Mezi Kareny: Nejdelší válka, největší exodus v Asii

Ed Cropley
15. 6. 2006 11:44
Reportáž o obrovské humanitární krizi, která uniká pozornosti světa
"Vyhladovělí, nemocní a otrhaní čerství příchozí mi vyprávěli historky o zavražděných přátelích a sousedech a o vypálených vesnicích. Mnozí přitom použili výraz "myo dong". V karenštině to znamená 'genocida'." - Ed Cropley (na snímku)
"Vyhladovělí, nemocní a otrhaní čerství příchozí mi vyprávěli historky o zavražděných přátelích a sousedech a o vypálených vesnicích. Mnozí přitom použili výraz "myo dong". V karenštině to znamená 'genocida'." - Ed Cropley (na snímku) | Foto: Reuters

Řeka Salween (Od zvláštního zpravodaje agentury Reuters) - Veden chlapeckým nutkáním přeplavat mezinárodní hranici jsem si na thajské skále svlékl šaty, vrhl se do kalných vod řeky Salween a vyrazil vstříc Myanmaru.

Na světě možná existuje jen málo míst, kde je takový kousek možný, ale já byl přesvědčen, že tento odlehlý pás tropické řeky, lákavě teplý, pouhých 60 metrů široký a postrádající mrzutosti, jako jsou pohraniční stráže nebo krokodýli, k takovým místům patří.

Chladný horský veletok

Foto: Aktuálně.cz

Poté, co jsem celý den dělal rozhovory s místními obyvateli o plánech Myanmaru a Thajska vybudovat přehradu na řece Salween, velkolepém vodním toku vinoucím se v délce 2 170 km z Himálaje do Andamanského moře, reportér ve mně mi říkal, že budu alespoň moci označit tuto řeku za "přeplavatelnou".

Stačilo pár temp plácavým kraulem, abych pochopil, že to pravděpodobně nepůjde.

Jakmile mé nohy sevřel proud, zmocnily se mě vidiny, v nichž mě hluboko v nitru někdejší Barmy lovili z vody vojáci Státní mírové a rozvojové rady (SPDC), jak samu sebe nazývá vládnoucí vojenská junta.

Nakonec mě však k návratu přiměly zejména potenciální rozpaky z vědomí, že by mě někdo musel zachránit při pokusu přeplavat řeku z pouhého rozmaru, zatímco bezpočet jiných lidí se snaží vodní tok překonat opačným směrem ze zoufalství a strachu.

Turista pasoucí po senzacích

Řeka Salween, velkolepý vodní tok vinoucí se v délce 2 170 km z Himálaje až do Andamanského moře
Řeka Salween, velkolepý vodní tok vinoucí se v délce 2 170 km z Himálaje až do Andamanského moře | Foto: Reuters

Pocit, že je člověk turistou pasoucím po tragédiích jiných, jenž je mezi zahraničními korespondenty docela běžný, se mě zmocnil následujícího dne, kdy jsme na dlouhém člunu přepluli na myanmarskou stranu.

Pasy a víza zde nic neznamenají, poněvadž tuto oblast kontroluje Karenská národně-osvobozenecká armáda (KNLA), neorganizovaná etnická milice, která má tu pochybnou čest, že se angažuje ve zřejmě nejdéle trvajícím konfliktu na světě.

Po 58 letech partyzánské války se zdá karenský sen o nezávislé domovině ve východním Myanmaru stejně vzdálený jako kdykoliv předtím. Důkazy o utrpení Karenů nikoliv.

Útěk bez naděje

Ve stínu velké skály se před poledním sluncem ukrýval třiačtyřicetiletý muž v dresu Newcastle United. Saw Da Pulo si však kopnutí do fotbalového míče nikdy nevychutná.

Hlouběji uvnitř Myanmaru, konkrétně ve strmém údolí, na něž dohlížejí znudění mladíci z KNLA se samopaly AK-47 přehozenými přes rameno, jsme narazili na 800 karenských mužů, žen a dětí ve shluku bambusových chýší
Hlouběji uvnitř Myanmaru, konkrétně ve strmém údolí, na něž dohlížejí znudění mladíci z KNLA se samopaly AK-47 přehozenými přes rameno, jsme narazili na 800 karenských mužů, žen a dětí ve shluku bambusových chýší | Foto: Reuters/Adrees Latif

V místě, kde by měl mít pravou nohu, mu totiž z kraťasů trčel notně zjizvený pahýl, důsledek kontaktu s nášlapnou minou před čtyřmi lety.

Po deset dní se Saw Da Pulo belhal na těžkých dřevěných berlích přes malárií zamořenou džungli, aby unikl vojákům SPDC, kteří podnikli razii v jeho vesnici. Ze strachu, že bude zátěží pro své rodiče a čtyři děti, se rozhodl uprchnout sám.

Dnes může jen sedět, čekat a doufat, že se jeho rodina jednou dostane do bezpečí u Salweenu a vzbouřenci kontrolovaných oblastí podél thajské hranice.

Zapomenutý osud

V táborech v severním Thajsku žije více než 120 000 uprchlíků, většinou příslušníků etnických menšin, jako jsou Kareni, Šanové, Kačinové nebo Monové, kteří překonali řeku Salwin jakýmikoliv možnými prostředky.

Podle Organizace spojených národů tvoří tito lidé součást jedné z "hlavních" uprchlických krizí v Asii, avšak vedle bezprostředních krizových situací jinde ve světě je jejich osud do značné míry zapomenut.

Infobox
Autor fotografie: Reuters/Adrees Latif

Infobox

Pomoc uprchlíkům

Česká republika na konci května věnovala 3 miliony korun barmským uprchlíkům v Thajsku na základě naléhavé výzvy Mezinárodního konsorcia donorů (Thailand Burma Border Consortium), podporovaného EU a OSN. Zastupitelský úřad ČR v Thajsku poté provede monitoring poskytované pomoci.

Zdroj: MZV

Ti, jimž se podařilo přejít do Thajska, kde mají alespoň omezený přístup k pomoci a podpoře, patří k těm šťastným.

Hlouběji uvnitř Myanmaru, konkrétně ve strmém údolí, na něž dohlížejí znudění mladíci z KNLA se samopaly AK-47 přehozenými přes rameno, jsme narazili na 800 karenských mužů, žen a dětí ve shluku bambusových chýší, které tam o šest týdnů dříve ještě nestály.

Myo Dong znamená genocida

Tito vyhladovělí, nemocní a otrhaní čerství příchozí vyprávěli historky o zavražděných přátelích a sousedech a o vypálených vesnicích. Mnozí přitom použili výraz "myo dong". V karenštině to znamená "genocida".

Jedna žena porodila v džungli a poté musela přenést svého dvoutýdenního syna přes silně zaminovanou silnici.

Já se naopak následujícího večera mohl vrátit do Bangkoku, vklouznout do klimatizovaného pokoje své roční dcery a přihlížet, jak spí v pohodlí a bezpečí své postýlky.

Než jsem tedy odešel z tábora a zamířil zpět do Thajska, vyprázdnil jsem ruksak a dal uprchlíkům všechno, co jsem měl. Na zpáteční cestě přepluji řeku ve člunu, ale šaty přesto ponechám v Myanmaru.

 

Právě se děje

Další zprávy