Výjimky ze sankcí vyprší na začátku května a nebudou prodlouženy, oznámil Bílý dům. Dosud se výjimky týkaly osmi zemí - Japonska, Jižní Koreje, Turecka, Číny, Indie, Itálie, Řecka a Tchaj-wanu.
Jejich smyslem bylo umožnit těmto ekonomikám připravit se na výpadek dovozu íránské ropy a omezit dopady na světový trh, uvedla agentura AP. Podle ní Itálie, Řecko a Tchaj-wan už přestaly ropu z Íránu dovážet.
Spojené státy, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty se podle prohlášení americké vlády "dohodly na včasných krocích, aby zajistily, že bude světová poptávka uspokojena, až veškerá íránská ropa zmizí z trhu". Cílem opatření je podle Washingtonu "připravit (íránský) režim o základní zdroj příjmů".
"Půjdeme až na nulu," řekl na tiskové konferenci ministr zahraničí Mike Pompeo. "Nebudou žádné výjimky, které by platily po daném období. Tečka," dodal. Také Pompeo zdůraznil, že Spojené státy jednaly se Saúdskou Arábií a Spojenými arabskými emiráty o pokrytí výpadku íránské ropy na trhu.
Saúdskoarabský ministr energetiky Chálid Fálih Pompeova slova potvrdil a uvedl, že Rijád dlouhodobě usiluje o zachování stability trhu s ropou.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu krok Spojených států přivítal. "Rozhodnutí prezidenta (Donalda) Trumpa a americké administrativy je důležitou kapitolou na cestě k zesílení tlaku na teroristický íránský režim," uvedl Netanjahu v prohlášení.
Zhoršení vztahů s Íránem
Íránsko-americké vztahy se zhoršily loni v květnu, kdy Trump odstoupil od mezinárodní dohody o íránském jaderném programu; pak obnovil protiíránské sankce. Teherán pohrozil, že dohodu přestane dodržovat a že svůj jaderný program obnoví. Zatím to neudělal, protože zbylí signatáři se snaží dohodu udržet při životě.
Letos na začátku dubna prezident Trump zařadil íránské revoluční gardy na seznam teroristických organizací. Írán na Trumpovo rozhodnutí reagoval označením všech amerických armádních jednotek za teroristické a vládu USA za podporovatele terorismu.
