"Turecké rozhodnutí pořídit si ruský systém protivzdušné obrany S-400 činí pokračování účasti této země na F-35 nemožné," uvedl Washington s tím, že americké letouny jsou s S-400 nekompatibilní a nemohou být nasazeny vedle systému, který může Moskva využít ke sběru citlivých informací. Jednoduše řečeno: Ruská obsluha by mohla mimo jiné i odhalit slabé stránky amerických stíhaček.
USA i Turecko jsou spojenci v NATO, které v roce 1949 založil Washington spolu s Kanadou a dalšími státy, aby zaručovalo kolektivní obranu před hrozbou ze Sovětského svazu. Turecko coby jediný eurasijský členský stát se připojilo hned o tři roky později.
Zejména od konfliktu na Ukrajině, v němž se Rusko angažovalo, Severoatlantická aliance Moskvu znovu bedlivě sleduje. Sbližování tureckého prezidenta s Ruskem z posledních let, završené právě nákupem systému S-400, proto nezůstalo bez povšimnutí.
"Turecko je již více než 65 let dlouholetým a důvěryhodným partnerem a spojencem NATO, ale přijetí S-400 podkopává závazky, které si všichni spojenci NATO vytvořili, aby se odklonili od ruských systémů," tvrdí USA.
Zhoršující se vztahy mezi Washingtonem a Ankarou tak dostaly další ránu. Podle deníku New York Times se tím opět přiblížila možnost, že USA proti svému spojenci z NATO použijí sankce, kterými dlouhodobě vyhrožují.
Klíčový spojenec v regionu
Ironií je, že Turecko je jedním z klíčových spojenců Američanů, na kterého se mohli až do nedávna spolehnout. V 29členné alianci navíc hned po USA představuje stát s druhou největší armádou.
Turecko se pro USA těší velmi strategické poloze na hranicích se Sýrií, Irákem a Íránem, čehož Washington využil v syrské občanské válce. USA mohly z Turecka pašovat zbraně umírněným syrským povstalcům, které v konfliktu proti syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi a později hlavně proti džihádistům z tzv. Islámského státu podporovaly.
Mezi zbylými členskými státy NATO panuje většinové porozumění, že se Turecko od Západu a jeho liberálních hodnot vzdaluje. Zásadně se to projevilo po pokusu o převrat v Turecku v roce 2016, kdy si Erdoganovy tvrdé kroky proti domnělým pučistům vysloužily kritiku od členských států EU i NATO.
Ankara si navíc buduje stále více nezávislou obrannou politiku, mimo kolektivní a spolupracující struktury aliance. Turecko se upsalo k nákupu stovky amerických stíhaček F-35 a do programu vložilo hodně peněz. V zemi se vyráběla část letadlových dílů. Ankara ale zároveň rozhodla o nákupu ruského systému protivzdušné obrany, který Moskva začala minulý týden opravdu dodávat. Zaplatilo za něj asi 2,5 miliardy dolarů, uvedl server BBC.
Spojené státy Turecko v minulých dnech opakovaně varovaly před takovým krokem, to se ale brání tím, že mu aliance neposkytla žádné alternativní nabídky. Ruský systém podle vlastních slov potřebuje k zajištění hranic se Sýrií a Irákem. K rozhodnutí Washingtonu tak Ankara nevidí "legitimní důvod", uvedlo v prohlášení turecké ministerstvo zahraničí s tím, že tento krok poškodí i strategické vazby mezi USA a Tureckem v NATO.
Washington v prohlášení naopak uvedl, že USA "s Tureckem aktivně spolupracují, aby poskytly řešení protivzdušné obrany" a že zemi opakovaně nabízely, že urychlí možnost, aby obdržela americký protivzdušný obranný systém Patriot. Sám prezident Trump trvá na tom, že jeho osobní vztah s Erdoganem zůstává netknutý. Tureckého prezidenta v minulosti označil za spojence v boji proti terorismu a z toho, že se Američanům nepodařilo Turecku prodat svoji verzi protivzdušné obrany, viní svého předchůdce Baracka Obamu a jeho administrativu.
Stoltenberg mírní dopady
Dopady rozhodnutí Bílého domu se ve čtvrtek snažil mírnit generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Konec Turecka v programu F-35 ho znepokojuje, řekl v projevu v americkém Coloradu. "Není to dobré, je to špatné pro všechny z nás," uvedl s tím, že je třeba si uvědomit, že příspěvek Turecka pro NATO je "mnohem hlubší a mnohem širší než F-35".
Stoltenberg nicméně potvrdil, že ruský systém S-400 nemůže být součástí protiraketové obrany NATO, Turecko o to nicméně podle něj ani nežádalo, cituje generálního tajemníka aliance agentura Reuters. Ankara navíc podle Stoltenberga i nadále disponuje technikou, která je součástí kolektivní obrany NATO.
"Mojí zodpovědností je zčásti i to, pokusit se tento problém vyřešit. Ale dokud se problém nevyřeší, musíme minimalizovat negativní důsledky," dodal Stoltenberg.
