Athény - Už loni přišlo Řecko s plánem na vývoz solární elektřiny, s jejíž pomocí chtělo začít snižovat své horentní zadlužení. U Německa, s nímž počítalo jako s hlavním odběratelem, se ale nesetkalo s příliš velkým nadšením.
Němci vyrábějí elektřiny z obnovitelných zdrojů víc než dost a v současnosti navíc řeší problémy s nedostatkem přenosových kapacit.
Teď se zdá být překážka odstraněna. Řecký ministr životního prostředí Giorgos Papakonstandinou totiž nalezl způsob, jak projekt učinit finančně zajímavým pro jiné země, zejména pro Itálii. Má navíc podporu Evropské unie, která chce do roku 2020 krýt dvacet procent své spotřeby elektřiny právě z obnovitelných zdrojů.
V rámci projektu s názvem Helios s předpokládanými investicemi 20 miliard eur by Řecko v roce 2020 vyrábělo až deset gigawattů solární elektřiny, padesátkrát více než v současnosti. Čtyři pětiny tohoto množství by vyváželo, část ovšem jen "statisticky".
"Desetina energie by se spotřebovávala v Řecku, objevovalo by se to ale v energetické bilanci jiných zemí," vysvětluje svůj záměr Papakonstantinou, citovaný deníkem Die Welt. Jeho plán odpovídá i nové koncepci EU. Ta chce vytvořit celoevropský trh s energií, v rámci kterého by členské země EU mohly chybějící kvóty přesouvat do zahraničí.
Minimálně Itálie a Lucembursko budou mít problém ambiciózní cíle, které si EU v oblasti obnovitelných zdrojů stanovila, dodržet a řecký projekt jim přijde vhod.
"Vedeme s oběma zeměmi intenzivní rozhovory," potvrdil Papakonstantinou. "Totéž platí pro Německo, které má sice vlastní solární energie dost, v importu elektřiny z Řecka ale spatřuje šanci, jak snížit náklady na její výrobu. Je přitom jedno, jestli se jedná o fyzický, či ryze statistický dovoz."
Země zalitá sluncem
Řecko má pro výrobu solární elektřiny dobré předpoklady. V zemi je pravidelně na tři sta slunečních dní v roce a průměrná intenzita záření je zde o čtyřicet procent vyšší než ve střední Evropě.
Projekt má velkou podporu eurokomisaře pro energetiku Günthera Oettingera.
"Obnovitelné zdroje energie potřebujeme, využívat bychom je ale měli tam, kde je výroba nejlevnější," zdůraznil Oettinger.
Papakonstantinou je přesvědčen, že navzdory mnohasetkilometrovým přenosovým trasám by Řecko bylo schopno do střední Evropy dodávat elektřinu za výkupní ceny "blízké těm německým". Přirážka za přenos by mohla být podle něj hrazena z prostředků EU.
Ta chce do celoevropské rozvodné sítě investovat 10 miliard eur. To je polovina částky, kterou by stál Helios.
Solární parky chce Řecko postavit na státem vlastněné půdě na ploše dvou set kilometrů čtverečních již v příštím roce. O rok později by mohly být připojeny na rozvodnou soustavu. Přes balkánské země a zčásti také podmořským vedením po dně Jaderského moře by pak elektřina byla exportována do zahraničí.
Toho, že by řecké solární elektrárny vytvářely konkurenci jinému, a ještě ambicióznějšímu projektu, totiž saharskému Desertec, na němž se předloni dohodlo konsorcium velkých koncernů v čele s německým Siemensem, se Oettinger nebojí.
"Desertec a Helios se navzájem nevylučují," tvrdí. "Desertec je vize roku 2050, Helios má dosáhnout plné kapacity do deseti let."
Řecké zadlužení činilo koncem loňského roku 340 miliard eur, tedy přibližně 169 procent hrubého domácího produktu země. Díky upsání části dluhu ve výši 105 miliard eur, na němž se Athény dohodly v březnu se soukromými věřiteli, a další finanční injekci od EU a Mezinárodního měnového fondu by dluh měl do roku 2020 klesnout na 120 procent HDP.
Řecko ale především potřebuje rychle nastartovat hospodářský růst. K tomu by měl přispět i projekt solárních elektráren, v rámci kterého má v zemi vzniknout na 60 tisíc nových pracovních míst.
------------------------------
Solární systémy a jejich prodej, realizace a poradenství.
