Von der Leyenová vyčíslila nutnou dodatečnou pomoc Ukrajině na 50 miliard eur, v přepočtu okolo 1,2 bilionu korun. Ty mají do roku 2027 putovat jak na okamžitou poválečnou obnovu země, tak na projekty, které Ukrajinu přiblíží Evropské unii. Podobnou finanční pomoc dostávalo také Česko před vstupem do EU.
"Použili jsme už veškeré dostupné prostředky, které jsme měli pro Ukrajinu. Přehodnotili jsme všechny priority, které šly," prohlásila šéfka komise v úterý při zveřejnění návrhu. "To, co nyní požadujeme, je absolutní nutnost, abychom dostáli naší pomoci Ukrajině," dodala von der Leyenová. Na Ukrajinu během uplynulých šestnácti měsíců už doputovaly z Bruselu desítky miliard eur.
Země EU pracují s rozpočtem na sedm let. Ten současný platí od roku 2021 do 2027 a sestavoval se v roce 2020, tedy ještě před ruskou invazí. Odráží dlouhodobé priority EU jako dotace pro farmáře a chudší regiony, "zelenou" agendu a také snahu Evropy vzpamatovat se z pandemie covidu-19.
Celkově rozpočet přesahuje dva biliony eur, v přepočtu tedy zhruba 48 bilionů korun. Jakkoli jde nominálně o obrovské číslo, je to jen zlomek z celkového bohatství sedmadvacítky - jednotlivé národní rozpočty jsou podílem na ekonomice mnohem vyšší.
Většinu společné peněženky tvoří příspěvky od členských států, a tak i jednotlivé národní kasy budou muset dodat požadovaných 50 miliard eur pro Ukrajinu. Na navýšení rozpočtu přitom budou muset kývnout všechny země, platí tu jednomyslnost.
Tvrdá vyjednávání
Přispět na Ukrajinu bude muset i Česko. Český podíl dosahuje zhruba 1,7 procenta rozpočtu EU, a lze tak předpokládat, že i dodatečné peníze z české státní kasy se budou pohybovat okolo tohoto čísla.
Reakce české vlády nebyla bezprostředně známa. Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) jen v úterý zopakoval, že "podpora Ukrajiny se nemění, mění se ale situace státního rozpočtu". "Doufám, že podpora Ukrajiny bude na vládě silnější než motiv šetřit," dodal Dvořák v Bruselu na dotaz Aktuálně.
Je světový den uprchlíků. Nikdo neplánuje stát se uprchlíkem. Lidí, kteří prchají před válkou, se přesto jen v Česku ukrývají statisíce. Přál bych si, aby mohli všichni žít klidný život bez destrukce a násilí. Budeme dál podporovat Ukrajinu, aby se brzy mohli vrátit domů. 🤝 pic.twitter.com/w3v7rio2d8
— Martin Dvořák 🌈 (@_MartinDvorak) June 20, 2023
O navýšení rozpočtu se nyní očekávají tvrdá vyjednávání, a to zejména ze strany čistých plátců do evropského rozpočtu. Česko mezi ně nepatří, to stále dostává z Bruselu víc, než posílá.
Řada zemí se snaží vyrovnat s dluhem z covidových let a šetří. Evropská komise navíc žádá o navýšení nejen pro Ukrajinu, ale na další dvě priority. Jde o 15 miliard eur na posílení ostrahy vnějších hranic EU a 10 miliard eur na vybrané ekonomické projekty typu těžba vzácných kovů v Evropě, které mají posilovat konkurenceschopnost unijních firem na globálním hřišti. Dohromady by tak státní rozpočty zemí EU měly do Bruselu poslat vysoké desítky miliard eur.
"V řadě zemí teď čelíme velmi složité rozpočtové situaci, takže není nejlepší čas na to, žádat členské státy o další peníze navíc," uvedl ještě před zveřejněním požadavku komise německý ministr financí Christian Lindner.
Hádek bude víc
Obecně se předpokládá, že pomoc Ukrajině ale nebude tím nejspornějším bodem. "V případě Kyjeva je to i podpora bezpečnosti celého našeho kontinentu a pro tu je mezi námi široká shoda," konstatovala nizozemská ministryně financí Sigrid Kaagová pro server Politico.
Hádky se mohou strhnout o další témata, tedy migraci nebo dotace pro evropský průmysl. V prvním případě země severu EU tvrdí, že ostraha evropských břehů Středozemního moře je odpovědností každé jednotlivé vlády.
Za dotacemi pro evropské firmy zase chudší země EU vidí snahu Německa a Francie podpořit svoje národní šampiony. Protože se ale bude navýšení unijního rozpočtu řešit v následujících týdnech jako balíček, čeká se, že v zájmu kompromisu ustoupí oba tábory.
