Londýn - Hodinu a půl poslouchal ve středu premiér David Cameron britské generály, kteří mu vysvětlovali, jak může Londýn odpovědět na chemický útok, z nějž Británie viní syrská vládní vojska.
Devadesát minut probírala britská Národní bezpečnostní rada (NSC) vojenské možnosti, jak přesně by měl úder Britů na Sýrii vypadat. Ale i to, proč je - podle Britů - evidentní, že zločin proti civilistům spáchali právě vojáci Bašára Asada.
Důkazy dnes David Cameron předloží britským poslancům, které kvůli tomu odvolal z dovolené. Jednat mají odpoledne, od 12:30 do 23 hodin.
Podle tweetu, který Cameron poslal do světa v úterý, zákonodárci svým hlasováním rozhodnou, jak Británie na "nasazení bojového plynu Asadem" odpoví. "Svět by neměl stát opodál," stojí v usnesení, které přijala bezpečnostní rada.
V noci na čtvrtek ale britský premiér překvapivě "přibrzdil". Británie prý přeci jen počká, až inspektoři OSN sesbírají v místech útoku na syrské civilisty přesvědčivé důkazy.
"Stop děsivé normalizaci"
Až doteď přitom Británie na týden starý chemický útok na předměstích Damašku reagovala velmi ostře. Místy se dokonce zdálo, že ostřeji než Spojené státy.
"Musíme postupovat obezřetně a promyšleně, ale nesmíme dovolit, aby byla naše vlastní bezpečnost podkopána děsivou normalizací užívání zbraní, které se svět snaží desítky let kontrolovat a vymýtit," vysvětlil včera v komentáři pro list Daily Telegraph britský ministr zahraničí William Hague.
"Nemůžeme dovolit diplomatické paralýze, aby se stala štítem pro pachatele takových zločinů," uvedl šéf diplomacie.
Ministrův článek vyšel v den, kdy Británie předkládala v Radě bezpečnosti OSN svůj návrh rezoluce, která za útok odsuzovala vládu Bašára Asada. Rada bezpečnosti o něm však nehlasovala, na svém jednání se dokonce Sýrií vůbec nezabývala (řešila nasazení jednotek OSN na Haiti).
Rusko totiž nekompromisně prohlásilo, že trávit čas rezolucí je "předčasné". Moskva o ní nebude jednat, dokud nebude na stole zpráva od inspektorů OSN.
Misi inspektorů v Sýrii skloňuje čím dál víc i britská opozice - labouristé. I proto mírní David Cameron před debatou v Dolní sněmovně svou válečnou rétoriku. A snaží se, aby k útoku na Sýrii přeci jen získal posvěcení od Rady bezpečnosti.
Hlavně proto mírní David Cameron před debatou v Dolní sněmovně svou válečnou rétoriku. A snaží se, aby k útoku na Sýrii přeci jen získal posvěcení od Rady bezpečnosti.
Lídři už se shodli
Cameron sice na čtvrtek sněmovnu svolávat nemusel, už dopředu ale avizoval, že to udělá. Doma by si v opačném případě politicky uškodil. A volby zase nejsou tak daleko, aby si to mohl dovolit.
Debatu o Sýrii totiž chtějí vést všechny v parlamentu zastoupené strany. I když - jak upozorňuje politický analytik BBC Nick Robinson - "deset let po Iráku, což je pozoruhodné, vládne (ve věci Sýrie) jasná shoda mezi třemi hlavními stranickými lídry". Alespoň v tom hlavním.
Pánové Cameron (Konzervativní strana), Nick Clegg (Liberální demokraté) a Ed Miliband (Labouristická strana) už se totiž shodli: na úterní společné schůzce se navzájem ujistili, že použití chemických zbraní nesmí zůstat bez odezvy a že je vojenská odpověď v takovém případě na místě.
Veřejnost je proti
"Vše tedy nasvědčuje tomu, že britská vláda podpoří útok a britské síly v něm sehrají jakousi dílčí roli," myslí si Nick Robinson.
Dolní sněmovna se ale ve čtvrtek na odpovědi Sýrii ještě pravděpodobně nedomluví. Až příští týden, nejdřív v úterý. Poté, co inspektoři OSN skončí práci v terénu, tvrdí Guardian.
Zahraničně-politický mluvčí opozičních labouristů Douglas Alexander už počátkem týdne řekl, že podporu zásahu nevylučuje, i když nebude souhlasit za každou cenu.
Ve středu labouristé Cameronovi vzkázali, že chtějí před hlasováním rozbor, zda je případný útok Londýna na Sýrii v souladu s britskými zákony. Podle Alexandera také vláda musí předložit "skutečně pádné argumenty". A, jak už bylo řečeno, počkat na verdikt inspektorů OSN.
S přesvědčováním britské veřejnosti to bude mít David Cameron složitější.
Britové totiž útok na Sýrii nechtějí. Podle nového průzkumu YouGov je proti 50 procent z 2000 dotázaných. Úder na vojenské cíle Bašára Asada podporuje pouze 25 procent z nich.
Ve Spojeném království už se konaly i první protiválečné demonstrace.
