Velký zářez v dunajské deltě. Tak se dá stručně charakterizovat projekt nového říčního kanálu, kterým chce Ukrajina spojit Dunaj s Černým mořem.
Stavba kanálu Bystroe může vážně poškodit hnízdiště unikátních ptačích kolonií. V ústí Dunaje jsou také významná trdliště. Ryby jsou důležitým prvkem ukrajinské ekonomiky, uvádí se v červencové zprávě Spojených národů.
Pelikáni vs. lodě
Projektem se rozhořel spor Ukrajiny se sousedním Rumunskem, které také sdílí deltu. Do sporu se nakonec musely zapojit mezinárodní ekologické organizace a také Evropská unie, jejímž členem se má právě Rumunsko brzy stát.
Oblast druhé největší evropské říční delty, hned po deltě řeky Volhy, je významnou každoroční zastávkou milionu migrujících ptáků. Místo je také domovem největší evropské kolonie pelikánů, a také několika druhů ohrožených ryb a unikátních rostlin. Delta se nachází na seznamu světového přírodního dědictví UNESCO.
"Zpráva jasně praví, že současná podoba projektu bude mít velmi negativní vliv na životní prostředí na obou stranách hranice," uvedl jeden z pověřených zástupců OSN, který si nepřál být jmenován, agentuře Reuters.
Spory od roku 2004
Ukrajina však tvrdí, že kanál pomůže zbídačené ekonomice na severní straně delty. Aby mohly ukrajinské lodě plout po Dunaji do Černého moře, musí proplouvat rumunským kanálem Sulina. Ukrajinská vláda tvrdí, že jí používání rumunské cesty stojí miliardy dolarů ročně.
Infobox
řeka DUNAJ:
- Druhá největší řeka v Evropě
- Je dlouhá 2840 km, velikost povodí je 817 000 km²
- Pramení v Černém lese na jihozápadě Německa ve výšce 1154 m. n. m.
- Protéká deseti zeměmi: Německem, Rakouskem, Slovenskem, Maďarskem, Chorvatskem, Srbskem, Rumunskem, Bulharskem, Moldavskem a Ukrajinou
- Prochází také čtyřmi hlavními městy: Vídní, Bratislavou, Budapeští a Bělehradem
- Delta se dělí do tří hlavních ramen: Chilia, Sulina a Sfantul Gheorghe (Svatý Jiří)
Stavba kanálu a jeho následné používání by také měly přinést do oblasti spoustu pracovních míst. Vláda plánuje opět uvést do provozu přístavy, které byly na přelomu 80. a 90. let uzavřeny.
Bagry se do bažinaté krajiny zakously už v roce 2004, ovšem bez formálního potvrzení z rumunské strany. Rumunsko hned po zahájení stavby požádalo Ekonomickou komisi OSN pro Evropu (ECE) o vypracování studie. Ta měla vycházet ze stanov Úmluvy o posuzování vlivu na životní prostředí přesahující hranice států z Espoo v roce 1991.
Zjištění ukrajinských a rumunských expertů vedených nizozemským profesorem ukazují, že "na tento případ se vztahují konvence vyplývající z Úmluvy," uvedl Kaj Barland, ředitel sekce environmentálních problémů ECE.
Bez sankcí
Vědci podle zprávy zjistili, že bagrování kanálu, které začalo v roce 2004 a které má spojit Dunaj s Černým mořem, by zničilo říční nivu a znečistilo přímořské vody.
Podle konvencí, na které se stavba vztahuje, bude muset Ukrajina projekt projednávat s obyvateli delty a nevládními organizacemi. Ukrajinští ekologové patří mezi nejhlasitější odpůrce projektu.
I přesto, že z Úmluvy v Espoo neplynou žádné výrazné sankce, pokud některý stát poruší její podmínky, diplomaté tvrdí, že žádná ze stran si nedovolí smlouvou opovrhovat.
