Sia-men / Tchaj-pej - Když se před deseti lety na Tchaj-wanu konaly prezidentské volby, Čína mobilizovala své vojenské jednotky a ostrov doslova obklíčila.
Jenže před dnešními parlamentními volbami je všechno jinak. Dlouhodobý nepřítel Číny může dýchat mnohem volněji.
Jihočínské město Sia-men leží jen několik stovek metrů od skupiny ostrovů kontrolovaných Tchaj-wanem. Ty mu patří od konce občanské války v roce 1949, kdy odsud jeho vojsko vyhnalo čínské vojáky.
Právě tohle místo bylo poslední výspou studené války. Právě tady proti sobě tváří v tvář stály těžce obrněné jednotky, zakopány v zemi, schovány v bunkrech a ukryty v lesích.
I přesto, že dnes na sebe jak Peking tak Tchaj-pej občas slovně zaútočí a obě země pokračují ve zbrojení, hraniční město vypadá, že je zde vše normální - v pořádku.
"Nikdo nechce válku. Obě strany mají hodně co ztratit," říká Siao Jao u sochy národního hrdiny Kosinga, který v roce 1661 dostal Čínu z holandské koloniální nadvlády.
"Ty jejich volby mně vůbec neznepokojují," dodává v rozhovoru pro agenturu Reuters.
| Demokratická pokroková strana | Národní strana (Kuomintang) |
| "Zvolíte-li Kuomintang, Tchaj-wan bude opět spojen s Čínou," | "Můj názor je jasný: Čína je pro nás příležitost!" |
| Čen Šuej-pien (prezident) | Ma Jing-ťiou |
| Vládnoucí strana, chce, aby byl Tchaj-wan co nejvíce nezávislý na Číně | Legendární strana, která tvořila novodobou čínskou historii a stála u zrodu Tchaj-wanu |
| Má zasebou řadu skandálů, její podpora klesá, očekává se, že volby prohraje | Chce se přiblížit Číně, ale nespojovat se s ní dokud tam nebude demokracie |
| Za její vlády se zastavil růst platů a země ekonomicky stagnuje | V připadě vítězství budou chtít uvolnit vojenské napětí a přilákat čínské turisty |
Obchod kvete
Čínští komunisté prohlásili demokratický Tchaj-wan za součást Číny a nikdy neodvolali výhružky, že pokud se ostrov osamostatní, použije sílu.
Formálně se ostrov nazývá Čínská republika, tedy jménem, jakým se do roku 1949 nazývala celá Čína. Vládní Demokratická pokroková strana (DPP) však preferuje název Republika Tchaj-wan, což dráždí Peking.
Přesto všechno obyvatelé ostrova od dob, kdy se v 80. letech uvolnilo napětí, do Číny investovali už miliardy dolarů. Firmy se do Číny stěhují i nadále, pracovní síla je tam mnohem levnější.
Dnes sice neexistuje žádný přímý spoj mezi oběma zeměmi, fungují však pravidelné lodní linky na tchaj-wanem kontrolovaný ostrov Kin-men. Ten je už od Číny vzdálen co by kamenem dohodil.
"Nebude žádná válka. Nebojím se. Vy ano?" říká prodavač nudlových pokrmů Kuej Wej-lung. "Mám pocit, že lidé odjinud se bojí více než my," dodává v rozhovoru pro Reuters.
Nový ráj mezi raketami
Město Sia-men vzkvétá. HDP zde dvojnásobně překročilo čínský průměr a dosahuje zhruba 7 000 dolarů (asi 123 000 Kč). Rostou zde nové luxusní vily s výhledem na moře.
Z nové dálnice, postavené hned vedle dlouhých písčitých pláží, lze za dobrého počasí bez problému Kin-men vidět. Turisté zde jezdí na prohlídku dobře zachovalých koloniálních domů.
Krutá diplomacie
Tachaj-wanu ubývají spojenci. Uznává jej už pouze 24 států, převážně z třetího světa. Čína se však rozhodla také tyto spojence získat na svou stranu. Chudé země chce "přeplatit"
Posledním příkladem je africké Malawi Čína zemi nabídla tak velkou humanitární pomoc, že se rovná téměř HDP celé země. Takové částce Tchaj-wan nemůže kontrovat. Malawi se po tomto kroku rozhodlo "přehodnotit" diplomatické vztahy s Tchaj-wanem.
Stejně to udělala nedávno Kostarika. Hrozí také "ztráta" například Marshallových ostrovů, Guatemaly i dalších zemí.
Místní obyvatele mnohem více zajímají rostoucí ceny za bydlení, které se už rovnají těm v Pekingu, než možný vojenský konlikt s Tchaj-wanem.
Námořnictvo se ani nesnaží ukrýt válečné lodě kotvící v přístavu. Návštěvník nemůže přehlédnout množství strážných věží a vojenské základny.
Ovšem nic není tak idylické jak se může zdát. Pod povrchem to vře. Tchaj-wan by v březnu rád uspořádal referendum o vstupu do Organizace spojených národů a neposlouchá vážná varování jak od Číny, tak Spojených států.
Peking si myslí, že vyhlášení referenda je totéž co vyhlášení nezávislosti a dává to jasně najevo. Už teď svědci u hranic zaznamenávají zvýšený pohyb čínských vojáků.
Žádné propuknutí války však nehrozí. Volby na Tchaj-wanu totiž s největší pravděpodobností vyhraje Národní strana (Kuomintang) a ta vidí v Číně budoucnost a nemá tendence se od ní odvracet.
