* Skupina čečenských ozbrojenců v parlamentu střílela a zajala rukojmí * Podle ruských médií vojáci všechny útočníky zlikvidovali * Akce je nečekanou ranou pro promoskevského prezidenta Kadyrova
Praha - Čečenským ozbrojencům se dnes podařilo proniknout do parlamentu v metropoli Grozném. Stříleli na poslance, zajali rukojmí, jeden muž odpálil bombu na svém těle. Zahynulo nejméně šest lidí.
Komando se podařilo zlikvidovat až po několika hodinách bojů. "Není vyloučeno, že v budově zůstaly nastražené miny," uvedla agentura Interfax.
Budovy zákonodárných sborů obvykle bývají velmi dobře střežené. Dostat se dovnitř se zbraněmi tak vyžaduje buď velmi dobře připravený a realizovaný úder nebo dohodu s těmi, kteří parlament chrání.
Incident ukazuje, že povstalci v Čečensku, kteří bojují s Moskvou dosazeným prezidentem Ramzanem Kadyrovem, nejsou zcela poraženi.
V posledních měsících se přestřelky a atentáty znovu množí, prezident přes opakované "čistící" vojenské operace a tvrdé represe proti kritikům není schopen odpor úplně pacifikovat.
Kadyrov v první čečenské válce na začátku devadesátých let bojoval na straně povstalců proti ruské armádě. Ve druhé válce v roce 2000 ale "změnil dres" a naopak pomáhal ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi čečenské rebely porazit.
Je obviňován z toho, že republice vládne jako území, které mu patří. Zastrašuje a likviduje opozici, v posledních volbách získal podle oficiálních výsledků 99,9 procenta hlasů. Bývalí i ti současní zbývající povstalci v něm vidí kolaboranta s Kremlem.
Má ale i své stoupence. Ti tvrdí, že za jeho vlády nastala obnova Čečenska z válečných trosek.
Útok na parlament ale podrývá jeho autoritu jako vůdce, který přinesl klid a stabilitu po letech chaosu, kdy si nikdo v Čečensku nebyl jist vlastním životem.
Střelba v zákonodárném sboru není na území bývalého Sovětského svazu až tak neobvyklá. Čin, který je především výrazem totální nenávisti vůči mocným a odporu proti vládnoucímu režimu, zažila například Arménie.
V roce 1999 vtrhla skupina maskovaných ozbrojenců nečekaně přímo do jednacího sálu parlamentu a začala střílet směrem k řečnickému pultu.
Zemřelo osm lidí, včetně premiéra a předsedy parlamentu. Útočnici později vypověděli, že chtěli potrestat "zkorumpované politiky."
Předseda čečenského parlamentu Dukuvach Abdurachmanov měl dnes větší štěstí než jeho arménský předchůdce. Podle agentury RIA Novosti stihl utéci do bezpečí a nic se mu nestalo.
Rusko se stalo svědkem bojů o parlament v roce 1993, kdy vzpouru poslanců proti rozhodnutí prezidenta Borise Jelcina vypsat nové volby vyústilo až v povolání armády a střelba z tanků na budovu, ve které se poslanci zabarikádovali.
V Indii se odhodlali ke spektakulárnímu úderu kašmírští separatisté. V prosinci 2001 zaútočili na parlament v Dillí. Jejich bomby zdemolovaly jedno křídlo budovy a řádění teroristů ukončily přivolané armádní posily až po několika hodinách.
Ale i v západní Evropě už ozbrojenci obsadili parlament. V roce 1982 se to stalo ve Španělsku. 23. března 1981 skupina vojáků pod vedením plukovníka Antonia Tejera Moliny předstoupila před šokované poslance a začala střílet do vzduchu.
Šlo o pokus o puč a návrat k diktatuře, vojáci drželi poslance jako rukojmí 22 hodin. Pak se vzdali, Španělsko zůstalo demokracií.
Ani v Čečensku velmi pravděpodobně střelba v parlamentu poměry nezmění, ale patrně povzbudí v republice ty, kteří se nesmířili se současnou situací a chtějí dál bojovat s nynějším režimem a Moskvou.
