Brusel - Německo je ochotno poskytnout Řecku více času, aby konsolidovalo své státní finance. Trvá však na tom, aby Evropská komise měla možnost přísně kontrolovat rozpočty členských zemí Unie a v případě potřeby do jejich sestavování i zasahovat.
Na summit EU, který právě začíná v Bruselu, si německý ministr financí Wolfgang Schäuble přivezl plán, jak posílit pravomoci eurokomisaře pro otázky společné měny, který by měl napříště rozhodovat právě i o národních rozpočtech.
S návrhem ale Schäuble zřejmě narazí, a to i u samotného předsedy komise, Portugalce Josého Manuela Barrosa.
Ten chce na summitu - společně se šéfem euroskupiny, lucemburským premiérem Jeanem-Claudem Junckerem, předsedou Evropské rady Hermanem Van Rompuyem a předsedou rady guvernérů Evropské centrální banky, Italem Mariem Draghim - předložit vlastní plán, jak zajistit fungování fiskálního paktu rozpočtové odpovědnosti, na němž se Unie dohodla letos v březnu.
Představa, že by eurokomisař mohl vetovat státní rozpočet některé členské země, pokud směřuje k vyššímu deficitu, než jaký povolují takzvaná Maastrichtská kritéria, se Barrosovi ani Van Rompuyovi příliš nezamlouvá.
Přesněji, jsou si dobře vědomi toho, že německý plán může u řady evropských vlád narazit, včetně kabinetu českého premiéra Petra Nečase. Podobný projekt by navíc vyžadoval změnu unijních zákonů.
Hrozba dvourychlostní Evropy
Německo by na summitu navíc rádo předneslo návrh na změnu hlasování v Evropském parlamentu, která by umožnila snadnější prosazení reforem.
Podobně jako v případě fiskálního paktu, s nímž Spolková republika a Francie záměrně oslovily nejdříve jen země náležící k eurozóně, se Berlín i nyní snaží obejít zásadní nesouhlas Česka a Británie coby států, které jsou pevně rozhodnuté bojkotovat také druhý z projektů ze Schäublovy dílny, totiž bankovní unii.
A to tak, že o ní nechá nejdříve rozhodnout státy platící společnou evropskou měnou. S tím, že se k plánu mohou později připojit také země, které euro dosud nezavedly.
Již počátkem října se Německu a Francii navíc podařilo rozštěpit samotnou eurozónu, když jedenáct jejích členů rozhodlo o společném zdanění finančních transakcí - přes rozhodný odpor Nizozemska a Lucemburska.
Hrozí tak, že dvourychlostní Evropa sestávající ze dvou bloků s různým stupněm integrace, o níž se tak často hovoří, se stane skutečností.
"Němci teď chtějí udělat z eurozóny druhou Belgii," citoval deník Die Welt unijního diplomata, jenž si nepřál být jmenován a který narážel na spory, jež spolu po léta mají Vlámové a Valoni a které málem vedly k rozpadu země.
Francie chce eurobondy
S plánem na posílení pravomocí eurokomisaře pro společnou měnu narazí Německo na summitu ostatně i u Francie, která jinak všechny jeho plány víceméně schvaluje.
Francouzský prezident Francois Hollande se výměnou za souhlas Paříže bude snažit na druhé straně prosadit něco, s čím má zásadní problém německá vláda, totiž projekt společných dluhopisů. Eurobondů, s jejichž pomocí by byly financovány dluhy nejhůře postižených zemí.
"Rozpočtová unie musí být doplněna o prostředek, který umožní společné ručení za dluhy členských zemí," nechal se Hollande slyšet krátce před summitem.
Porozumění sice najde u všech jihoevropských členů EU, na zásadní nesouhlas však narazí u "severního křídla" Unie.
Hrozí tak, že na dnešní schůzce v Bruselu se nedohodne vůbec nic a otázka bankovní unie i konečná podoba fiskálního paktu bude tvrdě a zdlouhavě vyjednávána až na pravidelném prosincovém summitu EU.
