Důvodem sankcí je přesvědčení Američanů, že firmy dodávají zbrojní materiál a součástky do Íránu. Momentálně amerického zahraničněpolitického nepřítele číslo jedna, podezíraného ze snahy o sestrojení atomové bomby.
Nejde o ledasjaké firmy. Sankce se týkají velké státní společnosti pro vývoz zbraní Rosobonexport a výrobce bojových letadel Suchoj. Navíc v čele Rosoboronexportu stojí přítel prezidenta Vladimira Putina.
Sankce znamenají, že Washington se bude snažit zablokovat obchody těchto firem, kdekoliv to bude možné.
Američané riskují dobré vztahy
Moskva uvedla, že uvalení embarga je nepřátelským aktem, který vážně poškodí rusko-americké vztahy.
"Tohle vypadá jako nekalý způsob boje s konkurencí. Rozhodně to neodpovídá duchu spolupráce mezi oběma zeměmi," prohlásil mluvčí Kremlu Dimitrij Peškov.
Podle amerického ministerstva zahraničí vstoupily sankce v platnost už 28. července a pokud se situace nezmění, mají platit tři roky. Rusko ale odmítá už několik let americký tlak na přerušení rozsáhlých hospodářských vztahů s Íránem a nadále pomáhá s výstavbou íránského jaderného reaktoru v Búšehru.
Ruské firmy se podílejí na modernizaci íránských letadel a helikoptér, dodaly také Teheránu rakety země-vzduch.
S Chávezem trpělivost přetekla
Podle ruských médií Američanům došla trpělivost s ruskými zbrojaři minulý měsíc, když Rosoboronexport podepsal kontrakt na dodávku zbraní v hodnotě tří miliard dolarů s venezuelským prezidentem Hugo Chávezem.
Chávezova Venezuela je zase hlavním soupeřem USA v Latinské Americe.
V Moskvě se hovoří o tom, že přijetí sankcí zhorší postavení amerických firem na ruském trhu. Konkrétně sníží šance firmy Boeing na dodávku letounů ruské letecké společnosti Aeroflot a zhorší výchozí pozici pro získání kontraktů i ropným společnostem ConocoPhillips a Chevron.
Vedle ruských zbrojařských firem jsou na americkém "černém" seznamu ještě společnosti z Indie, Severni Koreje a Kuby.
