Seattle - Spojené státy slaví další triumf. Amanda Knoxová, obviněná z vraždy britské studentky Meredith Ketcherové, je zpět v rodném Seattlu. Poté, co unikla italské justici, může začít realizovat svůj americký sen.
Je hrdinkou a aplaudují jí nejenom média, ale také tisíce příznivců v "Amandiných klubech", jež od roku 2007, kdy byla zatčena, spontánně vznikaly po celé zemi.
A potom - jen rozhovory s předními médii, které zprostředkovali její rodiče, jí vynesou milion dolarů. Další miliony potečou z práv na televizní scénář a hraný film, které se v USA na základě jejího příběhu chystají.
Je to dost za "čtyři roky nespravedlivého věznění" v Itálii. Přesněji: bylo by to dost, aby spravedlnosti bylo učiněno zadost, pokud by Knoxová skutečně byla nevinná.
Když soud v Perugii vynesl v druhé instanci osvobozující rozsudek, dav před budovou, ve které se proces konal, křičel: "Hanba!"
Nad celým případem se totiž vznáší tolik nezodpovězených otázek a chování obviněných během procesu i před ním bylo natolik rozporuplné, že nad novým verdiktem kroutí hlavou nejenom příbuzní zavražděné Britky.
Nejsem pojídačka lidí
Zatímco po vynesení rozsudku propukla Knoxová v hysterický pláč, během procesu rozdávala na všechny strany zářivé úsměvy. Italská média ji také označila za "ďáblici s andělskou tváří".
"Nezabila jsem, neznásilnila jsem, nekradla jsem," překypovala emocemi čtyřiadvacetiletá Američanka ve své závěrečné řeči. Totéž tvrdil její bývalý přítel a spoluobviněný v případu Raffaele Sollecito.
"Nejsem pojídačka lidí. Nejsem Sharon Stoneová ze Základního instinktu. Trpěla jsem, protože mi nevěřili. Teď si chci znovu užívat radosti ze života."
Právě přílišnou touhu "užívat si života" jí vytýkají její kritici. A také příliš málo empatie vůči zavražděné, která je podle italských médií jen "zapomenutou obětí velké mediální show".
Užívat si života na druhé straně nebude moci třetí obviněný v případu, Rudy Herman Guede, sedmadvacetiletý mladík původem z Pobřeží slonoviny, který si včasným doznáním a tím, že vyšetřovatelům prozradil údajné spolupachatele vraždy, tedy Knoxovou a Sollecita, zajistil snížení trestu na šestnáct let vězení.
Nezvratný důkaz chybí
Bratr Ketcherové Lyle a její sestra Stéphanie se rozhodli "respektovat verdikt italských soudů", své pochybnosti mají ale jako celá obžaloba, která se rozhodla odvolat.
"Justice nikdy nečelila takovému mediálnímu tlaku," citoval deník Le Monde vedlejší žalobkyni Manuelu Comodiovou. "Jsem přesvědčena, že dva vrahové byli puštěni na svobodu."
Vše skutečně nasvědčuje tomu, že Guede nevraždil sám. A pokud nevraždil sám, kdo mu pomáhal? Vyšetřovatelé dospěli k názoru, že Kercherová se stala obětí sexuální hry, která se pod vlivem alkoholu a drog zvrtla v krvavou orgii.
Vyšetřování případu a shromažďování důkazů bylo ale natolik zmatené, že se obhajobě nakonec podařilo hlavní argumenty žaloby zbořit jako domek z karet. Především co se týče DNA Knoxové, nalezené na spodním prádle Ketcherové, odebrané až řadu dní po vraždě.
"V rámci vyšetřování plného profesních chyb a pochybných stop je tím jediným, co chybí, absolutní, nezvratitelný důkaz," musel konstatovat italský deník Il Messagero.
Případ mladé Američanky, odsouzené na 26 let vězení a následně propuštěné na svobodu, byl v USA od samého začátku vnímán jako střet Nového a Starého světa. Rozsudek nad čtyřiadvacetiletou studentkou je proto ve Spojených státech brán jako velké vítězství "americké" spravedlnosti.
