Velké horko a vlhkost se v Tokiu objevují každý červenec po skončení období dešťů. Město přesto při vybírání místa na konání olympiády tvrdilo, že údajně mírné japonské počasí v červenci a srpnu poskytne sportovcům ideální podmínky. Už v roce 2013, kdy Tokio s touto nabídkou vyhrálo, ale začaly panovat pochyby, píše britský list The Guardian.
I proto Mezinárodní olympijský výbor před dvěma lety tlačil na organizátory, aby alespoň maraton a závody v chůzi přesunul do mnohem chladnějšího Sappora, 800 kilometrů severně od Tokia. Nakonec uspěl, ostatní sportovci se ale s těžkými podmínkami musí poprat.
Průměrné teploty za posledních 20 let jsou v období letošních her okolo 33,7 stupně Celsia. Vlhkost vzduchu se pohybuje mezi 70 a 80 procenty. V posledních letech se navíc situace zhoršila kvůli změnám klimatu.
Když přitom Tokio naposledy pořádalo hry v roce 1964, rozhodli se je organizátoři výjimečně přesunout na podzim, kdy už jsou teploty výrazně příjemnější.
Úřady se nyní snaží dopady vedra zmírnit. Zavedly například chladicí stany, rozprašovače vody nebo zmrzlinu zdarma pro všechny dobrovolníky.
Na horko si už ale stěžovali třeba beachvolejbalisté, kteří před zahájením her trénovali. Písek byl totiž příliš horký, a tak museli trénink zastavit a počkat ve stínu, než organizátoři hřiště postříkali vodou.
Varování a zákaz cvičení
V úterý ministerstvo životního prostředí vydalo pro Japonce doporučení, aby nesportovali, protože se teplota pohybovala okolo 32 stupňů Celsia. Loni na přelomu července a srpna vyšlo takové varování hned třináctkrát.
Když teď diváci na olympijské hry nesmějí a budou sporty sledovat jen z vlastních televizních obrazovek, nehrozí, že budou kolabovat na stadionech. Neznamená to ale, že případy úpalu nemocnice nezatíží.
Loni, tedy už během pandemie a omezené možnosti pohybu, pomoc lékařů vyhledalo 65 tisíc lidí a horko si vyžádalo 112 obětí, což je jen o trochu méně než v předchozích letech. Letos lze očekávat podobná čísla.
Odborníci se bojí, že už teď zatížené zdravotnictví kvůli koronaviru nebude letos zvládat nápor lidí, kterým se z horka udělá špatně. Tokio v úterý hlásilo 1832 nových případů nákazy covidem-19. Jde o nejvyšší denní nárůst od poloviny letošního ledna, uvedla tisková agentura Kjódó.
Podle profesora environmentálního a urbanistického plánování Makota Johariho je Tokio nevhodné i ve srovnání s jinými velkými japonskými městy. Ačkoliv jinde naměří průměrně stejně vysoké teploty, na rozdíl od asijské metropole je tam alespoň sucho.
"Pokud se jedná o nebezpečí úpalu, tak ho způsobuje kombinace vedra a vlhka," vysvětluje pro stanici al Džazíra. Symptomy úpalu se navíc jen těžce rozlišují od symptomů covidu-19.
Trénink v umělém horku
Situace není o moc lepší ani pro sportovce. "Platí vysoké riziko úpalu na akcích, jako je závod v chůzi, triatlon nebo beachvolejbal," říká předseda tokijské lékařské asociace Haruo Ozaki. Většina atletů navíc kvůli pandemii přiletěla do země na poslední chvíli a část z nich neměla moc času se aklimatizovat.
Šéfové jednotlivých delegací ale zůstávají optimističtí. Atleti se na horko připravovali a budou prý ještě více dbát na dostatečnou hydrataci.
Například tým Estonců už doma trénoval ve speciálních halách, kde byla vysoká teplota. "Všichni vědí, že podmínky jsou velmi náročné, a právě na takové podmínky se připravili," prohlásil koordinátor estonské federace Raido Mitt.
