Téměř 200 miliard minus. Brusel trvá na trestu Orbánovi za pošlapávání demokracie

Kateřina Šafaříková Kateřina Šafaříková
Aktualizováno 30. 11. 2022 14:59
Evropská komise navrhuje odebrat Maďarsku 7,5 miliardy eur, v přepočtu zhruba 183 miliard korun, ze strukturálních fondů určených pro tuto zemi. Jde o sankci za korupci a zneužívání evropských dotací vládou Viktora Orbána a jemu loajálními lidmi. Návrhem zablokovat 65 procent dotací na velké infrastrukturní stavby v Maďarsku vrcholí část dlouholetého sporu mezi Orbánovou vládou a EU.
Viktor Orbán.
Viktor Orbán. | Foto: Reuters

Evropská komise došla opakovaně k závěru, že v Maďarsku nelze zajistit férové utrácení miliard z EU, protože instituce, které na to mají dohlížet, nejsou nezávislé na politické moci. Jde o příslušné úřady, ale také soudy nebo orgány činné v trestním řízení.

Brusel proto navrhuje preventivně zablokovat peníze z kohezních fondů, ze kterých se financují infrastrukturní projekty a kde podle komise nejvíc hrozí, že dotace skončí v kapsách lidí napojených na Orbánovu vládní stranu Fidesz.

Evropští úředníci tuto částku vyčíslili už v září, Maďarsko ale dostalo čas přijmout příslušné zákony a další opatření k nápravě věci. To se stalo, komisi to ale nepřesvědčilo.

"Maďarsko je na dobré cestě, ale udělalo skutečně všechno, abychom mohli říct, že peníze daňových poplatníků jsou v Maďarsku dobře utráceny a evropský rozpočet je chráněn před korupcí? Krátká odpověď zní ne," zdůvodnil verdikt Bruselu evropský komisař pro rozpočet Johannes Hahn.

"Chtěli jsme vidět větší rozsah věcí, které se stanou v reálu. Zatím jsou na papíře," doplnila místopředsedkyně Evropské komise odpovědná za právní stát Věra Jourová. "Typicky veřejný registr smluv: v Česku ho máme od doby, kdy jsem byla ministryní. V Maďarsku by jeho zavedení byla novinka."

Ze strany Bruselu jde ale jen o návrh. Zda o zmíněné miliardy Orbánova vláda skutečně přijde, musí rozhodnout jednotlivé vlády EU. Negativní hodnocení komise a tím i odebrání peněz musí schválit zhruba dvoutřetinová většina sedmadvacítky, konkrétně alespoň patnáct zemí. 

Kdyby se naopak nejméně pět států zastupujících 35 procent populace EU postavilo proti, návrh mohou shodit ze stolu. Předpokládá se, že se na stranu Maďarska přidá Polsko, které vede podobný spor s Bruselem o právní stát, a možná také Itálie. Tamní premiérka Giorgia Meloniová opakovaně kritizovala EU za hodnocení stavu demokracie v členských státech jako skandální zásah do věcí, do kterých Bruselu nic není.

O sankci pro Maďarsko by měli hlasovat ministři financí EU pod vedením českého ministra Zbyňka Stanjury (ODS) příští úterý. Zda se tak skutečně stane, ale není jisté. Do věci totiž zasahují další proměnné.

Zaprvé komise zároveň navrhuje schválit maďarský plán obnovy po koronavirové pandemii, což je jinými slovy uvolnění 5,8 miliardy eur, v přepočtu zhruba 142 miliard korun. Jde o peníze ze speciálního fondu, ze kterého čerpají všechny země EU. Zatímco ale většině zemí včetně Česka byl už plán schválen - Česku připadne 180 miliard korun -, Maďarsku dosud ne, a to ze stejných důvodů. Kvůli obavám ze zneužití peněz Orbánovou vládou. 

V tomto případě ale Evropská komise tvrdí, že Maďarsko už poskytlo dostatečné záruky. Výplata peněz by navíc přišla až po splnění dalších podmínek. Podle Bruselu proto není důvod zadržovat miliardy pro Maďarsko na postpandemickou obnovu. Některé státy ale mohou mít s touto dichotomií problém a hlasování se může zadrhnout. 

Z druhé strany drží Viktor Orbán zbytek EU v kleštích, protože blokuje uvolnění 18 miliard eur na financování provozu ukrajinského státu v příštím roce. V tomto případě je při hlasování potřeba jednomyslnost. Jednat o Ukrajině se má také příští týden na schůzce ministrů financí.

České předsednictví původně zamýšlelo přimět Orbána souhlasit s osmnáctimiliardovou půjčkou pro Ukrajinu, následně mu schválit plán obnovy, byť s podmínkami, a poté ho zbavit rizika ztráty evropských dotací. Negativní hodnocení maďarských nápravných kroků a zmíněná dichotomie tím ale zamíchaly a nelze vyloučit, že k rozhodnutí budou státy potřebovat víc času.

Je také možné, že Viktor Orbán požádá, aby se věc řešila na summitu lídrů EU v polovině prosince, což by finální hlasování odsunulo blíž k Vánocům. České předsednictví každopádně považuje za prioritní schválení půjčky pro Ukrajinu.

