USA zahájilo stavbu protiraketové základny v Polsku. Porušili jste dohody, vzkazuje Rusko

ČTK ČTK
13. 5. 2016 17:45
Polští političtí představitele v čele s prezidentem Andrzejem Dudou a náměstkem amerického ministra zahraničí Frankem Rosem v pátek v severopolském Redzikowu slavnostně zahájili stavbu americké základny, jež bude součástí protiraketového štítu chránícího evropské spojence v NATO. Ruský prezident Vladimir Putin označil budování protiraketového štítu v Evropě za jasné porušení odzbrojovacích dohod. NATO ujišťuje, že štít není namířen proti Rusku, ale má sloužit obraně. Moskva tomuto tvrzení nevěří.
Vypálená protiraketová střela. Základna se střelami by měla vyrůst v sousedním Polsku.
Vypálená protiraketová střela. Základna se střelami by měla vyrůst v sousedním Polsku. | Foto: Úřad pro protiraketovou obranu (MDA)

Varšava - Polský prezident Andrzej Duda, ministři obrany a zahraničí Antoni Macierewicz a Witold Waszczykowski a náměstek amerického ministra zahraničí Frank Rose v pátek v severopolském Redzikowu slavnostně zahájili stavbu americké základny, jež bude součástí protiraketového štítu chránícího evropské spojence v NATO.

Projekt vyvolává ruské námitky. Základna s radarem a protiraketovými střelami má v Polsku fungovat od roku 2018.

Prakticky stejná základna amerického protiraketového systému Aegis je od čtvrtka v provozu v Rumunsku. Při pokládání základního kamene v Redzikowu byl dnes mezi hosty i rumunský ministr obrany Mihnea Motoc.

"Základna podle polských komentátorů zvětší bezpečnost Polska jako stálé americké zařízení strategického významu. Údaje z radaru také zlepší schopnosti polské protivzdušné obrany," uvedla televize TVN 24.

Porušení dohod

Ruský prezident Vladimir Putin označil budování protiraketového štítu v Evropě za jasné porušení odzbrojovacích dohod. Rusko bude podle Putina nuceno reagovat na ohrožení své národní bezpečnosti, ale nenechá se vtáhnout do závodů ve zbrojení.

NATO ujišťuje, že štít není namířen proti Rusku, ale má sloužit obraně. Moskva tomuto tvrzení nevěří a prohlašuje, že projekt ohrožuje ruskou národní bezpečnost.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí již ve čtvrtek označila rozmístění amerických protiraketových střel v Rumunsku za porušení dohody o likvidaci raket středního a kratšího doletu.

Moskva odpoví odvetnými vojenskými opatřeními, varovala Marija Zacharovová bez dalšího upřesnění. Dříve Moskva varovala Polsko a Rumunsko, že přijetím štítu se automaticky stanou "cílem" ruských raket.

Rusko podle velitele strategických sil Sergeje Karakajeva hodlá do roku 2022 plně přezbrojit na modernější mezikontinentální rakety, které mají umět překonat současnou i budoucí americkou protiraketovou obranou.

Proti základně jsou místní obyvatelé

Proti výstavbě základny v Redzikowu je také část obyvatel z okolí. Před vjezdem na základnu dnes demonstrovalo asi 70 lidí s transparenty "Ne protiraketovému štítu", uvedl list Gazeta Wyborcza na svém webu. Podle odpůrců základna způsobí velké hospodářské škody zabráním rozlehlých pozemků, které by se daly využít k produktivnějším investicím. Obávají se také vlivu radaru na lidi a životní prostředí.

"Je to neopakovatelná příležitost předvést výrazný a rozhodný odpor proti této investici, proti nepoctivé informační politice polské vlády a proti nedostatku péče o bezpečnost a zdraví místních obyvatel," zvali k protestu organizátoři demonstrace, podle kterých region v důsledku základny utrpí miliardové ztráty.

Kromě základen v Polsku a Rumunsku protiraketový systém zahrnuje také radar včasné výstrahy v Turecku, jakož i čtyři americké torpédoborce s protiraketovým systémem Aegis ve španělských vodách. Jednotlivé prvky jsou propojeny se střediskem velení a kontroly na americké základně v německém Ramsteinu, připomněla TVN 24.

Noční vlci nejsou invazní armáda, jde ale o projekci ruské moci mimo své hranice, říká politický geograf Martin Riegl | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 23 minutami

Prodeje léků na předpis stouply meziročně o desetinu

Prodeje léků na předpis v Česku v období od začátku července 2020 do konce června 2021 vzrostly meziročně o desetinu na 75 miliard korun, volně prodejných léků a doplňků stravy o pět procent na 27 miliard korun. Vyplývá to z dat analytické společnosti IQVIA. Hodnoty prodejů léků na předpis jsou uvedeny v cenách výrobce bez DPH, hodnoty prodejů v kategorii volně prodejných léků a produktů pro zdravotní péči jsou naopak měřeny v koncových cenách včetně DPH.

Zdroj: ČTK
Další zprávy