Kábul - Americká armáda po deseti letech předává Afgháncům kontrolu nad neobávanější věznicí v zemi poblíž komplexu vojenské základny Bagrám.
Místní úřady převezmou správu areálu v rámci dohody o stažení spojenců do roku 2014.
Spojené státy nicméně i přes odpor afghánského prezidenta Hamída Karzáího dopředu avizovaly, že si ponechají dohled nad padesátkou vězňů jiné než afghánské národnosti.
Podle reportéra BBC Jonathana Bealeho Washington argumentuje tím, že se jedná o vojenské zajatce, kteří byli zajati v boji. Pro tyto vězně chce americká armáda zřídit zvláštní sekci. Zda bude fungovat i po stažení vojáků, zatím není jasné.
Prezident Karzáí ale jakoukoliv další přítomnost cizích vojáků ve vězení odmítá s tím, že jde o zásah do suverenity jeho země.
Afghánské Guantánamo, jak se káznici přezdívá, jitří vztahy obou zemí už od počátku americké invaze. Zejména kvůli údajně nelidskému zacházení s vězni, nelegálním formám výslechů, mučení a věznění bez soudu a usvědčujících důkazů.
Za utýrání dvou lidí pět měsíců vězení
K prvnímu incidentu došlo hned zkraje americké správy - v prosinci roku 2002 dozorci utýrali dva vězně. Armáda nejprve tvrdila, že muži zemřeli přirozenou smrtí, vyšetřování incidentu, jež se protáhlo až do roku 2006, ale prokázalo, že dozorci vězně před smrtí opakovaně bili.
Patnáct vojáků se kvůli týrání dostalo až před soud. Pět z nich bylo uznáno vinnými. Nejtěžší trest, jaký za utýrání vězňů padl, ale bylo jen pět měsíců v nápravném zařízení.
Poslední vzplanutí emocí vyvolal incident z února letošního roku, kdy vyšlo najevo, že američtí vojáci v Bagrámu pálili výtisky islámského svatého písma koránu.
Bagrám je přirovnáván ke Guantánamu, protože většinu vězňů tvoří bojovníci Tálibánu a dalších teroristických skupin. Část komplexu rovněž spadala přímo pod správu americké tajné služby CIA. Co do počtu vězňů je ale s Guantánamem nesrovnatelný.
Zatímco na kubánské základně jsou necelé dvě stovky vězňů, v Parwánském detenčním centru, jak se komplex rozléhající se asi 40 kilometrů severně od Kábulu oficiálně jmenuje, je okolo 3000 vězňů.
Zmíněné pálení koránů na začátku letošního roku vyvolalo nepokoje po celé zemi a rozezlení civilisté útočili na spojenecké vojáky. Erupce vášní vedla ke smrti třiceti lidí.
Podle informací, které shromáždil deník The New York Times, byli do Bagrámu od roku 2002 sváženi islámští teroristé z tajných věznic CIA po celém světě. Do komplexu se tak dostávali radikálové až z Afriky nebo jihovýchodní Asie.
Voják místo právníka
Z výpovědí bývalých vězňů a dozorců dále vyplývá, že část komplexu byla ukryta a na tamních vězních byly používány výslechové metody jako waterboarding, spánková deprivace a podobně. Američané zajatce navíc "poskytovali" k výslechům tajným službám zemí Blízkého východu.
Podle svědků vytvářely nehumánní podmínky už prostory věznice. Tu Američané vystavěli v areálu pro opravování letadel z šedesátých let minulého století. Během invaze do Afghánistánu ho v 80. letech používala sovětská armáda. Od stažení jednotek SSSR ale základna chátrala.
Podmínky, v jakých Američané Afghánce drželi, kritizoval i Červený kříž, jehož delegaci bylo povoleno vězení navštívit. V oficiální zprávě si humanitární pracovníci stěžovali mimo jiné na to, že jsou vězni týdny až měsíce drženi v izolaci, což lze rovněž považovat za formu mučení.
Vězňům navíc nebyl přidělován obhájce, pouze voják bez právního vzdělání.