"Postup Maďarska osobně vnímám jako vydírání," uvedla Věra Jourová. "S blokováním peněz pro Ukrajinu se Maďarsko dostává na rekordně nízkou důvěru mezi členskými státy," dodala česká eurokomisařka.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 hodinami

V hotelu v polské Vratislavi byl nalezen mrtvý Čech, jde zřejmě o hledaného vraha

V hotelu v polské Vratislavi byl v úterý odpoledne nalezen mrtvý muž z Česka a s největší pravděpodobností jde o podezřelého z vraždy ženy v hotelu v Praze. Na Twitteru to večer uvedl mluvčí pražské policie Jan Rybanský. Další informace policie poskytne pravděpodobně během středy.

"S největší pravděpodobností se může jednat o hledaného dvaačtyřicetiletého muže. Spolupracujeme s polskými kolegy," napsal Rybanský. Policie po muži pátrala od soboty, v pondělí na Brněnsku našla vůz, ve kterém odjel z místa činu v Praze.

Muž podle policie ženu v pražském hotelu zastřelil. O pomoc v pátrání kriminalisté požádali veřejnost, lidé se ale muže neměli pokoušet zadržet, protože podle policie byl ozbrojený a nebezpečný. Policie předpokládala, že muž mohl vycestovat do zahraničí.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Třetí vlna francouzských protestů proti penzijní reformě přinesla pokles účasti

Ve Francii v úterý znovu stávkovali pracovníci hromadné dopravy, učitelé, či zaměstnanci energetických společností, kteří nesouhlasí s návrhem důchodové reformy z dílny vlády a prezidenta Emmanuela Macrona. Do ulic francouzských měst potřetí za poslední tři týdny vyšly statisíce nespokojených lidí, účast na manifestacích nicméně podle policie i organizátorů oproti druhé lednové vlně protestů klesla. Reforma, kterou nyní posuzují zákonodárci, předpokládá, že většina Francouzů bude do důchodu odcházet v 64 letech, tedy o dva roky později než dosud.

Stávka podle agentury Reuters omezila provoz na železnici, narušena byla školní výuka a zastavila se i distribuce ropných produktů. Odbory opět vyzvaly lidi, aby vyšli do ulic ve velkém počtu, a protestní pochody se konaly v desítkách měst včetně Nice, Marseille, Toulouse, Nantes a také v Paříži. V metropoli demonstranti, mnozí z nich mladí, pochodovali od Opery a nesli transparenty s hesly jako "Zachraňte svůj důchod" a "Zdaňte miliardáře, ne babičky".

Ministerstvo vnitra vpodvečer oznámilo, že napříč Francií policie zaznamenala 757 tisíc demonstrantů. První dvě stávky proti důchodové reformě 19. a 31. ledna vylákaly do ulic podle policie pokaždé něco přes milion lidí. Odborová centrála CGT dnes hlásila účast "téměř dvou milionů" lidí, i v jejím případě se ovšem jednalo o nižší součet oproti minulému týdnu, kdy hovořila o 2,8 milionech protestujících.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Kovosou souhlasí s plánem na urovnání vztahů se Srbskem

Kosovo v podstatě souhlasilo s unijním plánem na urovnání vztahů se Srbskem. V úterý to uvedl zmocněnec EU pro kosovsko-srbský dialog Miroslav Lajčák, který v uplynulých dnech jednal s nejvyššími politickými představiteli v Prištině a Bělehradu. V minulosti mělo Kosovo výhrady mimo jiné ke vzniku sdružení srbských obcí na severu země. Podle kosovského premiéra Albina Kurtiho si ale podepsání plánu vyžádá další jednání.

Lajčák na Twitteru uvedl, že jednal v Prištině s premiérem Kurtim a v Bělehradě se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem. "Jsem rád, že nyní Kosovo v podstatě přijalo návrh Evropské unie," napsal. Obdobně se vyjádřil i kosovský premiér Kurti, podle kterého jeho země přijala "unijní návrh na normalizaci vztahů mezi Kosovem a Srbskem". "Některé otázky ohledně mezinárodních záruk, zavedení mechanismů či časové posloupnosti se budou řešit na příštích rozhovorech v Bruselu," uvedl Kurti.

Návrh plánu, který původně vypracovaly Německo a Francie, nebyl nikdy oficiálně zveřejněn. Priština měla největší výhrady ke vzniku sdružené obcí na severu země, kde dominuje srbské obyvatelstvo. To by podle kosovské vlády malou zemi rozdělilo podle etnické skladby, jak se děje například v Bosně a Hercegovině. V případě Srbska dohoda počítá s tím, že Bělehrad přestane blokovat vstup Kosova do mezinárodních organizací, například OSN. S uznáním samostatnosti Kosova ale návrh nepočítá.

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

Svět se potýká s nedostatkem mědi, může trvat až do roku 2030

Svět se v současné době potýká s nedostatkem mědi. Přispívají k tomu problémy s dodávkami z Jižní Ameriky a vyšší poptávka. Deficit bude trvat celý letošní rok, uvedl server CNBC. Podle jednoho z analytiků by na trhu mohl nedostatek trvat až do konce desetiletí. Měď je přitom považována za jeden z ukazatelů ekonomického zdraví díky jejímu rozsáhlému využití a její nedostatek by mohl být indikátorem toho, že globální inflační tlaky by se mohly zhoršit, což by následně donutilo centrální banky pokračovat ve zvyšování úroků.

"Již nyní předpovídáme výrazný deficit mědi do roku 2030," řekl viceprezident společnosti Wood Mackenzie pro kovy a těžbu Robin Griffin. Přisuzuje to především pokračujícím nepokojům v Peru a vyšší poptávce po mědi v odvětví zaměřeném na energetickou transformaci.

 

Zdroj: ČTK
Další zprávy