Spojenec z Pobaltí. Tchaj-wan v Litvě otevře zastupitelský úřad, Čína zuří

Jana Václavíková Jana Václavíková
6. 8. 2021 13:36
Přelomovou diplomatickou novinku oznámil ve druhé polovině července Tchaj-wan. Ostrovní stát otevře v Litvě svůj zastupitelský úřad, první na světě pod názvem "Tchaj-wan". Režim v Pekingu, který ostrov považuje za svoje území, už Litvu varoval před možnými odvetnými opatřeními.
Litevská vlajka
Litevská vlajka | Foto: Tereza Holanová

"Jde o důležitý diplomatický průlom," komentovala otevření úřadu ve Vilniusu tchajwanská prezidentka Tsai Ing-wen. Přestože Tchaj-wan má zastupitelské úřady v mnoha zemích světa, ten v Litvě se bude poprvé označovat slovem "Tchaj-wan". Loni ostrov takto pojmenoval svůj úřad v africkém Somalilandu, ten však mezinárodní společenství neuznává jako suverénní stát.

Protože většina zemí světa respektuje politiku jedné Číny - tedy že Čínskou lidovou republiku a Tchaj-wan s vlastní vládou zastupuje v mezinárodních otázkách jen pekingský režim -, bývají úřady ostrova označené jménem hlavního města Tchaj-pej. Tchaj-wan oficiálně uznalo zatím patnáct zemí světa, velvyslanectví v těchto státech nesou pojmenování Čínská republika.

Peking otevření úřadu ve Vilniusu ostře odsoudil. "Vyzýváme Litvu, aby dodržela princip jedné Číny," cituje Reuters čínský úřad pro záležitosti Tchaj-wanu.

Profesor čínských studií na Vilniuské univerzitě a analytik China Observers in Central and Eastern Europe Konstantinas Andrijauskas vysvětluje, že s podobnou rétorikou pekingské vlády se musí počítat. Podle něj Litvě různě silně v médiích nadávali pročínští odborníci i novináři. "Co se ale týče konkrétních kroků vlády, zatím se nic nestalo a ani nic nenaznačuje tomu, že by Peking chtěl nějak zakročit," popisuje deníku Aktuálně.cz.  

Partneři se stejnými hodnotami

Podle Andrijauskase by k tomu ani dojít nemělo, protože Litva neudělala nic, co by mnoho dalších západních zemí neučinilo už před ní. "Rozdíl je v tom, že zatímco ostatní státy už svůj vztah s Tchaj-wanem vytvořily převážně před desetiletími, Litva je v podstatně první, která změnila status quo. Myslím, že tento prostý fakt je pro Peking problematický," domnívá se. 

Loni na podzim v Litvě nastoupila nová vláda, která se rozhodla hledat partnery, se kterými sdílí stejné hodnoty, jako je podpora demokracie a lidských práv. Proto kromě Tchaj-wanu posílila vztahy také s Austrálií a Jižní Koreou.

"Rozumíme, že jsme malá a často nedůležitá země, ale v našich vztazích s Čínou máme prostor pro manévrování. Máme velkou zkušenost s tím, být po dlouhou dobu součástí komunistického impéria, a sdílíme hranice s problematickými zeměmi, jako je Rusko a Bělorusko," říká Konstantinas Andrijauskas. "Z našeho pohledu je daleko důležitější, aby byly liberální země konzistentní a uvědomily si, že ekonomika a politika nejdou oddělovat," dodává odborník. 

Bez partnerství s Čínou lepší vyjednávací pozice

Otevření zastupitelského úřadu Tchaj-wanu není první krok, kterým se Litva vymezuje vůči Pekingu. V loňském roce opustila skupinu 17+1, spojující sedmnáct zemí střední a východní Evropy a Čínu. Oficiálním důvodem litevské vlády byl nízký ekonomický přínos projektu, který právě Peking inicioval. "Všichni evropští členové uskupení jsou občas kritizováni dalšími zeměmi, že jsou toho součástí," vysvětluje Andrijauskas s tím, že pokud by Vilnius zůstal členem 17+1, mohlo by to kazit litevskou vyjednávací pozici v jiných otázkách.

Jako příklad uvádí Německo, které litevská vláda kritizuje za spolupráci s Ruskem na plynovodu Nord Stream 2. "Berlín na jednu stranu kritizuje Rusko za to, co dělá na Ukrajině a v Bělorusku nebo i v Německu, kde došlo například k zabití čečenských aktivistů, ale ve stejném okamžiku buduje Nord Stream 2, což je pro nás zvláštní," vysvětluje.

