Turci a Arméni podepsali historickou dohodu. Usmíří se?

Martin Novák Martin Novák, Naďa Straková
10. 10. 2009 21:15
Podpis smlouvy mezi Tureckem a Arménií v Curychu byl odložen na neurčito
Proti dohodě s Tureckem v pátek protestovaly tisíce Arménců v hlavním městě Jerevan.
Proti dohodě s Tureckem v pátek protestovaly tisíce Arménců v hlavním městě Jerevan. | Foto: Reuters

Curych - S tříhodinovým zpožděním podepsaly Turecko a Arménie historickou dohodu obnovující diplomatické vztahy a otevírající společnou hranici.

Zpoždění způsobil spor, který pomohla na místě urovnat americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová.

Podle mluvčího ministerstva zahraničí Iana Kellyho zástupci arménské vlády odmítli smlouvu podepsat kvůli připravovanému prohlášení turecké strany. O tom, co v něm stálo, nejsou zatím známy žádné bližší informace.

Nakonec však turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu a jeho arménský protějšek Edvard Nalbandjan podepsali dva protokoly, na kterých se podílelo Švýcarsko jako prostředník. Protokoly musí ratifikovat parlamenty v obou zemích.

Průlomová dohoda

Jedná se o historickou dohodu, protože oba národy dosud nesmiřitelně rozděloval sporo krvavé události z let 1915 až 1918. Jerevan tvrdí, že násilnosti na území tehdejší Osmanské říše vedly ke smrti půldruhého milionu Arménů a událost lze nazvat genocidou.

Ankara naproti tomu udává počet obětí na 600 tisíc a tvrdí, že šlo o spontánní násilí, které vyplynulo z podporu, kterou většina Arménu na území Osmanské říše poskytla nepřátelské ruské armádě.

Od začátku devadesátých let navíc Turecko podporovalo Ázerbájdžán ve válce s Arménií o Náhorní Karabach, což ještě více posílilo nepřátelství mezi Ankarou a Jerevanem.

Historici hovoří

Teď se vlády obou zemí rozhodly historii odložit stranou. Má vzniknout společná komise historiků, která posoudí události z počátku minulého století.

„Dlouho jsme sblížení mezi Arménií a Tureckem podporovali. Ministryně Clintonová jede do Curychu, aby osobně oběma států tuto podporu vyjádřila," uvedlo americké ministerstvo zahraničí.

Foto: Aktuálně.cz

Podle dosavadních reakcí má dohoda větší podporu veřejnosti v Turecku než v Arménii. Mnoho Arménů říká, že vláda kapitulovala, když přestala trvat na turecké omluvě za genocidu.

Když byl nedávno arménský prezident Serž Sarkisjan na návštěvě USA, vyslechl si velkou kritiku z řad početné arménské diaspory. Tu tvoří většinou potomci Arménů, kteří uprchli právě z území dnešního Turecka.

V Los Angeles se uskutečnila demonstrace 12 tisíc lidí arménského původu, kde byl prezident vyzýván, aby „nezradil."

Sarkisjan ale uvedl, že jeho země dál bude žádat, aby celý svět uznal události roku 1915 za genocidu Arménů. 

 

Právě se děje

před 9 minutami

Slovenský soud rozdal za tragickou explozi z roku 2007 podmínky

Soud uznal dva bývalé manažery Vojenského opravárenského podniku (VOP) ve slovenských Novákách vinnými z obecného ohrožení v souvislosti s mohutnou explozí, ke které v areálu došlo v roce 2007. Dvojici uložil podmíněné tresty. Tragédie si tehdy vyžádala životy osmi lidí a více než tři desítky zraněných. Další dva obžalované soud podle slovenských médií zprostil obžaloby. Proti verdiktu okresního soudu v Prievidzi se lze odvolat.

Exploze ve VOP Nováky, kde se likvidovala munice, byla 2. března 2007 do té doby největší průmyslovou tragedií v novodobých dějinách Slovenska. Výbuch poničil budovy závodu a vzniklá tlaková vlna poškodila okna v okruhu několika kilometrů.

Zdroj: ČTK
před 12 minutami

Severní Korea přivítala, že skončil Trumpův poradce Bolton

Hlavní severokorejský jaderný vyjednávač Kim Mjong-kil přivítal rezignaci bezpečnostního poradce Bílého domu Johna Boltona, který v minulosti kritizoval severokorejské vedení za porušování lidských práv a vyzýval ke změně režimu v KLDR. Bolton odešel z funkce na žádost amerického prezidenta Donalda Trumpa. Severokorejský vyjednávač ocenil také středeční Trumpovo vyjádření, že by při rozhovorech s KLDR mohl uplatnit "novou metodu".

Zdroj: ČTK
Další zprávy