Turci a Arméni podepsali historickou dohodu. Usmíří se?

Martin Novák Martin Novák, Naďa Straková
10. 10. 2009 21:15
Podpis smlouvy mezi Tureckem a Arménií v Curychu byl odložen na neurčito
Proti dohodě s Tureckem v pátek protestovaly tisíce Arménců v hlavním městě Jerevan.
Proti dohodě s Tureckem v pátek protestovaly tisíce Arménců v hlavním městě Jerevan. | Foto: Reuters

Curych - S tříhodinovým zpožděním podepsaly Turecko a Arménie historickou dohodu obnovující diplomatické vztahy a otevírající společnou hranici.

Zpoždění způsobil spor, který pomohla na místě urovnat americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová.

Podle mluvčího ministerstva zahraničí Iana Kellyho zástupci arménské vlády odmítli smlouvu podepsat kvůli připravovanému prohlášení turecké strany. O tom, co v něm stálo, nejsou zatím známy žádné bližší informace.

Nakonec však turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu a jeho arménský protějšek Edvard Nalbandjan podepsali dva protokoly, na kterých se podílelo Švýcarsko jako prostředník. Protokoly musí ratifikovat parlamenty v obou zemích.

Průlomová dohoda

Jedná se o historickou dohodu, protože oba národy dosud nesmiřitelně rozděloval sporo krvavé události z let 1915 až 1918. Jerevan tvrdí, že násilnosti na území tehdejší Osmanské říše vedly ke smrti půldruhého milionu Arménů a událost lze nazvat genocidou.

Ankara naproti tomu udává počet obětí na 600 tisíc a tvrdí, že šlo o spontánní násilí, které vyplynulo z podporu, kterou většina Arménu na území Osmanské říše poskytla nepřátelské ruské armádě.

Od začátku devadesátých let navíc Turecko podporovalo Ázerbájdžán ve válce s Arménií o Náhorní Karabach, což ještě více posílilo nepřátelství mezi Ankarou a Jerevanem.

Historici hovoří

Teď se vlády obou zemí rozhodly historii odložit stranou. Má vzniknout společná komise historiků, která posoudí události z počátku minulého století.

„Dlouho jsme sblížení mezi Arménií a Tureckem podporovali. Ministryně Clintonová jede do Curychu, aby osobně oběma států tuto podporu vyjádřila," uvedlo americké ministerstvo zahraničí.

Foto: Aktuálně.cz

Podle dosavadních reakcí má dohoda větší podporu veřejnosti v Turecku než v Arménii. Mnoho Arménů říká, že vláda kapitulovala, když přestala trvat na turecké omluvě za genocidu.

Když byl nedávno arménský prezident Serž Sarkisjan na návštěvě USA, vyslechl si velkou kritiku z řad početné arménské diaspory. Tu tvoří většinou potomci Arménů, kteří uprchli právě z území dnešního Turecka.

V Los Angeles se uskutečnila demonstrace 12 tisíc lidí arménského původu, kde byl prezident vyzýván, aby „nezradil."

Sarkisjan ale uvedl, že jeho země dál bude žádat, aby celý svět uznal události roku 1915 za genocidu Arménů. 

 

Právě se děje

před 39 minutami

Schodek rozpočtu letos může stoupnout nad 400 miliard korun

Schodek státního rozpočtu letos vzroste podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové minimálně na 400 miliard korun ze schválených 320 miliard Kč. Uvedla to v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Ekonomka a členka iniciativy KoroNERV-20 Helena Horská s tím souhlasila, ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) to nevyloučila. Nová výše rozpočtového schodku s ohledem na dopady daňového balíčku bude podle ní stanoven koncem února nebo počátkem března.

"Nevím, řeknu to na přelomu února a března. Nemohu to vyloučit," uvedla v pořadu ČT Schillerová k možnosti, že se schodek vyšplhá nad 400 miliard korun. Podle ministryně financí ale nelze do rozpočtu pouze prostě započítat dopady daňového balíčku. Podle prosincového odhadu ministerstva financí by měl balíček snížit příjmy veřejných rozpočtů o 98,7 miliardy korun, z toho příjmy státního rozpočtu o 87,5 miliardy korun. Ministryně dnes však mluvila o dopadu 65 miliard korun na státní rozpočet

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

U břehů Turecka se potopila ruská nákladní loď, záchranáři se snaží pomoci asi 15 členům posádky

U tureckého pobřeží Černého moře se potopila ruská nákladní loď. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na turecká státní média. Záchranáři se nyní snaží pomoci asi 15 členům posádky, kteří uvízli na moři v trojici záchranných člunů.

Loď určená pro přepravu sypkého nákladu se potopila u pobřeží regionu Inkumu. Oběti na životech zatím nejsou hlášené a příčina neštěstí není jasná.

Guvernér turecké provincie Bartin Sinan Güner uvedl, že na záchraně námořníků se pracuje, počasí je však velmi špatné. V oblasti silně prší a sněží a fouká silný vítr.

Zdroj: ČTK
Další zprávy