Čína reaguje na jakoukoliv podporu Tchaj-wanu velmi podrážděně. Ostrov považuje za svou nedílnou součást a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany. Loni návštěvou Tchaj-wanu vzbudil kontroverze předseda českého Senátu Miloš Vystrčil (ODS). 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 19 minutami

Šampionka Roland Garros Barbora Krejčíková už má jistý premiérový start na tenisovém Turnaji mistryň. Hrát bude i čtyřhru s Kateřinou Siniakovou.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 41 minutami

Obhájci Babiše a Mayerové se seznámili se spisem k Čapímu hnízdu. O dalším postupu rozhodne státní zástupce Šaroch

Obhájci premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho někdejší poradkyně Jany Mayerové (nyní Nagyové) se v pondělí seznámili s doplněným trestním spisem v dotační kauze Čapí hnízdo. Uvedl to Deník N. Policie předala doplněný spis  Městskému státnímu zastupitelství v Praze, konkrétně státnímu zástupci Jaroslavu Šarochovi k rozhodnutí o dalším postupu.

Babiš i Mayerová jsou v souvislosti s udělením padesátimilionové dotace na stavbu farmy Čapí hnízdo obviněni z poškození finančních zájmů Evropské unie a z dotačního podvodu. Vinu dlouhodobě odmítají.

"Už jsme se dnes seznámili se spisem Čapí hnízdo. Pro nás se nic nezměnilo a nic nového jsme se nedozvěděli. Seznamovali jsme se s tím zhruba hodinu," řekl Deníku N Babišův advokát Josef Bartončík, který spolu se svým bratrem Michaelem hájí oba obviněné.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Nesrovnalosti i "atmosféra strachu", kritizuje volby v Rusku Evropská unie

Evropská unie v pondělí odsoudila "atmosféru zastrašování" v souvislosti s parlamentními volbami v Rusku a poukázala na četné nesrovnalosti při hlasování, na které upozorňovali nezávislí pozorovatelé. Polsko zase označilo za protiprávní skutečnost, že do ruské Státní dumy mohli volit i lidé z východní Ukrajiny, což zkritizovala také EU. Podle Británie průběh voleb, po nichž si dvoutřetinovou ústavní většinu v dolní komoře ruského parlamentu udrží vládní strana Jednotné Rusko, svědčí o vážném omezování demokratických svobod v Rusku.

"To, co jsme viděli před volbami, byla atmosféra zastrašování všech nezávislých kritických hlasů," řekl na tiskovém brífinku mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella. "Nebyli u toho žádní nezávislí mezinárodní pozorovatelé, takže je velmi obtížné zjistit, jak volby skutečně dopadly," dodal mluvčí Peter Stano. Od místních nezávislých pozorovatelů však má EU podle Stana indicie svědčící o "četných nesrovnalostech" při hlasování. Borrell se má podle něj tento týden sejít s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového tábora na ostrově Samos. Má kapacitu 3000 lidí

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového uprchlického táboru na ostrově Samos. Informovala o tom agentura AFP. Řecký ministr pro migraci Notis Mitarakis prohlásil, že do tábora bude zpočátku umístěno zhruba 500 lidí z provizorního tábora u vesnice Vathy. Nový tábor, který byl financován z prostředků z Evropské unie, má kapacitu až 3000 lidí.

Tábor má rozlohu 12.000 metrů čtverečních a obklopuje ho vysoký plot s ostnatým drátem. Nachází se na relativně odlehlé části ostrova Samos. U vstupů jsou umístěny detektory a skenery. "Někteří si myslí, že se jedná o vězení, ale já nejsem toho názoru," řekl agentuře AFP jeden z migrantů. Od nového tábora si slibuje zvýšení kvality života, ve starém táboře totiž podle něj panovaly špatné hygienické podmínky.

V novém táboře panuje režim "omezeného pohybu". Migranti mohou pobývat mimo tábor denně od 8 do 20 hodin. Někteří z nich však nemohou tábor opustit vůbec. Jedná se například o osoby, které čekají na vyhoštění. Tento režim kritizují organizace na ochranu práv migrantů.

Starý uprchlický tábor ve vesnici Vathy měl kapacitu zhruba 700 lidí, v minulých letech tam v jeden moment pobývalo ale i desetkrát více lidí. Řecko za to čelilo kritice ze strany mezinárodních organizací. Za finanční pomoci Evropské unie se řecká vláda rozhodla vybudovat na pěti ostrovech, na které směřuje největší počet uprchlíků z tureckých břehů, nová zařízení. Náklady na vybudování nového tábora na ostrově Samos dosáhly 43 milionů eur (přes jednu miliardu korun).

Zdroj: ČTK
Další zprávy