"Jde o důležitý diplomatický průlom," komentovala otevření úřadu ve Vilniusu tchajwanská prezidentka Tsai Ing-wen. Přestože Tchaj-wan má zastupitelské úřady v mnoha zemích světa, ten v Litvě se bude poprvé označovat slovem "Tchaj-wan". Loni ostrov takto pojmenoval svůj úřad v africkém Somalilandu, ten však mezinárodní společenství neuznává jako suverénní stát.
Protože většina zemí světa respektuje politiku jedné Číny - tedy že Čínskou lidovou republiku a Tchaj-wan s vlastní vládou zastupuje v mezinárodních otázkách jen pekingský režim -, bývají úřady ostrova označené jménem hlavního města Tchaj-pej. Tchaj-wan oficiálně uznalo zatím patnáct zemí světa, velvyslanectví v těchto státech nesou pojmenování Čínská republika.
Thank you, @VCmilyte, for the message of friendship & support. #Taiwan🇹🇼 & #Lithuania🇱🇹 are like-minded partners bound by an unshakeable belief in the power of freedom & democracy to promote prosperity & build brighter futures for the people. https://t.co/uShkdDT1WK
— 外交部 Ministry of Foreign Affairs, ROC (Taiwan) 🇹🇼 (@MOFA_Taiwan) July 20, 2021
Peking otevření úřadu ve Vilniusu ostře odsoudil. "Vyzýváme Litvu, aby dodržela princip jedné Číny," cituje Reuters čínský úřad pro záležitosti Tchaj-wanu.
Profesor čínských studií na Vilniuské univerzitě a analytik China Observers in Central and Eastern Europe Konstantinas Andrijauskas vysvětluje, že s podobnou rétorikou pekingské vlády se musí počítat. Podle něj Litvě různě silně v médiích nadávali pročínští odborníci i novináři. "Co se ale týče konkrétních kroků vlády, zatím se nic nestalo a ani nic nenaznačuje tomu, že by Peking chtěl nějak zakročit," popisuje deníku Aktuálně.cz.
Partneři se stejnými hodnotami
Podle Andrijauskase by k tomu ani dojít nemělo, protože Litva neudělala nic, co by mnoho dalších západních zemí neučinilo už před ní. "Rozdíl je v tom, že zatímco ostatní státy už svůj vztah s Tchaj-wanem vytvořily převážně před desetiletími, Litva je v podstatně první, která změnila status quo. Myslím, že tento prostý fakt je pro Peking problematický," domnívá se.
Loni na podzim v Litvě nastoupila nová vláda, která se rozhodla hledat partnery, se kterými sdílí stejné hodnoty, jako je podpora demokracie a lidských práv. Proto kromě Tchaj-wanu posílila vztahy také s Austrálií a Jižní Koreou.
"Rozumíme, že jsme malá a často nedůležitá země, ale v našich vztazích s Čínou máme prostor pro manévrování. Máme velkou zkušenost s tím, být po dlouhou dobu součástí komunistického impéria, a sdílíme hranice s problematickými zeměmi, jako je Rusko a Bělorusko," říká Konstantinas Andrijauskas. "Z našeho pohledu je daleko důležitější, aby byly liberální země konzistentní a uvědomily si, že ekonomika a politika nejdou oddělovat," dodává odborník.
Bez partnerství s Čínou lepší vyjednávací pozice
Otevření zastupitelského úřadu Tchaj-wanu není první krok, kterým se Litva vymezuje vůči Pekingu. V loňském roce opustila skupinu 17+1, spojující sedmnáct zemí střední a východní Evropy a Čínu. Oficiálním důvodem litevské vlády byl nízký ekonomický přínos projektu, který právě Peking inicioval. "Všichni evropští členové uskupení jsou občas kritizováni dalšími zeměmi, že jsou toho součástí," vysvětluje Andrijauskas s tím, že pokud by Vilnius zůstal členem 17+1, mohlo by to kazit litevskou vyjednávací pozici v jiných otázkách.
Jako příklad uvádí Německo, které litevská vláda kritizuje za spolupráci s Ruskem na plynovodu Nord Stream 2. "Berlín na jednu stranu kritizuje Rusko za to, co dělá na Ukrajině a v Bělorusku nebo i v Německu, kde došlo například k zabití čečenských aktivistů, ale ve stejném okamžiku buduje Nord Stream 2, což je pro nás zvláštní," vysvětluje.
Čína reaguje na jakoukoliv podporu Tchaj-wanu velmi podrážděně. Ostrov považuje za svou nedílnou součást a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany. Loni návštěvou Tchaj-wanu vzbudil kontroverze předseda českého Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
