Cenné sochy na cestě zpět do Afriky. Německo se chystá napravit křivdy kolonialismu

Dominika Perlínová Dominika Perlínová
5. 4. 2021 15:03
Evropské kulturní instituce mění pohled na umění odvezené z bývalých afrických kolonií. Německá i britská muzea nejspíš vrátí zpět do Nigérie stovky cenných bronzových soch ukradených v 19. století.
Beninský bronz.
Beninský bronz. | Foto: Reuters

Artefakty, takzvaný beninský bronz, se nyní nacházejí ve většině evropských muzeí. Africké království Benin se rozkládalo na území dnešní Nigérie, v roce 1897 jej dobyli a jeho hlavní město vypálili Britové. A země se ocitla pod koloniální nadvládou.

Dobyvatelé odtud do Evropy odvezli tisíce jedinečných bronzových soch, které pak ovlivnily i evropskou uměleckou avantgardu. Většinu z nich prodali do soukromých sbírek nebo muzeí.

Dnes se ve městě Benin City na jihu Nigérie zpracovává bronz stejně jako před 700 lety. Osarugue Okundaye je jedním z těch, kteří pokračují v mnohaleté rodinné tradici. "Bronzy jsou pro Benince velmi, velmi důležité, protože symbolizují důstojnost a královský majestát. S radostí vyhlížíme den, kdy se tyto ukradené artefakty vrátí," popisuje pro server Deutsche Welle.

Největší sbírka artefaktů, 440 soch z beninského bronzu, se nyní nachází v Berlíně. Ačkoliv je Německo legálně odkoupilo od britských překupníků, podle mnohých jsou ve městě neprávem.

Nečekaný obrat

Afričané vrácení soch neúspěšně požadovali hned po masakru v roce 1897. Od své nezávislosti v roce 1960 v tomto snažení Nigérie pokračuje. Od začátku loňského roku se o vrácení umění vede debata v nejvyšších diplomatických kruzích.

Pro návrat předmětů zpět do Nigérie se vyslovil například i německý ministr zahraničí Heiko Maas. Ministerstvo kultury si nyní nechává zpracovávat strategii pro muzea, která vlastní umění získané násilím a neprávem.

Socha bronzového kohouta, kterou Cambridgeská univerzita zvažuje vrátit zpět do Nigérie.
Socha bronzového kohouta, kterou Cambridgeská univerzita zvažuje vrátit zpět do Nigérie. | Foto: Reuters

"Myslím, že jsme dosáhli jakéhosi zhroucení pomyslné kulturní bariéry," popisuje serveru Deutsche Welle historička Benedicte Savoyová, která se ukradeným uměním zabývá. Změnu postoje Němců k těmto artefaktům přirovnává k pádu Berlínské zdi. Posledních pět let se podle ní evropské velmoci schovávaly za výmluvy, že díla zakoupily a že jsou součástí evropské historie. Následně ale otočily.

"Najednou říkají: 'Samozřejmě že je vrátíme, nějak to naplánujeme, uděláme konferenci' - to je všechno velmi nové. Je to naprosto elektrizující," vysvětluje Savoyová.

"Bezostyšné rabování"

Jednou z prvních veřejných institucí, které se rozhodly artefakty vrátit, je skotská Univerzita v Aberdeenu. Škola vlastní sochu panovníka Beninu a o jejím návratu do Afriky rozhodla na konci března. Do Nigérie by cenný předmět měl dorazit během několika týdnů.

Vedoucí muzeí a speciálních sbírek v Aberdeenu Neil Curtis pro agenturu Reuters řekl, že bronz zakoupený v roce 1957 byl získán díky "bezostyšnému rabování". Bylo tedy podle něj samozřejmé, že situaci musí nějak napravit.

S vrácením dvou dalších soch souhlasila i americká muzea, podobný krok plánuje i Univerzita v Cambridgi. Další evropské instituce s rozhodnutím ale ještě váhají.

Kritika za liknavost

Evropská muzea, včetně těch německých a britských, v roce 2010 vytvořila takzvanou Skupinu beninského dialogu, která se zabývá možností bronzy v Nigérii vystavovat, i kdyby muzea měla sochy jen krátkodobě propůjčit.

Šéf nigerijských muzeí Abba isa Tijani řekl, že vystavovat artefakty v jeho zemi po více než 120 letech by bylo nepopsatelné. "Je to součást naší identity, součást našeho dědictví, které nám bylo po tolik let odebíráno," prohlásil.

Na skupinu se ale nedávno snesla kritika za to, že muzea sice o možnosti jednají, k činům se ale ani po letech nedostala. Jak ale připomíná Deutsche Welle, otázkou zůstává, komu vlastně cenné sochy vrátit. Možností je hned několik: královský palác, nigerijská vláda, Národní muzeum anebo nové Muzeum západoafrického umění, které by mělo být ve městě Benin City postavené do roku 2024.

Video: František Skála: Umění v izolaci

První z cyklu videí patří sochaři a performerovi Františku Skálovi. | Video: Paměť národa
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

Bayern i v oslabení zvládl bundesligový zápas ve Fürthu a vyhrál 3:1

Fotbalisté Bayernu Mnichov porazili v předehrávce 6. kola německé ligy Fürth 3:1, přestože proti nováčkovi hráli takřka celý druhý poločas v oslabení. Po úvodní remíze vyhráli v sezoně páté utkání za sebou a vedou neúplnou tabulku o tři body před Wolfsburgem, který má sobotní zápas k dobru.

Skóre otevřel v 10. minutě Thomas Müller, po půlhodině hry zvýšil na 2:0 Joshua Kimmich. Tři minuty po začátku druhého poločasu ale dostal za ostrý faul červenou kartu Benjamin Pavard a bavorský tým se v deseti na výhru ještě hodně nadřel. Ve vyhrocené atmosféře dostal žlutou kartu v 64. minutě i trenér Bayernu Julian Nagelsmann.

Uklidnění úřadujícím šampionům přinesl v 68. minutě vlastní gól Sebastiana Griesbecka, po němž Bayern vedl už o tři branky. V závěru už jen zkorigoval stav přesnou hlavičkou Cedric Itten.

Aktualizováno před 4 hodinami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy.  Polský prezident Duda ke sporu řekl v televizi, že se Polsko nemůže připravit o 7 procent energetického trhu a že vybízí k dialogu.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro v pátek podle agentury PAP řekl, že Soudní dvůr Evropské unie neměl v dané etapě sporu o důl Turów právo uložit Polsku pokutu. Spor o Turów před unijním soudem ještě nedospěl k verdiktu. 

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy