Od útoku USA dělilo Írán deset minut. Trump odhalil rozsah chystaného úderu

Martin Novák Martin Novák
Aktualizováno 21. 6. 2019 20:14
Írán zkouší trpělivost amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten potvrdil, že v noci na pátek evropského času vážně zvažoval letecký úder na tuto zemi. Po útocích na tankery, ke kterým se ale Teherán nehlásí, íránské Revoluční gardy ve čtvrtek sestřelily americký průzkumný dron nad Hormuzským průlivem. Podle Američanů v mezinárodních vodách, podle Íránců v íránských. USA také požádaly Radu bezpečnosti OSN, aby se v pondělí sešla za zavřenými dveřmi.
Americká střela Tomahawk.
Americká střela Tomahawk. | Foto: U.S. Navy/Wikimedia Commons

Konfrontace mezi oběma zeměmi, kterou nanovo odstartovalo Trumpovo rozhodnutí uvalit na Írán mimořádné tvrdé ekonomické sankce, včetně jeho odříznutí od exportu ropy, je tak na spadnutí.

Spor se zvolna přesouvá na bitevní pole, což potvrdily také informace z pátečního rána. Trump podle deníku New York Times nařídil ve čtvrtek letecký úder na vybrané íránské cíle - radary a raketové baterie.

V Bílém domě a na ministerstvu obrany se odehrávala diskuse o tomto útoku. Letadla i lodě v Perském zálivu byly připraveny, až přijde rozkaz. Trump ale pak úder odvolal. Žádná raketa ani střela s plochou dráhou letu Tomahawk na Írán nedopadla.

Trump na Twitteru potvrdil, že zvažoval úder na tři místa v Íránu, ale rozhodl se tak neučinit, protože dospěl k názoru, že by šlo o neadekvátní odvetu. "Byli jsme připraveni k odvetě ve třech různých směrech, když jsem se dotázal, kolik lidí zemře," napsal Trump. "Bude to 150 lidí, zněla odpověď generála. Deset minut před úderem jsem to zastavil, protože by to bylo neúměrné oproti sestřelení nepilotovaného dronu," dodal.

Americký prezident také poslal íránskému vedení dopis, který předal do Teheránu jako prostředník Omán. Trump v něm varuje, že vydá rozkaz k útoku, pokud Írán nebude souhlasit s rozhovory. Zároveň dal ultimátům, do kdy očekává odpověď. Nejvyšší íránský duchovní vůdce Alí Chameneí ale vzkázal, že pod tlakem o ničem jednat nebude.

NBC, které prezident následně poskytl rozhovor, uvedla, že Trump je ochoten jednat s íránským duchovním vůdcem ajatolláhem Alím Chameneím, případně s prezidentem Hasanem Rúháním. Žádné předběžné podmínky si šéf Bílého domu neklade, řekl ale, že jakákoli případná dohoda s Teheránem musí zahrnovat i íránské balistické střely.

Demokratická předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová oznámila, že je ráda, že Trump úder odvolal, neboť takový útok by byl kvůli počtu obětí velmi provokativní, napsala ČTK. Zároveň zopakovala svůj dřívější požadavek, aby Trump požádal Kongres o souhlas před jakoukoli vojenskou akcí proti Teheránu. Uvedla také, že o chystaném úderu nebyla předem informována.

Válečný střet mezi USA a Íránem vyvolává obavy na finančních trzích. Mohl by omezit nebo úplně přerušit dodávky ropy z Perského zálivu. Z této oblasti denně pluje v tankerech přes 17 milionů barelů ropy, pětina celosvětové denní spotřeby.

Především by ale proti sobě stanuly dvě mohutné vojenské síly. Írán má nejpočetnější armádu na Blízkém východě s obrovským rozpočtem. Bylo by to něco zcela jiného než omezené údery na Sýrii v letech 2017 a 2018, kterými Trump trestal tamní režim prezidenta Bašára Asada za použití chemických zbraní.

Smrt Američana by byl zlom

Írán by v odvětě mohl jednak narušit přepravu ropy ze Zálivu, ale také zaútočit na americké námořní základny. Pátá flotila námořnictva USA má sídlo na ostrově Bahrajn. Navíc mají Spojené státy stále vojáky v Sýrii a Iráku.
Americký ministr zahraničí Mike Pompeo nedávno prohlásil, že USA určitě zasáhnou silou proti Íránu v případě, že při nějaké íránské akci nebo útoku zemře americký občan.

Z útoků na tankery i dron Spojené státy viní íránské Revoluční gardy. Elitní a výborně vyzbrojené jednotky, které jsou hlavní ozbrojenou silou islámské republiky. A také silou, která odmítá ústupky Západu, zejména Spojeným státům.

Politolog Josef Kraus z Masarykovy univerzity v Brně se zabývá íránskou politikou a často tam jezdí. Pochybuje však o tom, že by íránské vedení bylo tak neracionální a riskovalo válku s USA.

"Přijde mi to nelogické, protože Írán takovými sabotážemi nemá co získat. Stejně tak si nemyslím, že by mohli akci provést nějací radikálové z Revolučních gard. Takovou akci s rizikem rozpoutání války se Spojenými státy by si nikdo v Íránu nedovolil. Žádný takzvaně odpadlý generál," řekl deníku Aktuálně.cz autor knihy Íránský státní terorismus.

Na krizi už reagoval Americký úřad pro leteckou dopravu (FAA). V pátek nařídil civilním letounům všech amerických společností, aby se při svých trasách vyhnuly Perskému zálivu a íránskému vzdušnému prostoru. Nad územím přestala létat i nizozemská společnost KLM. V Nizozemsku jde o citlivé téma, neboť většinu obětí letu MH17 nad Ukrajinou v roce 2014 tvořili Nizozemci.

Rychlé vyostření

Teherán viní Trumpa z rozpoutání ekonomické války. Bílý dům v rámci tvrdých sankcí tlačí na země, které dosud nakupovaly íránskou ropu, aby se přeorientovaly na jiný trh. Pod tlakem jsou například Jižní Korea, Japonsko, Indie, Čína nebo Turecko. Íránský vývoz ropy, na kterém je země ekonomicky závislá, tak od loňska klesá.

"Samozřejmě omezit export ropy a ropných produktů je pro zemi kritické, protože převážně na ropě je postavený íránský státní rozpočet," říká Kraus.

Evropská unie Trumpa nepodpořila a snaží se hlavně zachovat jadernou dohodu z roku 2015. V té se Íránci zavázali ke kontrole svých atomových zařízení výměnou za zrušení ekonomických sankcí přijatých Radou bezpečnosti OSN. Dohoda ale zvolna umírá. Minulý týden Írán oznámil, že začíná znovu obohacovat uran na vyšší úroveň, než je stanovena v dokumentu.

Zatímco EU se snaží zabránit válce mezi Íránem a Spojenými státy, Trump se těší podpoře dvou blízkovýchodních zemí, pro které je Írán hlavním nepřítelem - Izraele a Saúdské Arábie.

Izrael zvažoval před zhruba deseti lety útok na Írán, protože jeho jaderný program a možné vlastnictví nukleární hlavice považuje za hrozbu pro svoji existenci. Americký prezident Barack Obama však Izraelce od úderu odradil, odmítl ho podpořit.

Video: USA zveřejnily záběry, které podle nich dokazují íránskou vinu při útoku na tankery

Spojené státy zveřejnily záběry, které podle nich dokazují íránskou vinu na útoku na dvojici tankerů v Ománském zálivu. | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Lazio vyhrálo pojedenácté v řadě a ztrácí tři body na Juventus

Fotbalisté Lazia Řím zdolali ve 20. kole italské ligy 5:1 Sampdorii Janov, za kterou odehrál první poločas český záložník Jakub Jankto. Třikrát se prosadil kanonýr Ciro Immobile. Díky jedenácté výhře za sebou ztrácí Lazio z třetí pozice bod na druhý Inter Milán a tři body na vedoucí Juventus Turín.

Lazio rozhodlo o vítězství za 20 minut, kdy třikrát skórovalo. Nejprve se trefil Felipe Caicedo a poté dvakrát Immobile. Po přestávce upravili skóre Bastos a znovu Immobile, který druhým gólem z penalty završil hattrick. Italský reprezentant je s 23 trefami nejlepším střelcem Serie A. Za hosty snížil Karol Linetty. Od 74. minuty dohrávali bez vyloučeného Juliana Chabota.

Sampdoria nenavázala na výhru 5:1 nad Brescií z minulého kola a je šestnáctá.

Fiorentina vyhrála v Neapoli 2:0 a bodově se na svého soupeře dotáhla. Pod druhý ligový triumf "Fialek" za sebou se podepsali Federico Chiesa a Dušan Vlahovič. Neapol prohrála v lize potřetí v řadě a od prosincového nástupu trenéra Gennara Gattusa nebodovala ve čtyřech z pěti utkání Serie A.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Ministr zahraničí KLDR přišel o svůj post, tvrdí americký portál

Severokorejský ministr zahraničí Ri Jong-ho přišel o svůj post. Oznámil to americký portál NK News, který se specializuje na informace z KLDR. Pokud se zpráva potvrdí, půjde podle serveru o významnou změnu, která může mít nemalý vliv na severokorejskou diplomacii.

NK News se odvolává na své zdroje v Pchjongjangu, které uvedly, že dosavadního ministra by měl vystřídat Ri Son-kwon, někdejší šéf Výboru pro mírové sjednocení vlasti (CPRK). Tento diplomat byl mimo jiné vedoucím severokorejské delegace při klíčových jednáních mezi KLDR a Jižní Koreou na začátku roku 2018.

Ri Jong-ho působil ve funkci šéfa severokorejské diplomacie od roku 2016, zahraniční politikou se podle amerického serveru zabývá 38 let.

Zdroj: ČTK
Další zprávy