Zachrání vás uprchlíci, vzkázaly chřadnoucí eurozóně banky. A spočítaly jak

Reuters Zahraničí Reuters, Zahraničí
Aktualizováno 3. 11. 2015 11:20
Dramatické titulky o uprchlické krizi přiměly ekonomy spočítat, jak se příval běženců odrazí v ekonomických ukazatelích. Evropě už totiž mnoho let po sobě ustavičně klesá porodnost, což se v některých zemích projevuje nedostatkem pracovní síly - a tím pádem i pomalejším ekonomickým růstem. Právě tohle mohou podle analytiků tolik obávaní běženci změnit.
Uprchlíci za doprovodu policie procházejí Slovinskem.
Uprchlíci za doprovodu policie procházejí Slovinskem. | Foto: Reuters

Londýn/Brusel - Největší uprchlická krize od druhé světové války může chřadnoucí ekonomice Evropy vdechnout nový život. A to přes to, že není jasné, kolik lidí přijde, ani jak nové obyvatele v Evropské unii integrovat.

Ve své analýze na to upozorňuje agentura Reuters.

Ačkoliv se blíží zima, mohutný příval uprchlíků v září poklesl jen velmi nepatrně. Minulý měsíc vstoupilo na evropskou půdu ilegálně 170 000 běženců, alespoň podle údajů agentury Frontex, která střeží vnější hranice Unie. Celkový počet imigrantů tak za letošní rok dosáhl 710 000. Což je téměř třikrát vyšší číslo než v roce 2014.

Kdo zachraňuje koho?

Příběhy popisující lidské tragédie a úsilí dosáhnout vysněných břehů Evropy se už dlouhé měsíce mísí se zprávami o chaosu a zmatku na hranicích kontinentu. "Uprchlická vlna odhalila všechny institucionální nedostatky Evropské unie, která se teď snaží dosáhnout shody, kolik uprchlíků vlastně může přijmout, v které zemi mají být zaregistrováni a v které mají najít útočiště," připomíná agentura Reuters.

Německo se rozhodlo, že přijme 800 000 žadatelů o azyl. A EU plánuje, že v rámci 28 členských zemí rozmístí dalších 120 000.

Čím dál dramatičtější titulky tak přiměly ekonomy spočítat, co může uprchlický příval znamenat hospodářsky. Pro ekonomiku, která je sice velmi vyspělá, má však za sebou dlouhé roky ustavičně klesající porodnosti, projevující se v některých zemích nedostatkem pracovní síly - a tím pádem i pomalejším ekonomickým růstem.

Většina ekonomických expertů ve svých předpovědích podle Reuters upozornila na totéž: že imigrační vlna může mít na Evropu pozitivní dopad právě tím, že pomůže vyřešit problém nedostatku pracovníků. A že by tedy v konečném důsledku mohla Evropské unii zajistit takzvaný udržitelný růst, nepodněcující inflaci.

"Odhady příštího ekonomického růstu jsou varovné," připomíná analýza. Ekonomové předpovídají, že v příštích letech bude evropská ekonomika růst méně než jednoprocentním tempem. Tak dramatické byly totiž dopady finanční krize, která se z USA před sedmi lety rozšířila do celého světa, prohloubila zadlužení řady zemí a srazila všechny demografické ukazatele.

"Dostatek pracovní síly dnes může zajistit pouze prodloužení důchodového věku. Nebo další nárůst imigrace," píše Reuters.

Ústředním bodem ekonomických debat se tak logicky stala otázka, kdo vlastně zachraňuje koho.

Stovky miliard eur navíc. Díky imigrantům

Švýcarská banka Credit Suisse oznámila, že pracuje na odhadech, podle nichž v příštích pěti letech vzroste počet obyvatel eurozóny o pět milionů (tedy o 1,5 procenta). A to právě díky imigrantům.

"A vzhledem k tomu, že multiplikační efekt té části veřejných výdajů, která je určena žadatelům o azyl, je ve vztahu k HDP jedna ku jedné, znamená to, že by se růst eurozóny měl díky imigraci v příštím roce zvýšit o dvě až tři desetiny procenta," upozorňuje Reuters.

