Augsburg - Česká republika se na 64. sudetoněmeckém sjezdu v bavorském Augsburgu dočkala několika ocenění.
Filmař David Vondráček převzal za své dokumenty o poválečném vysídlení Němců z Československa Cenu za lidská práva a premiérovi Petru Nečasovi se dostalo uznání za únorový projev v Mnichově, kde opětovně vyjádřil lítost Čechů za příkoří při po druhé světové válce. Pozitivní ohlas měl i výsledek přímé volby prezidenta, kde více než 40 procent hlasů pro Karla Schwarzenberga interpretovali řečníci jako příklon téměř poloviny Čechů ke kritickému pohledu na citlivou poválečnou minulost
Dříve četná kritika Česka v Augsburgu prakticky nezazněla, a to ani na adresu prezidenta Miloše Zemana za jeho nedávné odsuzující výroky vůči sudetským Němcům při jeho návštěvě Rakouska. Nejvyšší představitel sudetských Němců Bernd Posselt ovšem kvůli nim ani nezmínil Zemanovo jméno.
Jistý český prezident
Nečasovo omluvné vyjádření z Mnichova, které však nešlo za rámec česko-německé deklarace z roku 1997, celé odcitoval německý ministr vnitra Hans-Peter Friedrich. "Tyto věty jsou historickými větami. Otevřely novou dimenzi česko-bavorských a česko-německých vztahů," uvedl a podobně se vyjádřila bavorská ministryně práce Christine Haderthauerová, podle níž to byl "pozoruhodný projev" a "velký signál, na němž lze do budoucna stavět".
Posselt pak citoval zdravici bavorského premiéra Horsta Seehofera, který Nečasovu únorovou návštěvu Mnichova označil za "bod zlomu" ve vztazích mezi oběma zeměmi.
Vrátil se i výroku nového českého prezidenta, který při návštěvě Rakouska zopakoval jeden ze svých kontroverzních názorů z dřívějška, že poválečný odsun sudetských Němců byl za jejich vlastizradu mírnějším postihem než trest smrti a devadesát procent příslušníků německé menšiny v předválečném Československu také obvinil z kolaborace s nacisty.
"Byl jsem dotazován, proč jsem nereagoval, když jistý český politik, jehož zde nechci jmenovat, u příležitosti státní návštěvy Rakouska mluvil o tom, že vyhnání bylo mnohem lepší než trest smrti," vrátil se dnes k této epizodě Posselt.
Svou zdrženlivost vysvětlil čekáním, jak na Zemanova slova zareagují sami Češi. "Udělalo na mě obrovský dojem, když se český premiér okamžitě ohradil a prohlásil, že taková vyjádření dokládají, že ten dotyčný ještě nedospěl do Evropy 21. století," uvedl.
Obrazem: Umění zabíjet po česku
Řekni, kde ti mrtví jsou
Dokumentarista David Vondráček byl pak označen za "skutečného velvyslance humanity".
"David Vondráček svou prací napomohl tomu, že současní obyvatelé České republiky otevřeli oči před zločiny svých rodičů a prarodičů," prohlásil předseda předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení Franz Pany v narážce na divoké odsuny Němců těsně po skončení druhé světové války, při nichž přišly o život tisíce lidí.
Právě tuto kapitolu česko-německých dějin zpracoval Vondráček v dokumentech Zabíjení po česku nebo Řekni, kde ti mrtví jsou.
Pro Vondráčka to není první ocenění od německých vysídleneckých organizací. Za dokument Zabíjení po česku získal v roce 2010 Cenu Franze Werfela udělovanou nadací Centrum proti vyháněním, vedenou kontroverzní německou političkou Erikou Steinbachovou.
