Írán v pátek čeká druhé kolo prezidentských voleb. Střetnou se v něm kandidáti, kteří představují opačné póly okleštěného politického spektra. I když volby se mohou opakovat, dokud jeden z nich nezíská nadpoloviční podporu voličů, prezident podle odhadů médií vzejde z pátečního hlasování.
Jakýkoli výsledek podle analytiků patrně nic nezmění na postoji Teheránu vůči Izraeli a jemu blízkým skupinám na Blízkém východě, vítězství umírněnějšího kandidáta by ale mohlo Írán více otevřít jednáním se Západem. Ačkoliv politika nového prezidenta se do jisté míry promítne do zahraniční politiky, největší moc v íránské teokracii zůstane v rukou duchovního vůdce.
V prvním kole voleb získal nejvíce hlasů Masúd Pezeškján, a to 42,5 procenta. Pezeškján je méně známý umírněný poslanec, bývalý ministr zdravotnictví a kardiochirurg, jehož jméno je spojeno s odporem proti potlačení prodemokratických protestů z roku 2009 a proti policejnímu násilí po protestech z roku 2022, které vypukly po úmrtí dvaadvacetileté Kurdky Mahsy Amíníové. Ženu, která za kontroverzních okolností zemřela ve vazbě, zadržela íránská mravnostní policie kvůli tomu, že měla údajně příliš volně nasazený hidžáb.
Pezeškján, který má na kontě také ostrá vyjádření vůči Spojeným státům, by podle stanice CNN mohl usnadnit Západu jednání s Íránem především o ztroskotané jaderné dohodě, jejíž konec vrátil tuto zemi na cestu k rozvoji jaderného programu a vyprovokoval další sankce ze strany Washingtonu. Sankce přitom tvrdě dopadají na íránskou ekonomiku, míra inflace už pět let neklesla pod 30 procent. Pezeškján se rovněž staví proti uplatňování víry skrze sílu, což označil za "vědecky nemožné", a také více promlouvá k ženám a k menšinám.
Na druhé straně stojí Saíd Džalílí, který v prvním kole získal 38,6 procenta hlasů. Tento ultrakonzervativní politik, bývalý člen revolučních gard a bývalý diplomat tvrdí, že "nepřítel musí litovat, že (na Írán) uvalil sankce". Západní hrozby musí země přetvořit v příležitosti a Írán by podle něj celkově neměl ve svém pokroku spoléhat na Západ. S tím se ztotožňuje i duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí.
