nebude mít na to, aby upozorňoval na věci, které jsou pro Trumpa nepohodlné".

Video: CIA byla na konci studené války prošpikovaná dvojitými agenty, byla to ostuda, říká bývalý špion

Prakticky všichni naši východoněmečtí a kubánští agenti pracovali na konci studené války pro nepřítele, říká bývalý hlavní historik CIA Fischer. | Video: DVTV, Emma Smetana
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Barcelona kvůli pandemii odložila prezidentské volby

FC Barcelona musela kvůli koronavirové pandemii odložit volby nového prezidenta, jež měly být 24. ledna. V termínu se nemohou uskutečnit kvůli v současnosti platnému omezení pohybu osob v Katalánsku.

Barcelona proto požádala vládu autonomního společenství, aby se mohly volby uskutečnit poštou. Katalánská vláda tuto možnost prověřuje. Nový termín voleb nebyl určen.

Jeden z nejslavnějších klubů světa je bez řádného prezidenta od konce října loňského roku, kdy odstoupil Josep Bartomeu. Barcelonu vede jako prozatímní šéf Carles Tusquets, jenž se voleb účastnit nebude.

Kandidáty na prezidentskou funkci jsou Joan Laporta, Víctor Font a Toni Freixa. Za favorita je považován bývalý šéf Barcelony z let 2003-2010 Laporta, který slíbil, že udělá maximum pro udržení klubové ikony Lionela Messiho, jemuž v červnu vyprší smlouva.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Polská vláda chce zabránit Facebooku a Twitteru v mazání obsahu a uživatelských účtů

Polské ministerstvo spravedlnosti v pátek oznámilo, že připravuje nový zákon, který by měl omezit moc sociálních sítí jako jsou Facebook a Twitter mazat obsah příspěvků a zavírat účty. Podle chystaného zákona by tak směly činit jen v případě, že by obsah porušoval polské zákony, upozornila agentura AFP. Experti podle opozičního tisku mají pochyby, zda by nový polský zákon mohl být něčím více než jen politickým gestem.

Chystaný zákon o svobodě slova na internetu počítá podle listu Gazeta Wyborcza se vznikem rady, která by mohla nařídit sociálním médiím obnovit odstraněný obsah, pokud je v souladu s polskými zákony. Mohla by také udělovat pokuty sahající od 50 000 po 50 milionů zlotých (asi od 288 000 po 288 milionů Kč), uvedl před novináři ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro. Pět členů rady by volili poslanci třípětinovou většinou na šest let.

Zdroj: ČTK
Další zprávy