Evropa se hádá, kdo zaplatí Turecku za zastavení běženců. Berlín chce, aby Češi i Slováci dali víc

Zahraničí Silvie Housková, Zahraničí
27. 11. 2015 15:00
Evropská komise představila plán pomoci Turecku s uprchlíky. Peníze rozpočítala na jednotlivé země EU podle jejich ekonomické velikosti. 28 států Unie má uhradit 2,5 miliardy, 500 milionů eur půjde z evropského rozpočtu. Na nedělním summitu EU a Turecka se očekávají velké spory.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Brusel (od naší zpravodajky) - Zhruba 686 milionů korun by mělo dát podle výpočtů Evropské komise Česko Turecku na boj s migrační krizí.

V Akčním plánu pro Turecko totiž Evropská unie nabízí Ankaře finanční podporu tři miliardy eur a několik dalších ústupků, včetně ukončení vízové povinnosti pro turecké občany, výměnou za lepší ochranu hranic a zastavení přílivu migrantů utíkajících z Turecka do Evropy.

Hned několik bodů z Akčního plánu se některým zemím Unie nelíbí, otázka, kdo zaplatí tři miliardy eur, je však nejpalčivější.

Časopis Der Spiegel s odvoláním na zdroje z německé vlády tvrdí, že kancléřka Angela Merkelová pojede v neděli na summit o Turecku s tím, že chce zvýšit částky, kterými mají Turkům přispět členské země střední a východní Evropy. Včetně Česka.

Plán Bruselu

Evropská komise představila plán, podle kterého peníze rozpočítala na jednotlivé země EU podle jejich ekonomické velikosti. Osmadvacet států Unie má uhradit 2,5 miliardy, protože 500 milionů eur půjde z evropského rozpočtu.

"Podle řady zemí ale komise nemá právo rozhodovat o jejich penězích. A považují to za její další svévoli," řekl Aktuálně.cz bruselský diplomat. O částku se sice budou muset státy rozdělit, chtějí si ale rozhodnout samy, jakým způsobem.

Peníze mají sloužit hlavně na zlepšení podmínek v uprchlických táborech a zjednodušení integrace migrantů do turecké společnosti.

Kancléřčino "výchovné opatření"

Kancléřka Angela Merkelová chce zvýšení částky u těch států, které odmítají kvóty na přerozdělování uprchlíků a brání se běžence přijímat. Tedy u České republiky, Slovenska, Maďarska, Polska nebo Rumunska.

"Berlín chce, aby celá pomoc pro Turecko byla financována z rozpočtu Evropské unie. To znamená, že členské země EU, které odmítají uprchlíky, by zaplatily více. Je to něco jako výchovné opatření. Když se tyto státy nechtějí podílet na přijímání uprchlíků, ať se více zapojí do finančního řešení problému," píše vlivný německý týdeník.

Před mimořádným summitem EU-Turecko, který svolal předseda Evropské komise Donald Tusk, navíc není jasné, jestli se jedná o 3 miliardy na rok, nebo na dva (podle Spiegelu na dva – novináři se odvolávají na vládní zdroj).

Turecko žádalo tři miliardy eur každoročně. Není proto jisté, zda k dohodě mezi Tureckem a EU - navzdory tříměsíčnímu vyjednávání - vůbec dojde.

I po atentátech v Paříži stoupá počet člunů s uprchlíky, které směřují z Turecka na řecký ostrov Lesbos, a to díky tureckým pašerákům lidí. Fotograf Jan Šibík o tom natočil reportáž.
1:59
I po atentátech v Paříži stoupá počet člunů s uprchlíky, které směřují z Turecka na řecký ostrov Lesbos, a to díky tureckým pašerákům lidí. Fotograf Jan Šibík o tom natočil reportáž. | Video: Jan Šibík

Turecko má navrch

Evropská unie navíc řeší dilema: snaží se najít cestu, jak zásadně pomoci v řešení migrační krize, ale zároveň příliš nepodpořit čím dál tím autoritativnější režim tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.

Že je Turecko takzvaně "na koni", dal Tuskovi a předsedovi Evropské komise Jeanu-Claudu Junckerovi Erdogan už pocítit na schůzce na summitu G20 v Antalyi. Oba pány Erdogan zarazil velmi rychle poté, co mu začali představovat časový harmonogram jednotlivých kroků EU a Turecka.

Podle zdrojů deníku Financial Times schůzka dostala hořkou pachuť, když jim dal Erdogan jasně najevo, že první kroky musí udělat EU: Unie má Ankaře finančně přispět třemi miliardami eur, zavázat se k pořádání pravidelných summitů EU-Turecko a dát jasný politický závazek k otevření několika kapitol přístupových rozhovorů s Tureckem.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Tunisko má nového prezidenta, stal se jím univerzitní profesor Kaís Saíd

Tuniská volební komise potvrdila, že nedělní prezidentské volby v zemi vyhrál univerzitní profesor bez politické příslušnosti Kaís Saíd. Získal 72,71 procenta hlasů. Saídův protivník, mediální magnát Nabíl Karúí nedlouho před oznámením výsledků druhého kola voleb uznal svou porážku. Volební účast byla 55 procent, citovala agentura Reuters z prohlášení volební komise.

Karúí, který byl donedávna ve vazbě, a ani Saíd dosud nikdy nezastávali politický úřad, v prvním kole voleb 15. září ale předstihli řadu kandidujících vlivných politiků.

Vítěz prezidentského souboje převezme severoafrickou zemi usilující o vítězství v boji s korupcí, nezaměstnaností a sporadickým extremistickým násilím. Tunisané se také snaží stabilizovat demokracii, kterou budují od povstání za arabského jara v roce 2011. Oba kandidáti se již před hlasováním shodli na tom, že budou rovněž usilovat o mír v sousední válkou rozvrácené Libyi.

Zdroj: ČTK
Další zprávy