Paříž dlouho s dodávkami těchto raket, které jsou schopné zasáhnout cíl ve vzdálenosti 250 kilometrů, váhala. Na rozdíl od Londýna, který poskytl ukrajinské armádě střely Storm Shadow ze svého arzenálu už v květnu. SCALP/Storm Shadow jsou společný britsko-francouzský projekt, vyrábí je mezinárodní zbrojařská společnost MBDA se sídlem v Paříži.
Ukrajinci takovéto střely potřebují k úderům na ruské sklady munice, základny a místa s koncentrací ruské vojenské techniky hluboko v týlu. Přes likvidaci ruské techniky a zásobovacích tras vede cesta k úspěchu v pozemní protiofenzivě, která je zatím pomalá. Za více než měsíc jejího trvání Ukrajinci osvobodili od okupantů zhruba 200 kilometrů čtverečních.
K hlavním ruským obranným liniím v Záporožské a Chersonské oblasti na jihovýchodě země se Ukrajinci zatím nedostali, ale nasadili přibližně pětinu sil a techniky, kterou mají na protiofenzivu k dispozici. Rusko stále okupuje sedmnáct procent území Ukrajiny.
Střely s plochou dráhou lety Storm Shadow jsou účinné také díky systému dvou náloží. Kumulativní nálož udělá do cíle otvor, kterým se do jeho nitra dostane sekundární průbojná výbušná hlavice. Ukrajina nezveřejňuje, při jakých útocích Storm Shadow nasadila, ale experti se shodují, že jimi zničila velkou základnu a skladiště ruských sil v okupovaném Luhansku.
Ještě lepší zbraně pro Kyjev?
Ve hře pro Ukrajinu jsou nyní střely s plochou dráhou letu s ještě delším doletem. Administrativa amerického prezidenta Joe Bidena podle listu New York Times zvažuje, že Kyjevu poskytne taktické balistické rakety ATACMS, které zasahují cíl ve vzdálenosti zhruba 300 kilometrů.
Dříve Američané odmítali ATACMS poskytnout, protože jich mají relativně málo. Za posledních třicet let zbrojovka Lockheed Martin vyrobila jen čtyři tisíce kusů, Spojené státy je deponovaly například na Korejský poloostrov. "Je to jedna z posledních zbraní, které Ukrajina od Spojených států chce a kterou jí mohou dodat," napsal deník New York Times.
Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov potvrdil, že s německou vládou mezitím vyjednává o dodávkách střel s plochou dráhou letu Taurus, odpalovaných z letadel. Tato raketa německo-švédské výroby zasáhne cíle do vzdálenosti 500 kilometrů. Je schopna letět ve výšce pouhých 30 metrů nad zemí a je obtížné ji sestřelit protivzdušnou obranou.
Minulý týden se ale německý kancléř Olaf Scholz v rozhovoru pro televizi ARD vyjádřil k možnosti poskytnout Kyjevu Taurusy skepticky. "Pečlivě zvažujeme každou žádost. Ale nechceme Ukrajině dodávat zbraně, které mohou zasáhnout území Ruska," prohlásil Scholz.
Berlín zpočátku dodávky jakýchkoliv zbraní odmítal, později ale své stanovisko změnil. Stejně jako Američané, kteří po dlouhém váhání oznámili, že pošlou na Ukrajinu kazetovou munici. Kyjev o tuto ničivou zbraň už dříve žádal s tím, že jim pomůže výrazně oslabit Rusy na frontové linii, kde měli čas vybudovat zákopy, zátarasy a minová pole.
Kazetová munice obsahuje stovky menších bomb, které se rozletí do okolí a ve vzduchu explodují. Protože je schopná zasáhnout rozsáhlé území, používá se proti pěchotě, tankům a k ničení dopravní infrastruktury. Více než sto zemí světa se zavázalo tuto munici nepoužívat kvůli jejímu nebezpečí pro civilisty, ale USA, Ukrajina a Rusko mezi nimi nejsou.
