Sarajevo - Lídři balkánských zemí, které mají ambici vstoupit do Evropské unie, se včera setkali s vyjednavači sedmadvacítky v metropoli Bosny a Hercegoviny Sarajevu.
Téma jednodenní konference bylo nabíledni: sbližování zemí bývalé Jugoslávie s Evropskou unií, které by mělo vyvrcholit připojením Balkánu k sedmadvacítce.
Státy bývalé Jugoslávie o připojení k Evropské unii stojí, ale jednání v poslední době poněkud váznou. Mimo jiné kvůli neshodám v otázce uznání samostatnosti Kosova.
Zřejmě nikdo si proto od konference v Sarajevu nesliboval nic převatného a k ničemu takovému ani nedošlo. Závěr by se dal shrnout asi takto: Kandidátské země jsou na dobré cestě, měly se snažit dál a jednou je přijmememe.
Jedinou zemí z regionu, která už se k EU připojila, zůstává Slovinsko. Učinilo tak v roce 2004. Chorvatsko by ho mělo následovat v příští rok.
Delegace Evropské unie vedená evropskou „ministryní zahraničí" Catherine Ashtonovou tedy přijela do Sarajeva především vyvrátit obavu, že už se EU poslední přístupovou vlnou vyčerpala nebo že má Evropa strach, že by ji přijetí balkánských zemí destabilizovalo.
Sarajevského summuitu se zúčastnili zástupci Srbska i Kosova, přestože ještě nebyla vyřešena otázka kosovské suverenity. Aby se předešlo napětí, byly ze stolů a celé jednací místnosti odstraněny všechny vlajky a jakékoliv státní symboly.
Podle Španělů nás čeká budoucnost naděje, míru a úplné integrace
Po skončení rozhovorů vystoupil před novináře španělský ministr zahraničí Miguel Angel Moratinos, jehož země v současné době evropské sedmadvacítce předsedá, aby oznámil, že se unie a země západního Balkánu domluvily na nové dohodě, která bude „dohodou pro budoucnost; budoucnost naděje, míru a úplné integrace do Evropské unie.
Moratinos také poznamenal, že balkánské země v uplynulém půlroce ubíraly tím "nejnadějnějším, nejproduktivnějším a nejmírumilovnějším směrem".
Ještě není vyhráno
Přestože už země bývalé Jugoslávie učinily velký pokrok, ještě je čeká kus cesty. Z věcí, které musejí kandidátské země před vstupem změnit, vyjmenoval český komisař pro rozšíření Štefan Füle lepší vymahatelnost práva, boj s korupcí a organizovaným zločinem či zajištění svobody slova.
"Myslím, že smyslem této konference bylo ukázat, že Evropská unie není posledním rozšířením vyčerpána," dodal Füle.
Jednou z podmínek, kterou už si EU pro vstup Srbska stanovila dříve, je vydání všech lidí obviněných z válečných zločinů.
Mezi ně patří například bývalý velitel bosenskosrbských jednotek Ratko Mladič, který se pravděpodobně dodnes schovává v horách v jihozápadním Srbsku nebo na severu Černé Hory.
Vstupu Makedonie do sedmadvacítky zase brání Řecko, kterému vadí, že se oficiální název kandidátské země shoduje se jménem jeho vlastní severní provincie a žádá proto v tomto ohledu změnu.
Bosna a Hercegovina je politicky roztříštěna mezi tři hlavní komunity (Muslimy, Srby a Chorvaty), problém Kosova spočívá zase v tom, že jeho nezávislost neuznalo pět členských zemí Evropské unie.
Kromě vrcholných představitelů Evropské unie se jednání zúčastnili také zástupci Spojených států, Ruska a Turecka.
