Turci a Arméni podepsali historickou dohodu. Usmíří se?

Martin Novák Martin Novák, Naďa Straková
10. 10. 2009 21:15
Podpis smlouvy mezi Tureckem a Arménií v Curychu byl odložen na neurčito
Proti dohodě s Tureckem v pátek protestovaly tisíce Arménců v hlavním městě Jerevan.
Proti dohodě s Tureckem v pátek protestovaly tisíce Arménců v hlavním městě Jerevan. | Foto: Reuters

Curych - S tříhodinovým zpožděním podepsaly Turecko a Arménie historickou dohodu obnovující diplomatické vztahy a otevírající společnou hranici.

Zpoždění způsobil spor, který pomohla na místě urovnat americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová.

Podle mluvčího ministerstva zahraničí Iana Kellyho zástupci arménské vlády odmítli smlouvu podepsat kvůli připravovanému prohlášení turecké strany. O tom, co v něm stálo, nejsou zatím známy žádné bližší informace.

Nakonec však turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu a jeho arménský protějšek Edvard Nalbandjan podepsali dva protokoly, na kterých se podílelo Švýcarsko jako prostředník. Protokoly musí ratifikovat parlamenty v obou zemích.

Průlomová dohoda

Jedná se o historickou dohodu, protože oba národy dosud nesmiřitelně rozděloval sporo krvavé události z let 1915 až 1918. Jerevan tvrdí, že násilnosti na území tehdejší Osmanské říše vedly ke smrti půldruhého milionu Arménů a událost lze nazvat genocidou.

Ankara naproti tomu udává počet obětí na 600 tisíc a tvrdí, že šlo o spontánní násilí, které vyplynulo z podporu, kterou většina Arménu na území Osmanské říše poskytla nepřátelské ruské armádě.

Od začátku devadesátých let navíc Turecko podporovalo Ázerbájdžán ve válce s Arménií o Náhorní Karabach, což ještě více posílilo nepřátelství mezi Ankarou a Jerevanem.

Historici hovoří

Teď se vlády obou zemí rozhodly historii odložit stranou. Má vzniknout společná komise historiků, která posoudí události z počátku minulého století.

"Dlouho jsme sblížení mezi Arménií a Tureckem podporovali. Ministryně Clintonová jede do Curychu, aby osobně oběma států tuto podporu vyjádřila," uvedlo americké ministerstvo zahraničí.

Foto: Aktuálně.cz

Podle dosavadních reakcí má dohoda větší podporu veřejnosti v Turecku než v Arménii. Mnoho Arménů říká, že vláda kapitulovala, když přestala trvat na turecké omluvě za genocidu.

Když byl nedávno arménský prezident Serž Sarkisjan na návštěvě USA, vyslechl si velkou kritiku z řad početné arménské diaspory. Tu tvoří většinou potomci Arménů, kteří uprchli právě z území dnešního Turecka.

V Los Angeles se uskutečnila demonstrace 12 tisíc lidí arménského původu, kde byl prezident vyzýván, aby "nezradil."

Sarkisjan ale uvedl, že jeho země dál bude žádat, aby celý svět uznal události roku 1915 za genocidu Arménů. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 15 minutami

Ekonomická nálada v EU se v listopadu zhoršila, snížila se i v Česku

Ekonomická nálada v EU se v listopadu zhoršila, její index klesl o 1,1 bodu na 116,5 bodu, oznámila Evropská komise. Index nálady se snížil i v ČR.

Zdroj: ČTK
před 37 minutami

O funkci předsedy ČSSD se budou ucházet Jukl, Krejčík, Maláčová, Turoňová či Šmarda. Sjezd bude 10. prosince

O funkci předsedy ČSSD se plánují na prosincovém sjezdu opětovně ucházet ředitel městské knihovny v Poličce Jan Jukl a bývalý šéf Vojenského zpravodajství Miroslav Krejčík. Kandiduje i pardubický sociální demokrat Jaromír Landsman. Již dříve kandidaturu oznámili ministryně práce v demisi Jana Maláčová, někdejší místopředseda ČSSD Michal Šmarda a členka odborné právní komise sociální demokracie Jana Turoňová.

Mimořádný sjezd ČSSD se uskuteční 10. prosince on-line poté, co koncem října rezignoval předseda strany Jan Hamáček. Ke dni sjezdu skončí i zbytek užšího vedení. Rezignace jsou reakcí na volební výsledek ČSSD, která v říjnových volbách do Sněmovny se ziskem 4,65 procenta hlasů nepřekročila zákonnou pětiprocentní hranici a do dolní komory se nedostala poprvé za dobu samostatné ČR

Zdroj: ČTK
Další zprávy