Po zvolení Trumpa se Kyjev a jeho západní spojenci obávají vyschnutí americké pomoci Ukrajině. Odborníci a politici uvažují o tom, jak moc je Trump ochoten ustoupit Kremlu v případných mírových jednáních, píše server Kyiv Post.
Podle washingtonského think-tanku Putin nedal najevo, že by byl ochotný udělat ústupky nastupující Trumpově administrativě více, než tomu bylo za současného vedení Joea Bidena. "Pravděpodobně považuje za samozřejmé, že se Trumpova administrativa zájmům Kremlu podřídí," stojí v analýze.
ISW má za to, že se Kreml svým vystupováním snaží diktovat podmínky případných jednání s Ukrajinou ještě před inaugurací nově zvoleného prezidenta USA. "Způsob, jakým se Kreml snaží stanovit podmínky jednání, silně signalizuje, že cíle Ruska zůstávají nezměněny a stále se rovnají úplné ukrajinské kapitulaci," uvádí.
"Putinovo prohlášení o vyjednávání se Spojenými státy neznamená, že se vojenské cíle Ruska na Ukrajině změnily, naopak, ruské cíle zůstávají stejné. Putin se možná snaží zaujmout pozici, že vychází vstříc Trumpovi, ale domácímu publiku signalizuje, že Kreml není ochoten ustoupit z žádného aspektu svých maximalistických cílů na Ukrajině ani na širší globální scéně," pokračovala zpráva.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová ve středu prohlásila, že by míru bylo možné dosáhnout pouze, když by Západ přestal Ukrajině poskytovat vojenskou pomoc. Téhož dne ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že jakékoli návrhy na "zmrazení" frontové linie jsou ještě horší než Minské dohody. Ty měly ukončit konflikt na Donbasu už v roce 2014.
Lavrov svým výrokem zřejmě reagoval na debatu týkající se možnosti, že by Donald Trump vyzval evropské země k tomu, aby jejich vojáci mezi Ruskem a Ukrajinou vytvořili nárazníkové pásmo dlouhé téměř 1290 kilometrů a zastavili tím válku.
"Prohlášení Zacharovové a Lavrova také vrhají jiné světlo na Putinova nedávná slova o ‚obnovení‘ americko-ruských vztahů s novou americkou prezidentskou administrativou," napsal ISW. Místo toho podle think tanku naznačují, že Putin považuje za samozřejmé, že se Trump podřídí zájmům a preferencím Kremlu, aniž by na oplátku Rusové nabídli nějaké ústupky nebo výhody.
Podezřelý telefonát
Signálem nepříliš dobrého začátku vzájemných vztahů jsou i události týkající se telefonátu mezi Trumpem a Putinem, o kterém minulý týden informoval obvykle dobře informovaný deník The Washington Post. Trump v něm údajně Putina vyzval, aby neeskaloval válku s Ukrajinou, a připomněl mu, že Spojené státy mají v Evropě stále velký počet vojáků. Trump ani nikdo z jeho okolí telefonát nepopřel.
Kreml ale telefonát s Trumpem označil za výmysl. "Žádný rozhovor nebyl," citovala v pondělí ruská státní tisková agentura TASS Putinova mluvčího Dmitrije Peskova.
Something is happening between Trump & Putin, but we don't know what.
— Anders Åslund (@anders_aslund) November 12, 2024
The Washington Post claim on Trump calling Putin on November 7 appears credible.
Peskov's strong denial of such a call rather confirms that it took place but did not go well for Putin.
"Něco se mezi Trumpem a Putinem děje, ale nevíme přesně co. Peskovovo vehementní popření hovoru, který se měl uskutečnit 7. listopadu, spíše znamená, že byl Putin s telefonátem nespokojený. První kanál ruské televizi zveřejnil svlečené fotografie Trumpovy manželky Melanie (jednalo se o více než dvacet let staré snímky z doby, kdy Melania pracovala jako modelka - pozn. red.). Cílem bylo ponížit Trumpa," napsal na sociální síti X švédský analytik Anders Aslund.
