Paříž - Je to skoro půl roku, co Francouzi zvolili prezidentem Francoise Hollanda. Obavy, že mezi ním a německou kancléřkou Angelou Merkelovou nebude "fungovat chemie" a tradiční německo-francouzské partnerství projde těžkou zkouškou, se nenaplňují.
Oba politici zatím alespoň nedávají na sobě znát, že by s tím druhým měli problém. Z okolí kancléřky se dokonce proslýchá, že se jí komunikuje s Hollandem lépe než se Sarkozym, protože nový prezident více poslouchá a méně skáče do řeči.
Sarkozy jako pravicový politik byl přitom šéfce německých křesťanských demokratů ideově bližší než socialista Hollande.
V době francouzských voleb na jaře Berlín reagoval popudlivě na Hollandovo volání po změně fiskálního paktu EU. Ten chtěl, aby obsahoval i opatření na podporu hospodářského růstu, jinak by ho prý Francie nemohla podepsat.
Pakt doznal mírných změn a minulý týden ho ratifikovalo jak francouzské Národní shromáždění, tak Senát. Problém vyřešen.
Rozdílné pohledy na krizi v eurozóně sice přetrvávají (Hollande neustále mluví o tom, aby přílišná úsporná opatření nedusila hospodářský růst, zatímco Němci chtějí ode všech především fiskální disciplínu), vůle překonat problémy je společná.
"Francouzský prezident a já spolupracujeme dobře. To samozřejmě neznamená, že neexistují spory a rozdílné zájmy, které byly i v uplynulých padesáti nebo šedesáti letech, ale důležitá je atmosféra, ve které hledáme řešení problémů," řekla Merkelová 22. září na summitu konaném u příležitosti padesátého výročí projevu Charlese de Gaulla v Ludwigsburgu, který v roce 1962 stvrdil francouzsko-německé poválečné usmíření.
Hollande poskytl v úterý rozhovor několika předním evropským deníkům, ve kterém Merkelovou chválil, ale zároveň jí vyčetl, že při svém rozhodování o evropských problémech bere přílišné ohledy na domácí veřejné mínění.
"Merkelová je velmi citlivá na domácí politiku a na to, co žádá německý parlament. Tomu rozumím a respektuji to. Ale všichni máme doma ve svých zemích nějaké veřejné mínění. A naší společnou odpovědností je stavět na první místo evropské zájmy," uvedl Hollande.
Stanoviska Paříže a Berlína zůstávají vzdálená ohledně společných evropských dluhopisů. Francie chce, aby eurozóna začala vydávat eurobondy. Německo je proti. O společném ručení za dluhy v EU Merkelová nechce slyšet.
Naopak v otázce Řecka si Hollande a Merkelová notují. Podle obou je třeba Řecko udržet v eurozóně.
"Potřebujeme pevné francouzsko-německé spojenectví. Je důležitou hnací silou Evropské unie, ale pokud se pokazí, může být naopak velkou brzdou," řekl novinářům Hollande.
Zatím on i Merkelová, zdá se, dělají všechno pro to, aby na "brzdu" nedošlo.
