Přehled soupeřících koalic:
DŮM SVOBODY (Casa delle Liberta)
vládní koalice pravého středu vedená premiérem Berlusconim jde do voleb v podstatě nezměněná oproti roku 2001. Doplnilo ji jen několik malých stran, včetně otevřeně neofašistických Sociální alternativy a Tříbarevného plamenu.
Hlavní členové koalice:
Vzhůru, Itálie (FI) - největší konzervativní strana v zemi pod osobní taktovkou zakladatele Berlusconiho (ve volbách v roce 2001 získala 29,4 procenta hlasů, do Evropského parlamentu v roce 2004 20,1 procenta hlasů).
Národní spojenectví (AN) - druhá nejsilnější pravicová strana v čele s ministrem zahraničí Gianfrankem Finim je tradičním koaličním partnerem FI (12 procent 2001 a 11,5 procenta 2004).
Unie křesťanských demokratů a středu (UDC) - vznikla ze tří malých křesťanskodemokratických stran v roce 2002, jejím nejznámějším činitelem je předseda Dolní sněmovny Pierferdinando Casini, i když lídrem je oficiálně od října 2005 Lorenzo Cesa (5,9 procenta hlasů ve volbách do Evropského parlamentu 2004).
Liga Severu (LN)-Hnutí pro autonomii - společná kandidátka pravidelného spojence FI - separatistické LN - vedené bývalým ministrem pro reformy Umbertem Bossim a malé centristické strany z jihu Itálie s lídrem Rafaelem Lombardem (LN získala v roce 2001 3,9 procenta hlasů a v roce 2004 do EP pět procent).
Nová křesťanskodemokratická strana a Nová italská socialistická strana - nástupkyně stran minulosti spojily síly na společné kandidátce: malá centristická strana vedená Gianfrankem Rotondim a malá socialistická strana - zastoupená i v současné vládě - v čele s exministrem Giannim De Michelisem.
Sociální alternativa - neofašistický svazek několika hnutí vedený Alessandrou Mussoliniovou, vnučkou po bývalém fašistickém diktátorovi (v roce 2004 ve volbách do EP 1,2 procenta hlasů).
Sociální hnutí - Tříbarevný plamen - další neofašistická strana v čele s Lukou Romanolim, poslancem Evropského parlamentu zvoleného v roce 2004 na kandidátce Sociální alternativy (0,4 procenta hlasů ve volbách v roce 2001).
Liberální reformátoři - malé liberální hnutí, které se zrodilo oddělením od Radikální strany; vede je Benedetto Della Vedova.
Hnutí Ne Euro - Málo významné euroskeptické uskupení, které řídí Renzo Rabellino (0,1 procenta hlasů ve volbách do EP 2004).
JEDNOTA (L'Unione)
bývalá vládní koalice Olivovník, ztělesnění politického levého středu, se přejmenovala na Jednotu. Vede ji expremiér a expředseda Evropské komise Romano Prodi, který už Berlusconiho v roce 1996 ve volbách porazil. V Jednotě je kromě tradičních stran spojena i řada levicových frakcí, které mají alespoň minimální šanci na získání křesel v parlamentu.
Hlavní členové koalice:
Levicoví demokraté (DS) - hlavní italská sociálnědemokratická strana, jedna z nástupnických stran Italské komunistické strany; vznikla v roce 1991, pod názvem DS od roku 1998. V čele jednoho z pilířů bývalé koalice Olivovník stojí Piero Fassino (získala 16,5 procenta hlasů ve volbách 2001).
La Margherita (Kopretina) - vznikla z několika stran (jednu z nich - Demokraty - spoluzakládal v roce 1999 Romano Prodi) levého středu v březnu 2002. Druhou nejsilnější opoziční formaci do voleb vede Francesco Rutelli (14,5 procenta hlasů v roce 2001).
Strana za komunistickou přeměnu (PRC) - druhá strana, která se v roce 1991 vyvinula po rozpuštění Italské komunistické strany; lídrem PRC je Fausto Bertinotti (pět procent v roce 2001).
Strana italských komunistů (PDCI) - vznikla v říjnu 1998 po rozkolu ve Straně za komunistickou přeměnu (PRC); jejím předákem je Oliviero Diliberto (1,7 procenta roku 2001; 2,4 v roce 2004).
Růže v pěsti (Rosa nel Pugno) - nové uskupení se vytvořilo v září 2005 spojením Italských socialistických demokratů (SDI) Enrika Boselliho a Radikální strany Daniele Capezzoneho; nejvýraznější postavou je Emma Boninová.
Unie demokratů pro Evropu (UDEUR) - malá umírněná křesťansko-demokratická strana levého středu; v čele je Clemente Mastella (1,3 procenta hlasů ve volbách do EP v roce 2004).
Itálie hodnot - hnutí bývalého soudce Antonia Di Pietra (3,9 procenta hlasů v roce 2001; 2,1 procenta v roce 2004).
Zelení - radikální uskupení ekologických hnutí, které má blízko ke komunistům; kandidátku vede Alfonso Pecoraro Scanio (2,5 procenta v roce 2004).
Socialisté - nová malá strana, která se zrodila v lednu 2006 po odchodu křídla vedeného Bobo Craxim z Nové italské socialistické strany.
Strana penzistů - bývalý spojenec Berlusconiho FI ve volbách 2001 vedený poslancem EP Carlem Fatuzzem.