V chystané zprávě Credit Suisse dokonce uvádí, že totéž může platit příštích osm let - až do roku 2023.

"Pozitivní dopad imigrace se projeví od samého začátku. Je totiž nezbytné zajistit běžencům (ihned například) bydlení," stojí ve zprávě Credit Suisse.

Upozorňuje i na spotřebu, která je u lidí přicházejících takřka s ničím, logicky vysoká. "Hospodářský růst z toho bude těžit i v dalších letech, když se mladí imigranti začnou začleňovat do pracovního trhu," upozorňují experti švýcarského finančního ústavu.

K podobnému růstovému potenciálu - na úrovni 0,2 procenta - dospěli i ekonomové bankovní skupiny HSBC. "Potenciální HDP by v roce 2025 mohl být o 300 miliard eur vyšší, než jsou stávající předpovědi," zdůrazňují.

Deutsche Bank už proto zvýšila odhad růstu německé ekonomiky v příštím roce: z 1,7 na 1,9 procenta. Mimo jiné tvrdí, že spotřeba nových imigrantů přispěje k celkovému nárůstu spotřeby v Německu půlprocentem.

Pomůže demografická injekce?

"Migrace byla hlavní hnací silou demografického růstu v EU jako celku již od poloviny devadesátých let," cituje Reuters zprávu o migraci, vydanou Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). "Teď se stává silou jedinou."

"Německo tak bude potřebovat v příštích deseti letech 700 tisíc přistěhovalců ročně, aby svou populaci udrželo na stabilní úrovni," připomíná Reuters.

Otázkou nicméně je, jak se budou počty běženců v Evropě vyvíjet dál - a zda jich kvůli válkám do Evropy nepřijde ještě násobně více než teď.

HSCB navíc upozorňuje na jedno zásadní úskalí: podle odhadů Evropské komise bude sice v příštích deseti letech potřeba obsadit 7,5 milionu nově vytvořených pracovních míst, ve stejné době však bude na pracovním trhu 23 milionů nezaměstnaných nekvalifikovaných pracovníků – především ve Francii a Itálii. 

I přes většinové protiuprchlické nálady v ČR se na hranici Srbska a Chorvatska vydává mnoho dobrovolníků z Česka. Jsou největší skupinou, která zde pomáhá. Navíc zastupují i nekonající místní policii. | Video: Zdeněk Bašus, Lenka Hajdučková
 

Právě se děje

před 28 minutami

Bývalého politika Pavla Severu soud zprostil obžaloby z podvodu

Soud ve čtvrtek zprostil bývalého politika Pavla Severu obžaloby z podvodu se směnkami asi na deset milionů korun. Podle soudu skutek není trestným činem. Rozsudek není pravomocný, státní zástupce a zmocněnec poškozené rodiny si ponechali lhůtu pro podání odvolání.

Podle obžaloby Severa údajně v letech 2010 až 2012 na svém dlouholetém příteli, podnikateli Zdeňku Švecovi podvodně vymohl podpis na čtyři směnky. Švec měl podle spisu kvůli nemoci a závislosti na alkoholu snížené až vymizelé rozpoznávací a ovládací schopnosti. Severa vypověděl, že Švecovi v letech 2001 až 2010 půjčoval desetitisícové i statisícové částky, protože podnikatelova firma byla v potížích. Koncem 90. let totiž podle něj ručila za úvěr jiné společnosti, která nesplácela. Po roce 2010 je po dohodě se Švecem sdružil do čtyř směnek.

Podle soudu se nepodařilo prokázat, že by směnky byly falešné a že by Severa zneužil špatného zdravotního stavu Švece. Podnikatel také nikdy své jednání, tedy podpisy směnek, nerozporoval. "Soud nemohl dospět ke spolehlivému závěru, že by obžalovaný zneužil situace poškozeného, nechal ho podepsat uvedené listiny a naložil s nimi, jak je popsáno v obžalobě. Nebylo možné akceptovat popis skutku uvedený v obžalobě," řekl předseda senátu Jan Šlosar.

Zdroj: ČTK
Další zprávy