Washington - Návrat povinné vojenské služby v USA není pravděpodobný ani tehdy, když se příštím prezidentem stane po listopadových volbách John McCain.
A to přesto, že nasazení desetitisíců amerických vojáků v Iráku, Afghánistánu a možná i v dalších zemích bude pokračovat.
McCain, který bojoval jako letec ve válce ve Vietnamu, vyloučil návrat odvodů v odpovědi na dotaz během předvolebního mítinku.
"Nedovedu si představit, co by se muselo stát, abychom se k této praxi vrátili. Snad jedině že by vypukla naplno třetí světová válka. Ale jinak si myslím, že povinná služba není efektivní a není k ní důvod," uvedl republikánský kandidát na prezidenta.
Odvody zrušily USA v roce 1973. V první válce proti Iráku v Perském zálivu v roce 1991 už bojovali jen dobrovolníci. Stejně tak je tomu v nynější irácké válce od roku 2003.
McCain podotkl, že v časech povinné služby končili na bojištích hlavně mladí Američané z nižších sociálních vrstev, což by se podle něj už nemělo nikdy opakovat.
V roce 2003 se pokusili navrhnout zákon o obnovení odvodů do armády dva demokratičtí kongresmani. Návrh však byl zamítnut velkou většinou ve Sněmovně reprezentantů a Senát o něm vůbec nehlasoval.
Mezi ty země, které v posledních letech zrušily povinnou základní vojenskou službu, patří i Česká republika.
Ministr Alexandr Vondra ale nedávno pohrozil, že pokud český parlament neschválí instalaci amerického radaru v Brdech, vláda zváží možnost znovuzavedení branné povinnosti.
Naopak názory na profesionalizaci armády se neprosadily v Rusku.
