Kolem thajských břehů tak bylo v uplynulých měsících rozmístěno více než sto umělých útesů, k jejichž zhotovení bylo zapotřebí pouze skleněného vlákna nebo starých popelářských vozů.
Letoviska plná podmořských slonů
Umělé útesy byly instalovány kolem oblíbených turistických letovisek ležících na pobřeží v provinciích Krabí, Pchúket a Pchanggá. Jejich tvůrci je vymodelovali do různých tvarů, aby připomínaly třeba africké slony či hejna ptáků.
"Cílem projektu je zmírnit zátěž, která spočívá na skutečných korálových útesech tím, že budou potápěči odvedeni z citlivých zón, jež byly silně zasaženy tsunami 26. prosince 2004," vysvětlilo thajské ministerstvo životního prostředí.
Před časem byl v Thajském zálivu vytvořen umělý útes ze starých popelářských vozů. Cílem tohoto projektu bylo přilákat do vraků ryby a s nimi i rybáře.
Podle projektu iniciovaného thajskou královnou v roce 2002 je totiž všechno od starých betonových pilířů až po doslouživší železniční vagony shazováno na 47 místech do vod u jižního pobřeží Thajska. Oficiální představitelé rybného průmyslu uvádějí, že kolem těchto umělých útesů v současnosti žije 43 druhů ryb, zatímco předtím jich tu bylo jen 15 druhů.
Umělé útesy existují i v Evropě
Thajsko se tak zapojilo mezi desítky pobřežních států na světě, které se snaží rozšířit mořské ekosystémy o umělé útesy. Kromě Spojených států a Kanady, kde v letošním roce mezi umělé podmořské struktury přibylo 30 metrů dlouhé letadlo typu Boeing 737-200, které potápěči umístili dvacet metrů pod hladinu moře u ostrova Thetis, existují programy na vznik a výzkum umělých útesů i v Evropě.
Pod záštitou Evropské komise funguje Evropská agentura pro výzkum umělých útesů, která byla vytvořena v květnu 1995. Programy pro umělé útesy existují v celé řadě evropských zemí. Setkat se s nimi můžete v Itálii stejně jako ve Španělsku či Řecku.
Obavy, že shození člověkem vytvořených předmětů zničí mořské ekosystémy, vyvracejí například tisíce tun válečných trosek od lodí po letadla, které se potopily do nádherných lagun jihotichomořských ostrovů během druhé světové války.
Mořské prostředí je přijalo, obklopilo rostlinami i živočichy a vytvořilo z nich unikátní miniaturní ekosystémy. Mezi hlavní výhrady, které k umělým útesům odborníci mají, patří obavy, aby na jejich vytváření nebyly používány toxické materiály.
