V důsledku lokálních protiteroristických akcí, podniknutých ázerbájdžánskou armádou v Karabachu, bylo zničeno až přibližně 20 bojových vozidel pěchoty, asi čtyři desítky děl, okolo 30 minometů, dvě zařízení s protiletadlovými raketami a také šest stanic radioelektronického boje, které patřily arménským ozbrojeným silám," řekl mluvčí na tiskové konferenci. Ázerbájdžánské jednotky podle něj útočí výlučně na vojenské cíle. "Civilní obyvatelstvo a civilní objekty nejsou našimi cíli," řekl podle agentury TASS. Ázerbájdžánské úřady podle agentury AFP také informovaly o dvou mrtvých civilistech v oblastech, které má Baku pod kontrolou.
Ázerbájdžánská vojenská operace si vyžádala nejméně 27 mrtvých, včetně dvou civilistů, a 138 zraněných, z nichž je 29 civilistů, uvedl podle tiskových agentur ombudsman mezinárodně neuznávané karabašské republiky Gegham Stepanjan. Později uvedl, že z 16 lokalit v Náhorním Karabachu bylo evakuováno na 7000 lidí, napsala agentura AFP.
Představitelé proarménských sil také informovali o tom, že řada měst v Náhorním Karabachu, a to včetně správního střediska Stěpanakertu, je ostřelována. Podle serveru Meduza, který se odvolává na místní zdroje a válečné zpravodaje, ve Stěpanakertu nefungoval dnes večer proud.
Strategickým cílem operace je zajistit úplnou svrchovanost Ázerbájdžánu nad vlastním územím, řekl poradce ázerbájdžánského prezidenta pro zahraniční politiku Hikmet Hadžijev agentuře Reuters. Baku je podle Hadžijeva ochotné jednat s Armény z Náhorního Karabachu pouze tehdy, pokud se vzdají a složí zbraně a rozpustí neuznávanou karabašskou republiku, její orgány a instituce.
Francouzský prezident Emmanuel Macron odsoudil "co nejrozhodněji" ázerbájdžánské použití síly a naléhal na okamžité zastavení ofenzívy. Po telefonickém rozhovoru s arménským premiérem Nikolou Pašinjanem požadoval "bezodkladné obnovení jednání o východisku z humanitární krize v Náhorním Karabachu a nastolení spravedlivého a trvalého míru mezi Arménií a Ázerbájdžánem a zaručení práv a bezpečnosti obyvatel Náhorního Karabachu", uvedla agentura AFP.
Připomněla, že Francie již požádala o naléhavé svolání Rady bezpečnosti OSN a také odsoudila vojenskou operaci jako nelegální, neospravedlnitelnou a nepřijatelnou. Baku v reakci kritizovalo politiku Paříže jako nenávistnou k muslimům, islámu a Ázerbájdžánu.
K apelům se přidalo české ministerstvo zahraničí, které na sociální síti X uvedlo, že sleduje zprávy z Náhorního Karabachu s velkým znepokojením. "Vyzýváme k okamžitému ukončení vojenských aktivit. Plně podporujeme angažmá Evropské unie. Návrat k reálnému dialogu Baku s karabašskými Armény je naléhavý," zdůraznilo.
Podle prohlášení amerického ministerstva zahraničí šéf americké diplomacie Antony Blinken jednal po telefonu s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem a vyzýval ho k zastavení bojů. Podle stejného zdroje Alijev uvedl, že je připraven vojenskou operaci zastavit a začít přípravu jednání s představiteli Náhorního Karabachu. Blinken také hovořil s arménským premiérem Nikolou Pašinjanem, kterému řekl, že "Spojené státy plně podporují suverenitu, nezávislost a územní celistvost Arménie".
V úterý večer kancelář ázerbájdžánského prezidenta vyzvala "nelegální arménské ozbrojené síly", aby se vzdaly, jinak bude vojenská operace pokračovat, až do dosažení cíle. Ázerbájdžán tvrdí, že po složení zbraní proarménskými silami je ochoten zahájit jednání s představiteli arménského obyvatelstva Náhorního Karabachu. Jednání se mají uskutečnit mimo spornou oblast.
Dnes brzy ráno se k situaci v Náhorním Karabachu vyjádřilo také ruské ministerstvo zahraničí. "Naléháme na strany konfliktu, aby okamžitě zastavily krveprolití a projevy nepřátelství a aby zamezily civilním ztrátám," uvedla diplomacie země, která vede krvavou válku na Ukrajině. Moskva také vyzvala Baku a Jerevan, aby se vrátily k plnění dohody o příměří, kterou uzavřely v roce 2020 za ruského zprostředkování.
"Žádáme mimořádné zasedání (RB OSN) vzhledem k závažné odpovědnosti, kterou na sebe bere Ázerbájdžán," uvedla francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonnaová. Albánské předsednictví RB OSN podle AFP oznámilo, že zasedání se v New Yorku uskuteční ve čtvrtek odpoledne místního času. Podle Paříže se Ázerbájdžán dopustil "nelegálního" a "neospravedlnitelného" útoku. Pro svůj postoj bude Francie hledat mezi členy Rady bezpečnosti co nejširší podporu, je ale otázkou, jak budou hlasovat Čína a Rusko, které patří k pětici stálých členů s právem veta.
Náhorní Karabach je součástí Ázerbájdžánu. Region ale za podpory Jerevanu i s přilehlým územím ovládli tamní arménští separatisté v krvavé válce, která skončila v roce 1994. V šestitýdenní válce svedené s Arménií na podzim 2020 dobyl Ázerbájdžán zpět okresy sousedící s enklávou i část Karabachu. Válku ukončilo příměří zprostředkované Ruskem.
