Belgorod vstoupila do služby ruského námořnictva v červenci 2022. Podle agentury Tass by kromě vojenských nebo vědeckovýzkumných misí mohla poskytnout únikové moduly pro ponorky v nesnázích. Podle Reuters se také zdá, že by mohla plnit i špionážní a sabotážní mise. Nasazením připojené miniponorky by šlo pokládat výbušniny, stříhat podmořské kabely pro internetové připojení nebo nasadit i speciálně vycvičené potápěče.

Zdroj amerického Námořního institutu (USNI), odborník na ponorky H. I. Sutton, tvrdí, že Belgorod byla den po zaznamenaném úniku plynu z potrubí v Baltském moři spatřena v Barentsově moři v Severním ledovém oceánu. Italský deník La Repubblica před několika dny napsal, že NATO Belgorod nyní usilovně hledá. USNI tvrdí, že na začátku tohoto týdne byla ponorka vyfotografována v arktických vodách. Zástupci Pentagonu o její poloze ale neposkytli institutu žádné konkrétní informace.

Zatím Švédové vyslali k poničeným plynovodům Nord Stream 1 a 2 svoji ponorku. Ta měla přinést více informací o incidentu, který seismologové označují za výbuchy, jež narušily potrubí a zapříčinily únik plynu. Evropské státy incident vyšetřují jako sabotáž se zatím neznámým pachatelem. Rusko, jehož státní firma Gazprom je většinovým vlastníkem plynovodů, ze sabotáže obvinilo Západ, konkrétně Spojené státy. Ty to odmítají.

Britský ministr obrany Ben Wallace řekl, že jeho země pořídí dvě specializované lodě na ochranu infrastruktury na dně moří. Kromě Británie se na tento typ obrany po incidentu s Nord Streamem více zaměřila i Itálie, která posílila dohled nad svojí podmořskou infrastrukturou. Norsko zase vyslalo vojáky ke střežení své plynárenské a ropné infrastruktury na pobřeží. "Jsme odhodlaní zabezpečit naši kritickou infrastrukturu," napsal na svůj Twitter předseda Evropské rady Charles Michel.